Výrobce semtexu a dalších trhavin, státní podnik Explosia, zažil ve své historii řadu výbuchů, při nichž umírali lidé. Může se to opakovat. Státní podnik přitom dlouhodobě mylně informuje o tom, kde a komu hrozí újma na životě, na zdraví i na majetku.

V době, kdy vláda rozsáhlým nasazením armády řeší problém skladu munice ve Vrběticích a odváží špatně skladovanou munici z areálu Zevety Bojkovice na Uherskohradišťsku, má doslova pod nosem mnohem větší kauzu.

Patnáct let přehlíženému a neřešenému bezpečnostnímu problému se v posledních několika měsících intenzivně věnoval HlídacíPes.org a pořad Reportéři ČT.

Výsledkem jsou závažná zjištění ukazující na neřešená či přehlížená rizika ohrožení osob a majetku nejen v areálu Explosie, ale i v širokém okolí podniku.

Čtyři mrtví, desítky zraněných

Co výbuch v Explosii dokáže, ukazuje zkušenost například z havárie v květnu 1984. „Při této havárii čtyři pracovníci zahynuli. V nemocničním ošetření bylo ponecháno 50 pracovníků, z nichž 10 je zraněno těžce,“ psal dobový tisk.

„V areálu podniku byla v důsledku výbuchu poškozena řada výrobních podniků. Tlakovou vlnou došlo k popraskání okenních skel na některých budovách v Pardubicích, Rosicích nad Labem a dalších obcích,“ popisovaly dále noviny.

Zatím poslední exploze s fatálními následky, kdy zemřeli čtyři lidé, připadá na duben 2011. „Barák, výrobna, všechno zmizelo. Je tam jen díra v zemi a kolem ochranné valy a násypy a na nich rozmetané kusy zdiva,“ popsal jeden ze zaměstnanců firmy.

„Všechny okolní stavby mají vymlácená okna, země je zhusta pokrytá sklem,“ popsal tehdy Mladé frontě Dnes anonymně jeden z dělníků.

S riziky výbuchů počítá i zákon, respektive vyhláška, která právě s ohledem na životy a zdraví lidí stanovuje pět různých bezpečnostních pásem.

Jenže bezpečnostní pásma, tak jak je prezentuje Explosia i tak, jak jsou oficiálně popsaná v platném územním plánu města Pardubic a přilehlých obcí, neodpovídají skutečnosti.

Chyby ve výpočtu pásem i jejich značení potvrzuje pravomocné rozhodnutí Státní báňské správy (jehož kompletní text má HlídacíPes.org a pořad Reportéři ČT k dispozici) a také výroky oslovených soudních znalců v oboru výbušnin.

Bezpečnostní pásma nejsou jen čáry

„Při kontrole vznikla pochybnost o správnosti stanovení jednotlivých bezpečnostních pásem,“ potvrdil Bohuslav Machek, mluvčí Státní báňské správy ČR v rámci natáčení pro pořad Reportéři ČT.

Výbuch v prvním pásmu má například podle oficiální definice za důsledek „úplnou destrukci budov“ a všechny přítomné osoby jsou i podle konstatování Báňského úřadu  „vážně ohroženy na zdraví a na životě“. Naopak v předposledním, čtvrtém, pásmu se v důsledku výbuchu předpokládá „jen“ rozbití oken.

U bezpečnostních pásem rozhodně nejde jen o čáry na mapě. Pásma kolem každé výrobní či skladovací haly jsou zásadní s ohledem na ochranu zaměstnanců i obyvatel a jejich majetku v širokém okolí.

„Bezpečnostní pásma jsou zde proto, aby chránila zejména občany a objekty, které občané, popřípadě podnikatelé využívají,“ vysvětluje mluvčí Bohuslav Machek

Problém lze popsat jednoduše: první bezpečnostní pásmo společnost Explosia označuje jako druhé pásmo; druhé jako třetí a tak dále. Tím se posouvá i hranice toho, kde hrozí v případě výbuchu jaké nebezpečí. Ovšem jen na papíře.

„Z nějakého důvodu je označení pásem takové, že nejnižší první pásmo, kde se můžou nacházet pouze skladovací a výrobní objekty závodu, je označeno v územním plánu, jako pásmo druhé,“ potvrzuje na kameru Reportérů ČT soudní znalec v oboru výbušnin Jaromír Augusta s tím, že posun je pak u všech dalších pásem.

Vysvětlete to, nařídil úřad

Báňský úřad už letos v únoru nařídil Explosii „bezodkladně, ale nejpozději do 30.6.“ podat písemnou informaci o množství a druzích skladovaných výbušnin. Zástupci Explosie, které oslovil pořad Reportéři ČT, se k problematice odmítli oficiálně vyjádřit.

„Detaily ohledně výpočtu bezpečnostních vzdáleností společnost Explosia a.s. z bezpečnostních důvodů veřejně nesděluje, neboť zahrnují mimo jiné informace o konkrétních výbušninách vyráběných resp. skladovaných v daném objektu,“ napsala mluvčí podniku Lucie Pošvářová.

Vedení Explosie jen mimo záznam vysvětluje, že ve skladech leží méně výbušnin než deklarují kolaudační rozhodnutí a proto je prý riziko spojené s výbuchem výrazně menší.

Takový argument ale před zákonem neobstojí. Výpočet bezpečnostních pásem se totiž vždy odvíjí od maximálního povoleného množství výbušnin (takzvaného obložení objektu) uvedeného v kolaudačním protokolu.

„Bezpečnostní vzdálenosti jsou vztaženy ke kolaudačním rozhodnutím a to, že v současné době je skladu například polovina toho množství je sice chvályhodné, nicméně zítra to tak už být zase nemusí,“ upozorňuje na kameru oslovený soudní znalec Vladimír Pravda.

Babišova Synthesia i silnice první třídy

V areálu Semtín sídlí nejen Explosia, ale i společnost Synthesia Andreje Babiše. Synthesia však při žádosti o odpovědi odkázala na tiskový odbor Explosie. A to přesto, že například jídelna, kam se chodí stravovat i zaměstnanci Synthesie se nachází v nejnebezpečnějším prvním pásmu, kde podle norem ale mohou být výhradně budovy určené k samotné výrobě výbušnin.

Další nemovitosti ve vlastnictví Andreje Babiše a jeho Synthesie jsou ve druhém pásmu, kde by též z bezpečnostních důvodů být neměly.

„Skutečnosti, o kterých se zmiňujete, se týkají společnosti Explosia a Českého báňského úřadu. Pokud existují nějaké rozpory ve výpočtech, je na Explosii a Českém báňském úřadu, aby si je vyjasnily,“ odpověděl za Agrofert mluvčí Karel Hanzelka.

V druhém pásmu je i celý vstupní areál a přilehlé parkoviště. Druhým pásmem (který Explosia a územní plán Pardubic ale označuje za pásmo třetí a tedy povolené) vede například i silnice první třídy.

Na problém s bezpečnostními pásmy už řadu let úřady, policii, státní zastupitelství, politiky, představitele Pardubic i samotnou Explosii a také média marně upozorňuje pardubický občan Josef Bartůšek. Dlouhých patnáct let narážel jen na nezájem. Až nyní se věci i díky zájmu pořadu Reportéři ČT a serveru HlídacíPes.org daly do pohybu.

„Lidi tu asi netuší, že v prvním bezpečnostním pásmu můžou zahynout jenom kvůli tomu že politici a úředníci nedodržují zákony,“ říká Josef Bartůšek, který se problémem začal zabývat poté, co si v roce 1996 na pozemcích poblíž Explosie postavil sklad a velkoobchod s drogistickým zbožím.

Měl schválené územní rozhodnutí, stavební povolení a poté i povolení k předběžnému užívání. Půl roku se podniku dařilo, ale pak přišel zákaz – stavební úřad objekt nezkolaudoval s argumentem, že stojí v prvním bezpečnostní pásmu, které stavby podobného typu nepřipouští.

Budeme to nějak řešit

Zvýšit bezpečnost okolí Explosie (de facto zmenšit velikost bezpečnostních pásem) jde jen několika málo způsoby: snížením maximálního množství výbušnin v jednotlivých objektech Explosie a novým kolaudačním rozhodnutím, případně stavebními opatřeními jako je vybudování nových vnějších valů, či speciálních bezpečnostních staveb uvnitř budov.

Explosia, kde se výbušniny vyrábějí už bezmála 100 let, od roku 2014 nově spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Pod něj přešlo z ministerstva financí poté, co se ministrem stal Andrej Babiš, který Explosii krátce vlastnil a jehož podnik Synthesia s Explosií obchoduje a bezprostředně s ní i sousedí.

„Samozřejmě pro ministerstvo jako akcionáře je důležité, aby Explosia správným způsobem stanovila pásma, aby se samozřejmě pohybovala v intencích daných našimi, případně evropskými zákony. Jde o dodržování platné legislativy a samozřejmě jde i o otázky bezpečnosti,“ říká mluvčí ministerstva František Kotrba.

To, že současný stav, kdy bezpečnostní pásma neodpovídají realitě trvá 15 let komentuje lakonicky: „Toto je otázka na kontrolní orgány, kterým rozhodně není ministerstvo průmyslu a obchodu. Samozřejmě naši odborní pracovníci jsou v bezprostředním kontaktu nejenom s Explosií, ale i s obvodním báňským úřadem a tu věc v tuto chvíli řeší.“

(Text vznikl ve spolupráci s pořadem Reportéři ČT a reportérem Lukášem Landou)

Níže je oficiální mapa části města Pardubice s vyznačenými pásy, tak jak je prezentuje město i Explosia:

Příběh Josefa Bartůška

Dvacet let trvající soud může stát nakonec hodně bolet

Josef Bartůšek je svéhlavý muž. Kdysi úspěšný podnikatel, nyní člověk, který se už 20. rokem snaží na státu vymoct náhradu škody. A který díky tomu přišel na zásadní problém spojený s bezpečností kolem výrobce výbušnin, státního podniku Explosia.

Velkoobchodu s drogistickým zbožím Mova pardubického podnikatele Josefa Bartůška se počátkem 90. let dařilo. Natolik, že se rozhodl přestěhovat z pronajatých prostor do vlastního.

Josef Bartůšek koupil pozemek poblíž státního podniku Synthesia (nyní Explosia), vyřídil si územní souhlas i stavební povolení a začal stavět. Když měl velkosklad i se zázemím pro dvacítku zaměstnanců hotový, obchody se začaly hýbat. Půl roku velkosklad fungoval na základě povolení k předčasnému užívání, pak ale přišel zlom.

Tady to ale stát nemůže!

Stavební úřad hotovou a povolenou stavbu odmítl v roce 1996 zkolaudovat. Obvodní báňský úřad totiž tehdy úřad upozornil na to, že budova se nachází v místě, v němž z bezpečnostních důvodů nesmí stát nic jiného než výrobní a skladovací haly společnosti Synthesia (nyní Explosia) sloužící k výrobě výbušnin.

Josef Bartůšek se začal bránit. Nejprve sérií dotazů a dopisů dotčeným úřadům, později i soudně. Spory, kde se Bartůšek domáhá náhrady škod po státu i městu Pardubice, se nyní táhnou již 19 let.

Už v prvním roce sporů přišlo překvapení, které Josefa Bartůška donutilo začít se detailně zajímat o to, jak se bezpečnostní pásma určují a co znamenají. To v důsledku vedlo k nynějšímu odhalení skandálu s manipulací s informacemi o bezpečnosti osob i majetku v okolí Explosie.

Po roce, kdy musel fungující velkoobchod zavřít, Josefu Bartůškovi totiž stavební úřad v Pardubicích napsal, že stavba už není v prvním pásmu, ale ve třetím, kde již podobná stavba stát může. A proto mu stavbu řádně kolauduje.

„Vysvětluji si to tak, že stavební úřad města Pardubic pochopil, že způsobil značnou škodu a že se na náhradě bude město muset nějak podílet,“ říká Josef Bartůšek, který se v té době už rok potácel v dluzích z nesplácených půjček po zlikvidovaném velkoobchodě.

„Takovou činnost nemůžete prostě na rok přerušit a pak začít znovu. Trh je obsazen, vybavení pryč, zboží žádné, přerušené vztahy s odběrateli i dodavateli,“ vypočítává Josef Bartůšek.

Ten se stal postupem času expertem na výpočet bezpečnostních pásem, zaplatil si speciální kurz, zadal znalecké posudky… A došel tak k závažným zjištěním, které až nedávno po dlouhých letech urgencí potvrdil jak nadřízený báňský úřad, tak i nezávislí soudní znalci.

Destrukce, ohrožení na životě, smrt…

Došel k faktu, že společnost Explosia i město Pardubice chybně vykládá to, kde jsou jednotlivá bezpečnostní pásma a tedy to, kde a komu hrozí v případě výbuchu nebezpečí či dokonce smrt.

„Oslovil jsem za posledních 19 let 16 ministrů pro místní rozvoj, čtyři předsedy vlád a pět primátorů města Pardubice, hejtmany, poslance. Navrhoval jsem částečné řešení i mimosoudní vyrovnání, ale nic se nikdy nestalo,“ shrnuje Bartůšek.

Původní škoda se podle Josefa Bartůška pohybovala v řádech desítek miliónů, s postupem let ale několikanásobně narostla. I to může být – jakkoli to nikdo otevřeně neříká – důvodem „kouzlení“ s bezpečnostními pásmy. Spolu s tím, ale narostly i závazky mimo jiné z nedoplaceného úvěru. Josef Bartůšek se už dávno kvůli tomu ocitl v exekuci, stále dluží vysoké sumy.

I samotný soudní spor, který Josef Bartůšek se státem (zastoupeným Ministerstvem pro místní rozvoj) je hlavním, ne-li jediným důvodem, proč se podařilo na problém s bezpečností kolem podniku Explosia upozornit.

Josef Bartůšek se totiž dostal k jinak utajovaným kolaudačním rozhodnutím staveb, v nichž se v Explosii vyrábějí a skladují výbušniny.

Součástí kolaudace je i – slovy zákona – „obložení budov“, tedy nejvýše povolené množství výbušniny. Jen díky znalosti tohoto údaje lze pak už jen poměrně jednoduchým výpočtem (předepsaným vyhláškou ČBÚ) určit přesnou vzdálenost bezpečnostních pásem.

Škody jsou značné, soud pokračuje

„Město Pardubice a vedení Explosie manipulují s bezpečnostními pásmy a ohrožují v podstatě občany nad míru stanovenou zákonem,“ je rezolutní Josef Bartůšek.

To jinými slovy potvrzuje i báňský úřad. „Podle výpočtu, který aplikoval prvoinstanční správní orgán se jeví objekty pana Bartůška ne v bezpečnostním pásmu číslo tři, ale v pásmu číslo dvě,“ říká mluvčí úřadu Bohuslav Machek.

Potvrzuje tím to, že bezpečnostní pásma, jak je prezentuje Explosia i město Pardubice jsou o jeden stupeň posunuta a oblast se tak „tváří bezpečněji“ než jaká je skutečnost.

„Podle výpočtu, které jsem provedl, je sklad pana Bartůška v druhém bezpečnostním pásmu,“ souhlasí  na kameru Reportérů ČT i soudní znalec Jaromír Augusta.

„Výpočet je jednoznačně definován, je to pouhé dosazování konkrétních čísel. V tomto směru se domnívám, že je jednoznačné,“ doplňuje.

Zástupci Pardubic i ministerstva pro místní rozvoj se s ohledem na probíhající soudní spor nechtěli k soudu s Josefem Bartůškem nijak vyjadřovat.

„Škody mi vznikly značné, protože důsledkem byla likvidace celého podniku a mé vysoké dluhy. K aktuálním sumě, o niž usiluji, se ale nechci vyjadřovat, je předmětem soudního sporu,“ podotýká i Josef Bartůšek.