V září to bude deset let, kdy německé ministerstvo vnitra zakázalo činnost tzv. Islámského státu v Německu, včetně jakékoliv podpory této organizace. Hrozba islamistickým terorismem se přesto meziročně zvýšila, uvádí Zpráva o ústavní ochraně za rok 2023. Po červnovém incidentu v Mannheimu, kde islamista ubodal policistu, slibuje německá vláda opět zákon, který by urychlil deportace zločinců.

V Německu se podle Zprávy o ústavní ochraně za rok 2023 nachází 27 200 islamistů, což je téměř stejný počet jako v předchozím roce.

Početně nejsilnější skupinou v rámci islamistických hnutí v Německu zůstává s přibližně 10 500 stoupenci salafismus. Aktivity na salafistické scéně v roce 2023 vzrostly, salafističtí influenceři mají vysoký dosah zejména na TikToku.

Spolková prokuratura v Karlsruhe nařídila jen za červenec devět zatčení a vznesla dvě obžaloby proti příslušníkům nebo podporovatelům tzv. Islámského státu.

„Hrozba islamistickým terorismem v Německu i pro německé zájmy a instituce po celém světě pokračuje a dále se zvyšuje od teroristického útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 a následných vojenských střetů v pásmu Gazy. Hrozba v Německu pochází jak od džihádisticky motivovaných jednotlivých pachatelů, tak od džihádistických skupin. Kromě méně složitých útoků na primárně ,měkké‘ cíle, které v posledních letech dominovaly, lze očekávat i komplexnější útočné projekty,“ konstatuje poslední zpráva Spolkového úřadu pro ochranu ústavy.

Čtvrt milionu na vykoupení vězňů

V čím dál větší míře dochází také ke zneužívání konfliktů a válek k financování islámského terorismu a extremismu pod rouškou charity, varuje dále zpráva.

„V návaznosti na ruskou útočnou válku proti Ukrajině, zemětřesení v Turecku a Sýrii, jakož i situaci v pásmu Gazy, byl identifikován rostoucí počet žádostí o dary nebo finanční převody spojené s islamistickými nebo teroristickými organizacemi.“

Na síť financování Islámského státu se zaměřila také jedna z největších policejních razií v Německu proti příznivcům IS, která proběhla loni na konci května.

Domovní prohlídky byly provedeny v deseti spolkových zemích, přičemž bylo nasazeno více než tisíc příslušníků Spolkového kriminálního úřadu, zemských kriminálních úřadů a policie.

Celkem prohledali více než sto nemovitostí v Berlíně, Bavorsku, Brémách, Bádensku-Württembersku, Hamburku, Hesensku, Porýní-Falci, Durynsku, Dolním Sasku, Severním Porýní-Vestfálsku. Němečtí policisté spolupracovali během razie i s Nizozemskem.

Zatčeno bylo sedm osob, které prostřednictvím sítě podporovatelů údajně v letech 2020 až 2022 převedli z Německa do Sýrie více než 250 tisíc eur pomocí důmyslného systému darů. Podezřelí jsou převážně německé, ale také kosovské, marocké a turecké národnosti.

Podle spolkového státního zastupitelství měly být peníze použity na vykoupení a propuštění členů IS vězněných v táborech na severovýchodě Sýrie nebo na financování „životního stylu v táborech v souladu s požadavky IS“. Na konci listopadu 2023 vznesla Spolková prokuratura obvinění proti pěti obžalovaným. Soudní proces začal letos 17. dubna u Vyššího zemského soudu v Düsseldorfu.

Cílem měli být Židé či mešita

Teroristické skupiny podporující IS vznikají v Německu nejen za účelem financování, ale i s cílem přímo podnikat násilné činy. Na konci července začal soud se sedmi islamisty ve věku 21 až 47 let, kteří se podle obžaloby dostali do Německa přes Polsko z Ukrajiny na jaře 2022, kdy využili situace po napadení Ukrajiny Ruskem.

Následně vytvořili džihádistickou teroristickou skupinu, aby „prováděli významné útoky v duchu teroristické milice IS“. Jedná se o pět Tádžiků, jednoho Kyrgyze a jeden člen pochází z Turkmenistánu. Skupina měla být v kontaktu s členy zvláště radikální odnože IS „Provincie Islámský stát Chorásán“ (ISPK).

Muži byli zatčeni při razii 6. července 2023 v Severním Porýní-Vestfálsku. Obviněni jsou z vytvoření teroristické organizace a plánování útoků, šest z nich je rovněž obviněno z podpory teroristické milice Islámský stát. Údajně vybrali dary v celkové výši několika tisíc eur pro bojovníky IS vězněné v Rusku a Iráku.

Zatčeni byli v době, kdy měli prozkoumávat možné cíle pro své útoky. Uvažovali například o veletrhu v Kolíně nad Rýnem ve čtvrti Deutz či liberální mešitě Ibn Rushd Goethe v Berlíně. Tu radikální vůdci IPSK označili za „místo pro uctívání ďábla“ kvůli tamní rovnosti mužů a žen.

Několik měsíců před svým odhalením se prý zaměřili také na Židy. Podle obžaloby shromažďovali informace o potenciálních obětech útoku a vyhledávali na internetu židovská modlitební pravidla, aby se dozvěděli více o každodenní rutině zbožných Židů.

Zpřísnění zákona o deportacích

Na začátku června zvedli vládní politici opět debatu o rychlejších a účinnějších deportacích do Afghánistánu a Sýrie poté, co 25letý Afghánec zranil na protiislámském shromáždění v Mannheimu nožem několik lidí, včetně 29letého policisty, který později na následky zranění zemřel.

„Islamističtí agitátoři, kteří duchovně žijí v době kamenné, nemají v naší zemi místo,“ řekla následně médiím ministryně vnitra Nancy Faeserová a slíbila, že připraví co nejdříve další novelu zákona o deportacích.

Podle kancléře Olafa Scholze by se nový deportační řád měl vztahovat kromě pachatelů také na lidi, kteří oslavují teroristické zločiny. „Každý, kdo oslavuje terorismus, jde proti všem našim hodnotám a měl by být také deportován,“ řekl v projevu v Bundestagu.

K podobnému případu jako letos v Mannheimu došlo loni v dubnu v Duisburgu. 27letý syrský uprchlík, který se přihlásil k podpoře IS, tam ubodal nožem muže a čtyři další vážně zranil. Vrchní zemský soud v Düsseldorfu jej odsoudil k doživotnímu vězení s následnou preventivní detencí.

Co se týká deportací, Německo je dosud úspěšné pouze zhruba v jedné třetině případů. Účinnější praxi brání především procesní překážky, ale také to, že osoby určené k deportaci často nelze zkrátka nalézt.

Dále platí, že by neměl být deportován nikdo, kdo je potenciálně ohrožen ve své domovské zemi, i když spáchá teroristický čin. Zahraničním zločincům hrozí deportace do země původu navíc až po odpykání trestu. A například právě do Afghánistánu nedeportovalo Německo nikoho od doby, kdy se v Kábulu v srpnu 2021 dostal k moci radikální islamistický Tálibán.

Za nezdařené vraždy jen pár let

Pokud jsou u islamistů v Německu zjištěny trestné činy teprve ve fázi přípravy, nebo se skutek nezdařil, tresty většinou příliš vysoké nebývají.

26letý Iránec Jalala J. dostal v listopadu 2023 čtyři roky vězení s následnou preventivní detencí za to, že se chystal vyrobit kyanid a následně v souladu s ideologií džihádistické milice Islámský stát zabít vypuštěním jedu co nejvíce lidí. Příslušné suroviny pro výrobu kyanidu si již obstaral. Provést útok chtěl údajně na Silvestra 2022 ve městě Castrop-Rauxel v Severním Porýní-Vestfálsku.

K sedmi letům vězení byl v roce 2021 odsouzen tehdy jednatřicetiletý Tádžik Ravsan B. Ten vedl skupinu přívrženců IS, s níž plánoval v roce 2019 nejprve vraždu albánského podnikatele a poté v Německu žijícího 35letého rodáka z Íránu Amira D., který konvertoval ke křesťanství.

Ani k jedné vraždě nedošlo, přestože se o obě skupina islamistů pokusila. Skupinu navigoval mezinárodně hledaný terorista zvaný Abú Fatima ze Severokavkazské republiky Dagestán, který se také údajně podílel na útoku kamionem ve Stockholmu v dubnu 2017, při němž zemřelo pět lidí a 14 bylo zraněno.

Spolková prokuratura požadovala pro Ravsana B. nejprve osm a půl roku vězení. Nakonec ale kromě částečného doznání soud jako polehčující okolnost vyhodnotil i to, že Ravsan B., otec dvou dětí, trpěl po rozchodu s manželkou depresivními náladami.

V březnu 2018 byli odsouzeni tři Syřané, kteří přicestovali do Německa v listopadu 2015 ze Sýrie na příkaz IS, aby zde byli připraveni k útokům. Zatčeni byli po necelém roce. Nejstarší obžalovaný ve věku 27 let dostal trest šest a půl roku vězení. Další dva obžalovaní, kteří byli nezletilí, dostali každý tři a půl roku.