„Propagují nemorální obsah a porušují hodnoty egyptské společnosti,“ obviňují egyptské bezpečnostní složky influencery, které v posledních měsících posílají za mříže. V dubnu dostaly tříleté tresty vězení dvě populární TikTokerky Haneen Hossamová a Mawada Adhamová. Jejich zatčení bylo vnímáno částí egyptské veřejnosti jako součást snah vlády o potlačování ženských práv a svobod. Koncem září ale policie zatkla také TikTokera Ibrahima Malika. Toho viní z urážení egyptských zemědělců a žen.

Příběhy zatčených TikTokerů se liší. Zatímco dívky zveřejňovaly především své fotografie a videa, kde třeba tančí nebo pózují v různých modelech, Ibrahim Malik se proslavil videi, kde jako svobodný čtyřicátník sháněl manželku.

Dívky, které se mu přihlásily do „konkurzu“, musely zodpovídat různé dotazy formou jakési soutěže. Ve videích, která sledovalo přes 280 tisíc lidí, nechyběly sexuální narážky či komentáře ponižující především venkovské ženy. Malika zatkla policie koncem září a teď čeká ve vazbě na soud.

@ghdhdhdgdg43

#بث #بث_مباشر #تيك_توك #fyp #ibrahimmalk #explore

♬ الصوت الأصلي – Shahauagaga

Několikáté zatčení hvězdy sociálních sítí během posledního roku otevřelo v Egyptě veřejnou diskusi o tom, co je či není přípustné na podobných platformách zveřejňovat a kde začíná a končí svoboda slova. Ashraf Farhat, právník a zakladatel kampaně za „Čistší společnost“, který podal na Malika stížnost k soudu, k jeho případu řekl:

„Malik sdílel několik videí, která obsahují neslušná slova, stejně jako nerespektování žen a urážení farmářů v Egyptě. Některé své kritiky označil za psy,“ popsal pro server Al Monitor důvody stížnosti s tím, že obsah Malikových populárních videí je v rozporu se zákonem proti kybernetickým a informačním zločinům.

Ten v roce 2018 ratifikoval prezident Abdal Fattáh Sísí. Podle zákona může být odnětím svobody a pokutou potrestán každý, kdo zveřejňuje obsah, který porušuje rodinné zásady a hodnoty prosazované egyptskou společností. Podle obhájců lidských práv je ale zákon v Egyptě zneužíván k perzekuci především žen.

S TikTokem za mříže

Na základě zákona byly za své aktivity souzeny také influencerky Haneen Hossamová a Mawada Adhamová. Ty nejdříve poslal soud na dva roky do vězení za porušování rodinných hodnot, aby je pak během odvolání osvobodil. Žalobci ale přišli s novým obviněním.

Za příspěvky, ve kterých Adhamová, lákala ženy, aby si tvorbou videí pro platformu Likee vydělaly až tři tisíce dolarů, byla obviněna z „obchodování s lidmi“. Podobnou obžalobu si vyslechla také Hossamová, která na TikToku podporovala sledující, aby s ní spolupracovali na výrobě obsahu pro sociální sítě.

Obě dívky, které sotva překročily věk dvaceti let, byly nakonec odsouzeny k deseti a šesti letům za mřížemi a pokutě 300 tisíc egyptských liber, tedy přes 380 tisíc korun. Délku trestu jim po dalším odvolání nakonec soudce snížil na tři roky vězení.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Hanen Hosam | حنين حسام ⚠💙 (@haneenhosaamofficial)

Mezi organizacemi, které rozsudek kritizovaly, byly například Amnesty International nebo Egyptská komise pro práva a svobody. Podle nich případ vykazuje jasné známky genderové diskriminace:

„Ženy se můžou na sociálních sítích vyjadřovat pouze podle diktátu státu,“ řekl například výkonný ředitel komise Muhammed Lotfy s tím, že „dívky byly obviněny z porušení egyptských rodinných hodnot, ale nikdo tyto hodnoty nikdy nedefinoval“.

Podobně vnímá vyostřenou debatu ohledně mladých influencerek také výzkumník Amnesty International Hussein Baoum: „Ženy jsou trestány za to, jak se oblékají, vystupují, ovlivňují veřejnost přes sociální sítě a vydělávají peníze online,“ řekl Baoumi pro televizi Al Džazíra. „Je to součást pokusů egyptských úřadů, jak ovládnout kyberprostor tím, že budou hlídat těla a chování žen.“

Příliš mnoho sledujících? Problém

Právě Amnesty International vydala před dvěma týdny zprávu, kde se věnuje omezování svobody slova a lidských práv v egyptské společnosti obšírněji. Egyptská vláda prosadila zákony, které jí umožňují přísnou kontrolu internetu. Úřady můžou sledovat osobní účty uživatelů sociálních sítí, kteří mají více než pět tisíc sledujících, můžou také blokovat webové stránky, které vyhodnotí jako ohrožení národní bezpečnosti.

Podle průzkumu Amnesty International egyptské úřady od roku 2013 také zcenzurovaly stovky webových stránek, uzavřely řadu nezávislých médií a zadržely desítky novinářů za to, že vyjadřovali kritické názory nebo prostě dělali svou práci. Podobně organizace kritizuje stav lidských práv v Egyptě, včetně systematického potírání opozice:

„V posledních měsících bylo pozitivním, ale velmi omezeným krokem propuštění desítek vězňů svědomí a dalších osob zadržovaných z politických důvodů. Úřady však nadále svévolně zatýkají další kritiky a odpůrce režimu. Mnohým z propuštěných je také zakázáno cestovat,“ uvádí zpráva Amnesty International.

Podle ní za poslední dva roky zemřely v egyptských věznicích desítky politických vězňů, poté, co jim byla úmyslně odepřena zdravotní péče nebo trpěli v krutých a nelidských podmínkách. To vše navzdory prohlášením vlády a prezidenta Sísího o tom, že Egypt nijak nenarušuje práva svých občanů a vytyčil si i Národní strategii pro lidská práva. Amnesty International tvrdí, že tato strategie je pouhým propagandistickým nástrojem, jak zakrýt pravý stav věcí.

Egypt je v popravách třetí na světě

„Egyptská Národní strategie pro lidská práva sice chválí ústavní a právní rámec, ale ignoruje zavedení a aplikaci řady represivních zákonů, jejichž prostřednictvím úřady účinně kriminalizují nebo vážně omezují například svobodu projevu a pokojného shromažďování. Tyto zákony dále narušují záruky spravedlivého procesu a zakotvily také beztrestnost pro příslušníky bezpečnostních a vojenských sil,“ uvádí Amnesty International.

Skutečná snaha o zlepšení stavu lidských práv v Egyptě by se podle mezinárodní organizace projevila jedině uzavřením všech politicky motivovaných trestních stíhání obránců lidských práv a opozice. Zrušením zákazů vycestování a zmrazení jejich majetku a v neposlední řadě zahájením vyšetřování a potrestáním příslušníků bezpečnostních složek, kteří se podíleli na nezákonném zabíjení stovek demonstrantů, mimosoudních popravách, mučení a násilných zmizeních egyptských občanů.

Podle organizace Human Rights Watch je Egypt třetí zemí světa s nejvyšším počtem popravených po Číně a Íránu. Jen za loňský rok bylo k trestu smrti odsouzeno 356 lidí, přičemž řadu z nich odsoudily takzvané soudy pro terorismus. Ty mají podle lidskoprávních organizací jasné politické zadání systematicky potírat opozici a upevnit v zemi pozici armády a bezpečnostních sil.