Zapomenuté děti, hladovějící pečovatelky. Projekty sociální pomoci ukazují, co se děje pod povrchem
Život na turnusy, spaní v kuchyni, k jídlu jen malé porce a hlavně žádné zastání a právní ochrana. Práce domácích pečovatelek v Rakousku, na níž stojí tamní systém péče o seniory a která dříve výdělky lákala i desetitisíce Češek, má i svou odvrácenou stranu. Bojovnice za práva pečovatelek teď vyhrály prestižní hlavní cenu SozialMarie za sociální inovace; bodovalo v ní i několik projektů z Česka.
Pečovatelky z Česka už sice v rakouských domácnostech do značné míry vystřídaly hlavně ženy z Balkánu, Maďarska či ze Slovenska. Problémy se ale nemění – ne vždy ideální zacházení ze strany klienta či jeho rodiny, které je pečovatelka de facto zcela k dispozici. A nefér jsou leckdy i praktiky agentur, které ženám práci v Rakousku zprostředkovávají.
Covid a zavřené hranice vše ještě zkomplikovaly – část žen zůstala ve východní Evropě bez příjmů, část v Rakousku bez šance na návrat. Dohromady takto v rodinách rakouských seniorů či klientů, kteří potřebují domácí péči, žije a pracuje zhruba 60 tisíc pečovatelů či pečovatelek. Zhruba šestina se už zapojila do projektu, který jim má pomoci k férovým podmínkám.
Držím se zdi a kradu chleba…
„Všechno to začalo jídlem, jinak bych všechno vydržela, každé ponížení. Ale v domácnosti jsem nesměla nic jíst. Včera večer jsem ukradla kousek chleba. Motám se, musím se držet zdi, když jdu, jak jsem slabá,“ cituje web iniciativy za práva pečovatelek ženu jménem Rodica, která jako desítky tisíc dalších žije v domácnosti klienta, o kterého se stará 24 hodin denně.
„Kontaktovala jsem pracovní agenturu. Ale řekli, že mi nevěří a už mi dál nebrali telefon,“ říká žena. Kromě samotných leckdy tristních pracovních podmínek jsou domácí pečovatelky v Rakousku po odchodu do důchodu navíc ohrožené chudobou. I na to iniciativa za jejich práva upozorňuje. Dva příklady z jejího webu za všechny:
Melanie pracovala šest let jako 24hodinová pečovatelka v Rakousku. Pak šla do důchodu a zůstala s rodinou v Rumunsku. Za šest odpracovaných let v Rakousku dostává teď měsíčně penzi 38 eur, v přepočtu tedy asi tisíc korun.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Adrianě je 63 let a v Rakousku v domácí péči pracovala deset let. Celou dobu přitom platila sociální pojištění. Kvůli nízkému výdělku pečovatelky byly ale nízké i odvody a za deset odpracovaných let dostává Adriana v Rakousku penzi 105 eur (zhruba 2700 Kč).
Iniciativa IG24, ke které se zatím připojilo asi 11 tisíc pečovatelů a pečovatelek, nabízí právní poradenství či zastupuje pečovatelky v jednáních se státem v problémech typu: kdo mi zaplatí PCR test, jak dosáhnu na státní podporu v době covidu apod. Platí přitom, že pečovatelky v Rakousku pocházejí z jazykově naprosto odlišných zemí, platforma tedy odstraňuje i jazykovou bariéru.
Nápady nejen z Brna
Kromě hlavní ceny se ale letos ocenění za sociální inovace dočkaly i čtyři projekty z Česka. Zvlášť silnou stopu má přitom mezi nimi Brno, které v ceně bodovalo i v uplynulých letech.
Uspěl například projekt Symbios, který mladým lidem po odchodu z dětských domovů nabízí sdílené bydlení se studenty vysokých škol. Žijí společně v bytech 2+1, získávají jistotu bydlení na čtyři roky a šanci začít novou etapu v bezpečném prostředí komunity obyvatel domu.
Z Brna pochází i další oceněný projekt – interkulturní práce v samosprávě. V Brně žije přes 36 tisíc cizinců a stoupá počet kontaktů cizinců s úřady i občany, to však komplikují jazykové a kulturní bariéry: „Chybí podpora cizincům i zaměstnancům veřejných institucí, jako jsou úřady, zdravotnická a školská zařízení, kulturní instituce, sociální služby a další. To vede k nedorozuměním a konfliktům,“ stojí v popisu projektu.
Brněnský magistrát proto zaměstnal „interkulturní pracovníky“, kteří mluví rusky, ukrajinsky, rumunsky, vietnamsky či arabsky. Ti pomáhají zajišťovat klientům služby jako tlumočení, překlady, terénní práce či poradenství. Nejde přitom jen o cizince – pomoc ve zmíněných oblastech potřebují i veřejné instituce, které musí reagovat na to, že se město mění a přibývá v něm cizinců.
Na prevenci duševních nemocí u náctiletých, tentokrát již po celém Česku, se zaměřuje další z oceněných projektů „Duševní zdravověda pro středoškoláky“ (Nevypusť duši), i v této oblasti se během covidu kvůli uzavřeným školám situace zhoršila.
„Náš program jsme kvůli dopadům pandemie upravili na webinář, čímž jsme se skrz distanční výuku dostali k ještě více dětem a mladistvým po celé ČR. Dodali jsme potřebné informace pro zvládání duševních obtíží v náročných situacích jak jim, tak jejich učitelům,“ popisují autoři.
U poroty zabodoval i další celostátní český projekt Zapomenuté děti, který se věnuje dětem a rodinám vězňů. „Jsou ve velmi závažné situaci, citově deprivované, stigmatizované, odsuzované, trpí odloučením od rodiče, většina z nich žije ve velké chudobě. Děti jsou ohrožené ve svém psychickém i fyzickém vývoji,“ popisují autoři projektu, v jaké situaci dnes v Česku žije asi 40 tisíc dětí, jejichž rodič je vězení.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
17 komentářů
To co je popisované v článku, to je právě ten rozdíl, mezi budováním kapitalismu a „demokracie“ ( ona totiž dnes není,proto v uvozovkách), oproti budování socialismu. To se ovšem děti ve škole dnes nedoví.
vsimni si oskare, ze tohle je problem socialnich pecovatelek z postkomunistickych zemi, ktere jsou ochotny delat jen za jidlo a zrejme nekdy i za malo jidla.
nebyt 40+ vlady komunistu ve stredni a vychodni evrope, tyhle pecovatelky z vychodu by mely standardni uplatneni doma podobne, jako maji standardni uplatneni pecovatelky doma v zemich, ktere komunistickou devastaci ekonomiky a moralky nepoznaly
Kdyby praotec Čech se vyfákl na Říp ….
Nebýt toho, že se praotec Čech nevflákl vyfákl na mléko a strdí, co viděl z Řípu …, a kdyby nebylo Mnichovské dohody
„Německo, Spojené království, Francie a Itálie se dohodly se zřetelem k dohodě, jíž už bylo ve věci odstoupení sudetoněmeckého území v zásadě docíleno, na těchto podmínkách a modalitách tohoto odstoupení a na opatřeních z něho vyplývajících a prohlašují, že jsou jednotlivě odpovědné za zajištění kroků nutných k jeho zabezpečení.
1. Vyklizení začne 1. října.
2. Spojené království, Francie a Itálie ujednávají, že se vyklizení území provede do 10. října, a to bez zničení jakýchkoli existujících zařízení, a že je československá vláda odpovědná za to, že se vyklizení provede bez poškození uvedených zařízení.
3. Modality vyklizení stanoví v jednotlivostech mezinárodní výbor složený ze zástupců Německa, Spojeného království, Francie, Itálie a Československa.
4. Etapovité obsazování převážně německého území německými oddíly začne 1. října. Čtyři části území, označené na přiložené mapě, obsadí německé oddíly v tomto pořadí:
Část území označenou I 1. a 2. října, část území označenou II 2. a 3. října, část území označenou III 3., 4. a 5. října, část území označenou IV 6. a 7. října.
Zbývající území převážně německého charakteru neprodleně určí shora uvedený mezinárodní výbor a německé oddíly je obsadí do 10. října.
Mobilizace a Mnichov 1938
5. Mezinárodní výbor zmíněný v § 3, určí oblasti, v nichž se má konat plebiscit. Tato území obsadí až do ukončení plebiscitu mezinárodní formace. Týž výbor stanoví modality, za nichž se plebiscit provede, přičemž je třeba pokládat modality sárského plebiscitu za základ. Výbor určí rovněž den konání plebiscitu; tento den však nesmí být pozdější než konec listopadu.
6. Konečné vytyčení hranic provede mezinárodní výbor. Tento výbor má právo navrhnout čtyřem mocnostem, Německu, Spojenému království, Francii a Itálii, ve výjimečných případech nepatrné odchylky od přísně etnografického určení oblastí, aby se tyto převedly bez plebiscitu.
7. Předpokládá se opční právo pro přesídlení do odstoupených oblastí a pro vysídlení z nich. Opce musí být uskutečněna do šesti měsíců od okamžiku uzavření této dohody. Podrobnosti opce stanoví německo-československý výbor, uváží postup za účelem usnadnění výměny obyvatelstva a vyjasní zásadní otázky, jež z této výměny vyplynou.
8. Československá vláda propustí ve lhůtě čtyř týdnů ode dne uzavření této dohody z vojenských a policejních sborů všechny sudetské Němce, kteří si toto propuštění přejí. V téže lhůtě propustí československá vláda všechny sudetoněmecké vězně odpykávající si trest na svobodě za politické delikty.
Mnichov 29. září 1938
Adolf Hitler
Neville Chamberlain
Benito Mussolini
Édouard Daladier
Dodatek k dohodě
Vláda Jeho Veličenstva Spojeného království a francouzská vláda se připojily k uvedené dohodě na základě toho, že stojí za nabídkou obsaženou v odstavci 6 anglicko-francouzských návrhů z 19. září, týkajících se mezinárodní záruky nových hranic československého státu proti nevyprovokovanému útoku.
Jakmile bude upravena otázka polských a maďarských menšin v Československu, dají Německo a Itálie také záruku Československu.
Tajný dodatek Mnichovské dohody: Hitler byl přítelem vůdce Čechoslováků
S Německem na věky a nikdy jinak.
Mnichov 29. září 1938
Adolf Hitler
Neville Chamberlain
Benito Mussolini
Édouard Daladier
Dodatečné prohlášení
Čtyři přítomní předsedové vlád se shodli na tom, že se výbor předpokládaný v dnešní dohodě bude skládat ze státního tajemníka německého ministerstva zahraničí, velvyslanců Anglie, Francie a Itálie akreditovaných v Berlíně a z jednoho člena, kterého určí československá vláda.
Mnichov 29. září 1938
Adolf Hitler
Neville Chamberlain
Benito Mussolini
Édouard Daladier
Dodatečné prohlášení
Předsedové vlád čtyř mocností prohlašují, že se problém polské a maďarské menšiny v Československu, pokud nebude vyřešen do tří měsíců ujednáním mezi příslušnými vládami, stane předmětem další schůzky zde přítomných šéfů vlád čtyř mocností.
Mnichov 29. září 1938
Adolf Hitler
Neville Chamberlain
Benito Mussolini
Édouard Daladier
Dodatečné prohlášení
Všechny otázky, které se vyskytnou při předávání území, spadají do příslušnosti mezinárodního výboru.
Mnichov 29. září 1938
Adolf Hitler
Neville Chamberlain
Benito Mussolini
Édouard Daladier
Německo-anglické prohlášení
My, německý führer a kancléř a britský ministerský předseda, jsem dnes měli další schůzku a shodli jsme se v poznání, že otázka anglo-německých vztahů má prvořadou důležitost pro obě země a Evropu.
Považujeme dohodu podepsanou včera v noci a anglo-německou dohodu o námořních silách za symboly přání obou našich národů nikdy již nejít do války jeden proti druhému.
Usnesli jsme se, že metoda konzultace bude metodou přijatou u k řešení jakýchkoliv otázek, jež se týkají našich dvou zemí, a jsme odhodláni pokračovat v našem úsilí při odstraňování možných zdrojů různic a tím přispět k zajištění míru v Evropě.
30. září 1938
Adolf Hitler
Neville Chamberlain“
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/text-mnichovske-dohody.A180928_141802_domaci_bse
Nebylo by ani těch hladových pečovatelek, víme?
všude kam se to hodí se napíše za to může 40 let komunistů
jenze vono to tak je
kazdou ztracenou „komunistickou“ generaci budou napravovat dalsi 2 generace.
tedy 2 generace za komunistu budou napravovat 4 generace
takze jeste minimalne pulstoleti, kdy se vyrazneji priblizime k rakousku
a to nejen ekonomicky ale hlavne moralne
snad
Můj kolega byl za protektorátu četníkem a řekl mi: Měl bys vidět ty kraxny, na kterých sem Němci v 39. přitáhli. Československo byla nejvyspělejší ekonomika v Evropě. I Francie a VB byly až za námi.
Po listopadu jsme s kamarádem pracovali nějakou dobu v Rakousku a porovnávali jsme technickou vybavenost strojního zařízení. Po válce jsme byli mnohem dál, ale Rakušáci šli rychleji a někdy kolem 68. nás předběhli. Proč v 50. letech měnili 5 šilasů za korunu a v 90. 3 koruny za šilas?
Doporučuji také přečíst knihz Dana a Emil Zátopkovi vypravují.
Nevím, nechybí ale morálka právě zaměstnavatelům v těchto „demokratických“ západních zemích? Připouštím, že jsou ženy z postkomunistických zemi ochotné pracovat za menší mzdu, ale už jenom to, že někomu nabídnu praci pouze za jídlo je podle mého názoru velmi nemorální.
o tom neni pochyb janicko
v kazdy spolecnosti se najde nekdo, kdo zneuzije druhyho v nouzi
to neni omluva, ale konstatovani
co mam zkusenost s rakusaky, tak verim, ze tech bez moralky je v rakousku min nez u nas
Moje teta v 60. letech pečovala o staré rodiče, protože ignorovala návrh úředníků, aby je strčila do DD. A kolik myslíte, že za opatrování dostala? 0,00 Kčs. Dědeček živnostník nějaký důchod měl, ale babička za vychování sedmi dětí a práci na poli 101,- Kčs. Naštěstí všichni sourozenci ji podporovali. Takže v socialismu bylo podle Vás všechno skvělé.
A před budováním socialismu a dále dozadu, před Protektorátem Čechy a Morava, za tatíčkaMasaryka, dostávali důchody jen státní a obecní zaměstnanci, jen ti byli „pod peznzí“. Ostatní staří lidé a jejich ošetřování a opatrování i výživa byla na jejich rodině, ti co rodinu neměli, mohli žebrat na ulici (psali o tom levicoví intelektuálové z bohatých rodin), nebo měli nárok být přijati do péče starobinců, později Ústavů pro přestárlé, zřizovaných státem. O své chudé se musely postarat domovské obce, kterou měl každý,většinou v místě kde se narodil, nebo delší dobu měl trvalý pobyt (ten institut „domovské obce“ byl po listopadu politiky odmítnut). Tak to bylo „Sangre“, ve vzorové a dodnes nedostižené Masarykově demokracii.
Navíc nevím, proč tam lezou, když je tam tak zle. Nevím sice, jaká je situace v Rumunsku, ale tady je práce dost a tak sem agentury tahají opilce a rváče z Polska, Ukrajiny , Rumunska a mnoha dalších. Vždyť sester v nemocnici je nedostatek.
Typické kapitalistické zneužívání bezbraných a chudých žen, novodobé otroctví. Hanba bohatým, co musí i za takoviou cenu bohatnout.
Celý život je o tom postavit se zlu a bezpráví . Nemá cenu hloupě filozofovat a všechno nálepkovat většinu to mate. A o tom to je. A ta kauza z doby nedávné o tom „ruském přátelství“ nám víc než otevřela oči. Člověk byl najednou svědkem kolik je tu příznivců zla a záleží jen na vytrvalém odporu a proto nedivím se že ve společnosti narůstá agresivita. Je to smutné ale je to FAKT!!!
„Na prevenci duševních nemocí u náctiletých, tentokrát již po celém Česku, se zaměřuje další z oceněných projektů „Duševní zdravověda pro středoškoláky“ (Nevypusť duši), i v této oblasti se během covidu kvůli uzavřeným školám situace zhoršila“.
A to po32 letech budování kapitalismu a demokracie!
A myslíte, že po budování komunismu a totality by to nikdo nepotřeboval? Možná máte pravdu, protože takový režim všechny odlišné lidi uklízel z očí do různých ústavů a zařízení za vysoké zdi. A za duševní zdraví dětí není odpovědný stát, ale především rodina. Svádět všechny své osobní neúspěchy na stát a zřízení je pouze důkazem osobního selhání. Málokterá země na světě se stará tak dobře o své občany, jako Česko.
Při čtení člověk hned omládne a vzpomene na doby před 40 lety, když noviny psaly, v jaké bídě žijí v kapitalizmu nezaměstnaní, zatímco u nás měl každý práci a blahobyt.