Čínštinu, ruštinu nebo arabštinu? Vědci ukazují, jaké jazyky se vyplatí studovat

Podle čeho hodnotit důležitost cizího jazyka? Odpověď, že nejdůležitějším jazykem současnosti je angličtina, je příliš triviální. Mezinárodní skupina vědců se na otázku podívala o dost důkladněji.

Ve své studii se zabývala tím, jak jsou jazyky mezi sebou propojené a zda to odpovídá i tomu, kolik vlivných a známých lidí danou cizí řečí mluví. Přičemž pravděpodobnost toho, že je daný mluvčí celosvětově známou osobou roste s tím, jak je jeho jazyk propojen s ostatními (viz grafika).

Angličtina dominuje sociálním sítím a překladům

Vědci proto vytvořili globální jazykovou síť ve třech variantách. První pracuje s jazykovými mutacemi otevřené encyklopedie Wikipedia. Pokud například tentýž editor Wikipedie upravuje jak příspěvky v angličtině, tak v arabštině, posiluje tím vazbu mezi oběma jazyky.

Druhá varianta vychází ze sociální sítě Twitter. Uživatelé, kteří zveřejnili minimálně šest vět v „druhém“ jazyce ve výzkumu přispěli k posílení vazeb mezi jazyky.

Třetí varianta vychází „staromódně“ z překladů literatury podle statistik UNESCO. Každý z 2,2 milionů přeložených knih v databázi vědci započítali jako další vazbu mezi různými cizími jazyky.

Výsledek? V centru všech tří „jazykových sítí“ leží skutečně angličtina. U ostatních jazyků jsou ale některé zajímavé kontrasty.

Ruština ovládá Asii, čínština je v izolaci

Podívejte se na síť odrážející překlady knih. Ta vychází z let 1979 – 2011 a kupříkladu ruština zde hraje významnou roli. Ruština je v této době silně propojena se svými někdejšími satelity (arménština, kyrgyzština, litevština atd.), ale také se zeměmi jižní a jihovýchodní Asie a Blízkého Východu. Což je v silném kontrastu se současností (síť postavená na Twitteru a Wikipedii); v moderním světě je Rusko jazykově na periferii.

I když je čínština co do počtu mluvčích nejrozšířenějším jazykem světa, ve studii se také ocitá v izolaci. V oblasti překladů je spojena jen s několika zeměmi jihovýchodní Asie, především s Vietnamem. Čínština příliš „nefrčí“ ani na Twitteru, což je však způsobeno hlavně popularitou jeho tamní alternativy, sítě Sina Weibo. O něco lepší výsledek má čínština na Wikipedii.

Závěr – to, že jsou některé jazyky velké ještě neznamená, že jsou globální a naopak. Vedle zmíněné čínštiny a ruštiny to platí i pro arabštinu a hindštinu. Na opačném pólu jsou vedle angličtiny francouzština, španělština a němčina. U prvních dvou hraje roli koloniální minulost, u Německa pak století úspěchů ve vědě, filosofii a literatuře.

Umět čínsky se cizincům vyplatí

Sami autoři ale radí přistupovat k závěrům s opatrností. Studie nevypovídá nic o vnitřních kvalitách jazyka či inteligenci mluvčích. Je také výrazně postavena na elitách. Lidé, kteří editují Wikipedii ve dvou jazycích a dvojjazyčně twítují nejsou zrovna typičtí uživatelé, podobně „rozšířeným druhem“ jsou překladatelé knih. Všichni však hrají svou roli v posilování vazeb svého jazyka. Rozhodně však platí, že globální známost mluvčích je v přímé úměře k globálnímu vlivu jazyka, který ovládají.

Studie vede i k zajímavému pohledu na to, jaké cizí jazyky studovat. Je tedy lepší vybrat si jazyk globálních elit? Tradiční francouzština vypadá pořád jako docela dobrý nápad. Jenže je tu i faktor nabídky a poptávky. Což je důvod, proč studovat čínštinu. Ne proto, že jí mluví miliarda Číňanů, ale proto, že cizinců ovládajících jazyk této země s globálním ekonomickým vlivem je pořád „méně než málo“.

Odkaz na původní zdroj ZDE: “Links that speak: The global language network and its association with global fame,” by Shahar Ronen, Bruno Gonçalves, Kevin Z. Hu, Allesandro Vespignani, Steven Pinker and César Hidalgo, Proceedings of the National Academy of Sciences, December 2014