V kategorii lidí žijících v energetické chudobě je podle dostupných statistik asi čtvrtina českých domácností. Energetickou chudobou z definice trpí ti, kdo si nejsou schopni z finančních důvodů zajistit dostatečný tepelný komfort, například kvůli tomu, že nezvládají včas platit účty za energie. Podle Evropské komise se s tím často potýkají lidé, kteří žijí ve starých a energeticky náročných budovách.

Komise proto apeluje na to, aby státy využívaly k boji s energetickou chudobou dotační programy nebo zvýhodněné půjčky. A také je nabízí. Svou vizi představila v nové renovační strategii. Spočítala, že více než 220 milionů budov v rámci celé EU bylo postaveno před rokem 2001 a že většina z nich je vytápěná fosilními palivy a je závislá na starých a neefektivních technologiích. To se má změnit.

Loňský průzkum agentury STEM ukázal, že téměř čtvrtina českých domácností (22 %) má náklady na vytápění tak vysoké, že musí omezovat jiné výdaje, aby pokryla náklady na topení. Dvě pětiny domácností (39 %) uvedly, že kvůli svým nákladů na vytápění v zimě některé části bytu či domu nevytápí tak, jak by jim za jiných okolností vyhovovalo. Řeč je o teplotě alespoň v rozmezí 18 až 21 °C.

Desítky tisíc pracovních míst

Špatně zateplené budovy jsou dnes v celé Evropské unii zodpovědné za 40 procent celkové spotřeby energie; podílejí se na 36 procentech všech emisí skleníkových plynů. Brusel proto plánuje, že finančně podpoří rozsáhlé renovace v součtu milionů staveb – Česko nevyjímaje. Dlouhodobě to má ušetřit jak peníze, tak i životní prostředí.

Výsledkem akce mají být nižší emise skleníkových plynů, nižší spotřeba energie a také více pracovních míst.

Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

Statisticky vzato se v EU každoročně zrenovuje jen jedno procento budov, v Česku dokonce ještě méně: mezi 0,6 a 0,8 procenta budov. V obou případech je to podle komise málo. Do roku 2030 by proto mělo být zrenovováno zhruba 35 milionů budov. Vedle zmíněných úspor energií a peněz to znamená také až 160 tisíc pracovních míst.

„Navrhneme více finančních prostředků z EU a technickou pomoc, která podpoří zelené hypotéky a více obnovitelných zdrojů energie v oblasti vytápění a chlazení. To bude pro vlastníky domů, nájemníky a veřejné orgány zásadní změna,“ shrnula obsah strategie evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Plán by Česku měl výrazně pomoct i se splněním evropských klimatických cílů pro rok 2030. „Na úsporách energie by to bylo ze tří čtvrtin, na plánovaném zvýšeném emisním cíli z více než poloviny,“ upřesňuje Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.

Současné emisní cíle sice stanovují povinné 40% snížení emisí do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990), nový návrh Evropské komise počítá už s 55% snížením.  Cíl pro úspory energií je pak na snížení o 32,5 procenta. Navzdory původním odmítavým proklamacím nový plán snižování emisí nakonec včera na jednání v Bruselu podpořil i český premiér Andrej Babiš.

Další peníze na Zelenou úsporám

Česko už nyní k renovacím budov fondy EU využívá, jde především o populární program Nová zelená úsporám.

Ze strategie EU vyplývá, že peněz na renovace bude v následujícím programovacím období od roku 2021 ještě více než nyní. Komise také vyzývá k tomu, aby vlády na renovace budov vyčlenily vedle stávajících fondů i finance z nového fondu obnovy, který má pomoci evropské ekonomice vzpamatovat se po koronavirové krizi.

Podle odhadů by jen renovace budov mohly v Česku zaměstnat tisíce lidí, zejména v malých a středních podnicích mimo Prahu.