Co zachrání Evropskou unii? Více reklamních spotů, více tužek, dalekohledů a deštníků

Napsal/a Robert Břešťan 1. července 2016
FacebookXPocketE-mail

GLOSA I když Nejvyšší kontrolní úřad zprávy ze svých kontrol nekoordinuje se zlomovými událostmi na mezinárodní scéně, přečíst si pár dní po brexitu zprávu o tom, jak se nakládá se „stamilióny korun z evropských fondů na propagaci toho, jak se nakládá s penězi z evropských fondů“, člověk se těm 52 % Britů (aspoň chvíli) tolik nediví. Ale… 

Ne, že bychom se ode nejvyšších kontrolorů dozvídali něco, co bychom v zásadě netušili. V kolektivní paměti je kupříkladu reklamní kampaň na rybu domácí za 178 milionů korun, v jejímž důsledku se nic zvláštního nestalo. Možná mírně stoupla spotřeba mořských ryb.

I když střízlivě vzato – propagace a marketing je důležitá pro každou značku. Tím spíš pro takovou, která dlouhodobě a poměrně úspěšně pracuje na sebedestrukci.

Rychle vyčerpat, rychle odvysílat

Takže pochlubit se, pochválit se a vytroubit do světa, že „tohle“ platili evropští daňová poplatníci, je jednou z celkem pochopitelných povinností členských států a tzv. operačních programů: „Informace jsou určeny občanům Evropské unie a příjemcům, mají cíl zdůraznit roli EU a zajistit, aby byla pomoc z fondů průhledná.“

S tou průhledností to tak horké není. A jak to tak vypadá, s informacemi také ne.

„Propagace evropských fondů, projektů a operačních programů stála stovky milionů korun. Povědomí veřejnosti o pomoci z EU ale nevzrostlo,“ konstatoval NKÚ poté, co zkontroloval výdaje na propagaci akcí placených z evropských fondů u Ministerstva školství, Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Regionální radu regionu soudržnosti Střední Čechy. Celá zpráva ke stažení ZDE.

Celkově se kontrola zaměřila na projekty v součtu za čtvrt miliardy, jejichž dopad byl plus mínus nula. Povědomí o fondech EU se nezvedlo, místy spíše kleslo.

„Oproti roku 2011 si v roce 2013 také méně lidí myslelo, že informace o evropských fondech jsou jasné, srozumitelné, konkrétní a přesné, a to navzdory tomu, že se do propagace investovalo tolik peněz,“ píše NKÚ.

Z kontrolovaných peněz vynaložených na publicitu se nejvíce utratilo za televizní a rozhlasové spoty, celkem za 138 milionů korun.

Některé spoty se narychlo vysílaly až těsně před ukončením operačního programu. „Což evokuje spíše potřebu vyčerpat evropské peníze než průběžně informovat o jejich přínosech,“ dedukuje NKÚ a tuto větu lze směle vztáhnout na řadu jiných hmatatelnějších projektů.

Nedostatky pak kontroloři našli i při přípravě mediálních kampaní. „Při schvalování konkrétních projektů kontrolovaná ministerstva ani regionální rada nehodnotily, jestli jsou rozpočty na mediální kampaně a další projekty přiměřené.“

A tak si můžeme směle dovolit v rámci propagace třeba:

  • dámská a pánská trička s potisky v cenové škále od 75 do 255 Kč/ks,
  • deštníky v cenové škále od 63 do 255 Kč/ks,
  • VIP psací sady v cenové škále od 322 do 553 Kč/ks,
  • kožené peněženky v ceně 290 Kč/ks,
  • originální švýcarské nože v ceně 406 Kč/ks
  • hra pétanque v ceně 504 Kč/ks,
  • dalekohledy v ceně 288 Kč/ks,
  • vinné sady a soupravy na víno v ceně 539 Kč/ks.

(ZDROJ: NKÚ)

Zatím nás tedy může těšit aspoň to, že Česko zůstává ve vztahu k evropským penězům čistým příjemcem. Přeloženo – na ty deštníky a sady na pétanque nám přispěli třeba zrovna ti Britové – čistí plátci.

Jenže na vší té kritice nakládání s eurofondy je podstatná jedna věc. To, že za tohle všechno zlopověstný Brusel nemůže. Jak s penězi z fondů EU nakládáme (či jak je rozkrádáme) je naše věc, naše zodpovědnost. Nejhorší reklama na Evropskou unii je domácí  šlendrián schovávaný za to, že to přece chtěl ten Brusel.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)