Čínský kyberprostor je přísně střeženým územím, nejen z důvodu společenské kontroly, ale také v rámci ochrany trhu. Bez dobrého online marketingu firmy nabízející spotřební zboží prakticky nemají šanci na čínském trhu uspět. Pohled do internetových subkultur však ukazuje, že mladá čínská „generace Z“ často vykazuje fanatismus, který v konečném důsledku může ohrozit stabilitu samotného režimu.

Čínské internetové firmy zaměstnávají i desetitisíce influencerů a komentátorů, kteří spolu s programy generujícími lajky, reposty či komentáře dle zadání ovlivňují veřejné mínění na internetu.

Je třeba „protlačit“ nějaký film, seriál, knihu, nebo je naopak zatratit? Je třeba dostat do povědomí nějakou módní či kosmetickou značku? Je třeba uspořádat vlasteneckou kampaň s přidáním čínské vlajky do osobního profilu? Objednat si lze prakticky cokoli. Čínská digitální totalita má – kromě zmíněných cenzorů a botů – jednoho zásadního hráče, totiž samotné uživatele internetu, „netizens“.

Síla čínských uživatelů internetu

Svoji (mnohdy destruktivní) sílu čínští uživatelé internetu projevují poměrně často, ať už to v kampaních na „ochranu jednoty vlasti“ nebo např. při bojkotech japonského zboží či západních značek, jimž se podaří mladé čínské patrioty popudit (např. nepovedená kampaň italské značky Dolce & Gabbana, kterou mnozí v Číně považovali za rasistickou).

Poměrně zásadní roli v podobných „hnutích“ na internetu hrají fanouškovské skupiny „fandoms“. Jedná se – podobně jako v dalších zemích východní Asie, zejména Japonsku a Koreji – o poměrně dobře organizované komunity se strukturovanou hierarchií.

S trochou nadsázky lze říct, že právě s nimi stojí i padá sláva objektů jejich zájmu, tedy celebrit. A spolu s nimi i jejich „sponzorů“: tedy značek, které tyto celebrity zastupují. K jednomu online incidentu, který propojení popkultury, vládou střeženého kultu celebrit, organizovaného fandomu a specifického prostředí čínského internetu dobře ilustruje a odhaluje obrovskou sílu jeho uživatelů, došlo koncem února letošního roku.

3. března Cchaj Süe-ťiao v online magazínu Sixth Tone zveřejnila článek shrnující na základě bouřlivých debat na čínské mikroblogové platformě Weibo skandál kolem jedné z čínských popových hvězd, osmadvacetiletého „idola“ jménem Siao Čan. Ten je hraje ústřední postavu v populárním seriálu známý pod anglickým názvem The Untamed (Nezkrocený).

Kluci s klukama a ženy ženám

Internetovými a diváckými cenami ověnčený seriál produkoval čínský internetový gigant Tencent. Seriál vznikl na motivy internetového románu specifického fantasy žánru známého jako sien-sia, který je kombinací vyprávění o nesmrtelných a klasického žánru o „rytířích“ ovládajících tradiční bojová umění, kteří bloudí světem, aby pomstili křivdu.

Už předloha ovšem byla homoeroticky laděné dílo řadící se ke kategorii BL, neboli „boy love“. Tento žánr má původ v Japonsku, jedná se o díla psaná ženami pro ženy o romantických a sexuálních vztazích mezi dvěma muži. Homosexuální vztahy jsou zde zachyceny silně idealizovaně, narozdíl od gay a LGBT literatury zde nejde o realistické zachycení života a problémů, s nimiž se sexuální menšiny potýkají ve vztazích i vzhledem k většinové společnosti.

V Číně je však téma homosexuality stále velkým tabu, a seriálová i filmová produkce se musí jejímu přímému zobrazování bedlivě vyhýbat. Přestože děl s touto tematikou v posledních dekádách vznikla celá řada, většina z nich byla cenzurována. V březnu 2016 pak čínská Správa pro tisk, publikace, rádio, film a televizi (SAPPRFT) vydala explicitní zákaz jakéhokoli zobrazování „nenormálních sexuální vztahů“ včetně homosexuálních.

Může se zdát překvapivé, že seriál s (dobře maskovanými) narážkami a náznaky homosexuální lásky v ČLR vůbec mohl vzniknout. A nejen to, těšil a těší se enormní divácké oblibě u domácího publika a získal si miliony příznivců z řad uživatelů (respektive uživatelek) internetu po celém světě.

Pochopitelnější to je, když zohledníme obrovskou popularitu čínské internetové fantasy, literatury BL a fanfiction, která je díky fanouškovským překladům dostupná i zahraničním čtenářům a čtenářkám. Vzkvétá i internetový sektor komunity LGBTQ.

Média například věnovala pozornost případu autorky homoerotické internetové literatury, již v roce 2018 soud v její domovské provincii An-chuej odsoudil k deseti a půl letům vězení za „výrobu, prodej a šíření pornografie“. V tomto případě nešlo o dílo gay literatury, ale právě široce oblíbený a značně komercializovaný žánr BL, tj. dílo zachycující lásku mezi dvěma muži z pera autorky-ženy pro konzumentky ženského pohlaví.

To také vysvětluje, jak se seriál s podobnou tématikou, byť jemně naznačenou, vůbec dostane do čínské mainstreamové popkulturní produkce.

Naznačovat se smí

Podobně laděná fanfiction díky menší kontrole obsahu zachází v explicitním sexuálním obsahu mnohem dál než seriálová tvorba, která je přímo kontrolovaná státní institucí SAPPRFT a podléhá přísné cenzuře.

Producenti a celý showbusiness chtějí využít popularity tohoto žánru online literatury pro komerční účely, a proto se snaží dostat na obrazovky co nejvíce sexuálního obsahu alespoň prostřednictvím fanynkám dobře srozumitelných náznaků. Zde už ale mnohdy narážejí na limity většinového veřejného mínění, jako se to stalo právě v případě nedávného skandálu.

Jeho protagonisty jsou totiž dva hrdinové výše zmíněného seriálu, respektive jejich představitelé, kteří ve fantaziích fanynek tak nějak splývají se seriálovými postavami.

Ústřední hrdinové seriálu The Untamed jménem Wej Wu-sien a Lan Čan jsou urození mladí muži obývající svět vybudovaný na estetice eklekticky inspirované tradiční Čínou, jejíž móda, dlouhé splývavé oděvy, účesy z dlouhých vlasů apod., se v poslední dekádě těší zejména mezi čínskou mládeží nebývalé oblibě v rámci tzv. „hnutí za hanský styl“.

Ve fantasy žargonu jsou tito mladíci „kultivátoři“, jakási fantasy variace rytířů wu-sia ovládajících kromě tradičního umění boje také magické techniky včetně práce s energiemi, černé magie a kouzel. Mladíci jsou spojeni intimním přátelským svazkem, který je skrze četné náznaky a symboly, jež jsou pro fanouškovskou základnu v souladu s literární předlohou jasně čitelné, vykreslen jako v zásadě milostný.

I proto si seriál získal takovou oblibu. Oba hlavní představitelé, jak Siao Čan, který hraje hlavní postavu Wej Wu-siena, tak i Wang I-po ztvárňující jeho spřízněnou duši Lan Čana, se zároveň řadí – hlavně díky tomuto seriálu – v současnosti k vůbec nejpopulárnějším čínským „idolům“.

Pro zajímavost, první jmenovaný má na Weibo 25 milionů sledujících, Wang I-po pak dokonce 32 milionů.

Moc naštvaných fanynek

Podle článku na Weibo 24. února jistá uživatelka této platformy (obsah jejího účtu byl mezitím smazán) zveřejnila link na web AO3 (Archive of Our Own), kde publikovala vlastní homoerotickou fanfiction s názvem „Pád“. Dílo, evidentně inspirované fantaziemi autorky vycházejícími ze seriálu The Untamed, zachycovalo Siao Čana jako transgender ženu, do níž se zamiluje mladý student Wang I-po, alter ego představitele druhého seriálového hrdiny.

Takové představy však už byly pro mladičké fanynky Siao Čana příliš, a na Weibo se strhla smršť kritiky a masové nahlašování „závadného obsahu“. To velmi rychle vedlo k zablokování přístupu na web AO3 z ČLR. Protože se však jedná o zřejmě nejpopulárnější (zahraniční) platformu pro publikaci autorského fanouškovského obsahu v Číně, která je mimo jiné oblíbená také mezi místní LGBTQ komunitou, zablokování zvedlo na čínských sítích obrovskou vlnu nevole, která vedla k de facto organizovanému bojkotu dotčené celebrity, Siao Čana.

Pomyslnou „třešničkou na dortu“ celé události je, že čínský idol byl v rámci domácího showbusinessu „sponzorován“ celou řadou domácích i zahraničních značek (mezi nimi např. i Estée Lauder, Piaget a Cartier), které se tak během jednoho dne dostaly na černou listinu milionů čínských zákazníků z řad marketingově významné Generace Z. Jak píše Luo Ťia-čchi pro web ChinaFilmInsider:

Čínská idol economy (tj. byznys využívající celebrity pro svůj online marketing) je lukrativní oblastí pro mezinárodní značky, avšak tento incident ukazuje její temnou stránku. Čím dál tím silnější kultura kybernetické šikany, iracionální fanouškovské chování a digitální cenzura představují rizikové faktory, s nimiž světové značky nyní musí na čím dál tím nestálejším čínském trhu počítat.

Generace Z

Klíčovou roli v celém incidentu hraje generace Z, první generace Číňanů, která se již narodila a celý život prožila v relativním blahobytu, díky systematické „vlastenecké výchově“ je však současně silně ideologicky indoktrinovaná a nacionalisticky orientovaná. Jedná se o potomky v posledních dvou dekádách prudce se vzmáhající střední třídy z velkých čínských měst, generaci, která je pro účely online marketingu charakterizovaná jako produkt politiky jednoho dítěte, vyrůstající v domácnosti bez sourozenců a užívající si plné pozornosti a lásky rodičů a prarodičů.

Zažili masivní čínský ekonomický růst a dospívali v prostředí skýtajícím neomezené možnosti. Tito jedináčci se už narodili do světa high-tech a na internetu jsou víc doma než v ulicích města, zábavních klubech či v přírodě. Zároveň je to generace, která je silně ovlivněná kulturou celebrit a obecně popkulturou. Důležitou roli v chování mladých uživatelů internetu hrají zmíněné fanouškovské komunity.

Čeng Si-čching, badatelka z Ústavu pro literaturu při čínské Akademii společenských věd v článku pro Sixth Tone vysvětluje jednání Siao Čanových fanynek tím, že „se cítí zodpovědné za pověst svých idolů“ a jsou odhodlané za ni bojovat všemi prostředky.

Jako domácí úkol

Sami uživatelé internetu tak svým fanatismem často nejen přispívají k toxicitě kyberprostoru, ale jsou zároveň dobře manipulovatelným nástrojem, který lze při správném zacházení vhodně využít pro různé účely. Sixth Tone cituje jednu z uživatelek internetu – fanynku zablokovaného webu AO3, která zmiňuje, jak snadné je „nahlašování škodlivého obsahu“. Doslova říká:

„Pro teenagery je to stejné jako vypracování domácího úkolu, který jim zadají jiní, vlivnější fanoušci. Mají pocit, že musí něčím přispět, aby mohli každý den slavit nové digitální vítězství pro své idoly.“

Nejde přitom zdaleka jen o showbusiness a fandoms – na zfanatizovanost a nedostatek zdravého úsudku v současné Číně poukazují stále častěji i intelektuálové střední generace, kteří věnovali většinu svého života zkoumání příčin a pohnutek, jež vedly k masovému šílenství Kulturní revoluce.

Například spisovatel Li Čcheng-pcheng začátkem dubna zveřejnil komentář (původní post na Weibo byl již odstraněn), v němž v souvislosti se současným udáváním a „rouškovým terorem“ připomíná slavný film z roku 1986 Ibiškové městečko a jeho závěrečné varování.Představitel hlavní role perzekvovaného intelektuála Čchin Šu-tchiena Ťiang Wen na konci filmu říká: „Když nebudeme ostražití, přijde to znovu.“

Toto nahlédnutí do subkultur čínského internetu vytvářejících jeho popkulturní mainstream naznačuje, že mladá high-tech generace představuje téměř neomezenou škálu příležitostí a rizik. Na jedné straně je poměrně snadno manipulovatelnou masou lehce využitelnou pro účely ekonomické i politické, na druhou stranu je však živelným organismem, který se může snadno vymknout kontrole, a ohrozit tak stabilitu ekonomických subjektů na něm závislých, nebo dokonce společenskou stabilitu samotného režimu.

Jedním z klíčových úkolů čínské digitální totality tak do budoucna bude udržet si nad masou internetových konzumentů kontrolu, aby se tento živel neobrátil nežádoucím směrem. I proto není od věci věnovat pozornost čínské popkultuře, sociálním sítím a trendům s nimi spojeným.