V roce 2023 by zavedená značka ČSA měla oslavit stoleté výročí. Pravděpodobnost, že se toho jako funkční aerolinky nedožije, je ale nyní vysoká. Naopak značka Smartwings, jíž ČSA patří, prezentuje optimistické údaje o tom, jaké smlouvy na novou sezónu již uzavřela. Zásadní bude, zda její optimismus budou sdílet i její věřitelé.

Firma čerstvě vrátila do provozu upravený Boeing 737 Max, oznámila, že podepsala lukrativní kontrakt s cestovními kancelářemi Exim Tours a CK Fischer na příští tři roky, že spustila prodej letenek do dalších 23 letních destinací a že v létě plánuje „provozovat z českých letišť více než 400 letů týdně“.

Ovšem už zítra, 27. února, končí Smartwings moratorium, tedy půl roku trvající mimořádná ochrana před věřiteli, během níž se firma snažila vzpamatovat ze šoku způsobeného drastickým propadem příjmů kvůli koronavirovým omezením.

Mohla odložit splácení dluhu bankám, leasingovým společnostem a dalším věřitelům; odhadem šlo o odklad plateb za jednu až dvě miliardy korun, což bylo ve stávající situaci pro přežití společnosti zásadní. Dá se ale čekat, že s nynějším koncem moratoria se věřitelé o své peníze ihned přihlásí.

Přednost dostaly Smartwings

Aktuálně skupina v rámci hledání úspor oznámila, že by mohla hromadně propustit zaměstnance své dceřiné společnosti ČSA – až 430 lidí. Jaký bude další osud firmy, se teprve uvidí – hodnotu má dnes spíše zavedená značka jako taková (na niž je navázán volací znak letadel OK) než její aktivity. Tím spíše, že počátkem února ČSA přišly o dvě ze svých čtyř letadel – zabavil je kvůli dluhům věřitel, státní podnik Letiště Praha.

Smartwings to označily – právě s ohledem na existující moratorium – za protiprávní akt. I tak je prakticky jisté, že ČSA nebudou schopny splácet své dluhy. Roli hraje i fakt, že program Covid Plus se státními garancemi na půjčky až do dvou miliard korun se vztahuje vždy na celou skupinu, kde před ČSA dostala přednost značka Smartwings.

ZDROJ: HlídacíPes.org, Profinit, Cribis

HlídacíPes.org zaslal společnosti Smartwings sérii otázek k současnému stavu i pozici značky ČSA, do vydání tohoto textu ale žádná reakce nedorazila.

Z neoficiálních zdrojů zevnitř skupiny však plyne, že jasná sázka je na značku Smartwings. „U ní je už dojednána spousta věcí, funguje to dobře i díky programu Covid Plus. Pokud jde o ČSA, žádná banka do nekrytého rizika nepůjde, takže logicky čerpá ten, kdo má za sebou banky, tedy Smartwings. Bez toho, aby tam fakticky někdo nalil peníze – a jediná možnost je, že by to byl stát – ČSA nepřežijí,“ říká zdroj zevnitř skupiny, který ale nechtěl být jmenován.

„Byznys model Smartwings je nastaven velmi dobře a přístup věřitelů je rozumný. Všichni vědí, že mrtvé Smartwings mají nulovou hodnotu, jediná možnost, jak se dostat k pohledávkám, je, že se udrží,“ dodává.

Číňané se neangažují. Odejdou?

Snaha Smartwings, jež patří do portfolia firem miliardáře Jiřího Šimáněho, získat státní podporu narážela na neochotu ze strany vlády i na negativní veřejné mínění.

ZDROJ: HlídacíPes.org, Profinit, Cribis

Z podkladů, které dostalo Ministerstvo dopravy v rámci jednání o možné podpoře, plyne, že Smartwings do státního rozpočtu jen na zdravotním a sociálním pojištění za své zaměstnance v roce 2019 zaplatily 700 milionů korun. Dalších asi sedm miliard poslaly do ekonomiky skrze další povinné platby za služby třeba pro Řízení letového provozu, handling, školení, různé poplatky a další platby pro řadu českých firem, které z nich opět platí odvody a daně. I proto by si podle Šimáněho firma pomoc zasloužila. Argumentuje i tím, že drtivá většina evropských zemí své aerolinky podpořila.

„Žádnou specifickou podporu pro skupinu Smartwings nepřipravujeme,“ řekl ale nyní Hospodářským novinám ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Zajímavá je i role čínského akcionáře. Společnost CITIC sice (zatím ještě) drží ve firmě 49,92 %, ale v záchraně firmy se podle dostupných informací nijak neangažuje. V minulosti si na to veřejně postěžoval i sám Jiří Šimáně.

CITIC už dříve oznámil, že je ochoten svůj podíl předat státu za symbolickou jednu korunu. Ani na dotaz, zda je ve hře úplný odchod Číňanů z firmy, nyní Smartwings neodpověděl. Z náznaků ale plyne, že to možné je. „Doporučuji sledovat obchodní rejstřík,“ jen naznačil možné změny v majetkové struktuře firmy výše citovaný zdroj ze skupiny Smartwings.

Odškodnění od Boeingu

I kdyby vliv očkování letos dokázal koronavirovou krizi potlačit, letecká doprava se celosvětově hned tak na úroveň předpandemického roku 2019 nevrátí. Analytici odhadují, že ne dříve než zhruba v roce 2025.

Sama skupina Smartwings má vlastní šestiletý záchranný plán, který dojednává s úvěrujícími bankami a také v rámci státní garance v maximální výši dvou miliard korun se státní pojišťovnou EGAP.

„Ke dvěma miliardám garancí žádá skupina Smartwings stát také o 1,1 miliardy korun nevratné státní pomoci. Argumentuje, že tak jako autobusoví zájezdoví dopravci mají nárok na „sedačkovné“, měla by mít nárok na podobnou pomoc i ona. Smartwings si „sedačkovné“ představuje jako kompenzaci za to, že její letadla loni během jarního nouzového stavu nesměla do vzduchu. A že tedy byla uzemněna celá její flotila, nejen problémová letadla 737 MAX,“ vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Pro Smartwings bude zásadní i to, jak skončí snaha vymoct odškodné po americkém výrobci letadel Boeing za nucené odstavení strojů Max 737. Ty nesměly létat od března 2019 a způsobily firmě problémy ještě před covidem.

Jak sama firma píše ve výroční zprávě za rok 2019, preferuje jednoznačně mimosoudní dohodu. O jakou sumu by mělo jít, není jasné. Sama firma se opírá o příklady ze zahraničí. Například Turkish Airlines, jež měly nuceně vyřazeno dvanáct strojů, získaly kompenzaci 225 milionů dolarů, zhruba pět miliard korun. Smartwings nemohly používat sedm svých letounů, 14 dalších měla firma původně získat na leasing, ale nebyly dodány.

„Společnost tak čelila fatálnímu nedostatku přepravních kapacit v době, kdy měla uzavřené smlouvy o přepravě se svými dlouholetými partnery,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2019 (zveřejněna v obchodním rejstříku byla v prosinci 2020).

„Loni v únoru vyčíslil dopravce Smartwings celkovou škodu za uzemnění „MAXů“ na sto milionů dolarů, což odpovídá 2,2 miliardy korun. Realistické tedy je i na základě zkušenosti jiných dopravců předpokládat, že pokud bude po Boeingu v rámci své nynější žaloby požadovat sumu odpovídající 2,5 miliardy korun, má značnou naději se kompenzace opravdu dočkat,“ odhaduje ekonom Kovanda.

Výroční zpráva zmiňuje i rok 2020 a pandemii koronaviru s tím, že přijatá opatření „mají zásadní vliv na podnikatelskou činnost společnosti“. Vloni skupina Smartwings zaznamenala devadesátiprocentní pokles tržeb v porovnání s rokem 2019, letos by měla být oproti předloňsku zhruba na polovině.