Stačilo jedno slovo vypuštěné z legendy územního plánu Pardubic a ohrožení spojené s výrobou výbušnin v Explosii je rázem menší. Avšak jen na papíře.

Blízkost Explosie, státního výrobce výbušnin, život v Pardubicích vždy ovlivňovala. Současný územní plán města však zakrývá a zlehčuje rizika, jež z tohoto soužití plynou.

O tom, že nejsou planá svědčí řada explozí v minulosti. Při té poslední, v roce 2011, zemřeli v areálu Explosie čtyři lidé.

Jak již HlídacíPes.org popsal ve svých předchozích textech, kolem Explosie je ze zákona vytyčeno pět bezpečnostních pásem. Čím nižší pásmo, tím blíže výrobě a skladování výbušnin a tak i větší riziko.

Pásmo musí mít jasné hranice

Například až ve třetím pásmu mohou být silnice a železnice, až ve čtvrtém pásmu „obce bez souvislé výškové zástavby“ a až v pásmu pět a dále například sídliště či velká obchodní střediska.

Výklad Explosie, který přebírá jak město Pardubice, tak okolní obce Srch či Hrádek, však pásma určuje jinak. První bezpečnostní pásmo označuje jako druhé pásmo; druhé jako třetí a tak dále. Tím se posouvá i hranice toho, kde hrozí v případě výbuchu jaké nebezpečí. Ale výhradně jen na papíře.

Základem problému je změna územního plánu z roku 2006. Tehdy z legendy k jednotlivým bezpečnostním pásmům vypadlo slovo „vnitřní“. To Explosii i městu Pardubice umožňuje nerozlišovat mezi vnitřními a vnějšími hranicemi jednotlivých pásem a tak je de facto o jeden stupeň posunout.

„Je nesmysl, aby pásmo nebylo jasně stanoveno, kde začíná a kde končí. Musí mít dvě hranice. V takto nebezpečné oblasti musí být naprostá jistota,“ konstatuje na kameru Reportérů ČT nezávislý advokát, expert na správní právo Jan Pavlok.

„Občané jsou tak ohrožení na zdraví, na životě i na majetku nad míru stanovenou zákonem,“ říká pardubický občan Josef Bartůšek, který na problém s manipulací s pásmy a tak i bezpečností, upozornil.

Změnu iniciovala Explosia?

Chyby ve výpočtu pásem i jejich značení potvrzuje pravomocné rozhodnutí Státní báňské správy (jehož kompletní text má HlídacíPes.org a pořad Reportéři ČT k dispozici) a také výroky oslovených soudních znalců v oboru výbušnin.

„Při kontrole vznikla pochybnost o správnosti stanovení jednotlivých bezpečnostních pásem,“ potvrdil Bohuslav Machek, mluvčí Státní báňské správy ČR.

Výbuch v prvním pásmu má například podle oficiální definice za důsledek „úplnou destrukci budov“ a všechny přítomné osoby jsou „vážně ohroženy na zdraví a na životě“.

„Bezpečnostní pásma slouží k tomu, aby územně plánovací dokumentace byla vyznačena jistá omezení, aby zde bylo vyznačeno jisté riziko, se kterými musí ten podnikatel nebo občan počítat,“ říká Bohuslav Machek.

Některé stavby v Pardubicích a okolí tak existují i v místech, kde by podle zákonných norem být z bezpečnostních důvodů neměly.

Iniciátorem změny v územním plánu v roce 2006 byla podle vyjádření města Pardubice společnost Explosia. Nelze vyloučit, že důvodem může být obava ze soudních sporů a náhrady škod spojené s odstraněním staveb z míst, kde dle vyhlášky stát nemají. Mnohamiliónovou náhradu za překažené podnikání ostatně u soudu žádá i výše citovaný Josef Bartůšek.

Detaily o sporu Josefa Bartůška: Dvacet let trvající soud může stát nakonec hodně bolet (druhý text pod tímto odkazem)

„My bezpečnostní pásma každé dva roky aktualizujeme, jestli odpovídají stávajícím podmínkám a na základě informací, které mám, tato pásma jsou platná,“ říká  v rámci natáčení pro pořad Reportéři ČT primátor Pardubic Martin Charvát (ANO).

Možnost, že by číslování bezpečnostních pásem mělo být v nepořádku jej překvapila. „Zaráží mne, že v rámci projednávání obvodní Báňský úřad na tuto věc nepřišel a neupozornil nás. Budu se jich na to ptát,“ podotýká Charvát.

Advokát Jan Pavlok je však přesvědčen, že chybu udělal ten, kdo územní plán zpracovával: „Teď je otázka, jestli autoři územního plánu postupovali nesprávně, nebo v rozporu s právními předpisy, nebo jestli se jednalo o chybu vyvolanou někým, kdo mu dodával nějaké odborné stanovisko.“

Problém nejen v Pardubicích

Hlavním, respektive jediným zdrojem informací, o koeficientech, množství výbušnin ve skladech a ve výrobě a tak i výpočtech a číslování pásem je státní podnik Explosia. Na druhé straně je to právě stavební úřad Pardubice, kdo na sklady a množství uložených výbušnin Explosii uděluje kolaudace.

Explosia se v reakci omezil jen na stručné písemné konstatování. „Detaily ohledně výpočtu bezpečnostních vzdáleností společnost Explosia a.s. z bezpečnostních důvodů veřejně nesděluje, neboť zahrnují mimo jiné informace o konkrétních výbušninách vyráběných resp. skladovaných v daném objektu,“ napsala mluvčí podniku Lucie Pošvářová.

„Přiznám se, že mě zarazilo, že může nastat takovýto problém na úrovni územního plánu. Pokud má město ve svém katastru takovou výrobu, domnívám se, že to je vážný problém,“ říká expert na výbušniny a soudní znalec Jaromír Augusta.

Problém se netýká jen Pardubic. V roce 2014 schvalovala nový územní plán blízká obec Hrádek. V roce 2013 zástupce obce báňský úřad informoval o svých pochybnostech o správnosti bezpečnostních pásem s tím, že si je mají ověřit – u Explosie. Firma je ujistila o tom, že je vše v pořádku.

Územní plán Pardubic má i další problém: do jednoho pásma nedovoleně sdružuje pásmo 3 a 4. V něm stojí mimo jiné nákupní centrum Globus a Baumarkt.

Nezkolaudovaný objekt H 26

„Objekty hypermarketu i Baumarktu Globus v Pardubicích se nacházejí ve 4. bezpečnostním pásmu. Oba objekty byly řádně povoleny (stavební povolení nám bylo uděleno v květnu 1997) a zkolaudovány,“ odpověděla mluvčí společnosti Globus Pavla Hobíková.

Podobné stavby by však podle vyhlášky Státní báňské správy ČR měly stát až v bezpečnějším pátém pásmu. Tam v případě výbuchu v Explosii hrozí pouze „náhodné poškození zasklených oken“.

Čtěte též Andrej Babiš podniká tam, kde jiní podnikat nemohou: v zakázaných pásmech Explosie

Mimochodem – konkrétně Globus i Baumarkt ohrožuje zejména budova označovaná jako H26, kde může být nyní uskladněno až 25 tun výbušniny nejnebezpečnější třídy A. Podle dostupných dokumentů „H 26“ nebyla do roku 1998 k tomuto účelu vůbec zkolaudovaná.

Podle zástupců města Pardubice mají ale bezpečnostní pásma v podstatě jen informativní charakter. Soudní znalec a expert na výbušniny Vladimír Pravda ale zdůrazňuje, že pásma nelze ignorovat: „Ta pásma existují zcela určitě kvůli bezpečnosti. A v územním plánu Pardubic jsou špatně označena a určena.“

(Text vznikl ve spolupráci s pořadem Reportéři ČT a reportérem Lukášem Landou)