V nejvytíženější dny na nejvyšší českou horu Sněžku dorazí až deset tisíc lidí. Podobné množství zamíří i k prameni Labe. „Vstupné z hlediska regulace nepomůže a nemyslím, že by k tomu mělo sloužit. Regulačně by fungovalo možná kdyby bylo na úrovni 500 – 700 korun na osobu a den, jak to třeba známe z chorvatských národních parků, ale to si lze u nás asi těžko představit,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Ročně lidé v Krkonošském národním parku stráví v součtu 13 milionů „osobodní“. „Individuálních návštěvníků je zhruba třetina. Ale to opakované započítání má smysl v tom, že každý den využíváte turistickou i obecní infrastrukturu a je tedy potřeba s vámi počítat každý den,“ vysvětluje Böhnisch v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Vstupné jednou přijde

Obecně je s chováním drtivé většiny návštěvníků národního parku spokojen. „To procento nebo spíš promile lidí, kteří se chovají nevhodně, kteří páchají přestupky, není vysoké. Jenže v rámci toho absolutního čísla to znát je,“ podotýká. Problémy podle něj plynou hlavně „ze současného důrazu na individuální svobodu“.

Příkladem je zimní skialpinismus v klidových územích. „Nebo věc, která je sice legální, ale je pro přírodu rušivá – noční pochody s čelovkou. Na rozdíl od Polska zatím neumíme omezit pohyb v horách jen na denní hodiny,“ konstatuje Böhnisch.

Právě Polsko má vstup do národního parku na své straně Krkonoš zpoplatněn. Letos v březnu se ceny zvyšovaly: jednodenní lístek vyjde na 10 zlotých (zhruba 60 Kč), dvoudenní na 20 zlotých a třídenní na 24 zlotých. Děti, studenti a důchodci platí polovinu.

Současná česká legislativa zpoplatněný vstup do národních parků neumožňuje. Podle Böhnische je ale pravděpodobné, že „vstupné do národních parků jednou přijde“. Považuje to za nutnost z hlediska budoucího financování provozu a ochrany přírody:

„Zjednodušeně řečeno jsou národní parky financovány jednou třetinou ze státního rozpočtu, třetinou z prodeje dřeva a třetinou z dotací – zejména evropských. Jak dotace, tak těžba dřeva v národních parcích časem postupně skončí. Jestli tedy chceme udržet kvalitu turistické infrastruktury, kvalitu služeb v horách obecně, tak si nedovedu představit, že by to do budoucna šlo bez zpoplatnění vstupu.“

Podle vzoru Polsko

To, že nad možností poplatků minimálně KRNAP přemýšlí, dokazuje i přiznaná inspirace právě polským modelem.

„To znamená nabídnout velmi širokou škálu možností, ať je to nákup na internetu nebo QR kódy na sloupcích v národním parku, výběr skrz ubytovatele či na lanovkách. Možností by bylo placení poplatku přímo u strážců parku,“ říká Böhnisch.

Národní parky v České republice zaujímají 1,51 % území státu; jejich klidová území, kde je pohyb návštěvníků omezen jen na vyhrazené cesty (z důvodu ochrany křehkých ekosystémů nebo citlivých druhů) pak 0,22 % území ČR.

Pro srovnání: národní parky v Polsku zaujímají 1 % území, v Německu 2,7 %, v Rakousku 3 % a na Slovensku 7,5 % území.

Celý rozhovor s ředitelem správy KRNAP Robinem Böhnischem vydá HlídacíPes.org v pondělí 26. srpna.

Dočtete se v něm mimo jiné:

• Proč mizí z krkonošských lesů „běžné odpadky“
• Plánuje KRNAP další rozšiřování klidových území?
• Jak regulovat přemnoženou zvěř a proč mít radost z návratu vlka?
• A co Krkonoše a medvěd a také důkazy změn klimatu?