Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Pražská demonstrace proti Lukašenkovi a na podporu Běloruska. Foto: Michal Šula / MAFRA / Profimedia
Michal Šula / MAFRA / Profimedia,

Dění v Bělorusku a „vlastenecké“ paradoxy Čechů z vysoké školy života

KOMENTÁŘ. Každý, kdo jen trochu sleduje zpravodajství, ví o tom, co se aktuálně děje v Bělorusku. Neušlo to pochopitelně ani tuzemským internetovým „vlastencům“, kteří přicházejí s tak pozoruhodnými konstrukty a teoriemi, že nad tím zůstává rozum stát snad ještě víc než obvykle.

V Bělorusku jak známo 9. srpna proběhly prezidentské volby, či spíše parodie na ně. Opoziční kandidáti v nich nemohli kandidovat, pro jistotu je režim nechal uvěznit, ale jejich místa zaujaly jejich manželky. Během samotných voleb docházelo k zjevným podvodům.

Vzpomeňme na známé video, kde z volební místnosti z okna leze po žebříku žena vynášející pytel, zatímco onen žebřík drží policista. V jedné spalovně byly nalezené ohořelé hlasovací lístky pro opoziční kandidátku. Člen volební komise, který odmítl podepsat protokol se zfalšovanými výsledky, byl nalezen mrtvý v řece.

Výsledek: 80 % pro stávajícího vladaře Lukašenka. Reakcí jsou bouřlivé protesty, které režim brutálně potlačuje, což ale lidi o to víc vyhání do ulic, jsou organizovány stávky. Co na to všechno čeští pseudovlastenci? Ti samozřejmě vědí svoje.

Když Putin může, pomůže

Volby podle nich proběhly demokraticky, 80 % je prý masová podpora, kterou nelze zfalšovat, a navíc žádné důkazy o falšování podle nich nejsou. Měřeno obsahem jejich oblíbeného Sputniku či Aeronetu mají pravdu – tam se o nich samozřejmě nedočtou.

Protestující proti Lukašenkově „demokracii“ jsou v očích našich „vlastenců“ – jak jinak – agenti Západu snažící se o další „Majdan“, jsou placeni Sorosem, případně někým podobným. Lze dosadit dle libosti ilumináty, CIA, EU, židozednáře, USA či dokonce Kalouska.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Možnost, že by protesty reagující na zfalšované volby a na násilí ze strany silových složek mohly být spontánní, u této sorty diskutérů nepřipadá v úvahu.

Zajímavé je též na sociálních sítích sledovat, jak dialekticky je vnímaný pojem cenzura. Když například soukromá společnost Facebook smaže rasistický příspěvek nebo text vyhrožující jiným násilím či zabitím, je to cenzura a totalita nejtěžšího kalibru. Když ale během voleb Lukašenko nechává vypínat internet a blokuje desítky zpravodajských webů, propuká nadšeně, jak to Lukašenko udělal správně. A pak se v tom vyznejte.

Události v Bělorusku mají ohlas i v západních demokraciích; ty postup Lukašenkova režimu odsuzují, vyjednává se o zavedení sankcí. Díky tomu mají naši „vlastenci“ opět jasno a vykřikují o nevměšování se do záležitostí Běloruska s tím, že si to Bělorusové musí vyřešit sami.

Jinými slovy: zavřít oči a nechat Lukašenka beze všeho terorizovat vlastní občany. Stejní „vlastenci“, kteří se tak obávají zahraničního vměšování, však zároveň vyzývají Putina, aby v Bělorusku vojensky zasáhl a území připojil k Rusku. Argumentem je, že to prý nakonec bude nejlepší řešení pro všechny.

Vrcholem je, když z pobouření nad vměšováním EU do Běloruska pseudovlastenci volně přejdou k 21. srpnu a pochvalují si „bratrskou pomoc“ a „včasný zásah vojsk Varšavské smlouvy“. Ten jejich optikou na 20 let ochránil Československo před Majdanem své doby a kapitalismem. Oni tak mohli žít v klidu a míru pod ochranou sovětských vojáků v tom skvělém, svobodném, suverénním a prosperujícím socialistickém Československu. Ano – tohle jsou skutečně autentické výroky ze sociálních sítí…

Kdo chce bydlet v Bělorusku?

Nechybí ani obavy, že by snad Bělorusko s pádem Lukašenka mohlo skončit „jako my po roce 1989“. Tedy stát se chudou kolonií Západu. Co na tom, že neomezený vládce Běloruska užívá 17 luxusních rezidencí? Podle nich obětuje vše jen a jen pro blaho svých občanů.

Čistě statisticky. Dle výše HDP na hlavu je na tom Česko čtyřikrát lépe než Bělorusko. V indexu lidského rozvoje vyjadřujícího kvalitu života je ČR na 26. místě na světě, Bělorusko na 50. místě. V oblasti svobody médií je ČR na 40. místě (mimochodem nijak povzbudivá pozice), Bělorusko na místě 153. z celkem 180 sledovaných zemí.

Průměrná délka života je v Bělorusku o pět let nižší než u nás. Cynicky řečeno: řada seniorů s láskou vzpomínající na doby minulé a se zalíbením vzhlížející k Lukašenkovi by již nebyla mezi živými, pokud by v onom Lukašenkovo „pozemském ráji“ skutečně žila.

A nakonec úplně stačí zamyslet se nad tím, kolik Bělorusů žije (či by chtělo žít) u nás a kolik Čechů touží žít v Bělorusku. Jenže hledat nějakou logiku v uvažování našich „vlastenců“ s facebookovou vysokou školou života je úkol nesnadný. Do značné míry u nich platí slova spisovatele Orwella: Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla.


Autor je analytikem Institutu pro politiku a společnost

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře