Co vidí v Rusku prokremelští čeští poslanci a senátoři: země kvete a sankce ji nebolí
Řada českých poslanců má kvůli svým proruským aktivitám zákaz vstupu na území Ukrajiny. To jim však nebrání, aby tam vstupovali nelegálně přes ruské území. Poslanci při tom zneužívají diplomatické pasy pro soukromé účely. Ve prospěch Kremlu ale pracují i přímo na půdě sněmovny nebo v samotném Rusku.
V českém parlamentu se pod záštitou poslanců SPD Tomia Okamury, Radima Fialy a Jaroslava Holíka ve spolupráci s Institutem slovanských strategických studií a časopisem Artěk uskutečnily akce hostící české dezinformátory.
Pod Holíkovou záštitou se v únoru 2016 konal „odborný seminář“ s názvem Mýty o Sýrii, na němž vystoupili někdejší ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček, Zdeněk Zbořil, Ilona Švihlíková, Oskar Krejčí, Andor Šándor a Tereza Spencerová.
Do spolupráce se zapojil i ruskojazyčný časopis Artěk, v němž bylo v minulosti mimo jiné možné nalézt tvrzení o vládě fašistické junty v Kyjevě a genocidě ruskojazyčného obyvatelstva. Tomu odpovídala i vystoupení přítomných. Závěr z debaty zněl jasně, a to, že „USA mají zájem na chaosu, zatímco Rusko je stabilizujícím faktorem oblasti“.
Cesty poslanců a senátorů za SPD, ČSSD, ANO a SPO do Ruska a na Ukrajinu. Zdroj: Evropské hodnoty
K Holíkovi jako pořadateli se pak v dubnu 2016 přidali i Tomio Okamura a Radim Fiala. Tentokrát se mluvilo na téma „mýty o Rusku“. Během akce zazněla spousta kontroverzních výroků, včetně množství dezinformací.
Předseda SPD Tomio Okamura se rozpovídal o tom, jak je historické povědomí ovlivněno manipulativní západní propagandou o tom, že USA podporovaly skrze finančníky například i Adolfa Hitlera a že je obyvatelstvo pod vlivem „lživé protiruské propagandy“ ze strany mainstreamových médií.
Holík v rozhovoru pro server Euro na otázky, zda si uvědomuje, že jsou na jeho akcích prezentovány zejména proruské názory, řekl, že neví, co je proruské, a co protiruské. Sám však v Rusku šest let žil.
Fandím Putinovi
Jaroslav Holík, dřívější nestraník za KSČM a současný poslanec za SPD, v září 2014 referoval na stránkách Úsvitu a serveru Parlamentní listy o své cestě na rusko-ukrajinskou hranici, kde měl navštívit tamní utečenecké tábory.
Důvodem jeho cesty prý bylo to, že česká média prezentují Rusko jako zlého agresora. On si však dle svých slov informace ověřuje rád sám. V Krasnodaru prý o situaci na Donbase mluvil s řadou lidí na ulicích, podle Holíka šlo o uprchlíky z východní Ukrajiny.
Oslovení měli údajně tvrdit, že na ukrajinském území nejsou žádní ruští vojáci a že se nejedná o žádnou ruskou agresi, ale o konflikt mezi ukrajinskou armádou a obránci svobody.
V dubnu 2017 pak přijal pozvání strany Spravedlivé Rusko a navštívil okupovaný Krym s cílem „seznámit se s místní situací, o které lživě informují mainstreamová média“. Součástí neoficiální delegace byli však i poslanci dalších zemí, a to Velké Británie (členové strany UKIP), Srbska (členové Srbské radikální strany), Černé Hory (členové Hnutí za neutralitu Černé hory), Kyrgyzstánu a Brazílie. Tedy zejména osobnosti krajně pravicové a proruské scény.
Podle Antona Šechovcova, odborníka na vztahy Ruska s evropskou krajní pravicí, byla poslanecká cesta přesně načasována, přišla pouhých několik dní poté, co Evropský parlament přijal rezoluci týkající se ukrajinských politických vězňů v Rusku a situace na Krymu, která upozornila na případy systematického zastrašování, mučení a únosů nepohodlných osob.
Cílem ruských představitelů tak nebylo nic jiného než získat podporu pro uznání anexe Krymu a rekrutovat osobnosti veřejného života, které by na Západě tlumočily kremelskou perspektivu událostí na Ukrajině.
Plné krymské obchody
Holík o své cestě následně referoval českému Sputniku. I když na tamní obyvatelstvo dopadají výpadky zásobování energiemi a nedostatek vody, hlavní prý je, že se „cítí v bezpečí a nebojí se o budoucnost svých dětí“.
Obchody s potravinami jsou podle Holíka plné. Poslanec prý rovněž nezaznamenal, že by zde docházelo k porušování lidských práv, spíše naopak. Občané Krymu se těší různým sociálním výhodám v oblasti zdravotnictví či školství.
Proti zahraniční cestě poslance se ohradila ukrajinská diplomacie, která Holíkovi zakázala vstup do země na dalších 5 let a vyzvala Poslaneckou sněmovnu ČR, aby se k události vyjádřila.
Ukrajinská ambasáda Holíkovu cestu komentovala tak, že „kremelská vláda dopravila na poloostrov hrstku zahraničních politiků se sníženým prahem politické hygieny, aby se zúčastnili ‚oslavy‘ třetího výročí krádeže Krymu. Je velmi smutné, že mezi nimi se také ocitl pan Jaroslav Holík, poslanec Parlamentu České republiky, země, která z vlastní zkušenosti ví, co znamená okupace a anexe,“ sdělila ukrajinská ambasáda v Praze.
Ani v tomto případě reakce ruských médií na sebe nenechaly dlouho čekat. Podle prokremelského listu Izvestija, „jsou čeští komunisté a poslanci strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) pro uznání Ruskem anektovaného ukrajinského Krymu jako ruské součásti a považují připojení poloostrova k Rusku za hotovou věc, která proběhla v souladu s mezinárodním právem“.
Holíkovy aktivity za necelé čtyři roky svědčí o poctivé práci ve prospěch Kremlu. V rozhovoru pro Parlamentní listy se nechal slyšet, že v ruských prezidentských volbách fandí Vladimiru Putinovi. Putin podle něj totiž na rozdíl od Jelcina Rusko nerozprodal, ale „začal se o něj starat a umravnil nejzběsilejší oligarchy“.
Na výletě s Le Penovou
Poslanec a místopředseda strany SPD Radim Fiala navštívil na konci června 2017 spolu s dalšími zástupci nacionalistické frakce v Evropském parlamentu Evropa národů a svobody (ENF) ruské ministerstvo zahraničí a Státní dumu.
Facebook: Radim Fiala
Součástí skupiny byla mimo jiné i šéfka krajně pravicové francouzské strany Národní fronta Marine Le Penová. Na svém facebookovém profilu se pak Fiala pochlubil, že s ruskými kolegy diskutovali otázky vzájemných vztahů mezi evropskými zeměmi a Ruskou federací.
V rámci SPD není Radim Fiala jediným propagátorem upevňování vztahů s Ruskem. Samotný předseda strany Tomio Okamura je předním kritikem unijních sankcí vůči Ukrajině, ale i Evropské unie jako takové.
Zachování dobrých vztahů s Ruskem považuje Fiala za předpoklad naší suverenity. Vedle toho také oceňuje, že se Rusko zásadně zasloužilo o porážku Islámského státu. Česká média pak obviňuje z podpory „rehabilitace fašismu a nacismu v Pobaltí a na Ukrajině“.
Poslanec má jasno i co se týče okolností ukrajinského konfliktu a konfliktu v Sýrii. Sýrie je podle něj místem střetu, jelikož stojí v cestě napojení na plynovody a ropovody fundamentálních islámských monarchií.
Vyhrocení vztahů s Ruskem pak zavinil „protistátní převrat na Ukrajině, kdy došlo ke svržení legálně zvoleného prezidenta a legální vlády. Povstání na východě Ukrajiny a odtržení Krymu na základě tzv. referenda od Ukrajiny byly pouze následné kroky“, tvrdí Fiala.
Kdo platil hotel?
V březnu 2014 proběhlo na území Krymu tzv. referendum o jeho připojení k Rusku. Podle výsledků mělo spojení s Ruskem podpořit 96,8 % hlasujících. OBSE ani Evropská unie na Krym nevyslaly své pozorovatele a tzv. referendum nebylo západními zeměmi uznáno. Mise OBSE totiž podle zpráv nebyla na území vpuštěna, bránila jí v tom ruská okupační vojska.
Nelegálního „referenda“ se však účastnili tři čeští politici, a to někdejší poslanec za hnutí Úsvit přímé demokracie Milan Šarapatka, poslanec za ANO Stanislav Berkovec a exposlanec za Stranu práv občanů (SPO – Zemanovci) a někdejší starosta Vysokého Mýta Miloslav Soušek.
Podle všech tří poslanců tzv. referendum splňovalo běžné standardy. V době jeho konání byl ale poloostrov obsazen ruskými a proruskými ozbrojenci, hlasování tedy proběhlo pod jejich dohledem. Navíc v rozporu s ukrajinskou ústavou.
Pozorovatelská mise na Krymu nebyla placena z peněz žádného státu, ale převážně ze soukromých darů, a to i z Ruska. Krymský parlament měl platit ubytování v hotelu. Alespoň podle výroků belgického pravicového extremisty Luca Michela, jehož Euroasijská organizace pro demokracii a volby cestu organizovala a financovala.
Michel rovněž prozradil, že předpokladem účasti byl nesouhlas s oficiální a alianční politikou ve vztahu ke Krymu, což však Berkovec odmítá. Stejně jako Šarapatka se vyjádřil, že chtěl pouze vidět tzv. referendum na vlastní oči, což však nespojoval s názorem na jeho legálnost.
Podle Berkovce (ANO) většina lidí na Krymu považuje spojení s Ruskem za záruku lepší budoucnosti. Česká média prý rozdmýchávají hysterii a nafukují rozsah konfliktu, i když je tamní obyvatelstvo zcela v klidu. Podle Berkovce by si měla zjistit také názory druhé strany a prezentovat je objektivně bez komentářů.
Miroslav Soušek (SPO) uvedl, že výsledky tzv. referenda odpovídají tomu, co na Krymu viděl. Česká média dle Souška o tamní situaci lžou, jelikož nikde neviděl, že by tzv. volby ovlivňovali ozbrojenci.
Ruské lány a kvetoucí sady
V březnu 2017 jela do Ruska na veletrh cestovního ruchu trojice zastupitelů Ústeckého kraje, jíž se účastnili poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna, neúspěšný kandidát do Senátu Jaroslav Dubský a pozdější lídr kandidátky Strany práv občanů (Zemanovci) v Ústeckém kraji ve volbách do sněmovny v roce 2017 Petr Šmíd.
Během své ruské cesty se setkali s náměstkem ministra školství Ruské federace. Tématem jednání bylo mimo jiné zavedení ruštiny do některých českých škol a možná účast českých žáků na pionýrských táborech Mezinárodního dětského centra Artěk, jenž se nachází na okupovaném Krymu.
Ostatně tam vybrané české děti s výbornou známkou z ruštiny jezdily s podporou ukrajinského ministerstva zahraničí již před anexí Krymu.
Artěk, jenž byl v době Sovětského svazu výkladní skříní socialismu, však byl po ruské anexi 
poloostrova vyjmut z vlastnictví krymské správy a darován Moskvě. To nezvrátily ani protesty ze strany Kyjeva, který na dění v Artěku v současnosti nemá prakticky žádný vliv.
Letos v únoru pak jeli čeští zákonodárci oslavovat 75. výročí vítězství Rudé armády v bitvě u Stalingradu. V rámci svých soukromých cest a na vlastní náklady se několikadenních oslav, jejíchž součástí byla i vojenská přehlídka, setkání s veterány a proslov Vladimira Putina, účastnili senátor Jaroslav Doubrava (KSČM), tehdejší místopředseda KSČM Josef Skála, poslanec Jaroslav Holík (SPD) a europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM).
Podobně jako u předchozích případů, i po téhle cestě někteří účastníci sdělili své dojmy Parlamentním listům. Holík, jenž prý do Ruska létá velmi často, prohlásil, že jsou v Rusku vidět obdělávané lány a rozkvetlé sady. Sankce prý Rusko nepoškodily, ale Evropská unie kvůli nim hraje roli „užitečného idiota“.
Senátor Doubrava cestu komentoval takto: „Poklonit se památce obránců Stalingradu je prostý projev vděčnosti.“ Doubrava považuje Putina pro Rusko za boží dar, stejně jako Zemana v Česku. Zeman podle něj „vidí, že na Západě máme spojence, ale na Východě přátele, což je mnohem důležitější“.
Markéta Krejčí působí v programu Kremlin Watch think tanku Evropské hodnoty
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
27 komentářů
No a co? Který z těch návětěvníků Krymu je současně členem nějaké ruské společnosti? Pikantní ale může být to, když straník z čssd jede do Krymu a jiný straník čssd je člen představenstva americké společnosti Aspen Institut, jehož místopředsedou má být Zdeněk Bakala. Dalším člen představenstva má být Farský za STAN. Tady vidím docela problém, že cizí mocnost připravuje „naše-jejich“ kandidáty na významní posty v naší politice. To je zasahování do našich vnitřních záležitostí, ne jakýsi výlet pár zoufalců na Krym. A kdo bránil stejně zaměřenému „výletu“ na Krym ostatním našim politikům z opačného konce spektra? Proč tam nejeli i oni? Obyvatelé Krymu se rozhodli v referendu a je směšné tvrdit, že hlasovali pod ruskými samopaly. I tak mohli hlasovat jak chtěli a zvolili si, že se dobrovolně nechají začlenit pod Ruskou Federaci. Vnímám, že se to nelíbí pouze tzv. demokratům a tzv. evropským hodnotám, ostatním to nevadí. Rád bych slyšel, které ty evropské hodnoty jsou vlastně míněny. Zatím se v Evropě evropské hodnoty potírají a podsouvají se nesmysly jako multikulti, gender, LGBT a islám, což s Evropskými hodnotami nemá absolutně nic společného.
Autorce z „evropských hodnot“: Dnešní článek Ing. Lipovské (ekonomky) cituji malou část:
V letech 2004–2017 došlo v Evropě, a to ve státech platících převážně eurem, k 38 islamistickým útokům, při kterých zemřelo 578 nevinných občanů a dalších 4571 lidí bylo zraněno. Jsme ve válce. Zavírat před ní oči je nezodpovědné.
Statistika je neúprosná, islamizace probíhá a zasahuje Evropu jako rakovina. A Vy, paní autorko, tady přicházíte s takovou marginálostí. Nebezpečí i pro nás je blízko a již škodí. Rusko nás má na háku. A Krym nikoho nezajímá. Co tak Kypr? Okupuje ho Turecko, člen NATO a uchazeč o evropské hodnoty!!! To Turecko, které okupuje i část Sýrie a vraždí tamní obyvatele. A my posíláme vojsko do Pobaltí. Ne do Sýrie, ne na Kypr…to je cynismus na entou!
Škoda, že na Parlamentních listech („dnešní článek Ing.Lipovské“) nedávají také do textu odkazy na původní zdroje, aby si tu statistiku mohl ověřit i někdo jiný
Ing. Hana Lipovská absolvovala obor Hospodářská politika na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, kde dále působí na Katedře ekonomie. Jako analytik spolupracuje s Institutem Václava Klause. Je autorkou či spoluautorkou řady odborných i popularizačních článků. Za svoji odbornou práci byla oceněna například Cenou rektora Masarykovy univerzity nebo Cenou profesora Františka Vencovského pro mladé ekonomy do 35 let (za stať Fiskální placebo). Působí ve výkonném výboru brněnské pobočky České společnosti ekonomické, je také členkou The American Economic Association a Jednoty českých matematiků a fyziků.
Ano, a co vám to říká o cestě k původnímu zdroji té informace? mně tedy nic.
Osobně trvale sleduji vývoj migrace a její dopady v západní a severní Evropě. Nemám potřebu každého žádat o zdroj. že tomu tak je, naprosto tomu věřím. Kdo ne, potřebuje zdroj. Pochopte, nejsem „hlídací pes“. Ale co Vám nedovoluje si tyto informace zjistit, když je potřebujete, z jakýchkoliv Vám relevantních dostupných zdrojů? Já jsem autorku článku vyzval k tomu, aby vypověděla, jaké ty evropské hodnoty má na mysli. A odpověď nepřišla. Musím podotknout, že oné dáme jako „zdroji“ nevěřím ani dobrý den. V podstatě, každý, kdo se nazve nějak v souvislosti s evropskými hodnotami je mi přímo podezřelý.
Já tyhle „soudružky a Jasánky komsomolce včerejška beru jako odporná, parazitující individua. Třeba i z toho důvodu, že mne zajímají na prvním a jediném místě „české hodnoty“. Ty evropské si může každý novodobý komsomolec strčit někam.
Tak to jsme, Frenki, dva, kdo „sleduje vývoj migrace a její dopady v západní a severní Evropě“. Narozdíl od vás ale já tu potřebu žádat o zdroje mám. Málokteré téma totiž obsahuje tolik protichůdných statistik, údajů a studií, jako migrace. V zásadě si každý najde „to své“, ať už chcete paušálně hejtovat muslimy nebo naopak obhajovat politiku Angely Merkelové. Čísla, která tam paní Ing. Lipovská používá, jsem hledal asi půl hodiny – nikde nejsou. Najdete mi je prosím? Budu rád. Říct „naprosto tomu věřím, nejsem Hlídací Pes“ je pochopitelně vaše právo, ale rozhodně to z vás nedělá důvěryhodného partnera k diskusi, pokud berete jako bernou minci cokoli, co najdete na internetu.
No a co?
Symbióza spolupracovníků z prognostického ústavu (pod vedením bývalého rádce Castra a Guevary) ve vztahu k Rusku je známa a argumentace, že ti oni či jejich nohsledi mají stejný názor není argument ale jen zopakování známé teorie, že Prognostický ústav byl jen výchovným ústavem budoucích Ruských agentů. Stejně tak poukazování na jedno nebezpečí neznamená, že nehrozí i jiné nebezpečí.
Nevidím žádnou spojitost s Vámi jmenovaným Prognostickým Ústavem.
Působení poslanců proti zájmům vlastního státu není žádná marginálnost! Hrubě se mi nelíbí, že se to snažíte bagatelizovat odvedením diskuse jinam. Teroristické útoky jsou příšerná věc, ale nejsou důkazem žádné islamizace, ať už si pod tím představujete cokoliv.
Proti kterým zájmům státu? A co to jsou ty zájmy státu-koho jsou? Nevidím nic, co by vedlo proti zájmům státu. Pokud to Vy vidíte, tak to konkretizujte.
Oddělím téma islamizace-Vy opravdu v Evropě nevnímáte prvek islamizace?
Nikde a v ničím se tedy podle Vás neprojevuje? Teror, zavraždění Evropané, nárůst kriminálních činů, nárůst muslimů ve společnosti, navýšení mulsimů v politice a ve vedení velkých měst, nárůst výstavby mešit, podpora „halal“ certifikace a prodejen, nárůst nevnávisti k nemuslimům, zejména k židům a jejich vystěhovávání z Evropy podle Vás neexistuje?! Všechny ty dílčí ústupky muslimům ve společnosti a na úkor většiny původního obyvatelstva podle Vás neexistuje? A kde jste doposud byl, že toto nevidíte, neslyšíte, nevnímáte? Na Marsu? Nebo jen lžete a podsouváte nesmysly, nehodné této diskuse?
Zajimala by me motivace techto pobloudilcu Muze to byt: 1) nekdo jim za to plati nebo poskytuje jine plneni, 2) maji pochyby o tom, co tvrdi (prozapadni) mainstream, 3) diky tomu, ze zastavaji extremni postoje, jsou ve svetlech reflektoru a mysli se, ze jednou, az se pravda ukaze, muzou rikat, ze oni to vedeli davno, 4) jsou presvedceni (veri/fandi) o dobrych umyslech Ruska a jeho roli.
Od začátku článku jsem měl pocit, že čtu humoristickou přílohu nějakého časopisu jako byl na př. Dikobraz. Když označila za české dezinformátory lidi jako je někdejší ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček, Zdeněk Zbořil, Ilona Švihlíková, Oskar Krejčí, Andor Šándor a Tereza Spencerová pochopil jsem, že autorka je rozumu poněkud mdlého, taková typická xenofobka, asi tak ve stylu Jakuba Jandy. S rozdílnými názory má velké potíže. Také píše explicitně lži o referendu na Krymu. Postup Krymské republiky byl zcela regulérní, včetně referenda. Na rozdíl od krádeže Kosova Srbsku, kterou tito rusofobové schvalují.
Pane Vojtěchu Bergere, úhel pohledu může být to, zda věříte tomu, co sdělila Ing. Lipovská, nebo nevěříte. Máte li dostatek předchozích informací k dané věci, z rozličných médií, které o tom sděluji info, tak vyjádření Ing. Lipovské je jakýsi souhrn toho, co jednotlivá média uvedla. Vaše tažení za zdrojem tohoto, je tedy poněkud zavádějící a neefektivní. Máte li přesto touhu po zdroji, musíte oslovit autorku Ing. Lipovskou. Mně postačí ty informace,které nepravidelně média nabízejí. „Hejtování muslimů“ mi nepřipadne jako korektní termín. Vidím to přímo naopak. I bez zdroje Vám sděluji, že islám a muslimy jako celek považuji za obrovské nebezpečí a zlo pro celá svět. A největší nebezpečí pro nás. Na rozdíl od zatím udávaného trendu vítání a chránění tohoto zla, jsem pro jeho likvidaci všemi prostředky. Evropa se musí očisti a to po dobrém nepůjde. Natož, pokud někteří šílenci toto zlo a nebezpečí vítají a privilegují před domácí majoritou. Tudy cesta nevede, leda do pekel. Pane Bergere, potřebuje k tomu také „zdroj“? Chápeme se?
Já vás chápu naprosto. Koneckonců to, jak vidíte svět, jste právě sám výstižně popsal.
Frenki Hunter vidí svět, podle mého, tak jak skutečně je. A jakpak ho vidíte vy, pane Vojtěche Bergře? Z Vašich příspěvků to příliš patrné není.
No když už se ptáte, například si nehledám sebeutvrzující články neobsahující ani jeden zdroj na Parlamentních listech. Zároveň se snažím nepoužívat rétoriku poplatnou možná létu 2015 o „udávaném trendu vítání a chránění“ – nebo mi dáte pár dobrých SOUČASNÝCH evropských příkladů, kde někdo „vítá“ a „chrání“? A tak dále… Příjemný den
Co, nebo kdo je zdroj? Vždy, pane Bergere, to je člověk. A potom pouze forma, jakou, kde, kdy a pro koho, podá svou informaci. Je to vždy cílené.
Takže i ty informace na PL jsou naprosto rovnocenné, standardní. Protože dávají prostor každému. A to je pro mne docela cenná informace. Vy tady zveřejníte článek z „evropských hodnot“, ale nikdy jsem nezaznamenal, že byste dali prostor i „druhé straně“. Osobně se domnívám, že byste v rámci Vaší „idei “ nemuseli a tedy neměli dávat prostor nikomu „cizímu“. Abyste byli „sví“. Nestranící nikomu. Jenže tomu, podle mne, tak není. A článek od Markéty Krejčí působící v programu Kremlin Watch think tanku Evropské hodnoty je tím důkazem. I tuto paní „kolegyni“ jste Vy považoval za důvěryhodný zdroj! Jinak byste její článek nezveřejnil. Není v tom opravdu jistý rozpor Vašich slov? Já jej tak vnímám zcela reálně.
Apropos, proč popíráte fakta? EU-západní a severní Evropa už nevítá a neupřednostňuje africké muslimské imigranty ? Tedy analogicky, koná kroky proti? A jaké ty kroky potom jsou, podle Vás?
Pro malé zlehčení: „Jeane, co to je za hluk pod okny? To jsou prchající imigranti z Afriky, kteří utíkají před islámem… .A co nám přinášejí, Jeane? Islám, sire.“
Ne, zdroj je odkaz na konkrétní informaci 🙂 takových je v článku celá řada. Jsou to citace z FB profilů jednotlivých poslanců atd. Asi jste to nečetl, jinak byste to věděl. Kdyby tam byla statistika, snažili bychom se dohledat její původní zdroj a dát ho tam úplně stejně. Parlamentní listy ovšem tohle nedělají – nebo ano? Ale pokud to nedělají, jak můžou být jejich informace rovnocenné s médii, která zdrojují?
Jsem velmi rád, že si nehledáte například sebeutvrzující články, co neobsahují ani jeden zdroj, na Parlamentních listech, ani nikde jinde a také jste mne uklidnil, že se zároveň snažíte nepoužívat rétoriku poplatnou možná létu 2015 o „udávaném trendu vítání a chránění“, Také nevím, proč byste měl používat něco tak zastaralého. Bohužel Vám nedám „pár dobrých SOUČASNÝCH evropských příkladů, kde někdo „vítá“ a „chrání“, protože žádné nemám, nesbírám je. Přeji také příjemný den, tedy spíše odpoledne a večer.
A jak svět vidíte Vy, pane Bergere?
Jen lehce připomenu, byl jste to Vy, kdo se mnou souznil s tím, že sledujete vývoj migrace v Evropě. To přece znamená, že o těch muslimských teroristických a kriminálních aktech víte. Proč ale toto napadáte – zrovna u mne a v souvislosti s vyjádřením Ing. Lipovské? Tak věříte tomu, co bylo sděleno, nebo nevěříte? Alibisticky odpovědět, „já chci zdroj“, vyzní, alespoň pro mne, poněkud infantilně. Po dnešním přečtení „výzvy spolustraníkům “ „eurového“ poslance Poche ve stejném duchu. Tento europoslanec je jako z pohádky o princezně Koloběžce. Ani nahá, ani oblečená… proti migraci a pro přijetí migrantů… . Já ale vnímám, že je to pro mne pochybný „karakter“, který nemá ve vysoké politice co pohledávat. Vy tady nabízíte článek autorky z „evropských hodnot“, které já (a vnímám, že nejen já) nepovažuji za solidní zdroj. Pochybuji, že jste i v jejím případě po ní vyžadoval „zdroj“ jejich informací. Zdůrazňuji, mým zájmem jsou české zájmy. Ne ty evropské, transatlantické, či jakékoliv jiné. Dokud ty české nebudou v popředí, budou nám vládnout a kecat do všeho ti, kteří prosazují cizí zájmy. A mezi ně já řadím i všechny tzv.“evropské hodnoty“. Musím se ptát, čí hodnoty hlídáte?
abych to zkusil udržet aspoň trochu ve věcné rovině a neutíkal k poslanci Pochemu nebo jinam: Článek o cestách poslanců a senátorů na Východ se zakládá na faktech, ty zdroje jsou tam přiznané a můžete si je sám přečíst, odkazy jsou přímo v textu na příslušných místech. Ptát se tady „Kde jsou zdroje?“ je poněkud zbytečné, protože ty zdroje tam jsou 🙂 Narozdíl od (například) Parlamentních listů.
Proč se vyhýbáte odpovědi na dané otázky? Nejen ty mé.
Zdroj je vždy člověk. To je neotřesitelný fakt.
Pan Poche je brr, dobře, dám další příklad:
Předseda ČSSD Jan Hamáček: „Islám už v minulosti prokázal a prokazuje nadále, že má nezastupitelnou a nevyčíslitelnou roli ve vývoji lidské společnosti. Islamofobie je odpudivá a nebezpečná“. Toto může sdělit jedině velmi vzácný karakter. Jako potencionální ministr vnitra je tato osoba absolutně nepřijatelná. A tento velmi vzácný karakter je i členem představenstva správní rady Aspen Instituu. Tady vidím nebezpečí, ne v několika poslancích, (KSČM, ČSSD, SPD) kteří vycestovali kamsi do Ruska a nejsou členy nějaké „správní rady ruského institutu“!
Čí zájmy hlídáte, pane Bergere? Na kom jste (HP) ekonomicky závislí? S kým spolupracujete (HP)- tedy, koho zájmy hájíte? Já pouze a výhradně ty naše české. Nikdo mne neplatí-vás ano, nikdo se mnou nespolupracuje, s vámi ano, do Ruska ani do USA nejezdím a ani nejsem zván, nejsem a nebyl jsem nikde organizovaný a mohu s klidným svědomím tvrdit to, co je mé, nebo s čím souzním. Jsem více svobodný ve svých tvrzeních, než vy – HP. Vždy bude platit, že každého hlídacího psa někdo živí a něco po něm vyžaduje. Takže vlastně ano, já Vás chápu, pouze děláte svou práci, za kterou berete od někoho plat. Ten-ti jsou pro vás zdroj a vy -HP jste zdroj pro ostatní. Jen, jde o fér pravidla a realitu, do jaké míry je budete respektovat a dodržovat a do jaké už ne. Ty nezodpovězené jasné dotazy jsou také odpovědí.
Zatím jste mi neodpověděl spíš vy na moje dotazy k vašemu chápání Parlamentních listů a jejich vynechávání původních zdrojů. Ale dobře – z čeho je financován HlídacíPes.org, najdete víc než přehledně na https://hlidacipes.org/o-nas-2/podporili-nas/. K tomu si připočítejte řadu drobných dárců, lidí jako vy nebo já.
Pane Bergere, myslím si, že jsem Vám Vaše dotazy zodpověděl.
Vy ale ty mé, až nyní na odkaz na ty velké sponzory, nikoliv. A u některých bych musel sdělit, že od „něj“ bych si nevzal ani korunu.
Omlouvám se za třikrát poslaný text. Platí ten poslední, který je bez překlepu.