Egyptský parlament předběžně schválil návrh zákona, který navrhuje přísnější tresty za mrzačení ženských pohlavních orgánů. Ženská obřízka je sice v zemi oficiálně zakázána od roku 2008, podle údajů OSN ji ale stále podstupuje 87 procent dívek a žen ve věku od 15 do 49 let. Zhruba polovina Egypťanů pak věří, že obřízka je nutnost, kterou jim nařizuje islám. Má mimo jiné „zabránit cizoložství“.

Čtrnáctiletou Nadu Abdul Maksúdovou přivedli začátkem minulého roku na obřízku rodiče. Dívka posléze následkem komplikací po barbarském zákroku zemřela. Její strýc, kterého smrt neteře zdrtila, na případ upozornil policii. Ta pak zatkla rodiče dívky, její tetu i lékaře soukromé kliniky, kde zákrok proběhl.

Případ se dostal do světových médií, přesto není jasné, jaký byl rozsudek nad rodiči zemřelé dívky. Podle organizací bojujících za ženská práva je to běžné. Většina případů spojených s ženskou obřízkou, které se dostanou alespoň k soudu, skončí bez trestu.

Děravý zákon

„Policisté i soudci většinou posuzují tyto případy s velkou shovívavostí. Sami se často domnívají, že je ku prospěchu dívky, aby kvůli ochraně cudnosti ženskou obřízku podstoupila,“ vysvětlila v rozhovoru pro televizi France24 Reda Eldanboukiová, výkonná ředitelka Centra pro poradenství a právní povědomí žen.

Ženská obřízka byla v Egyptě postavena mimo zákon v roce 2008. O osm let později, kdy kvůli obřízce zemřela sedmnáctiletá dívka, ji zákonodárci překvalifikovali na těžký zločin. Podle organizací bojujících za práva žen je ale zákon stále příliš děravý. Kriminalizuje totiž obřízku pouze v případech, kdy pro ni neexistuje žádné lékařské odůvodnění.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„Tato klauzule otevírá dveře rodičům i lékařům, aby tvrdili, že neprováděli ženskou obřízku, ale jednoduše odstranili údajně nepříjemný růst kůže,“ kritizuje snadné obcházení zákona Reda Eldanboukiová.

I to je důvod, proč egyptský parlament počátkem dubna předběžně schválil přísnější tresty za mrzačení ženských orgánů. Zákroky totiž podle průzkumu Populačního fondu OSN (UNFPA) provádějí z 80 % lékaři nebo zdravotnická zařízení.

Rizikový zákrok

„Egyptská vláda sice pravidelně organizuje kampaně, aby varovala před nebezpečím mrzačení ženských pohlavních orgánů, ale namísto omezování těchto praktik vedly kampaně k tomu, že se rodiče obrátili na zdravotnický personál,“ uvedl ve zprávě Populační fond OSN.

Podle profesorky islámské filozofie na univerzitě Al-Azhar a bývalé členky parlamentu Amny Nosseirové provádějí lékaři obřízku kvůli finančnímu zisku i z kosmetických důvodů.

Především na konzervativním jihu Egypta totiž muži odmítají vstoupit do manželství s neobřezanými dívkami, protože se domnívají, že by to nebylo v souladu s náboženstvím. Podle Národního demografického a zdravotního průzkumu z roku 2014 přes 40 % respondentů věřilo, že obřízka brání ženám v cizoložství.

Ženská obřízka se obecně týká odstranění stydkých pysků. Může ale také zahrnovat částečné zašití vaginálního otvoru či částečné nebo úplné odstranění klitorisu. Snižování sexuální rozkoše je považováno za způsob, jak zajistit, aby dívky zůstaly „neposkvrněné“ a ctnostné.

Obřízka kromě bolesti a rizik při zákroku způsobuje ženám řadu zdravotních problémů. Například problémy s močením, cysty, infekce pohlavních orgánů, neplodnost i komplikace při porodu a zvýšené riziko úmrtí novorozenců.

Co se v koránu nepíše

Podle pozměňovacích návrhů v zákoně, které minulý týden předběžně schválil egyptský parlament, by za provádění ženské obřízky mohlo nově hrozit pět až dvacet let vězení. V závislosti na tom, kdo operaci provedl a zda oběti způsobil trvalé postižení nebo smrt. Nově by zákon také přísněji trestal zdravotnický personál – zákazem vykonávání profese na dobu až pěti let. O návrhu zákona teď bude rozhodovat Státní rada a poté by ho měl v konečném hlasování schválit parlament.

Proti změnám se ale staví ultrakonzervativní zákonodárci. Podle nich se má rozhodnutí o zákroku nechat i nadále na lékařích. Členové strany Saláfí Núr argumentují odkazem na hadís (činy nebo výroky proroka Mohameda, pozn. red.) falešně přisuzovaný Mohamedovi, který údajně ospravedlňuje odstranění malé části klitorisu.

Jak ale uvedla v rozhovoru pro server Al Monitor profesorka islámské filozofie na univerzitě Al-Azhar Amna Nosseirová, mrzačení ženských genitálií není islámskou tradicí:

„Tato praxe ve skutečnosti předcházela islámu a byla exportována do Egypta ze subsaharské Afriky. V koránu o mrzačení ženských pohlavních orgánů není řeč,“ řekla Nosseirová. Prorok Mohamed prý neprováděl obřízku u svých dcer, ani ji nepodporoval.

Změnit učebnice medicíny

Někteří ochránci ženských práv sice považují přísnější tresty za obřízku za nadějnou změnu, zdaleka ne všichni jsou však optimisté. Jak uvedla pro Al Monitor zakladatelka feministických studií v Egyptě Mozna Hassanová, přísnější tresty samy o sobě rozšířené praktiky obřezávání ženských genitálií nezastaví:

„Je velmi nepravděpodobné, že rodiče, kteří ochotně vezmou své dcery, aby podstoupily obřízku, by pak nahlásili lékaře, co zákrok provedl na policii,“ říká Hassanová. Podle ní je třeba zahrnout do problému všechny zúčastněné, tedy konzervativní kleriky, státní zástupce a soudce, kteří se často zdráhají stíhat a usvědčit rodiče obřezaných dívek.

„Je také třeba změnit učebnice medicíny, aby zahrnovaly informace o škodlivých následcích mrzačení ženských pohlavních orgánů. A v neposlední řadě je potřeba získat podporu Lékařského syndikátu, který se doposud zdráhal přijmout represivní opatření vůči lékařům, kteří provádějí ženskou obřízku,“ řekla Al Monitoru Hassanová.

Egypt má jako jedna z nejlidnatějších zemí Středního východu a Afriky největší počet obřezaných žen a dívek na světě. Ještě v roce 2008 podle egyptského národního demografického průzkumu 63 % žen věřilo, že je nutné v této „kulturní tradici“ pokračovat.

Celosvětově žije podle Světové zdravotnické organizace s obřízkou přes 200 milionů dívek a žen ve 30 zemích. Mrzačení ženských pohlavních orgánů je tradiční především v Africe, na Středním východě a v Asii.