Dukovany nejsou „dvě trubky v poli“, stavbu čekají komplikace. Případné problémy poškodí Česko
Případné problémy při výstavbě nového jaderného bloku mohou ohrozit rating České republiky, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář. Cenu stavby podle něj můžou navýšit další faktory jako současné výrazné zvýšení cen stavebních materiálů nebo cena za dopravní stavby související s elektrárnou. „Může dojít k dalším odkladům kvůli rozpadu dodavatelských řetězců, jako to nyní pozorujeme v automobilovém průmyslu, kde chybí čipy,“ varuje Sklenář.
Vaše studie mapuje náklady spojené s novým jaderným blokem v Dukovanech. Kolik tedy podle vás bude stát?
Ve své práci se snažím upozornit, že se nemůžeme dívat jenom na cenovku za samotný jaderný reaktor. Když budu vycházet z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu, tak se cena pohybuje v rozmezí 150 až 160 miliard korun. Já ale tvrdím, na základě vyjádření expertů a zkušeností ze zahraničí, zejména z euroatlantické oblasti, že to bude výrazně více. Cena bude zhruba 250 až 300 miliard, a to ještě bez započítání té současné eskalace cen stavebních materiálů, které to můžou ještě výrazně posunout.
Dalším závěrem je, že existuje velké množství nákladů, které vlastně zatím vůbec nebyly diskutovány, přestože budou zatěžovat veřejné rozpočty. Pokud mám být konkrétní, jedná se o náklady spojené s výstavbou infrastruktury, dopravními stavbami, s vyvedením výkonu do sítě. V případě jednoho z plánovaných vedení je to skoro 300 sloupů vysokého napětí. Takové náklady bychom ale museli řešit v případě každého obdobně velkého zdroje. Jaderné elektrárny extaké patří k nejlépe chráněným civilním objektům, jsou potenciálními cíli teroristických či vojenských útoků, a je proto nutné vynakládat poměrně velké prostředky na jejich ochranu. A pak je tu problematika ukončení provozu jaderného zdroje a ukládání vyhořelého jaderného paliva, které musíme zajistit na stovky tisíc let, což vlastně překračuje veškeré dosavadní inženýrské zkušenosti.
Dvě trubky v poli
Na druhou stranu, jádro může pomoci s dekarbonizací české energetiky, takže zřejmě je to investice, kterou stejně bude muset ČR podstoupit…
Ano, v oblasti energetiky snižujeme uhlíkovou náročnost. Uhelná komise doporučila, abychom od uhlí upustili v roce 2038, podle Mezinárodní energetické agentury, několika nezávislých think-tanků a dalších subjektů bychom to ale měli udělat dříve. Může se to stát i z ekonomických důvodů. Máme tedy omezený čas i omezené prostředky. Nový jaderný blok ale k dekarbonizaci ve smyslu náhrady stávajících uhelných zdrojů příliš přispět nemůže, a to ze dvou důvodů. Zaprvé je to časový rozměr, spuštění nového bloku má nastat až po roce 2036, s uhlím ale budeme muset skončit mnohem dříve. Zkušenosti z euroatlantické oblasti navíc ukazují, že je obrovský problém termíny dodržet. Potýkají se s nimi v podstatě všichni. V některých případech je zpoždění ve výstavbě i více než deset let.
Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.
Jaderná energetika je spolu s kosmickou technikou to nejsložitější, to nejkomplikovanější technické dílo, které kdy člověk vytvořil. Nedávno zveřejněná Zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě 2021 přitom uvádí, že jádro je pomalu ale jistě na ústupu. Dostáváme se tak do situace, kdy může dojít k dalším odkladům kvůli rozpadu dodavatelských řetězců, jako to nyní pozorujeme v automobilovém průmyslu, kde chybí čipy.
Druhým důvodem je výkon. V případě Dukovan by měl mít nový blok výkon 1 200 megawattů. Instalovaný výkon v uhelných elektrárnách byl přitom ještě předloni necelých 10 000 megawattů. Nový blok nám tedy s dekarbonizací příliš nepomůže, nemluvě o tom, že budeme muset řešit také náhradu či případné prodlužování životnosti stávajících bloků v Dukovanech. Všichni navíc víme, s jakými problémy se potýká výstavba infrastrukturních projektů v Česku a bylo by naivní očekávat, že s jádrem to bude jinak. Stačí vzpomenout na pokus o vyvedení tepla z jaderné elektrárny Temelín. Dodavatel stavby zkrachoval, teplovod se dosud nepodařilo dokončit, a to se s trochou nadsázky jednalo o dvě trubky ležící v poli.
Vraťme se ještě k ceně projektu. Pokud by byly náklady dvojnásobné oproti odhadům ministerstva průmyslu a obchodu, co to pro Česko bude vlastně znamenat?
Podle posledního návrhu by měl stát poskytnout 100 % financování a přebírá na sebe veškeré záruky za výstavbu toho nového bloku, tím pádem i veškerá rizika. Vzhledem k tomuto způsobu financování se z pohledu mezinárodních ratingových agentur stává investice součástí státního dluhu. Podobná investice do infrastruktury by byla smysluplná, kdyby se ovšem nejednalo o něco tak problematického, jako je jádro. Upozorňuji tedy na to, že pokud by došlo při výstavbě k nějakým problémům, může to ohrozit rating České republiky. Jednalo by se totiž o jakousi půjčku, kterou by stát poskytl, ale ukázalo by se, že nebude splacena za podmínek, jaké jsme původně očekávali. Tato rizika ale vůbec nejsou součástí debaty.
Snažím se tedy podpořit debatu o tom, za jakých podmínek je výstavba nového bloku smysluplná a za jakých podmínek bychom měli řešit nějakou záložní variantu. Pokud se podíváme na možné scénáře uhelné komise či společnosti ČEPS, jeden z nich pracoval s tím, že ke spuštění nového bloku vůbec nedojde. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale tento scénář vyřadilo, čímž dalo jasný signál, že mají být uvažované pouze scénáře s výstavbou nového bloku.
Na výstavbě nového jaderného zdroje panuje shoda napříč politickým spektrem a ani společnost nevystupuje proti těmto záměrům, tak možná i proto se s ním zkrátka počítá ve všech scénářích?
Ano, jádro má u české veřejnosti obecně silnou podporu. Poukazuje to na silné projaderné sklony, které tu existují již dlouhodobě a napříč jsou zřejmě ve všech odpovědných kruzích. Například autoři aktualizované Státní energetické koncepce spíše než aby nezávisle prověřili veškeré možnosti, tak v závěrech podpořili svůj vlastní názor, že jádro je jediná možná cesta. Z technologického hlediska to však nebyla dobrá volba, útlum uhlí teď budeme muset částečně řešit plynem, což má své geopolitické konsekvence. V Evropě přitom zažíváme boom v oblasti obnovitelných zdrojů energie a náklady na výrobu elektřiny z nich zásadně klesají. Zatímco křivka cen u obnovitelných zdrojů klesá, u fosilních má naopak vzestupnou tendenci.
Neříkám, že obnovitelné zdroje jsou jediné správné řešení, tam zase nastávají problémy spojené s ukládáním energie a stabilitou elektrizační soustavy. Snažím se především poukázat na to, že jádro nemusí být jediná cesta. Pokud nastanou problémy a zdroj nebude spuštěn, měli bychom mít záložní plán.
Česko jako černý pasažér?
V českém prostředí se opakuje argument, že tu zkrátka pro rozmach obnovitelných zdrojů nemáme vhodné podmínky. Pokud by se ukázalo, že nezvládneme postavit jaderný zdroj, nebude přijatelnější nadále spoléhat na fosilní paliva?
Tohle riziko existuje a je dáno tím, že lidé zkrátka chtějí topit a svítit. Dosud jsme na to využívali především domácí uhlí a neřešili jeho adekvátní náhradu. Musíme si ale uvědomit, že jsme se zavázali ke snížení emisí a k tomu, že se budeme snažit řešit globální klimatické změny. Pokud chceme nadále provozovat uhelné zdroje, což se samozřejmě může stát, tak k ochraně klimatu nijak nepřispějeme. Takový scénář by potom byl na úkor budoucích generací.
Cíle, o kterých hovoříte, jsou stanoveny pro celou Evropu. Může se stát, že za nás ty klimatické závazky zkrátka odpracují ostatní státy, zatímco třeba Česko a Polsko zůstanou tou černou tečkou na mapě Evropy?
Energetika tvoří asi 40% podíl našich emisí. Česko a Polsko tak budou skutečně čelit velké výzvě. V Bruselu to vnímají, a proto nám poskytují nemalé finanční prostředky, abychom tuto situaci řešili. Musíme se tedy bavit o tom, jak nebýt těmi černými pasažéry Evropy a jak náš energetický mix upravit.
Říkal jste, že podle Mezinárodní jaderné agentury role jádra v evropském energetickém mixu klesá. Nicméně teď to vypadá, že zhruba deseti státům na jádru skutečně záleží a že se jim zřejmě podaří prosadit zařazení jádra do kategorie udržitelných zdrojů energie. Kromě Česka či Francie se hovoří například o tom, že by se jaderný klub rozšířil třeba na Estonsko. Nejsme naopak svědky toho, že se jádro vrací zpět na výsluní?
Je dobré ptát se po důvodech, proč se tyto státy snaží zajistit evropskou podporu pro jádro. V případě Francie si dovoluji připomenout dosluhující jadernou flotilu, kterou budou muset obnovit. Francie se proto snaží u EU vyjednat lepší pozici pro tento zdroj, aby se usnadnilo i jeho financování.
Co se týče Estonska, to využívá relativně špinavou energii z domácích ropných břidlic. Navíc mají například pro fotovoltaiku horší podmínky než třeba Česko. Na druhou stranu jsou ale schopni stavět větrné offshore farmy. Chci říct, že Estonsko je zemí, která nyní hledá cesty, jak získávat nízkoemisní energii. S jádrem je problém to, že v Estonsku na rozdíl od Česka nemají v této oblasti žádnou historickou zkušenost a chybí jim i lidský kapitál. Země, které dosud jádro neměly, musí začít úplně od nuly a jejich cesta k případnému využití tohoto zdroje bude ještě velmi dlouhá.
Oldřich Sklenář je analytikem Výzkumného centra AMO, kde je členem klimatického týmu. Zabývá se problematikou energetiky a produkce skleníkových plynů. Ve své nové studii se věnuje nákladům výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
38 komentářů
Tedy, jak jsem tak sledoval argumenty pana autora, tak jediné reálné řešení, které nám zbývá jako alternativa, je zrestaurovat naší zahraniční politiku, a jet do Moskvy omluvit se panu Putinovi za hrubé urážky a napadání Ruska , a poprosit ho, jestli nám Rusko bude moci dodávat stabilně a ještě více plynu než dosud. Ty „trubky v zemi“ už chvála bohu ještě budou.
Nakonec nejsme první, náš věrný spojenec a vzor Německo, už to udělal před námi
Ale pro jistotu se ptám, jestli jsem neudělal v úvaze nějakou chybu, vidí někdo jinou ale reálnou alternativu?
Jednoduché počty. V zájmu zahájené války proti Ruské federaci bude dostavba jádra stát dvakrát až třikrát tolik, tedy místo 150 miliard 300 nebo i 450. Pokud se vůbec k výstavbě v příštích 10 letech dostaneme. A to je ještě laciné. Pokud bychom totiž tu válku proti Rusům vedli důsledně a mysleli spekulace a ideologické fráze o ohrožení bezpečnosti vážné, museli bychom zítra vypnout bloky postavené ve spolupráci s SSSR a Ruskem, odmítnout dodávky jaderného paliva a zastavit příjem plynu a ropy z Ruské federace. To by asi plně uspokojilo Velkého bratra za Atlantikem a jeho zbrojnoše Fialu, Jurečku , Pekarovou, Rakušana.
Ano. Rosatom nevadí Evropské unii, Finsku, Maďarsku, Indii, Číně, Bělorusku, Turecku, Egyptu, Bangladéši ani mnoha jiným zemím, kde se Rosatom podílí na budování jaderného odvětví (výzkumné a demonstrační reaktory, výroba radiofarmak apod.). Nemám pocit, že by někoho spolehlivé jaderné elektrárny v Temelíně nebo v Dukovanech nějak ohrožovaly. Ale Rosatom prostě nesplňuje kriteria našich nekvalifikovaných politických fanatiků.
Nu dobře. Zdůvodnil, proč je stavba jaderné elektrárny ekonomicky nesmysl. A teď, co dál? Čím tedy budeme svítit a topit? Energetika by neměl být jen byznys. Je to strategické odvětví.
FVE, které nám tady naordinovali socani nás bude celkem stát bilion kč a vyrobí to bídných 2,6% elektřiny. Takže i kdyby dva reaktory stály stejný bilion tak tu máme pořád dobrých 11-15% výroby stabilní a spolehlivé dodávky. Takže si tu agitku proti JE strčte za klobouk. Mj. co máte jako jiné řešení? Vrátit se do jeskyň a na stromy?
Vymřít. O to jdezeleným a spol..
Pochopitelně, proto je naprosto legitimní se tomu bránit. Bez ohledu na údajnou „neekologičnost“.
Jen bych chtěl říct že stávající elektrárna Dukovany má nějakou životnost myslím že už prodlouženou a taky někdy skončí, ví někdo kdy?
Víceméně se to neví, protože na jedné straně jsou to reálné projevy změn kovu reaktorové nádoby působením silné radiace, které se dají objektivně definovat, na straně druhé je to podléhání či nepodléhání ze zahraničí dobře placeným ekologickým fanatikům a jeho predikce je na úrovni věštění z kříšťálové koule. Zatím i nejstarší reaktorová nádoba v Dukovanech nevykazuje takové známky změn materiálu, které by měly být důvodem jejího odstavení.
Ještě upřesňuji zdůvodnění:
Naše reaktorové nádoby jsou vyrobeny z naší oceli a v naší továrně. Mohou se tedy v detailech (stopových příměsích některých prvků a jejich izotopového složení) lišit odolností na radioaktivitu oproti výrobkům pro identický typ reaktorů, vyrobeným někde jinde. Proto se nedá úplně stoprocentně predikovat, co budou v čase dělat naše reaktorové nádoby, na základě zkušeností odjinud.
JE Dukovany byla spuštěna v roce 1985 a 1987. Původní životnost na 30 let. Byla prodloužena na 50, tj. do roku 2035 a 2037. Ještě by šla mírně prodloužit o dalších 10 let za cca 20 miliard Kč.
Materiálově je na tom dobře. Tenkrát ještě nebylo tolik zkušeností s radiační korozí, tak se použil materiál, který asi vydrží věčně :).
Primitivní výpočet pomocí trojčlenky, že postavení Občasných Zdrojů Energie o stejném nominálním výkonu jako jaderný blok 1200 MW je cenově skoro desetinásobek. Pokud zohledníme, že JE jede cca 80 % času své existence, zatímco OZE jen 16 % (zase ty nešťastné kupecké počty), tak jsme daleko za desetinásobkem. Protože skladování elektřiny má mizernou účinnost, musí se to násobit dál.
Cena bateriových úložišť, které by dokázaly dodávat těch 1200 MW(e) po dobu desítek dní (obvyklá délka sezóny, kdy OZE nedodávají nic nebo téměř nic) může narůst až na tisicinásobek ceny jaderného bloku (největší a nejdražší jaderné úložiště, budované pod Londýnem, stojí víc než jaderný blok a bylo by s to dodávat těch 1200 MW po dobu několika minut, tedy, pokud je takového výkonu vůbec schopno). Navíc bateriové úložiště může snadno explodovat a ona energie, kterou bychom potřebovali uložit (a která by se při té explozi uvolnila), odpovídá skoro deseti hirošimským atomovkám.
Uložení potřebné energie do přečerpávacích elektráren „koštuje“ cca 1000 Dlouhých strání. Dovolím si konstatování, že horkým kandidátem na umístění takových staveb by mohla být ekology zdevastovaná Šumava, kde už není nic, co by stálo za to chránit, ale že ani do ní by se potřebná kapacita asi nevešla.
Šumava je nádherným koutem ČR, zkuste tam jet třeba mimo sezónu (v sezóně je tam příliš nabito) na týden dovolené. Špacírovat po horách, zajít i na Německou stranu (tam je to místy ještě hezčí), prostě si vyčistit hlavu.
Vzhledem k tomu, že to tam znám již dlouho, mohu říct (snad objektivně), že se dnešní místní příroda nedá srovnávat s dobou bolševickou. Posun k lepšímu je patrný v podstatě všude.
Neviděl bych jí rozhodně coby zdevastovaný kout Česka, spíš naopak. Pravda je, že nedávná kůrovcová kalamita je zde stále patrná, ale současně je zde i vidět, že si příroda s touto pohromou ví rady (viz. přirozená obnova zničeného lesa u pramenů Vltavy – jde to očima běžného pozorovatele překvapivě rychle). A nespornou výhodou tam je, že se místní smrkové monokultury přirozeně obnovují jinými (místně odolnějšími) druhy dřevin, které mají v rámci zvyšující se průměrné teploty větší šanci vydržet tam i do budoucna.
Z tohoto pohledu chápu váš poslední odstavec spíše jako nadsázku, než jako obraz reálného stavu této lokality.
Ty staleté lesy tam nikdy už nebudou, ty jsou prostě, vinou ekozločinců, pryč. Že by tam nějak mohutně rostly stromy jiných druhů je dost pochybné, ve smrkových monokulturách prostě nebyly zdroje jiných semen než smrkových. Šumava byla prostě nevratně zničena.
Jak píši výše, udělejte si tam výlet a budete velmi překvapen. Zrovna v tomto případě máte jedinečnou možnost osobně si ověřit informace, které máte získané zprostředkovaně (média, internet atd.).
To, jak se příroda vzpamatovává z kůrovcové kalamity, uvidíte v podstatě na každém kroku a těch nových listnatých stromů tam roste veliké množství. Místně tam v bezzásahových zónách vznikají nové smíšené lesní porosty, nicméně v hospodářských lesích se majitelé musí smířit s tím, že tato lokalita není pro smrkové monokultury prostě vhodná. Nemyslím si , že by za tuto skutečnost mohli ekologové. Spíš to odpovídá teorii o oteplování, smrky zde mají horší podmínky pro zdravý růst, než tomu bylo před sto lety.
Mám informace od majitelů lesů na Šumavě, kteří vaše nadšení rozhodně nesdílejí.
Stavět nové jaderné zdroje u nás by mělo pro obyvatele ČR smysl pouze tehdy,pokud by ČEZ byl stoprocentně vlastněn státem,poskytoval distributorům energii za regulačním úřadem stanovenou cenu a pouze přebytky obchodoval na burze v Lipsku. Tak,jak je to dnes,stejně budeme platit,kolik uzná vrchnost v Němevropské Unii za vhodné. Náklady ponese ČR,zisky z větší části odplynou do zahraničí či do soukromých kapes.Občanům ČR zůstane jen povinnost platit jako mourovatí.
Bohužel, hloupost. A to proto, že sice elektřinu prodáváme, ale zároveň ji v jiných časech zase nakupujeme. Protože ji nelze rozumně skladovat. I výpadky Občasných Zdrojů Elektřiny mnohdy kryjeme nákupem z ciziny.
Já jsem jen napsal,že z hlediska občana ČR je nesmysl platit za svých daní výstavbu nových jaderných bloků (které budou několikanásobně předražené proti současným slibům) , garantovat jim minimální výkupní ceny a pak platit při své spotřebě cenu,kterou jim vytvoří burza v Lipsku.
Ty JE by nám měly garantovat, že vůbec nějaká elektřina pro nás bude. Jinak to, jak se to financuje a kdo z toho má profit, je věc politická a změna na stav výhodnější pro nás je záležitostí výměny politické garnitury.
Nicméně sebekvalitnější politická garnitura nám nezajistí elektřinu v situaci, kdy v rámci Grýn Dýlu skončí elektrárny na fosil a zrovna bude noc a bezvětří. Protože to pak nebude elektřina v celé Evropě (s výjimkou Ruska), nejen v EU.
je tu maličká chyba, prodáváme za pusu a nakopujeme za burzovní tedy vysoké ceny…a to nejen tu „navíc“, ale i tu pro nás samotné.
Když jsem byli součástí RVHP, probíhaly podobné transkace velmi podobně. Alespoň vidíte, že se od ní EU zase až tak moc neliší.
někdy tak tomu mohlo být, ale tehdy to bylo v systému stát vers. stát a cenově se to až tak nedotklo obyčejných lidí, protože stát ceny reguloval. Dnes stát říká, že nemůže zasahovat do „svobodného “ trhu a v podstatě dává ruce pryč ( a chce-li pomoct tak jen změnou zákonů, které tehdy nepočítaly s tím, že trh se může zbláznit do extrému…).
Technicky máte pravdu. Ale i p. Horymír. My za naše daně postavíme JE, aby jsme kryli výpadky OZE v Německu. Přitom nám na to krytí nijak nepřispívají. Draží se aktuální spotřeba. Když jim svítí a fouká, tak se na provozu „zálohy“ nijak nepodílí, ba co víc, nutí nás kupovat jejich „levnou“.
Jak vlastně tato burza probíhá? Mám 1GW k dispozici v době, kdy mají všichni, tak se nemusí ani vykoupit? Co se s ní děje? Snižuje se výkon? A když nesvítí a nefouká, tak se přepošle tomu, kdo dá nejvíce? Tzn. i když si postavíme JE a budeme ji polostátnímu podniku hradit a zaručovat, tak se u nás nemusí na občana dostat. Co se stane, když součet všech stabilních zdrojů nebude stačit na pokrytí poptávky? Máme právo a techniku, aby jsme se odpojili od hroutící se přenosové soustavy? Nebo se solidárně složíme taky?
Poláci už na svých hranicích postavili stykače, kterými se mohou od Německa odpojit. Když to udělají, odpojíme se i my. I když tam ty stykače zatím nemáme. Protože už jsme párkrát do Německa nebo z Německa přenášeli asi 105 procent proudu, na jaký jsou přeshraniční vedení stavěná. Když to po odpojení Polska skočí třeba na 150 či 200, tak ty dráty prostě shoří.
30 let přešlapujeme na místě,a to v lepším případě.Spíše jdeme zpátky a blíží se doba,kdy se budeme muset rozhodnout s kým chceme jít vpřed.Zkušeností máme s východem i západem dost a přesto nám ta politika nějak nejde.To je třeba rychle změnit,pro začátek postačí když si z přátel přestaneme dělat nepřátele.Někomu to samozřejmě vyhovuje,naší zemi však nikoli,to je zřejmé.Osobně si myslím,že žádná významná energetická stavba jako je např blok JE u nás za současné zahr. politiky nevznikne.
to si myslím také, a nevzknikne nikdy ani americkou firmou, nicméně, peníze budou utraceny do koruny a ještě víc, protože budeme platit všechny, plány, změny, studie atzp… kdy do země ani nekopne – a tím to zhasne. je to pochopitelné, firma s potížemi někde vydělat musí.
Opět se projevujeme jako troubelíni, všichni s Ruskem vesele obchodují, jen MY musíme světu ukázat, jak jsme stateční a spravedliví. Nevím, jestli všem těm, co rozhodli vyřadit Rusko a Čínu (pomiňme politické důvody) dochází, že vzhledem ke konkurenci by se třeba mohla cena snížit – ale budiž. Výstavba nového bloku není postavit si altánek na zahradě. Že se cena vyšplhá na dvoj i vícenásobek je téměř jasné a další problém, jestli společnosti budou schopny ve slíbeném termínu stavbu dokončit, ale jsme přeci hrdí a těm rusům ukážeme. Další problém co s vyhořelým palivem budeme ho někam schovávat nebo zalívat zahrádky? Hlavně, že si pánové Lipavský a jemu podobní léči svoje komplexy nebo co.
V tom vyhořelém palivu je řada zajímavých prvků. Mimo jiné např. lanthanoidy, na jejichž těžbu a produkci má monopol Čína, a bez nichž nelze vyrábět ani LED svítidla, ani optoelektroniku.
„…ukládání vyhořelého jaderného paliva, které musíme zajistit na stovky tisíc let“ – stovky tisíc let – není to málo, Antone Pavloviči?
atomové elektrárny v ČSSR postavili komunisté ze SSSR a ČSSR a dodnes mají v Moskvě u firmy Rosatom kompletní projektovou dokumentaci Dukovan a vědí o každém šroubku v Dukovanech..
Sami jsme jaderné elektrárny stavěli. Proč již je nestavíme ? Možná proto, že prase Havel a jeho kolektiv následovníků zlikvidovali v zájmu západních korporací náš průmysl…
Jo Němci si udělali z nás otroky za pár let v EU ..oni nás donutí za drahé penize k dostavbě pač budu kupovat od nás elektřiku za 1,50 Kč a našinec ji zaplati přes burzu za 11,50 Kč….a to jim jdě.Proto ruší oni doma elektrárně a vymluvají se na Rusko
Autor nás připravuje na to, že dostavba Dukovan bude mnohem mnohem dražší a bude dokončena mnohem mnohem později. Po vyřazení Ruska a Číny nám vybrané západní firmy nemají prostě co nabídnout.
Nevím, na jaké zkušenosti ze Západu se autor odvolává. Kanadský Westinghouse nabízené reaktory AP1000 staví jen dva ve Vogtle v USA – v USA jsou první a zřejmě poslední, Kdyby se tam už neprostavělo tolik peněz, tak by stavba byla zastavena stejně jako v Summeru.
Francouzská EDF už staví 16 let reaktory v Británii, ve Finsku a ve Francii samotné. Náklady stoupají také hodně.
Jihokorejská KHNP nabízí reaktory, které nelze v Dukovanech uchladit (stejně jako francouzský EPR). Korea sama se jaderné energetiky vzdává – některé projekty pozastavuje, jiné zastavuje úplně. Nedovedu si představit, jak by mohli zajišťovat servis po dobu životnosti reaktoru 60-80 let.
Podle nás zaostalé Bělorusko dokáže postavit dva bloky JE za 7 – 8 let. My tady o výstavbě či spíše nevýstavbě blábolíme už 20 let, možná i déle. Některým to zřejmě vydá na celý profesní život. Někteří vydají více energie na to proč to nejde, než kolik by stačilo na to aby to šlo.
Problém těch „trubek v zemi“ spočívá v tom, že ekologové blokují prakticky všechny liniové stavby, od dálnic a železnic až po elektrická vedení a produktovody. V Německu dodnes nemají přímé vedení z větrných parků v Severním moři na průmyslový jihozápad a elektřinu z nich tam pasírují přes Polsko, Česko a potom Rakousko a Bavorsko.
U nás zelení blokují skoro dvacet let klíčové kilometry dálničního spojení Brno – Vídeň (a mnoho dalšího).
Takže chceme-li využívat teplo z JE (Temelína i Dukovan, případně Tetova) bude třeba tvrdě zapracovat na legislativě, která by takovéto obstrukce veřejně prospěšných staveb znemožnila.
Kdysi bylo spočteno, že JE Dukovany mohla pokrýt produkci tehdejší brněnské teplárny a ještě kolem toho vedení vytápět pás skleníků.
a nechceme taky náhodou zachránit i přírodu a chráněné rostliny i živočichy?
To už je tak zprofanované, že tomu málokdo příčetný uvěří.
Mimochodem, naprostá většina organizací „bojujících za klima“ v Glasgow jasně deklarovala, že bojují především za zničení kapitalismu. I soudružka Greta.