Číně už teď patří až 177. místo ze 180 na světovém žebříčku svobody tisku, který vydávají každoročně Reportéři bez hranic. Čínští komunisté přesto chtějí ještě přitvrdit cenzuru a média přidali na seznam odvětví, do kterých nesmí být investován soukromý kapitál. Konkrétně se má zákaz týkat zakládání a provozu zpravodajských agentur, novin, vydavatelství, rozhlasových a televizních společností i online zpravodajství.

Čínští komunisté se tak chystají de facto zrušit soukromá média a získat absolutní kontrolu nad tokem informací v zemi. Skutečnost vyšla najevo jen pár dní předtím, než v Pekingu vzplál plamen pro zimní olympijské hry 2022

Soukromé investice nebude možné použít pro živé vysílání událostí souvisejících s politikou, ekonomikou, armádou, diplomacií a kulturou, ani dalších událostí, které mohou ovlivnit veřejné mínění.

Státem schválený seznam zdrojů

Zakázáno má být i využití soukromých prostředků k publikování zpráv produkovaných „zahraničními subjekty“. Přebírat částečně zahraniční zpravodajství tedy budou moci jen státní média. Soukromě financovat nebude možné ani účty zpravodajských organizací na sociálních sítích, hostování zpravodajských fór nebo udílení cen.

Zákaz má vstoupit v platnost poté, co Národní komise pro rozvoj a reformu (NDRC) a ministerstvo obchodu společně zveřejní finální seznam zakázaných odvětví. To v posledních letech činily vždy na konci listopadu nebo prosince, upřesňuje na svém webu Výbor na ochranu novinářů CPJ.

Čínská správa kyberprostoru také zveřejnila seznam asi 1300 schválených domácích médií, účtů na sociálních sítích a vládních agentur a zakazuje poskytovatelům internetových zpráv používat jako zdroj cokoli jiného, uvádí agentura Bloomberg.

„Svého druhu pomyslným kanárkem v dole byl online časopis Cchaj-sin. Ten tvořil v čínském mediálním prostředí poměrně nezávislou, investigativní výjimku, podle všeho díky podpoře části vysoce postavených stranických kádrů. Čínská správa kyberprostoru jej v říjnu odebrala ze seznamu médií, jejichž obsah mohou ostatní servery přebírat. Jejich investigativa tak teď bude mít velmi omezený dosah,“ podotýká Filip Jirouš, sinolog a analytik serveru Sinopsis.cz.

„Jmenovat se Strana“

Čínská správa kyberprostoru, vytvořená v roce 2011 a kontrolovaná osobně čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, omezila použití soukromého kapitálu ve zpravodajství už v roce 2017. Nařízení se ale vztahovalo pouze na tradiční a tištěná média a stále byl prostor pro rozvoj soukromých online zpravodajských médií, uvádí deník South China Morning Post.

„Ale i tam dnes dochází k utahování šroubů na všech frontách, a právě na ně do značné míry nová pravidla cílí,“ vysvětluje Filip Jirouš. „Už v roce 2016 stranické orgány oznámily, že všechna média se musí ‚jmenovat Strana‘, tedy že jejich primárním úkolem je být hlásnou troubou nebo ústy režimu,“ připomíná.

Si Ťin-pching podle něj dlouhodobě toto téma prioritizuje a vnímá jej z pohledu ideologické bezpečnosti. „Systematicky oklešťuje svobodu tisku, především pomocí cenzury, potažmo autocenzury, a diktování obsahu přímo i nepřímo. To dělal už Chu Ťin-tchao a do nějaké míry i Ťiang Ce-min, jde tedy o pokračující dlouhodobý trend,“ doplňuje sinolog.

Limity pro soukromé investice do médií platí v určité formě dokonce už od roku 2005. „Takové pravidlo existuje již dlouhou dobu, ale skutečné prosazování bylo dosud selektivní,“ upřesnil pro South China Morning Post Fang Kche-čcheng, odborný asistent žurnalistiky na Čínské univerzitě v Hongkongu.

Alibaba pod tlakem

Právě kvůli listu South China Morning Post se ocitla pod tlakem Pekingu už letos v březnu společnost Alibaba miliardáře Jacka Ma, která zpravodajský web v Hongkongu provozuje. Důvodem měly být rostoucí obavy z vlivu tohoto média na veřejné mínění v Číně, uvedla agentura Bloomberg. Zástupce firmy Alibaba se k případnému prodeji webu odmítl vyjádřit.

Provozovatelé online platforem se musí od roku 2017 řídit systémem „speciálních manažerských akcií“. To znamená, že firmy musí umožnit státem podporovaným finančníkům převzít minoritní vlastnický podíl, který je spojen s řídícím nebo hlasovacím právem. Týká se to i společnosti Alibaba, která je mimo jiné spoluvlastníkem sociální sítě Weibo, nebo firmy ByteDance, což je provozovatel platforem TikTok a Douyin.

Letos v dubnu proto dceřiná společnost ByteDance v Pekingu prodala jednoprocentní podíl státnímu podniku a do svého představenstva jmenovala vládního úředníka. K podobnému kroku přistoupila i Alibaba v případě sítě Weibo, píše South China Morning Post.

Prioritou Čínské komunistické strany je nyní dostat média pod absolutní kontrolu, konstatuje Filip Jirouš. „Propaganda a ideologie jsou klíčovým nástrojem pro kontrolu populace a sociální inženýrství, k němuž se čínský režim obrací stále více. Pozitivní změny tedy rozhodně nemůžeme v dohledné době očekávat. Naopak, bude hůř,“ je přesvědčen analytik Sinopsis.