Pixabay.com, zdroj

S dnešním prezidentem na věčné časy. „Vůdce lidu“ dostane v Číně mandát na doživotí

Napsal/a Sinopsis 27. února 2018

Ústřední výbor čínské komunistické strany navrhnul vypustit z ústavy klauzuli omezující mandát šéfa státu a strany na dvě funkční období za sebou. Zásadní změnu oznámila čínská média s měsíčním zpožděním. Prezident Si Ťin-pching tak Čínu obrací zpátky do éry Mao Ce-tunga.

Si Ťin-pchingovo „myšlení“ bylo již na 19. sjezdu loni na podzim zaneseno do stanov KS Číny. Na zasedání parlamentu (Všečínského shromáždění lidových zástupců) v březnu má být jeho ideologie zanesena přímo do ústavy.

Z té má být současně vyňato omezení prezidentského úřadu na dvě funkční období. Mnohem důležitější paralelní funkce generálního tajemníka Strany byla dosud rovněž omezena na dvě funkční období, ale pouze nepsanými pravidly.

K prolomení této tradice tedy nebude zapotřebí ani formálního usnesení. Si Ťin-pching tak bude moci zastávat obě vrcholné funkce ve straně i ve státě na neomezenou dobu.

To je ostatně již tak jako tak čirá formalita; i kdyby obě funkce zastával někdo jiný, má Si pozici potvrzenou zanesením své ideologie do stanov Strany a ústavy státu. Stává se tak fakticky doživotním nejvyšším vůdcem komunistické Číny.

Zpátky k Maovi

Čínská oficiální média začala v poslední době Si Ťin-pchinga bezprecedentně označovat jako „vůdce lidu“. Podobným titulem se před Si Ťin-pchingem mohl pochlubit pouze Mao Ce-tung s přízviskem „velký vůdce“, po něm už jen pouhé dva roky vládnoucí Chua Kuo-feng, který se honosil titulem „moudrý vůdce“.

logoTeng Siao-pching si na tituly nepotrpěl, nechal se většinou označovat pouze jako „architekt reforem“.

Si Ťin-pching tak de facto prolomil Tengův systém kolektivního vedení strany, který měl omezením funkčních období a projevů kultu osobnosti zabránit dalším katastrofám jako byly Velký skok a Kulturní revoluce.

Nová éra, deklarovaná Si Ťin-pchingem na 19. sjezdu, znamená odklon od stěžejních Tengových doktrín jako oddělení Strany od státu a návrat k některým Maovým premisám, jako je absolutní kontrola Strany nad společností (a pokud možno i nad ekonomikou).

Do ústavy přibude březnu také nová klauzule ve znění: Vedoucí úloha Komunistické strany Číny je základní charakteristikou socialismu s čínskými rysy.

Čistky místo kontroly

Do ústavy bude dále zanesen nový úřad vytvořený za Si Ťin-pchingovy éry – Celostátní dozorčí výbor. Pravděpodobně půjde o státní obdobu existující Ústřední disciplinární komise KS Číny, orgánu zodpovědného za rozsáhlé protikorupční a ideologické čistky.

V čele komise stál až do 19. sjezdu Wang Čchi-šan, nejpravděpobnější budoucí šéf Státního dozorčího výboru. O Wangovi, jednom z nejbližších Si Ťin-pchingových spojenců, se zároveň spekuluje jako o možném budoucím viceprezidentovi – napříště rovněž s neomezeným mandátem.

Kontrolu nad stranou a společností měl dříve vykonávat „lid“ prostřednictvím médií v konceptu známém jako „dozor prostřednictvím veřejného mínění“. Ten poskytoval až do nástupu Si Ťin-pchinga čínským médiím jistý prostor pro investigativní žurnalistiku, zejména při rozkrývání korupce.

Si ale tento prostor zlikvidoval kampaní z března 2016, že média se musejí „jmenovat Strana“. Dozor nad stranou i společností bude napříště vykonávat strana samotná – nad stranou prostřednictvím disciplinárních komisí, nad společností pomocí dozorčích výborů. Poslední zbytky demokratické kontroly tak nahradí stranické čistky.

Čtěte též

Reklama

1 komentář

  1. Míla napsal:

    Tak už alespoň naplno chápeme, proč se Zeman jezdí do Číny učit, jak stabilizovat společnost! Takhle by se mu to taky líbilo!

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama