Dělení médií podle Andreje Babiše: Ta, co mi jdou na ruku a pak už jen „zkorumpovaná pakáž“
Ministr financí, druhý nejbohatší Čech, poslanec, šéf hnutí ANO a majitel mediálního domu Mafra se zlobí na Českou televizi. Zapadá to do jeho potřeby hledání vnějšího nepřítele.
Hned ve dvou publicistických pořadech ve dvou po sobě jdoucích dnech – 168 hodin a Reportéři ČT – si televizní redaktorky dovolily ptát se Andreje Babiše na jeho příjmy a na to, jak odpovídají jeho výdajům.
A politik Babiš v obou případech reagoval velmi podrážděně. Reportéry ČT nazval zkorumpovanou pakáží, která točí pořady na objednávku.
Co bych vám měl vysvětlovat?
„Vy jste součástí kampaně, lidé za vás platí 135 korun poplatek měsíčně, máte 5,2 miliardy a děláte zmanipulované věci. A jste zkorumpovaní a děláte reportáže na objednávku. Já se vám nemám co zpovídat,“ bezprecedentně napadl veřejnoprávní televizi.
Na otázku, kdo má být zkorumpován a na čí objednávku reportéři točí, odpověděl, že neví.
I o den dříve v pořadu 168 hodin odmítl cokoli vysvětlovat. „A proč vám já mám sdělovat všechny moje příjmy? Sorry jako. Vy sdělujete někomu příjmy? Nebo kdo tady sděluje příjmy za posledních 22 let? Co vám je vůbec do toho jako.“
Je až únavné muset argumentovat takovou samozřejmostí, že Babiš dobrovolně vstoupil do politiky a musí tedy počítat s tím, že se o jeho příjmy a výdaje (i o další aspekty jeho života) budou média zajímat nad míru běžnou u nepolitiků. Tím spíše, když důvody k pochybnostem zavdává on sám.
V celé věci jde primárně o otázku, kde vzal Babiš téměř 1,5 miliardy korun na nákup korunových dluhopisů jím vlastněné společnosti Agrofert.
Babiš je sice nepopiratelně bohatý muž, ale jedna věc jsou soukromé finance a druhá majetek jím ovládaných firem. Kde na nákup dluhopisů (jež mu zajišťují nezdaněný příjem ve výši desítek milionů ročně) Babiš vzal, vysvětloval nadvakrát. Napoprvé neuspěl.
Čí je to chyba?
Nejprve prohlásil, že „moje hrubé příjmy od roku 1993 do roku 2015 dosahují 1,86 miliardy korun.“ (čistého 1,53 miliardy Kč). Jenže, jak dokázalo Echo 24, tyhle počty by na koupi dluhopisů a život v luxusu dohromady nestačily.
A to by bylo mimochodem možné do kolonky výdajů započítat i další soukromé Babišovy výdaje, například na nákup nemovitostí v zahraničí.
Ekonomický týdeník Faktor S napsal, že si Babiš nedávno jako soukromá osoba pořídil v saském Wittenbergu renesanční domy, za něž utratil zhruba 12 milionů eur (zhruba 324 milionů korun). Další soukromé peníze investuje prostřednictvím společnosti Hartenberg.
Krátce poté tedy přišla oprava; v Babišových soukromých příjmech přibyla miliarda korun: „Moje celkové příjmy od roku 1993 byly 2 miliardy 531 milionů 768 tisíc 228 korun,“ upřesnil s odstupem dvou týdnů od prvního výpočtu Babiš. Zpochybnění pevní verze jeho příjmů je prý „kampaň bývalých zaměstnanců Mafry“.
Nutno však dvakrát podtrhnout, že i kdyby první čísla skutečně neseděla (někdo v koncernu asi udělal chybu), a správná jsou až ta druhá, ten, kdo obě verze zveřejnil, byl sám Andrej Babiš.
Média pouze jeho původní verzi podrobila analýze, upozornila na chybu a donutila jej verzi upravit, respektive své příjmy dopočítat (přidat k zdanitelným příjmům ty nezdanitelné, například z akcií či podílů ve firmách). Tedy veřejně přiznat chybu – nikoli novinářů, nýbrž svou.
Mít to pod kontrolou
Babiš je ale na jakoukoli kritiku alergický a svůj mediální obraz si hýčká. Má k tomu jak zdatné poradce, tak vlastní mediální arzenál. Ten denně oslovuje miliony lidí (detailně jsme jej analyzovali v minulosti v textu Babišova mediální palba).
Babišova média ke kritickému psaní o svém majiteli nemají v drtivé většině případů vůli. (I když o aktuálním tématu týkající se korunových dluhopisů například server iDnes informoval – poté, co k vysvětlení rozporů vyzval Babiše premiér Bohuslav Sobotka.)
Kdybychom chtěli být jako Babiš a bez důkazu stříleli do veřejného prostoru neověřené teze a obvinění, dalo by se možná mluvit o tom, jak si Babiš dokáže svůj mediální obraz (a témata, jež se mu hodí) pohlídat i na TV Nova a co vše pro to dělá (doporučujeme zejména tuto reportáž odvysílanou v hlavní zpravodajské relaci krátce před krajskými volbami). Případně by se dalo mluvit třeba o uzavřených paktech o neútočení s majiteli jiných vydavatelství.
Specifickým médiem je ve vztahu k Babišovi televize Prima. Zde si Babiš může diktovat, s kým bude v debatě a s kým ne. Naposledy nedávno odmítl (opět) zasednout proti Miroslavu Kalouskovi, což Prima akceptovala.
Většinovým vlastníkem TV Prima je nově Ivan Zach. Bude zajímavé sledovat, jak o Babišovi a hnutí ANO bude televize referovat v době nadcházející předvolební kampaně.
ČT – obraz vnějšího nepřítele
Výpady proti reportérům veřejnoprávní televize zapadají i do modelu hledání (a vytváření si) vnějšího nepřítele, proti němuž je nutné se vymezovat. Což je postup typický zejména pro populistické politiky.
Jak se ukázalo třeba na kampani amerického prezidenta Donalda Trumpa, tím nepřítelem mohou být právě i „zlá mainstreamová média, která nám lžou, dělají kampaně a pracují v něčím zájmu a v něčí prospěch“.
Ve chvíli, kdy hlavní česká tištěná média vlastní sám Andrej Babiš, má i nejposlouchanější rozhlasovou stanici a dokáže si pohlídat přívětivý přístup dvou největších soukromých televizí, je jasné, že (vedle malých nejmenovaných webů) mu zbývá jediný velký mainstreamový „nepřítel“ – Česká televize.
Včera také na ČT opět po čase podal stížnost k Radě České televize a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Což je v tuzemsku tradiční forma nátlaku na veřejnoprávní média.
Tlak na Českou televizi je ze strany politiků – včetně prezidenta – dlouhodobý. Nyní tedy ústy (a činy) Andreje Babiše značně zesílil. Ostatně blíží se nejen parlamentní a prezidentské volby, ale i volba nového generálního ředitele ČT.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
9 komentářů
Propána proč by voličům mělo vadit – zrovna u pana Babiše že si ulil pár milionů z daní? Když po celou dobu tohoto státu tady kradli „podnikatelé“ ve spojení s politiky a úředníky miliardy a desítky miliard – a prakticky nikdo z nich nebyl potrestán. Proč by voliči měli volat po vyšetřování zrovna pana Babiše – když byl nyní z formálních důvodů zrušen rozsudek (včetně většiny důkazů)nad doktorem Rathem kterého nesporně chytili se 7 miliony úplatků v ruce? Když navíc dnes právníci vysvětlují že „právě tak je to spravne“ a toto je to právo, které potřebujeme?
Odpovím si sám,voliči už je to jedno – a půjde volit Babiše – který sice asi podvádí a krade stejně jako řada jiných činitelů posametové oligarchie, ale alespoň má výsledky jako ministr financí (což dovede vhodně medializovat).
A stěží, stěží se proti tomu dá něco dělat-když většina jeho politických protivníků má ruce stejně zamazané jako on, když o nestrannosti „veřejně právního média“ si každý stejně myslí svoje. A elity které by snad mohly apelovat na národ se po celé dva roky občanům prakticky nekulturně ztrapňovaly (z pohledu občanů) úpornou žabomyší válku s prezidentem Zemanem
Nemám z toho výsledku radost, takže budu rád, když mi snad někdo vysvětlí kde jsem v té úvaze udělal chybu..
Nesnáším argument „a v Americe bijou černochy“. Je úplně jedno, kolik z předchozích politiků kradlo nebo bylo odsouzeno za trestný čin. Babiš podle všeho podvádí na daních teď, „v přímém přenose“, a v současné pozici ministra financí – toto obvinění by se měl zatraceně hodně snažit vyvrátit.
P.S. Vždy jsem si říkal, kdo ho proboha mohl volit. Konečně mi to došlo a nepřekvapuje mě to – už jsem si všiml, že se v 80% případů debat tady neshodneme.
Snad jste si proboha všiml, že já vůbec nehodnotím legitimitu (nebo dokonce etiku) jednání pana Babiše. Já předpokládám rozhodování většiny voličů o volbách (sakra o volbách). A ti samozřejmě vezmou za předpoklad že ti ostatní politici kradou taky. Takže podle nějaké „morální čistoty“ se řídit nebudou. Pochopitelně už vůbec nebudou věřit nějakým předvolebním slibům (které pak nemusí plnit žádní politici). Nebudou věřit ani náhle nově formulovaným „zásadám politických stran „, protože vědí že ve vládě se skládají koalice.
A budou se tedy řídit při své volbě jinými kritériemi. Takže pokud máte nějaká další racionální kritéria, která by voliči ve své většině mohli vzít v úvahu aby volili někoho jiného než Babiše, sem s nimi. Třeba změním názor
A navíc (bohužel, píšu to nerad) – já s Vámi i souhlasím že by pan Babiš měl být vyšetřován a obžalován. Jenže mám teď oprávněnou obavu, že i kdyby nepravomocně odsouzen byl, tak až bude na Vrchním soudě řešit jeho odvolání soudce Zelenka, tak zase pro nějaké, náhle nalezené formální nedostatky rozsudek zruší. A co hůř, jinde i zde budou právní elity prokazovat, že tomu tak právně musí být – a že se stal pan Babiš obětí nějakého spiknutí plukovníků…
Voliči evidentně volí podle koblih, kolbásek a guláše. Co s tím? Snad vyměnit voliče? Ono by možná stačilo vyměnit parlamentní demokracii za demokracii prostou všech přívlastků.
Ale proč ne – protože pokud se občan nemůže orientovat podle pozitivních důvěryhodných kritérií – která jsem uvedl nahoře, protože ta mu stejně žádná partaj negarantuje.
Tak přirozeně hledá jiná náhradní kritéria, a koblihy, kolbásek, a guláš může být jedno z nich. (Ony jsou totiž partaje, které mu před volbama nedají ani to, akorát ho straší aby nevolil někoho jiného).
Ale já netvrdím, že to jsou ta nejlepší kritéria, a lze hledat a nabídnout jiná.
Vůbec není třeba aby se měnili voliči. Ono by možná stačilo, kdyby základny politických strany našly tu odvahu a natvrdo vyměnily bossy ve svém vedení
Proč by voličům mělo vadit – to je otázka! Jako by se zapomínalo na to, že volič je také člověk a má svoji emocionální stránku osobnosti. Kdo trochu surfuje po webech, aby se něco dověděl co neví, tak má přehled o právě emocionálním rozpoložení českého voliče a je to drsné poznání. Vše funguje na principu: tebe mám rád, tak ti věřím bez výhrad a máš moji podporu, jako vlastní dítě, druhá kategorie : tebe rád nemám, někdy nenávidím a i kdyby ses podělal, tak u mne máš utrum! Tudy se ubírají emoce českého voliče a jeho rozhodnutí. Rozum při rozhodování? Haha. Ten používá při volbách kamkoli mizivé procento, neboť do poslední chvíle panuje většinový názor, že není koho volit, protože jsou všichni zloději a darebáci a ten kdo s tímto názorem souhlasí, kandiduje a má naše sympatie má vyhráno! Tečka.
Tomu co popisujete neodpovídají výsledky voleb v posledních letech. Jistě že každá strana, každý politik má na začátku své kariery určitou skupinu neochvějných zastánců. Jenomže pokud si nedokáže udržet dlvěryhodnost, tak o ně postupně přichází a ti se přesouvají k jiným politickým subjektům (se kterým nemají dosud zkušenosti). Takhle postupně vystřídají ve své oblibě u voleb řadu stran, aby pak došli k názoru že nedůvěryhodné jsou prakticky všechny. Což je ale bohužel trend diktovaný i chováním politiků a lidí vstupujících nově do politiky. Namísto toho aby se pokoušeli udržet dlouhodobou důvěryhodnost nějaké dosavadní strany, tak si prostě založí stranu novou, bez minulosti a s tou jdou do voleb. Ovšem ani u té nemusí udržovat důvěryhodnost, protože si pro příští volby mohou založit zase jinou.
Nabízí se otázka co s tím může volič dělat – navíc tedy při vědomí omezení našeho volebního systému (5 procentní klauzule, vládní koalice,ale i řada dalších). Máte pro něj nějaké doporučení podle kterého by se mohl racionálně rozhodnout koho volit? Aby to byl politik (strana) poctivý a zároveň plnil program a požadavky které voličům před volbami slíbil?
Kdybych měl tolik miliard jako sprosťák Babiš tak bych si dovolil nazvat zkorumpovanou pakáží jeho spolek ANO. Protože je nemám, tak si to jen myslím. Podporovat obrovský střet zájmů pana Babiše může jen nemorální člověk.
Tentokrát s Vámi vřele souhlasím.