Zatímco čínské investice ve střední Evropě jsou vnímány dvakrát častěji jako příležitost než jako hrozba, v případě ruských investic mírně převažuje názor, že jde spíše o hrozbu než o příležitost.

Plyne to z průzkumu, kterou pro společnost CFA Society v rámci pravidelné CFA Forecasting Dinner připravila poradenská společnost Herzmann a PR agentura Donath Business & Media. Průzkum, jehož se zúčastnilo 1699 respondetnů, nevyjadřuje mínění české veřejnosti, ale jen vybraného segmentu lidí z oblasti byznysu a ekonomiky.

„Většinově byli zastoupeni podnikatelé, vysocí manažeři, finanční analytici a ekonomové,“ přibližuje výběr Jan Herzmann, spoluautor a odborný garant průzkumu.

Detaily o složení respondetnů přibližuje tento obrázek:

©©

Hlavní zjištění/ názory oslovených expertů:

 Krize v Rusku povede ke snížení růstu českého hospodářství

Téměř dvě třetiny respondentů (62,3 %) očekávají, že krize v Rusku povede ke snížení růstu českého HDP. Spíše však jen k drobnému: snížení o méně než 1 % očekává 47 % respondentů. Snížení o více než 1 % očekává jen 15,3 %.

Čína je příležitost, Rusko spíše hrozba

• Zatímco čínské investice ve střední Evropě jsou vnímány dvakrát častěji jako příležitost (65,6 %) než jako hrozba (31,0 %), v případě ruských investic mírně převažuje názor, že jde spíše o hrozbu (50,5 %) než o příležitost (47,1 %).
• Česká vláda by měla tyto investice podporovat, ale jen do vybraných odvětví a aktivit (v případě ruských investic 51,9 %, v případě čínských 61,5 %).
• Proti jakékoli vládní podpoře ruských investic v ČR je 38,8 % respondentů, proti podpoře čínských 24,9 %.
• Velká většina respondentů očekává, že příliv čínských investic do střední Evropy v příštích letech vzroste (74,3 %), zatímco jen o něco více než čtvrtina respondentů očekává nárůst investic ruských (28,3 %).

Lidská práva mají přednost před ekonomickými zájmy

• Jsou ve vztahu k Rusku a Číně více domácí ekonomické zájmy, či hodnoty demokracie a lidských práv? Bezmála dvě třetiny respondentů jsou pro prioritu prosazování hodnot demokracie a lidských práv (61,5 %), více než třetina respondentů se přiklání k ekonomickým aspektům (35,8 %).
• Polovina respondentů se domnívá, že čeští politici mají možnost účinně podporovat zájmy českých firem na trzích v Rusku nebo Číně (50,9 %).

 Intervenční politika ČNB nepřispěla k oživení ekonomiky

• Většina účastníků průzkumu (53,2 %) soudí, že ČNB svým krokem nepřispěla k oživení české ekonomiky, a opačný názor sdílí více než třetina z nich (37,0 %).
• Avšak toto hodnocení se liší u podskupiny respondentů z finanční sféry, kde si 54,9 % myslí, že intervenční politika ČNB k oživení české ekonomiky přispěla.
• Podle většinového očekávání (55,3 %) ČNB v horizontu 12–18 měsíců udrží intervencemi současný kurz koruny vůči euru.

Jmenování bankovní rady by nemělo být pouze v pravomoci prezidenta

• U respondentů výrazně převažuje názor, že jmenování radních ČNB by nemělo zůstávat ve výlučné pravomoci prezidenta.
• Zastávají ho bezmála dvě třetiny respondentů (62,5 %), zatímco opačné stanovisko má jen necelá třetina (32,2 %).

Vládě se nedaří bojovat s korupcí a nezaměstnaností

• Tři čtvrtiny respondentů (73,4 %) si myslí, že se vládě nedaří prosazovat slíbená protikorupční opatření, opačný názor má jen pětina z nich (19,3 %).
• Většina respondentů (58,2 %) se domnívá, že politika vlády neprospívá snižování nezaměstnanosti. Jen necelá třetina si myslí opak (30,5 %). Nejkritičtější vůči vládě jsou v tomto směru respondenti ze soukromé sféry a podnikatelé.

Nové nastavení DPH není pro českou ekonomiku vhodné

• Krátce před koncem roku prosadila vládní koalice novou úpravu DPH, která začala platit od 1. ledna 2015. Více než dvě třetiny respondentů nepovažují za vhodné mít DPH v České republice nastavenou ve třech sazbách – 21 %, 15 % a 10 %. Tento kritický názor sdílí 67,8 % respondentů, opačný pak 27,8 %.