Zatímco základní a střední školy se žákům pomalu otevírají, studenti vysokých škol přijdou na řadu až jako poslední. Počítá s tím alespoň Protiepidemický systém ČR, kterým se rozvolňování anti-covidových opatření řídí. I vysokoškoláci však cítí negativní dopady distanční výuky jak na vzdělávací návyky, tak na psychickou pohodu. Univerzity jim proto nabízejí poradenskou pomoc.

Vystihuje tak část problémů, které v době koronavirové pandemie trápí nejednoho vysokoškoláka. Vyplývá to i z výsledků průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd České republiky z konce září. Ten mapuje, jak se zavření vysokých škol v první vlně epidemie odrazilo na psychice studentů.

Výzkumníci například zjistili, že distanční výuka zvyšuje u studentů vysokých škol míru stresu, prohlubuje jejich sklony k depresi a k osamělosti.

Přítel na telefonu

Stejnou zkušenost potvrzuje i studentka Anna z Univerzity Palackého v Olomouci. Výuka podle ní není osobní a dělá jí problém se na ni soustředit. V důsledku toho, že výuku tráví doma u počítače, ji zatěžuje i vědomí dalších povinností v domácnosti.

„Moje motivace je také menší. Je mnohem těžší se k něčemu donutit. Možná je to i tím, jak málo jsme teď nuceni měnit prostředí. Cítím se totiž mnohem unavenější, než když běhám z práce do školy a zpět do práce. Člověk měl alespoň pocit, že nějakým způsobem žije,“ říká Anna.

Dopad pandemických opatření na studenty potvrzují i samotné vysoké školy, které svým studentům nabízejí zdarma online konzultace s univerzitními psychology. Problémy s lockdownem jsou jejich častým tématem.

„Řešíme problémy s organizací času, prokrastinací, nižší výkonností. Také se setkáváme s důsledky – izolace, bolesti hlavy způsobené využíváním on-line prostoru,“ hlasí poradní centrum Carolina na Univerzitě Karlově.

Obdobné problémy mají i studenti na Univerzitě Hradec Králové, kteří nyní podle vedoucí místního poradenského centra Zdeňky Kulhánkové přicházejí na konzultace primárně se stavy úzkosti v důsledku současné situace.

„Část studentů špatně snáší, že se situace opakuje, a také podzimní čas zhoršuje příznaky některých diagnóz. U části klientů se objevily obavy ze zvládnutí studia kvůli jarnímu uzavření škol a změnám ve výuce v podzimní vlně,“ dodává.

Problémy doma

Problémy se přitom mohou týkat i poměrů v domácnosti, ať už jde o klid pro učení nebo o vztahy v rodině. Pro HlídacíPes.org to popsali studenti v polovině října, kdy jim hrozilo nucené vystěhování ze studentských kolejí.

Může jít například o lidi, kteří doma čelí agresivnímu chování nebo jinak vyostřeným vztahům. „Setkávám se s případy, kdy ty vztahy v rodině nejsou optimální nebo jsou výrazně narušené, ať už jde o domácí násilí nebo jiný problém, který se tam odehrává mezi rodiči nebo i mezi rodiči a daným studentem,“ popsala psycholožka Hedvika Boukalová z Psychologického poradenského centra Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Někdy je na vině ale prostě „jen“ nedostatečný prostor. Existují totiž rodiny, které se obzvlášť nyní v době práce z domova a distanční výuky, tísní v malých bytech, kde není příliš soukromí.

„Znám případy, kdy rodiny žijí na malém prostoru, třeba i v jediné místnosti, a kde se nepočítá s tím, že se tam vyskytuje další dospělý člověk, který se tam učí a teď navíc i absolvuje online výuku,“ dodala Boukalová.

Duševní zdraví jako téma

Distanční výuka tak může být důvodem psychické nepohody u části studentů a české univerzity se na to snaží reagovat. Některé z nich v průběhu pandemie skutečně zaznamenaly zvýšený zájem o poradenské služby. Z těch, které oslovil HlídacíPes.org, jde o pražskou Vysokou školu ekonomickou (VŠE) a Univerzitu Karlovu.

„Obsazenost pravidelných hodin Akademické psychologické poradny od začátku září postupně narostla do stavu, kdy je kapacita těchto hodin naplněna zcela beze zbytku,“ říká mluvčí VŠE s tím, že univerzita hodlá kapacity navyšovat, aby pomohla „studentům zvládnou nároky posledních výukových týdnů“.

Obdobně na potřeby studentů zareagovala Univerzita Karlova. Největší česká univerzita během akademického roku navýšila jak počty hodin, tak počty poradců, a to i pro zahraniční studenty. Přesto jsou služby stále zaplněné.

Sérii textů o tom, jak se Česko vyrovnává s návratem k normálu po koronakrizi, podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.