Role velkých řetězců na trhu s potravinami dál roste, menších obchodníků ubývá. Proti roku 2007 počet drobných prodejen potravin klesl o tisícovku na 3026 – ukazuje analýza portálu informaceofirmach.cz, který zpracovává údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky. Do třetího čtení ve sněmovně tento týden míří novela, která má některé nerovnosti na trhu potravin, hlavně ve vztahu velkých řetězců a dodavatelů, napravit.

Počet malých prodejců potravin se za posledních osm let snížil o plnou čtvrtinu. Analýza se týká těch, kteří mají roční obrat do 10 milionů korun. Hlavním důvodem je tvrdý konkurenční boj, který v tomto segmentu panuje.

Pokles se přitom týká všech krajů s výjimkou Ústeckého. Nejhorší situace panuje v Moravskoslezském kraji, kde činnost ukončili čtyři z deseti obchodníků. Na většině území se tak podle údajů serveru zhoršuje dostupnost malých prodejen s potravinami, aspoň co do jejich vzdálenosti od obydlí.

Do obchodu je „nejdál“ v Kutné Hoře

Podobně jako sever a severozápad Čech je na tom Plzeňský kraj, který zaznamenal pokles o 40 %. Největší úbytek drobných prodejců nastal v okrese Kutná Hora – ve srovnání s rokem 2007 jich na zdejším trhu zůstala necelá polovina.

Váha obliby a dostupnosti se vychyluje na stranu supermarketů a hypermarketů, které poskytují širší nabídku zboží, obvykle i za nižší ceny. „Svoji roli může hrát také odchod mladší generace do větších měst a obecně větší schopnost obyvatel zajet si na větší nákupy mimo svoji obec. Menší prodejny tak ve velké míře využívají především starší občané,“ říká datový analytik portálu informaceofirmach.cz Jan Cikler.

Výjimečná je situace v Ústeckém kraji, kde drobných prodejců za posledních osm let přibylo. V celém kraji je to nárůst o 10 procent, největší nárůst počtu drobných prodejců zaznamenaly okresy Ústí nad Labem (o 40 %) a Teplice (+25 %). „Mohou za to  především okresy u hranic s Německem,“ nabízí vysvětlení Cikler.

Regulace trhu jde ve sněmovně do finále

Pokud nedojde na poslední chvíli ke změně programu, měla by se sněmovna ve středu ráno jako první bod programu zabývat třetím čtením novely zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Složitější název skrývá zjednodušeně řečeno regulaci vztahů mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli.

Tématu marží a obchodních přirážek se věnoval i publicistický speciál TV Barrandov, na jehož přípravě HlídacíPes.org spolupracoval.

Psali jsme:

Obchodní řetězce: Hrozí, že se levné potraviny budou dovážet ze zahraničí

Potravinářská komora: Ceny potravin jsou vysoké kvůli přemrštěným maržím řetězců

Faktor strachu aneb Tvrdý boj o české potraviny

Novela má zabránit tlakům na dodavatele například zavedením pojmu obchodní aliance, který dosud zákon neznal. Princip zneužívání aliancí nedávno popsal v rozhovoru pro HlídacíPes.org místopředseda antimonopolního úřadu Hynek Brom.

„Tři až čtyři obchodní řetězce si udělají obchodní alianci. Dodavatel, když chce uzavřít obchod s jedním řetězcem, tak musí nejdříve uzavřít obchod s obchodní aliancí. A ta mu říká, že za určitý poplatek, který se vztahuje k obratu, mu poskytne služby,“ vysvětlil Brom. Problém je v ceně této služby. „Jestli je cenou tržní, kterou dostane kdekoliv jinde. Pokud budu mít jako dodavatel díky tomu nižší náklady na prezentaci, klidně to zaplatím. Je to pro mě výhra. Ale přece nemůžu dobrovolně platit mnohonásobně víc, než kdybych si tu reklamu dělal sám,“ říká místopředseda ÚOHS.

O dopad novely, která je v legislativním procesu vedena jako technická, se ostře přou Svaz obchodu a cestovního ruchu, jako organizace zastřešující řetězce, a Potravinářská komora. Zatímco řetězce varují, že přísnější regulace může zvýšit ceny potravin a zhoršit dostupnost českých výrobků na trhu, potravináři argumentují, že případné vyšší náklady by řetězce měly pojmout snížením nepřiměřeně vysokých marží.