Nepřekvapí, že komunistický poslanec Miroslav Grebeníček církve „příliš nemusí“. Byl také jedním z těch, kdo se aktivně obrátili na zvláštní komisi při Státním pozemkovém úřadu s tím, že strahovští premonstráti měli získat v restitucích některé pozemky neoprávněně. Podle Grebeníčka je dali kdysi do zástavy za půjčku, kterou pak údajně nesplatili.

Věcí se zabývala Komise pro audit majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, kterou při Státním pozemkovém úřadu nechal zřídit v srpnu 2018 ministr zemědělství Miroslav Toman.

V tomto případě však dala komise – která ale nemá žádné výkonné ani politické pravomoci – za pravdu církvi: „Byly prověřeny příslušné pozemkové knihy, ale výše uvedená skutečnost v nich zaznamenána nebyla a není tak z právního pohledu relevantní,“ stojí v závěrečné zprávě, již dostane na stůl i vláda.

K tématu jsme již vydali tyto texty:

Pojďme znovu jednat o církevních restitucích, navrhuje zvláštní komise pozemkového úřadu

Stát nám vrací majetek pomalu a soudy zkoušejí přepisovat dějiny, vadí církvím

Komise ale sepsala několik jiných případů, kdy podle ní církve dostaly některé pozemky neoprávněně. V archivech České národní banky či ministerstva zemědělství objevila prý dokumenty svědčící o tom, že statky či pozemky některých církví byly v zástavě u bank, jimž také propadly.

Týkat se to má například Rytířského řádu křižovníků s Červenou hvězdou, Augustiniánů v Brně, či Benediktinského kláštera v Rajhradě.

Zpráva naznačuje, že případů mohlo být ve skutečnosti mnohem více. Problém je prý v tom, že „velká část archivu MZe byla v roce 2002 postižena povodněmi a nenávratně zničena“. A to právě i ta část, kde se měly nalézat údaje o tzv. vázaných kontech, tedy zástavách pro banky ze strany konkrétních církví.

Podle autorů zprávy proto nelze přesně stanovit, kdy a v jaké míře byly zástavy umořeny a kdy pozemky, které některé církve nyní po státu požadovaly zpět, bankám naopak v minulosti propadly.

Dosud vydané pozemky v rámci církevních restitucí (podle druhu pozemku)

ZDROJ: Komise pro audit majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi

„Komise vycházela mimo jiné i z pečlivě provedené rešerše z archivu ČNB a zachytila pouze malé množství těchto případů. I kdyby se ale podařilo archiv ministerstva zrestaurovat, nebylo by možné nově zjištěná fakta právně využít. Jednak z důvodu prekluzních lhůt, jednak z hlediska konstrukce zákona, zejména smluvního ujednání mezi státem a církvemi o finanční kompenzaci,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Právě fakt, že náhrada se týká i „nemovitostí a věcí, které by za obvyklých podmínek musely být vykoupeny, směněny nebo jiným způsobem nahrazeny“, označuje komise za významnou vadu zákona.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„K poškození státu v podstatě došlo dvojím způsobem. Za prvé se tyto nemovitosti dostaly do celkové sumy pro výpočet celkové hodnoty církevního jmění a v důsledku toho je celková suma nadhodnocena. Za druhé, i za tyto nemovitosti, které jednoznačně podléhaly sankčnímu režimu podle dekretů prezidenta republiky, dostanou církve tak jako tak finanční náhradu v rámci smluvního ujednání,“ stojí v textu závěrečné zprávy komise.

Za ideální variantu je pak označena možnost, že by se po pravomocném ukončení probíhajících soudních sporů mezi konkrétními církvemi a příslušnými pozemkovými úřady udělal nový soupis majetku, který nebyl církvím a náboženským společnostem nakonec vydán, a o vypočtenou částku by se snížila na základě dodatku ke smlouvám uzavřených mezi církvemi a státem finanční náhrada.

Česká biskupská konference, byť měla v desetičlenné komisi jednoho svého člena, generálního sekretáře Stanislava Přibyla, obsah závěrečné zprávy bere spíše s nadhledem. „Zprávu chápeme jako produkt orgánu, který musel nějak obhájit svoji existenci. Její význam nechceme přeceňovat,“ říká mluvčí ČBK Monika Klimentová.