Dění v Bělorusku a „vlastenecké“ paradoxy Čechů z vysoké školy života
KOMENTÁŘ. Každý, kdo jen trochu sleduje zpravodajství, ví o tom, co se aktuálně děje v Bělorusku. Neušlo to pochopitelně ani tuzemským internetovým „vlastencům“, kteří přicházejí s tak pozoruhodnými konstrukty a teoriemi, že nad tím zůstává rozum stát snad ještě víc než obvykle.
V Bělorusku jak známo 9. srpna proběhly prezidentské volby, či spíše parodie na ně. Opoziční kandidáti v nich nemohli kandidovat, pro jistotu je režim nechal uvěznit, ale jejich místa zaujaly jejich manželky. Během samotných voleb docházelo k zjevným podvodům.
Vzpomeňme na známé video, kde z volební místnosti z okna leze po žebříku žena vynášející pytel, zatímco onen žebřík drží policista. V jedné spalovně byly nalezené ohořelé hlasovací lístky pro opoziční kandidátku. Člen volební komise, který odmítl podepsat protokol se zfalšovanými výsledky, byl nalezen mrtvý v řece.
Výsledek: 80 % pro stávajícího vladaře Lukašenka. Reakcí jsou bouřlivé protesty, které režim brutálně potlačuje, což ale lidi o to víc vyhání do ulic, jsou organizovány stávky. Co na to všechno čeští pseudovlastenci? Ti samozřejmě vědí svoje.
Když Putin může, pomůže
Volby podle nich proběhly demokraticky, 80 % je prý masová podpora, kterou nelze zfalšovat, a navíc žádné důkazy o falšování podle nich nejsou. Měřeno obsahem jejich oblíbeného Sputniku či Aeronetu mají pravdu – tam se o nich samozřejmě nedočtou.
Protestující proti Lukašenkově „demokracii“ jsou v očích našich „vlastenců“ – jak jinak – agenti Západu snažící se o další „Majdan“, jsou placeni Sorosem, případně někým podobným. Lze dosadit dle libosti ilumináty, CIA, EU, židozednáře, USA či dokonce Kalouska.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Možnost, že by protesty reagující na zfalšované volby a na násilí ze strany silových složek mohly být spontánní, u této sorty diskutérů nepřipadá v úvahu.
Zajímavé je též na sociálních sítích sledovat, jak dialekticky je vnímaný pojem cenzura. Když například soukromá společnost Facebook smaže rasistický příspěvek nebo text vyhrožující jiným násilím či zabitím, je to cenzura a totalita nejtěžšího kalibru. Když ale během voleb Lukašenko nechává vypínat internet a blokuje desítky zpravodajských webů, propuká nadšeně, jak to Lukašenko udělal správně. A pak se v tom vyznejte.
Události v Bělorusku mají ohlas i v západních demokraciích; ty postup Lukašenkova režimu odsuzují, vyjednává se o zavedení sankcí. Díky tomu mají naši „vlastenci“ opět jasno a vykřikují o nevměšování se do záležitostí Běloruska s tím, že si to Bělorusové musí vyřešit sami.
Jinými slovy: zavřít oči a nechat Lukašenka beze všeho terorizovat vlastní občany. Stejní „vlastenci“, kteří se tak obávají zahraničního vměšování, však zároveň vyzývají Putina, aby v Bělorusku vojensky zasáhl a území připojil k Rusku. Argumentem je, že to prý nakonec bude nejlepší řešení pro všechny.
Vrcholem je, když z pobouření nad vměšováním EU do Běloruska pseudovlastenci volně přejdou k 21. srpnu a pochvalují si „bratrskou pomoc“ a „včasný zásah vojsk Varšavské smlouvy“. Ten jejich optikou na 20 let ochránil Československo před Majdanem své doby a kapitalismem. Oni tak mohli žít v klidu a míru pod ochranou sovětských vojáků v tom skvělém, svobodném, suverénním a prosperujícím socialistickém Československu. Ano – tohle jsou skutečně autentické výroky ze sociálních sítí…
Kdo chce bydlet v Bělorusku?
Nechybí ani obavy, že by snad Bělorusko s pádem Lukašenka mohlo skončit „jako my po roce 1989“. Tedy stát se chudou kolonií Západu. Co na tom, že neomezený vládce Běloruska užívá 17 luxusních rezidencí? Podle nich obětuje vše jen a jen pro blaho svých občanů.
Čistě statisticky. Dle výše HDP na hlavu je na tom Česko čtyřikrát lépe než Bělorusko. V indexu lidského rozvoje vyjadřujícího kvalitu života je ČR na 26. místě na světě, Bělorusko na 50. místě. V oblasti svobody médií je ČR na 40. místě (mimochodem nijak povzbudivá pozice), Bělorusko na místě 153. z celkem 180 sledovaných zemí.
Průměrná délka života je v Bělorusku o pět let nižší než u nás. Cynicky řečeno: řada seniorů s láskou vzpomínající na doby minulé a se zalíbením vzhlížející k Lukašenkovi by již nebyla mezi živými, pokud by v onom Lukašenkovo „pozemském ráji“ skutečně žila.
A nakonec úplně stačí zamyslet se nad tím, kolik Bělorusů žije (či by chtělo žít) u nás a kolik Čechů touží žít v Bělorusku. Jenže hledat nějakou logiku v uvažování našich „vlastenců“ s facebookovou vysokou školou života je úkol nesnadný. Do značné míry u nich platí slova spisovatele Orwella: Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla.
Autor je analytikem Institutu pro politiku a společnost
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
SPD a kontakty s extremisty z AfD: Strana mlčí, vlivný člen hrozí „zúčtováním“
Hustý jogurt, sekaná s masem a čisté svědomí vězně jáchymovského pekla
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
47 komentářů
Prosím pana Mácu ještě o sdělení, kolik „vlastenců“ s takovými názory na internetu zaznamenal. Také internetové komentáře sleduji a vím, že takové názory existují. Uvádí někdo, že by si měli Bělorusové vyřešit situaci sami ? Ano ! Uvádí další, že se jedná o Majdan řízený Sorosem ? Ano ! Uvádí další, že se jedná o spiknutí západních agentů a CIA ? Ano ! Chválí další, že by byla dobrá „bratrská“ pomoc Rusů ? Asi také ano, i když jsem to sám nikde nenašel, ale věřím Panu Mácovi. Takových ohlasů je však minimum, většinou jsou názory, že se nemá svět do těchto záležitostí angažovat a nechat to na Bělorusech. Zcela určitě to jsou naprosto menšinové názory, i když jsou. Mě osobně by pane Máca zajímal váš názor na policejní násilí proti demonstrujícím jinde ve světě a uvažované sankce EU. Píši tento komentář ve chvíli, kdy je na ČT24 uváděn pořad o policejním násilí v USA, o nepochopitelném střílení policistů do černých obyvatel. Co myslíte, příjme EU vůči některým politikům USA také sankce ? A o policejním násilí ve Francii a Španělsku se prosím také zmiňte. Ticho, to jsou kámoši, o tom se nemluví !!!!
Dokážete rozlišit mezi občany protestujícími proti zfalšovaným volbám v Bělorusku a kriminálníky rabujícími obchody v USA? Zatímco v USA je policista za nepřiměřené násilí odsouzen, v Bělorusku je vyznamenán.
1) Nad vyplody tzv. vlastencu (absolventu VS zivota) nema smysl se pozastavovat. Spis by me zajimalo, jestli to delaji z vlastni iniciativy (nedostatek usudku/vedomosti) nebo jim za to nekdo plati (nedostatek moralky/charakteru). 2) Existuje dnes v Belarus jeste cesta k pokojnemu predani moci opozici? Nebo to skonci smrti Lukasenka? Nebo budou protesty utopeny v krvi? Aktivity Ruska napovidaji na potlaceni protestu za kazdou cenu. Rezim pravdepodobne pristoupi k pokusu o „decimaci“ – nekolik obeti by mel vydesit zbytek verejnosti. Ted uz je to jen na Belarusech. Statecnost a vytouzena svoboda. Nebo zbabelost (jako u Cechu) a dalsi ztracena leta v totalite. Drzim jim palce!
Kéž by se všichni ti „vlastenci“ rozhodli do Běloruska přestěhovat. Popřál bych Marku Pešlovi a všem ostatním „vlastencům“ šťastnou cestu a v Bělorusku příjemný pobyt.
Ještě něco k tématu článku z knihy brigádního generála Ing. Karla Řehky:
Brigádní generál Ing. Karel Řehka ve své knize Informační válka, vydané nakladatelstvím Academia České akademie věd, na straně 202 napsal o ruských trollech:
K cílenému ovlivňování na internetu jsou Rusy široce využíváni i takzvaní trollové. Ti zpravidla mají často i několik anonymních či falešných profilů na internetu a v sociálních sítích a cíleně šíří názory podporující informační cíle Ruska. Je známo, že Rusové zřizují instituce, které k podpoře ruské informační války zaměstnávají a specificky úkolují placené trolly. Ty pak ruské tematické rámce a narativy šíří v internetových diskuzích a na sociálních sítích.
Dále pak na téže straně brigádní generál Ing. Karel Řehka o ruských metodách v informační válce napsal:
Jakkoli pro nás mohou být ruské metody a úspěchy informační války na Ukrajině a Krymu oslnivé a překvapivé, jsou „pouze“ přirozeným vývojem a inovativním přístupem v aplikování tradičních ruských přístupů. Pokud budeme vývoj ruské politiky a vojenské teorie i praxe pozorně sledovat a studovat, neměly by nás překvapovat.
Pokud se „dovoláváte“ brig.gen. Karla Řehky ( nyní v.v.), tak ten tu „svoji“ zaujatost pro správnou věc má „získanou“ z PŠM (vím to, já jsem bývalý brigádní četař). On má nyní funkci šéfa NÚKIB, ale předtím veřejně jako aktivní voják zkritizoval Lubomíra Zaorálka, když Zaorálek tehdy „zpochybňoval“ naši účast na tehdy asi sedmnáctileté okupaci Afganistánu po smrti našich vojáků. No a za 2-3 roky poté se vyhlásí vítězství a my se nefanfárami vrátíme domů (čili měl Zaorálek pravdu), ale tehdy Řehkovi se za tento úlet (=kritika politiky) nic nestalo, ale pochopil, že v armádě už mu štěstí nepokvete. Proto i jeho „trollí nebezpečování“ beru s velkou pochybností, protože on to měl jako pracovní náplň celodenně… A po ukončení našich misí a transmisí v Afghanistánu očekávám, že brig.gen. Karel Řehka provede jejich vyhodnocení (nejlépe také veřejně)
Tak vy jste se josefe konečně opět ozval? Nebo jste snad po nějakou dobu působil pod jiným nickem? Vítám vás opět na HP. Knihu brigádního generála Ing. Karla Řehky vydalo vydavatelství Academia České akademie věd. Česká akademie věd nemá ve zvyku vydávat plky a bludy. Psát plky a bludy si možná může dovolit josef v internetových diskuzích, ve vydavatelství Academia by mu něco takového neprošlo.
No podle mého názoru nezáleží kdo knihu vydal, protože pro ně je to kšeft. A že z této knihy si berete poznatky, no to Vám také přeji. Je ale otázka zda-li by brig.gen. Řehka dokázal se vcítit „nad věc“. Já jsem ho slyšel a viděl asi 5x, ale v podstatě jeho pointa byla vždy na jedno brdo. Prostě nebezpečí je pouze z Ruska. Je to takový mainstream, který slyším vzdy pravidelně od Stoltenberga, kterému tady zdárně přitakávají různí Votápkové, Romancovové, Šírové a kol. Byl bych rád kdyby se třeba brig.gen Řehka zamyslel nad tím zda druhá strana, kterou on propaguje (tj. USA a kol. a my také), nevytváří svým jednáním větší chaos, který se tím zákonitě projevuje v tragediích u lidských osudů. Nic víc nic méně…
Ani mně se na Americe nelíbí úplně všechno. Nelíbí se mi například prezident Trump, stejně jako se prezident Trump nelíbí spoustě Američanů a který bude mít problém vyhrát příští prezidentské volby. Pokud ale mám volit mezi Ruskem a Amerikou, tak v tomto ohledu tu není pro mě žádná diskuze. Nepřítelem je jednoznačně Rusko, které kromě Lukašenka si dokázalo rozházet vztahy téměř se všemi sousedy, které pokračuje v imperiální politice carského Ruska a Sovětského svazu a obsazuje stále nová území. Pokud brigádní generál skutečně propaguje vztahy s USA (já jsem se s ním nikdy nesešel a tudíž jej ani neslyšel), pak jej plně podporuji. A na tom, kdo knihu vydal, velmi zaleží josefe a o knize to mnohé vypovídá. Zkuste například vy vydat ve vydavatelství Academia třeba jako eseje knihu se svými diskuzními příspěvky. V Academii by to byl jistě problém, ale v nějakém jiném vydavatelství třeba ne.
Naši internetoví vlastenci jsou kapitola sama pro sebe a zřejmě ve službách nějaké cizí mocnosti. Jedině tak si lze vysvětlit, proč se jejich vlastenectví projevuje prorusky, pročínsky, provenezuelsky a nyní probělorusky….!
Tondachu, když vynecháš slovník Rudého práva z padesátých let (služba v nějaké cizí mocnosti) tak můžeš mít pravdu tak z 25%. Zajímavý je také dost rozšířený názor, že pokud část veřejnosti myslí jinak než například ty, tak je to vždy v cizích službách a pokud možno za rubl nebo juan. Jediné názory tvého druhu, jsou české, vlastenecké, originální a strašně, strašně objektivní a chytré.
Komentáře k článku vloženy byly. Kde jsou.
Podivejte prosim spravny nazev statu na googlu – Velvyslavenstvi Belarusi v Česku.
Lukašenko je gauner ale prečo ste rovnako nebojovali proti potláčaniu Žltých viest?
Žluté vesty zapalovaly auta, rabovaly obchody a dělaly nepořádek …. proto byly potlačeny! Nic takového se v Minsku nedělo a přesto byli protestující zatýkáni a biti….
Skoro jako v Katalánsku…. S násilným potlačením protestů v Bělorusku ostře nesouhlasím, aby bylo jasno. Ovšem to srovnání mediálních reakcí po brutálním zásahu v Katalánsku a nyní bije do očí. I když uvážíme, že šlo o dvě různé věci. Boj národa za samostatnost versus boj za odchod autoritářského vůdce. Čili se nabízí otázka, zda cíl protestů ospravedlňuje jeho násilné potlačení…..
Dovolte mi zde uvést drobné upřesnění. Katalánsko není zdaleka jen na území dnešního Španělska, ale i Francie. Katalánci chtějí více rozhodovat sami o sobě a méně centrálního zasahování ze strany Španělska. Nicméně většina Katalánců se nechce odtrhnout od Španělska. Kdežto Bělarusi nenáviděli Rusy v období SSSR. V současnosti jsou propojeni obchodem a tudíž nemají vůči Rusům důvod k averzi, nicméně nechtějí Lukašenka.
To je divné , že je u nás tolik chudých Ukrajinců , když u nich mají svobodu a demokracii a tak málo Bělorusů , kteří trpí pod diktátorem ?
Sedm tisíc je málo?
V tom případě se zamyslete nad strašným osudem Litevců a Lotyšů. Tam zemi opustilo cca 30% obyvatelstva. Zůstali jen ti, co už neměli na vlak a nebo už nedošli na nádraží.
To musí byt strašný režim.
Pokud vím, lidé, kteří opustili Litvu a Lotyšsko byli hlavně Rusové v těchto zemích žijící. Hlavním důvodem jejich odchodu byl fakt, že po osamostatnění Litvy a Lotyšska od Sovětského svazu přestali Rusové v těchto zemích patřit k privilegované vrstvě a druhým důvodem bylo, že jako občané zemí patřících do EU mohli bez problémů odejít do kterékoliv země patřící do EU, a tak prostě odešli jinam za lepším. Rovněž také vím, že se Litevcům a Lotyšům po Rusech vůbec nestýská. Tyto národy s nimi mají ještě horší zkušenosti, než máme my.
Vy máte nějakou studii o národnostním složení uprchlíku z Litvy a Lotyšska?
Sem s ní!
Naše zkušenost s Rusy není zas až tak špatná, oproti našim západním sousedům pro nás nikdy nepředstavovali existenční hrozbu, spíš naopak.
Admirále, já jsem s několika Rusy z Litvy u zahraničního zaměstnavatele pracoval. Informace tedy mám z první ruky. Mě by ale zajímala nějaká konkrétní vaše studie, že z Litvy a Lotyšska neodjeli pouze ti, kteří neměli na vlak nebo nedošli na nádraží.
Hmmm…. A těch Čechů a Slováků, co v sedmdesátých letech žilo a pracovalo legálně třeba v SRN…. Asi se měli u nás taky moc dobře. To je teda logika, tohle to…..
Bělorusové virusi odcházejí hlavně do Polska, které mají podstatně blíže, než Českou republiku. A i jazykově je Bělorusům polština o něco bližší, než čeština.
No jo, západ se nevměšuje. Má už dávno zřízené na organizaci „spontánnosti“ politické neziskovky, které na příklad ČR právě teď podpořila částkou téměř 5 mil. Kč. Patrně jako příklad nevměšování.
Ostatně pohled na mapu Evropy dost vysvětluje. Takový zub směřující na západ na hranici mezi západem a východem, to přímo volá po zásahu. Oprašme starré mapy a vzhůru na východ. Cesta je pomalu otevřena.
Je úsměvné, ne-li fascinující, kolik se vynořilo všemožných diskuzních chytrolínů na internetu a komentátorů ve všech existujících médiích, kteří se přes noc stali opravdovými odborníky na Bělorusko a dokáží dokonale poradit, jak by to mělo být správně. A je lhostejné, od kud k ním vítr fouká, zda od východu nebo ze západu. Přičemž většina národa o Bělorusku, neřkuli bělorusech, letos slyšela poprvé v životě. =)
Země Beneluxu, jako je Litva, Lotyšsko a Estonsko mají natolik otřesné zkušenosti s Rusy, že se nelze divit jejich snaze se osvobodit a zároveň i jejich ostražitosti vůči Rusům. A tvrdit, že naše zkušenosti s Rusy jsou dobré může jen bezpáteřní, sprostý kolaborant.
No já si myslím, že země Beneluxu nemají otřesné zkušenosti s Rusy, protože se s nimi asi vůbec nepotkali, ale mohu se mýlit.. Tak to ale doložte…
Josefe, vezměte si atlas základní školy například z 80tých let, najděte mapu SSSR a v tomto žaláři národů bylo mimo jiné Lotyšsko, Estonsko, Litva.
Také bych si s velkou jistotou dovolil tvrdit, že země Beneluxu nebyli součástí Sovětského svazu. A zejména ne v 80. letech 20. století.
😉
Á pravda ne země Beneluxu, ale Pobaltí. Chyba uznávám.
No já Benelux chápu jako Belgii, Nizozemí a Lucembursko – ale možná, že je to jen můj výklad.. A jinak k těm zemím Lotyšsko, Litva a Estonsko je dobré si přečíst výklad k 1.sv. válce. Součástí tehdejšího Ruska byla část nynějšího Polska až za Lodž (Poznaň už ne ta byla německá), dále Estonsko a Lotyšsko a zřejmě i část Litvy. Větší část Litvy patřila k Německu a spolu ním i i Konigsberg- tj. nynější Kalingrad. A dále také patřila k Rusku Ukrajina a Besarábie – tj. nynější Moldavsko. Poté co „zvítězila VŘSR“ tak Lenin prosadil – i přes odpor, že Rusko vystoupí z bojů 1.svět.války (Trockij to třeba nechtěl) s tím, že Rusko umožní „odstoupení určtých území“.- tzv. brest-litevský mír A to se událo na západě tehdejšího Ruska – Polsko, ty 3 pobaltské státy, Finsko, Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko. Zároveň ale k tomu Lenin dodal to, že „nyní je třeba to popustit, ale případně v budoucnu to zase získat“ – to už bylo ale pro Stalina, že … Tyto rozumy nemám ze sebe, ale tak to přibližně uvedl historik Jan Adamec, když před 2 roky měla 1.sv. válka výročí. Čili mluvit o okupaci pobaltských států je chiméra, když ta jejich samostanost byla pouze mezi oběma sv.válkami a předtím Rusko tato území (vyjma části Litvy) mělo stovky let… To okupace Německa vojsky USA trvá už od r.1945 a stále ne a ne tam zavést demokracii, když tam tak dlouho musí být a zároveň zde také mají základny pro mírové bombardýrování býv.Jugoslávie a ve stávající době i pro tzv.Blízký východ.
Výklad historie, který zde uvádíte (tvrdíte, že není Váš) je skutečně kuriózní, nicméně to nic nemění na faktu, že Litva, Lotyšsko a Estonsko měly otřesné zkušenosti s Rusy a velmi usilovaly o svoji samostatnost, na kterou mimochodem má každý národ právo. Proto také po nich Ukrajina, Gruzie a mnozí jiní také právem bojují o svoji nezávislost a svobodu. Samozřejmě, že se to ruským imperátorům nelíbí, ale to je tak asi všechno na co mají právo. Mimochodem Němci by se velmi podivovali, kdybyste jim tvrdil, že jsou okupováni USA. Oni jsou velmi rádi, že vojska NATO mají na svém území.
Jen bych si dovolil Vás poupravit. Litva v roce 1914 také z naprosté většiny patřila k Rusku. Východní Prusy (Königsberg, dnes Kaliningrad), to bylo německé území, které až v roce 1945, s koncem 2.světové války, bylo rozděleno mezi SSSR (přímo Rusko, RSFSR) a Polsko. Ano, pruská a německá bývala přilehlá litevská Klajpeda, kterou v roce 1939, ještě před sovětskou anexí Litvy jako celku, anektoval Hitler.
Ale taky je samozřejmě nutné vidět, že tohle všechno byl výsledek expanzivní politiky ruského impéria v předchozích staletích. Vždyť ta Litva vytvářela od středověku jeden celek s Polskem (jasně, součástí toho se stalo i Bělorusko a většina dnešní Ukrajiny), a součástí Ruska se spolu s velkou částí Polska stala až během parcelace už hodně oslabeného polského/polsko-litevského státu (mezi Rusko, Prusko a Rakousko) ve druhé polovině 18.století. Taky je tedy fakt, že v důsledku toho chaosu po pádu carského Ruska, resp. bolševické revoluci a polsko-sovětské války Vilnius ovládali Poláci až do roku 1939 (a takové vlastně „náhradní“ hlavní město Litvy mezi světovými válkami byl Kaunas).
Zase jiné to bylo s Lotyšskem a Estonskem. Tam od 13.století existoval německý řádový stát (němečtí feudálové, rytíři, tam tvořili vládnoucí vrstvu), čili vlastně historická blízkost s těmi Východními Prusy. Jenže ten stát padl v 16.století během tzv. livonských válek. A i když už tehdy tady byl podstatný faktor ruské expanze (Ivan Hrozný), tak nakonec to ovládli především Poláci a na nich to zase pak dobyli Švédové (někdy do roku 1630, krátce předtím, než zasáhli do třicetileté války v Německu). Rusové (Petr Veliký) to dobyli na Švédech až během tzv. velké severní války počátkem 18.století. Čili můžeme říci, že Stalin v roce 1940 tyhle země pro SSSR (jako nástupce carské říše) reanektoval – ale samozřejmě nešlo o součásti ruského impéria od nepaměti.
To Moldavsko (které patřilo do okruhu těch rumunských knížectví, dlouho podřízených osmanskému Turecku), to připadlo Rusku až v důsledku jedné z válek s Turky na počátku 19.století. Jistě, v roce 1918 si to Rumunsko vzalo pro sebe – a v roce 1940 zase sovětská reanexe (samozřejmě, nemluvím o zase dočasné rumunské reanexi od roku 1941, kdy Rumuni vytáhli proti SSSR jako spojenci Němců)…
pro Václav Čech 3.9.
Bylo-by jistě ideální kdyby každý národ měl nárok na svoji samostatnost… například takové Katalánsko by mohlo být názorným čerstvým příkladem. Opačným příkladem je Kosovo, které je většinově albánské a občané této národnosti by tedy měla „převzít“ Albánie na své území. Místo toho se ale bombardýrováním vytvořil nový umělý stát, který by (prý) měl mít celosvětové uznání. A ke Gruzii a Ukrajině tak tam noví „demokraté“ nezvádli to, že mají na svém území menšiny, kteří předtím (za SSSR) nebyli (a ani se zřejmě necítili ) diskriminovanou menšinou, protože menšin v rámci SSSR bylo mnoho. V Gruzii to byla Abcházie, Adžárie a Jižní Osetie (tu tam ovšem „přidal“ až Stalin, protože byla jakýmsi „apendixem“ Ruska zabíhajícím do Gruzie) – u všech těchto oblastí se jednalo o tzv. autonomní republiky, které měly právo se nestát součástí nových zemí z bývalého SSSR (to byl mj. i Krym). Adžárie byla „zlikvidována“ natotata prezidentem Gruzie Zviadem Gamsachurdiou a to armádou Gruzie a ostatní Abcházie a Jižní Osetie jsou v severní části a sousedí s Ruskem – čili tam to pak Saakašvili přehnal a a tím tyto 2 části Gruzie ztratil natrvalo. „Svět“ se to nazývá okupace, ale občané těchto částí to tak rozhodně nepociťují. No a k tomu Německu,: jsou-li v Německu už od II.sv.války zejména vojáci USA – tehdy jako jedna z vítězýnch armád, tak to prostě okupace „de iure“ je. ( a Německo ve své jurisdikci neprovádí žádné omezování těchto okupačních vojsk) To samé je i např. v Japonsku. Vojska SSSR z bývalé části „Východního“ Německa odešla v r.1991, ale do těchto objektů se „nastěhovala“ vojska USA… A jsou-li tam také vojska NATO, tak je třeba navrhnout, aby jako stát NATO, tam byla i naše armáda (třeba teď po Afghanistánu také budeme muset je poslat někam na mise, aby to nebylo .. za hory, doly, černý les, ale jen za Schwarzwald)…
pro Čert z 3.9.
To je výstižné slovo „reanexe“ ( a líbí se mi to). Já jsem ve svém příspěvku netvrdil, že příslušnost tzv.pobaltských států (a tedy i Moldavska, resp. Besarábie, Bukoviny) byla od nepaměti – a doufám, že to tak bylo pochopeno. Jen jsem chtěl uvést , že slovo „okupace“ pro toto „Pobaltí“ – po jejich cca dvacetileté samostatnosti, je nadužívané a může se stát, že stávající školství to bude vyučovat jako dogma bez vysvětlení. To, že ne všichni občané těchto států s tímto souhlasili je věc druhá… Ale za II.sv.války jejich „přilnavost“ k Německu je známá (a projevuje se třeba jako pochody lotyšských esesáků..) Mj. i významný český vědec prof.ing. Felix Kolmer, DrSc., (židovského původu), v roce 2015- u příležitosti výročí osvobození „Osvětimi“, uvedl, že nejhoršími dozorci v tomto koncetračním taboře byli Ukrajinci a z pobaltských států… Ale to je už asi mimo téma.
Pro josef ze 7.9. Tak to „okupace“… SSSR se to snažil, a nejen v propagandistické, ale i takové praktické rovině, zakamuflovat tak, že to bylo „vítězství místního pracujícího lidu nad buržoazií“ a ty státy „dobrovolně vstoupily do svazku sovětských národů“. Je pravda, že tam sehrály roli i místní (a nejen přímo komunistické) síly, a už v tom létě 1940 tam byly vyhlášeny Litevská, Lotyšská a Estonská SSR… Ale i kdyby jen čistě technicky, okupace to přímo ukázková byla přece taky. Vždyť tam zároveň přišla sovětská Rudá armáda (a SSSR si tam vojenské základny, při stoupajícím tlaku na ty státy, začal budovat už od roku 1939).
Tak ono taky ale pak stačí připomenout rozpad SSSR v roce 1991, kdy se těch předtím 15 svazových republik měnilo v nezávislé státy, které tehdy vytvořily to SNS – a přece zrovna Litva, Lotyšsko a Estonsko, ty se k tomu úplně „otočily zády“, ty s tím nechtěly mít nic společného (jistě, nějaký čas tady byl problém i ze strany Gruzie, ale ta se k tomu pak přece jen taky připojila). Ale tyhle 3 pobaltské státy, absolutně vůbec… A právě ta anexe z roku 1940 tady hrála roli.
Na druhou stranu, víme, že dneska jsou jako zatím jediné postsovětské státy členy NATO a EU…
Jenže ono je to úplně snadno pochopitelné. Přece Litva, Lotyšsko a Estonsko (na rozdíl třeba i od té Moldovy- Besarábie) v tom meziválečném období fungovaly jako zcela nezávislé státy (a můžeme dodat, že osudu, jaký přišel v tom roce 1940, se ubránily už během toho chaosu ruské občanské války cca 1918-20)… Prostě zcela suverénní státy, třeba jako ve stejné době byla naše předmnichovská ČSR…
A pokud jde o ty Němce za 2.světové války… Tady si stačí vybavit třeba i takový německý propagandistický filmový dokument, promítaný u nás, v Protektorátu, v roce 1941, po invazi do SSSR, jehož jedna část ve svém úvodu hlásala: „Estonsko osvobozeno od bolševického teroru!“
Ale ono to z velké části také vlastně odráželo určitou realitu. Tam, obecně v tom Pobaltí, ten pouhý rok sovětské vlády/nadvlády (jestliže se Vám to slovo „okupace“ nezdá náhodou jako nějak přesné), prostě anexe, se znárodňováním a hlavně asi masovými deportacemi nepohodlných a podezřelých osob (na Sibiř a jinam) vyvolal takové protisovětské nálady, že postupující Němci nejenže byli velkou částí místních vítáni jako osvoboditelé, ale dokonce ve všech těch 3 zemích vypukla ozbrojená protisovětská povstání. Prostě si od Hitlera slibovali, že jim zajistí lepší vládu (i národní autonomii) než Stalin. A nakonec, přece protisovětské partyzánské hnutí působilo v Pobaltí ještě řadu let po 2.světové válce.
Ale tak s tím, jak se Litevci, Lotyši a Ukrajinci velice aktivně za 2.světové války podíleli na protižidovském holocaustu, tak to je samozřejmě taky známá věc (ale spíš mimochodem, zrovna v Estonsku židovská komunita prakticky neexistovala, čehož si všimli i nacisté, a což bylo nejspíš podmíněno už takovou restriktivní protižidovskou politikou carského Ruska)…
pro Čert z 8.9. – I já připouštím, že tehdy v pobaltských SSR mohla být i velká animozita vůči SSSR po „zpětné anexi“ k SSSR od r.1939 (a to se projevilo např.po osamostatnění po r.1991, kdy se čela těchto nových zemí nezřídka dostávali bývalí zavilí emigranti proti SSSR). Jsem zcela přesvědčen, že vstup těchto „opětně“ nových zemi zejména do NATO byl politický handl , protože oni ještě nemají dodnes zcela „vyřešen“ svůj přístup k ( ruským) menšinám. Na tom někdy NATO proklamativně trvá, ale někdy ne (viz už při vstupu Turecka a jejich vztah ke Kurdům..). A vojenské základny armády SSSR v těchto pobaltských svz.republikách ? No tehdy byly součástí celého SSSR. To že se to dnes nazývá okupace (třeba právě pro přítomnost těchto voj.posádek), je snaha takovýto náhled vtisknout do povědomí (takto podobně „důsledně“ mluvil vždy Václav Havel o Varšavské smlouvě jako Varšavském paktu a naopak u NATO vždy uváděl jen Severoatlantická aliance a nikdy jsem od něho neslyšel slovo „pakt“ – a jeho blízcí „barbudos“ to říkají dodnes). A že nebyly tyto státy součástí nově vzniklého SNS ? No když se tak rozhodly tak to byla jejich volba. Já jsem už dávno (možná 10 let) četl rozhovor s Borisem (?) Pankinem – ten byl velvyslanec SSSR u nás možná až do r.1989, který uváděl, že po „rozpadu“ SSSR na jednotlivé nové státy, tak Rusko zaplatilo tehdy všechny dříve poskytnuté úvěry bývalým svazovým republikám. Čili i tyto nově vzniklé „pobaltské státy „přecházely“ do svých nových samostatností s čistým štítem a bez fin.závazků vůči světu. Proto závěrem tvrdím, že veškeré události (ať kladné nebo záporné), se musí posuzovat vždy v kontextu tehdejší doby…
Pro josef, z 9.9. – Tak asi bych viděl tu určitou souvislost mezi tím, že ty 3 státy od roku 1991 odmítaly mít cokoliv společného s SNS (které by bylo možno považovat za takovou novou mocenskou sféru Ruska jako nástupce SSSR, a že Rusko dost těžko „překousává“ svůj ústup, v podstatě prohru ve studené válce, to mohlo být zcela patrné už za Jelcina), a na druhou stranu se tedy později staly členem NATO, což vlastně v souhrnu od počátku jasně deklarovalo jejich geopolitické směřování, podobně jako třeba v případě zemí V3/V4 po roce 1989…
Jako to, že NATO musí sdružovat třeba jen nějak striktně demokratické státy, tak to samozřejmě netvrdím. Stačí připomenout třeba i to, že mezi jeho zakládající členy patřilo salazaristické Portugalsko (ale přesto by, aspoň ještě v roce 1949, určitě mělo problém sousední frankistické Španělsko)… A zrovna Salazar se i dovolával pomoci NATO, když mu Indové v roce 1962 násilím, vojensky zabrali ty zbývající portugalské kolonie v Indii. Tedy marně (ono to taky bylo už i mimo vymezený geografický rámec NATO). Ale tímhle vším už se dostáváme někam úplně jinam…
A ještě k té okupaci Pobaltí… Tam bylo rozhodující ale v první řadě už to, že s okupací, příchodem té Rudé armády v létě 1940 ty pobaltské státy definitivně ztratily svojí nezávislost. Jak jsem psal, SSSR tam začal pod tlakem zřizovat svoje základny už od roku 1939 (rozhodující tady byl pakt „Ribbentrop-Molotov“)… A třeba svoje letecké základny na území tehdy ještě samostatného Estonska využil SSSR i v té finsko-sovětské zimní válce 1939-40. A mimochodem, v případě Finska se mohl totiž naskýtat scénář možná docela podobný tomu, jaký v roce 1940 postihl tu Litvu, Lotyšsko, Estonsko. Navíc, přece i Finsko bývalo v 19. a počátkem 20.století (docela autonomní) součástí ruské říše.
Jinak, když připomínáte toho Borise Pankina, tak mám momentálně za to, že ten tady působil ještě v 90.letech jako velvyslanec Ruska, ale teď jestli se nemýlím…(???) To by snad neměl být problém zjistit, ujistit se…
Jenom dodatek k té reakci na „josef, 9.9.“: Boris Pankin byl velvyslancem SSSR u nás, ale právě až v letech 1990-91 (pak byl ještě posledním ministrem zahraničí SSSR)… A když už na to čistě náhodou přišla z mé strany řeč skrz to NATO, k té indické invazi do těch portugalských kolonií v Indii došlo už v prosinci 1961.
Josefe, nezbývá než zopakovat, Vaše názory jsou opravdu kuriózní, někde si pletete pojmy a dojmy, ale já už jsem své uvedl i ke Kataláncům a dál už k tomu nemám co dodat.
No nevím pletu-li si dojmy a pojmy, ale dnes například má v LN rozhovor Václav Klaus. Přečtětě si to ( třeba to, kde on vidí „nebezpečí“, ale Čína a Rusko to není, což pro Vás nevím jestli je to dobře nebo špatně…).
Kdysi začátkem devadesátých let kdosi řekl, že Václav Klaus a Miloš Zeman jsou dvě strany jedné mince. Myslím, že tato mince se už dávno skutálela do kanálu. Proto nevidím jediný důvod, proč by měl někdo věnovat kanálu pozornost . Ale jsou-li tací…
To můžete mít zcela pravdu, že se takhle na ně dalo nahlížet. Jenže tehdy byli oba dva politici. A rozdíl mezi Klausem politikem a později státníkem (prezidentem, nyní emeritním), je podstatný. Coby politik hlásal jisté „déja vu“, které mělo hodně fanoušků (já jsem tomu už tenkrát neveřil), ale jako státník měl a má mnohdy názory, které stojí za zamyšlení. A něco podobného bylo v těch LN. Nic víc, nic méně…
Právě proto co Klaus dělal a říkal především jako prezident a nyní ( včetně Zemana ), jsou myslím oba již dávno za zenitem zájmu soudných lidí.
Když bych dal za pravdu té druhé části věty, tak to pro mě neznamená, že bych měl jejich veškerá vyjádření negovat. A ač jsem nikdy ODS nevolil tak přesto jsem si tehdy kupoval „jejich“ Telegraf, který jsem ale stejně nezachránil, protože „šel zu grund“…