Estráda roku 2018: Babišův rok lemura, králíci ministryně Malé a Milan Rokytka, ležící, spící
PSÍ UŠI SPECIÁL. Skončil rok lemura, který se odehrál přesně podle not určených k rozdělení společnosti. Máme zde dvě zhruba stejně početné nenávidějící se skupiny obyvatelstva, které si čím dál víc nemají moc co vyčítat. Smír je v nedohlednu, čili můžeme s jistotou do roku 2019 tvrdit jediné: že budeme mít pořád o čem psát. A z čeho si dělat legraci, aby se jeden nezbláznil.
- Loni 7. ledna jsme zde napsali:
Čau lidi, vítejte v roce lemura. Dnes skutečně začneme malým primátem, a to geografickým. Ukázalo se, že nejrychleji rostoucím městem na světě je Palermo. Jen během prvních pěti dní roku 2018 se rozšířilo z Prahy až do Bruselu.
„Celá kauza je vykonstruovaná, je to politická objednávka a komplot organizovaný z ČR a účelově přenesený i do Bruselu.“
(premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo, 6. ledna)
Kdo si dnes ještě vzpomene, čeho se Babišovo rozhořčení tehdy týkalo? Ano, kauzy OLAF, který si posvítil na Čapí hnízdo. Po necelých dvanácti měsících je situace neměnná, jen kulisy se kosmeticky proměnily: během posledních týdnů se Palermo rozrostlo až do Štrasburku. Babiš je stále premiérem, stále obviněným, bez nějakého rozumného výhledu, že kauza brzy skončí tam, kam patří – tedy před nezávislým soudem. Premiér má na své rozhořčení plné právo: nedokázali jsme mu totiž dopřát to, na co má každý občan civilizované země nárok: rychlý, spravedlivý a neodvratný proces.
Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.
Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.
- Při podobných příležitostech, jako je novoroční třeštění, bývá zvykem vyhlašovat různá nej. My jsme dlouho přemýšleli, do které kategorie zařadit skeče estrádní umělkyně Taťány Malé. Protože máme slušné vychování, zavrhli jsme Zoufalce roku. Přesto nemůže ujít naší pozornosti, že exministryně spravedlnosti dokázala významně posunout laťku i v rámci materiálu standardně dodávaného hnutím ANO – a to už je co říct.
„O vině a trestu rozhoduje soud. To rozhodně. Jen se ale pojďme bavit o tom, zda je opravdu nutné, aby ten soud rozhodoval teď. Co brání tomu, aby se řešení té kauzy posunulo o čtyři roky nebo prostě do doby, než budou nové volby? Co se stane?“
(místopředsedkyně mandátového a imunitního výboru sněmovny Taťána Malá řeší v rozhovoru pro Info.cz kauzu Čapí hnízdo, 11. ledna)
Co se stane? Stalo se to, že se z neznámé jihomoravské odbornice na chov králíků stala přes noc hlavní kazatelka v sektě svědků Babišových. A že po Praze tak dlouho koloval vtip, že se stane ministryní spravedlnosti, až se stal vrcholným číslem estrády zvané sestavování druhé Babišovy vlády. Trvalo to celých 13 dní, než se Taťána Malá zase z ministerstva s ostudou kvůli opisování v diplomce vypakovala.
„Tak, jak jsem to napsala, jsem to napsala.“
(reflexe poslankyně Malé po necelém půlroce, iRozhlas.cz, 30. prosince)
- Znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem republiky nám kromě znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem republiky – což je estrádní kategorie sama o sobě – přineslo i dosud neznámé umělce, kteří ovšem sehráli slušné divadlo. Mezi nimi Milana Rokytku
„Milan Rokytka prožil v TOP hotelu mimotělní zážitek a komunikoval s jakousi duchovní entitou či konglomerátem bytostí, která ho však nenabádala k obětování prvorozeného syna.“
(z textu, který o Rokytkovi napsal Rokytka v Rokytkově Týdeníku občanské právo, 3. února)
Lepšolidi tedy spíš viděli, že se Rokytka na oslavě Zemanova zvolení ožral jak carský důstojník, ale budiž. Sluší se poznamenat, jak incident, za který prý mohl sofistikovaný jed vhozený do nápoje, změnil Rokytkovi život. Tak například musel zrušit zasnoubení s jistou J. L., a to pro její nepřístojné chování.
„Bohužel jsem zjistil, že ačkoliv mnou byla J. L. řádně akreditována na volební studio v TOP hotelu jako fotoreportérka, tak dala přednost prý bohatšímu rautu v Kongresovém centru Praha a pak mi týden tvrdila, že nevěděla o mém kolapsu, neboť přišla do hotelu pozdě až po mém odjezdu v sanitce.“
(z textu, který o Rokytkovi napsal Rokytka v Rokytkově Týdeníku občanské právo, 9. února)
Jinak se ovšem na Rokytkově náplni práce mnoho nezměnilo. Čas od času se k potěše pořadatelů objeví na nějaké veřejné akci, kde lze tušit raut. Naposledy byl takto spatřen například na listopadovém Novinářském fóru v karlínských kasárnách.
- Jak zakončit roční přehled jinak, než některým z výroků našeho pana předsedy vlády. Bylo opravdu z čeho vybírat, nás ale mimořádně zaujal vzkaz, který Andrej Babiš vyslal v červenci účastníkům Dnů dobré vůle na Velehradě.
„V desateru jsou formulovány základní pilíře naší morálky a našeho práva. Díky těmto prastarým pravidlům víme, že nemáme krást a pomlouvat…“
Hezky to pan inženýr řekl, k tomu není co dodat. Tak na to pamatujte, až půjdete v neděli do kostela.
Klidnou mysl.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Den zdivočelé řepky, obloha bez chemtrails a soutěž o tři plata Lexaurinu
Česko, pro Babiše všecko, éra sousedovy mrtvé kozy a jak vypadáme z vesmíru
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Titulek neodpovídá obsahu …. to není estráda, ale tragedie! je to velice smutné čtení….
Rok 2019 bude mnohem klidnější v duchu normalizace, a tak je to dobře.
Dokud se z historických událostí nepoučíme, musíme opakovat, opakovat a opakovat. To už věděl i Lenin, učit se, učit se, učit se.
Díky za odlehčení, pokusím se vyčistit i svou vlastní mysl.
Lepšolidé všech zemí spojme se.
Aby bylo jasno, jsem Havloid, Sluníčkář, Kavárník, nyní jsem to dopracoval až na lepšočlověka. Jen trochu nezapadám do definice. 🙂
Slunce v duši přátelé.
Ony ty pojmenování mají nějakou další definici mimo „nevolili Zemana“? Nebo jste ho snad volil?
Mají definici, Ovčáček ji rozvedl, něco ve smyslu neschopní co nikdy nic nedokázali, povaleči a tak podobně.
A nepodezírejte mne z tuposti, to mne uráží :-).
Skončil rok lemura, který se odehrál přesně podle not určených k rozdělení společnosti. Konec citátu. Tak k tomu není co dodat. Škoda jen, že pan Malecký nebyl alespoň trochu konkrétnější a alespoň nenaznačil autora těchto not. Lze pouze cosi vytušit z faktu, že stejné noty jsou šířeny po celé Evropě, ale nejen po Evropě. Jestliže nic bližšího nenapovídá pan Malecký, vzal bych a vděk nápovědou Vladimíra Bukovského v knize Moskevský proces, týkající se systému v tehdejším SSSR: Byl to prapodivný systém, pro který bylo lehčí okupovat sousední zemi, potlačit u sousedů všelidové vzbouření, nebo naopak vyvolat revoluci na druhé straně zeměkoule, než zásobit vlastní obyvatelstvo solí. Na jeho tajný pokyn vyrazily miliony západních pitomečků zdrtit své vlády, ale vlastní řídící soustavu už neovládal. A regulovat hospodářství vlastní země se nenaučil ani za sedmdesát let. Vše, co jeho šéfové uměli, bylo přikazovat, vydávat instrukce. Konec úryvku z knihy. Úryvek se syce týká tehdejšího Sovětského svazu, ale myslím, že dokonale sedí i na zemi prohlašující se za zemi nástupnickou.
Kdo jiný by za všechno, co kdo zmrší, než Putin. Co myslíte „skeptik“, kdopak?
Bez podobných ochotných pomocníků jako jste vy, by ani sám velký Putin nic nezmohl. To, co Vladimír Bukovskij ve své knize napsal ohledně pomocníků tehdy ještě Brežněva, je velice aktuální i dnes a týká se i vás.
A to Vám řekl kdo? Nebo jste na to přišel vlastním úsilím. Vy samozřejmě patříte k těm, co kdyby Putina nebylo, museli byste si ho vymyslet. A že tak dobře víte, jak to bylo za SSR, to Vás naučili na stranickém školení? Zřejmě jsem o hodně přišel, kyž jsem na ta školení, jako ne-přítel „budování socialismu v naši vlasti“ a co by osoba ve sledování StB (jak jsem se dověděl z lustračního osvědčení), nesměl.
Pro Oskara (hanáka z Hané): Já jsem vám svůj zdroj, odkud toho tolik vím o vás a vám podobným, uvedl velmi přesně. a hodlám se o tento zdroj opírat i nadále. Uveďte vy svůj konkrétní zdroj, odkud jste čerpal, když tvrdíte že jsem chodil na nějaká stranická školení. Opakuji, uveďte konkrétní zdroj, ne své bláboly Oskare. Těch jsem se na diskuzních stránkách HP načetl až příliš mnoho. Dodnes například nevím, zda jste četl knihu Alexandry Alvarové Průmysl lži nebo nečetl, neboť jednou jste tvrdil, že jste ji četl (údajně jste ji sehnal během hluboké noci) a o několik měsíců později jste tvrdil, že jste ji nečetl. Učiňte si tedy ve svých tvrzeních nejprve pořádek a pak teprve své hluboké myšlenky uvádějte na diskuzních stránkách.
Desatero , to je to pravé. Například bez prvního přikázání – v jedenoho Babiše věřiti budeš, nelze řídit ani tak ….. hnutí, jako je ANO2011.
Sila Babise je v zoufalstvi alternativ. Absolutni absence schopnosti formulovat jednoduchou srozumitelnou vizi u dvou hlavnich stran ODS a CSSD kombinovana s neochotou sebeocisty ODS je umocnena tristenim sil v politickem stredu (osobni nevrazivost a malost povznest se nad zabomysi valky v KDU-CSL/TOP09). Vse je korunovano spolecenskou slepotou zpusobenou matnymi stenami socialnich bublin (oken kavaren, chcete-li), ve kterych ziji politicke spicky, ktere se snazi bud protlacit na silu moderni zapadoevropskou socdem politiku a jejich volici jim vubec nerozumi, protoze u nas bude trvat jeste nekolik generaci, kdy tato temata budou relevantni. U ODS pak pokracuje naproste tapani ve vztahu k EU, dotacni a socialni politice (duchodova reforma) otresna personalni politika (Udzenija, Kubera jako ustavne nejvlivnejsi clen partaje je spatny vtip). Nove vedeni TOP09 postupuje podle vzoru CSSD, beztvara rozplizlost, zatimco nejvyraznejsi tvar se zasekla na kritice Babise, aniz by nabizela jasne formulovanou alternativu. A vsichni, vsichni cekaji na nejakou osobnost, co jejch stranu vytahne z marasmu, zatimco delaji vse proto, aby se nikdo takovy neobjevil.