HlídacíPes.org znovu uspěl v soudním sporu o článek, který popisoval metody, jak skrývat skutečné vlastníky v Česku podnikajících firem, převážně z Ruska. Krajský soud v Praze potvrdil předchozí usnesení Okresního soudu Praha-západ, který zamítl návrh na předběžné opatření, aby byl článek z webu stažen. Právě snahu zabránit zveřejňování pravdivých informací prostřednictvím předběžných opatření redakce vnímá jako nebezpečný zásah do svobody slova.

K podobné situaci už došlo loni: Text pod titulkem „Skryté podnikání Rusů v Česku: Bezpečnostní prvky pro české doklady“ vyšel 8. srpna. O měsíc později pak středočeský krajský soud na návrh společnosti Optaglio, která byla v textu uvedena jako příklad, předběžným opatřením nařídil jeho stažení.

Redakce HlídacíPes.org se musela předběžnému opatření podvolit, než ho na podzim zrušil pražský vrchní soud.

Další žalobu podal proti Ústavu nezávislé žurnalistiky Igor Jermolajev, který znovu požadoval, aby soud předběžným opatřením nařídil článek stáhnout. U prvoinstančního soudu neuspěl a odvolací krajský soud nyní toto rozhodnutí potvrdil.

„V přezkoumávaném případě se žalobce domáhá nařízení předběžného opatření pro potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků, kterou spatřuje v tom, že tvrzení obsažená v předmětném článku jsou nepravdivá. Jak ovšem správně uzavřel již soud I. stupně, z dosud předložených listinných důkazů nevyplývá, že by předmětný článek obsahoval jakékoliv nepravdivé údaje, natož takové, které by byly způsobilé poškodit čest a důstojnost žalobce,“ konstatuje ve svém usnesení Krajský soud v Praze.

12,5 tisíce „ruských“ firem

O čem zmíněný článek pojednával? „Dopátrat se skutečných vlastníků bývá někdy obtížné. Řada na první pohled ryze českých firem má zahraniční majitele skryté za spletí firem. Mezi ně patří i přední holografická firma Optaglio, která vyráběla ochranné prvky na českých dokladech.“

Tak zněl úvod textu, který v srpnu HlídacíPes.org vydal v rámci rubriky Pavučiny byznysu. Autorkou byla Eliška Hradilková Bártová.

Článek obsahoval zjištění, že v Česku působí přes 12,5 tisíce firem s ruskými vlastníky. Ve skutečnosti je jich ale v majetku Rusů ještě o něco víc. Řada z nich se totiž nehlásí ke společnosti přímo, ale prostřednictvím řetězce firem, často z daňových rájů na Kypru, Nizozemí nebo v USA.

HlídacíPes.org upozornil i na zprávy BIS, která dlouhodobě varuje před pronikáním ruských struktur do českého byznysu, a rozhodl se zmapovat konkrétní příklady českých firem se skrytým ruským vlastníkem.

PŘEČTĚTE SI: Skryté podnikání Rusů v Česku: Bezpečnostní prvky pro české doklady

Cenzura z e-shopu: Nový úklidový prostředek proti svobodě projevu

Jednou z takových firem je přední holografická firma Optaglio, s.r.o. Na český i zahraniční trh dodává bezpečnostní prvky na občanské a řidičské průkazy či na pasy a kolky.

Na první pohled jde o českou firmu, s českým sídlem, jejímž jediným vlastníkem je britská Optaglio Limited. Podle zjištění HlídacíPes.org ale za touto společností stojí Rus Vladimír Zhukov.

A právě firma Optaglio podala zmíněný návrh na předběžné opatření, kterému Krajský soud v Praze počátkem října vyhověl. HlídacíPes.org musel text znepřístupnit, proti předběžnému opatření se ale odvolal.

Cenzura přes soudy?

Předběžné opatření je mimořádný mechanismus, který smí nastoupit až tehdy, kdy by při čekání na řádné soudné líčení hrozily například neodstranitelné závažné následky. Nic takového se ale podle právního zástupce redakce Aleše Rozehnala nestalo. Informace obsažené v článku byly navíc pravdivé.

„Rozhodnutí soudu prvního stupně bylo mimořádně znepokojivé, protože pokud by se mělo stát normou, znemožnilo by existenci svobodného trhu informací sloužících veřejnému zájmu pro maximalizování šancí, že lži a dezinterpretace budou odhaleny a že občané uslyší všechny strany argumentů a vytvoří si svůj dobře informovaný názor. Pokud neexistuje volný trh informací, veřejnost nedostane potřebné údaje důležité pro svoji samosprávu,“ řekl k loňskému kolu soudních pří Rozehnal.

Také podle poradce Otevřené společnosti Oldřicha Kužílka může jít o omezení svobody slova. „Vedle vlastnických a politických zájmů, prosazovaných přes redakce autocenzurou, existují i vnější postupy, jak zatlačit. Zneužívá se podávání trestních oznámení pro pomluvu a obtěžování policejním vyšetřováním,“ řekl Kužílek.