Roky váznoucí dostavbu dálnic a kvalitního železničního spojení mezi Českem a sousedními státy má pomoci urychlit i dlouholetý diplomat Jan Sechter. Od července působí jako náměstek ministra dopravy a jak tvrdí, u některých projektů je potřeba zahájit při jednáních teprve „nultá“ kola. Počítá se podle něj každý postavený kilometr, i když třeba přímo na hranicích s Rakouskem dálnice stále chybí.

Prakticky každá návštěva rakouských politiků v Česku a těch českých v Rakousku se svého času točila i kolem obligátní otázky „kdy už oba státy propojí dálnice“. Dobře si na to pamatuje i někdejší velvyslanec ve Vídni Jan Sechter. Od roku 2017, kdy na postu skončil, se toho však podle něj dost změnilo.

„Jednoznačným posunem je změna strategického uvažování u nás i v Rakousku. Naše propojení nemají jen středoevropský a sousedský význam,“ říká Sechter s tím, že „pro konkurenceschopnost našeho exportu a propojení ČR se světem má význam každý kilometr, který na těchto trasách vybudujeme“.

Nestavíme, protože sousedi nestaví

Jenže právě to se Česku dlouho nedařilo. Směrem do Rakouska jde tradičně o dvě trasy – dálnici z Českých Budějovic do Lince a dálnici z Brna do Vídně. Okolo Budějovic už se staví a premiér Andrej Babiš tvrdí, že za čtyři roky by se z hranic mělo dát po dálnici dojet až na její současný konec na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje.

Jan Sechter (foto: Ministerstvo dopravy)

U Mikulova je situace horší. Rakušané dovedli svůj dálniční úsek prakticky až na hranice, počítáme-li naposledy otevřený dvouproudový obchvat obce Drasenhofen, zatímco na české straně dálnice stále končí několik desítek kilometrů od hranic a dopravu teď komplikuje i oprava silnice u nádrže Nové mlýny.

Ještě loni naznačoval premiér Babiš i Ředitelství silnic a dálnic, že zmíněné dálniční propojení na trase Budějovice – Linec se na české straně dokončuje rychleji než na rakouské a že Češi budou s dálnicí na hranicích jako první. Jak ale upozornil HlídacíPes.org, rakouská dálniční společnost Asfinag tato tvrzení vyvrátila.

Reálný stav je takový, že čeští řidiči už několik let mohou pár kilometrů za hranicemi najet na rakouskou dálnici a dojet po ní bez přerušení třeba až do Chorvatska. Naopak v Česku bude i po dokončení jihočeské části dálnice chybět její klíčový kus ve Středočeském kraji.

Lepší to z českého pohledu není ani na železnici, kde už několik let dopravní experti upozorňují na to, že vlaky některých osobních i nákladních železničních dopravců Česko „objíždějí“ po rakouských kolejích, protože je to rychlejší.

Náměstek ministra dopravy Sechter je přesto opatrně optimistický: „Doba, která se vyznačovala postojem ‚nestavíme, protože sousedi nestaví‘, je definitivně minulostí,“ shrnuje někdejší diplomat, který na ministerstvu vede sekci nesilniční dopravy a mezinárodních vztahů. Do ní spadá železniční a vodní doprava, civilní letectví i kosmické aktivity.

Nultá kola jednání

„Začal jsem inventarizací toho, co nám se všemi sousedy chybí a toho, kde a v čem jsou očekávání sousedních zemí odlišná. Se všemi sousedy nás čekají jednání, někde musíme učinit i jistá ‚nultá‘ kola,“ popisuje své první kroky na ministerstvu Jan Sechter. Střední Evropa je jeho tradiční region, jako diplomat kromě Rakouska působil i v Polsku a Německu.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Znalost prostředí a fungování státní správy v okolních státech se může hodit i při jednání o následujících projektech:

„K tradičním dálničním propojením se brzy přidá jednání s Německem o vysokorychlostní železnici směrem na Drážďany a Berlín a před dokončením je smlouva o labské vodní cestě. K ní se nepřímo váže rozhodnutí, co dál s naším územím v Hamburku,“ přibližuje svou agendu na ministerstvu Sechter.

Ten dosud působil jako poradce předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka pro zahraniční politiku. K dispozici mu bude i dál pro „externí konzultace“.

„U vybraných témat, v evropských záležitostech a ve vztazích V4, USA, Izrael, Čína pociťujeme důležitost kontinuity,“ upřesňuje Sechter.