Peking kvůli protestům a ekonomickým škodám ruší většinu tvrdých protiepidemických opatření. Nezvládnuté rozvolňování by však mohlo ohrozit legitimitu čínské komunistické strany. Ta své postavení v minulých letech posilovala kritikou Západu právě kvůli tomu, že boj s covidem nezvládá. Číně teď ale hrozí kvůli nízké proočkovanosti seniorů a limitům zdravotního systému covidová vlna až s milionem obětí.

Čínská hygienická a zdravotní komise ve středu 7. prosince zveřejnila deset nových nařízení Státní rady k rozvolnění protiepidemických opatření. Potvrdila tak spekulace o blížícím se uvolnění politiky „nulového covidu“, které již od víkendu kolovaly na sociálních sítích i v západních médiích.

Oficiálnímu rozvolnění předcházely kusé výroky z nejvyšších politických míst – již 30. listopadu, tedy krátce po sérii protestů po celé Číně, vicepremiérka Sun Čchun-lan na zasedání komise hovořila o „nové situaci a nových úkolech pro prevenci a kontrolu za situace, kdy škodlivost varianty omikron slábne, více lidí je naočkovaných a získané zkušenosti umožní držet virus pod kontrolou“.

Čínský prezident Si Ťin-pching se údajně o den později během setkání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem v Pekingu zmínil o „protestujících studentech“, kteří jsou „frustrovaní po třech letech covidu“. Zdroje z Michelova doprovodu pak médiím potvrdily, že Si naznačil potenciální rozvolnění.

To také už od minulého týdne signalizovaly úlevy v povinném testování či rušení lockdownů v městech po celé Číně od Pekingu až po Kanton na jihu či Urumči na západě země. Právě „chabý management“ na místní úrovni byl podle Státní hygienické a zdravotní komise hlavní příčinou narůstající nespokojenosti občanů.

Konec čínské „Tečky“

Deset nových nařízení obsahuje mimo jiné zmírnění podmínek povinného testování, možnost domácí izolace pro nakažené bez příznaků místo hromadných izolačních center a omezení uzavírek v místě výskytu nákazy – namísto celých bloků či čtvrtí by se do budoucna měla karanténa vztahovat jen na konkrétní budovy nebo dokonce patra.

Nařízení hovoří specificky i o nutnosti ponechání únikových východů, evidentně v reakci na tragický požár v Urumči, který se stal roznětkou pro několikadenní hlasité protesty ve většině velkých měst v Číně. Západní média, například The New York Times, tak odklon od „nulového covidu“ vzhledem k načasování označila za určité „vítězství demonstrantů“, kteří minulý týden vyšli do ulic.

Autorkou textu je Kamila Hladíková. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Mnozí komentátoři však zároveň poukazují na to, že trvat na striktních opatřeních bylo už pro Peking v tuto chvíli neudržitelné z několika důvodů. Nešlo pouze o narůstající frustraci obyvatel z nekonečných lockdownů, ekonomické nejistoty, fyzického i psychického strádání či nemožnosti se bavit, studovat či pracovat, ale také o důvody ekonomické a epidemiologické.

Udržení „nulového covidu“ bylo samo o sobě velmi finančně náročné, a navíc v posledních měsících téměř zastavilo ekonomiku nejlidnatější země světa s druhým největším HDP. K tomu se nyní přidaly důvody epidemiologické – počet nakažených stoupl natolik, že už nebylo reálné usilovat o „naprosté vymýcení covidu“. Namísto toho teď pekingská vláda chce – slovy stranických médií – „optimalizovat covidová opatření“ a „nastavit rovnováhu mezi epidemickou kontrolou a společenským životem“.

Oficiální média zdůrazňují, že se nejedná o „laxnost“ nebo rezignaci na snahu o epidemickou kontrolu. Stranický Lidový deník dokonce použil výraz „natáhnout se se založenýma rukama“, slangový výraz z internetu odkazující na rezignaci mladých lidí na vysoké ambice v přehnaně kompetitivní společnosti. Tento postoj mládeže je v oficiálních médiích dlouhodobě kritizován a Lidový deník toho teď využil právě v souvislosti s covidem.

Uvolnění má být postupné a řízené, tak aby byli pokud možno chráněni ti nejzranitelnější. I proto má pravidelné testování pokračovat v zařízeních, jako jsou domovy důchodců, zařízení sociální péče, jesle, zdravotnická zařízení, ale i základní a střední školy. Naopak pro použití veřejné dopravy či nákup v obchodním centru už nechvalně proslulé „zdravotní kódy“ potřeba nebudou.

Se zavedením nové politiky byla představena také nová očkovací kampaň, která má cílit hlavně na seniory, skupiny nad osmdesát a nad sedmdesát let, které jsou nejméně proočkovanou částí čínské populace. Nový systém také předpokládá, že se ohrožení jedinci budou navzájem chránit v rámci domácností a užších komunit. Důležitou součástí rozvolnění je obnovení běžného provozu ve všech klíčových sektorech od zdravotnictví přes bezpečnostní složky až po výrobu. Mělo by skončit i omezování pohybu mezi regiony a školy by se měly vrátit k prezenční výuce alespoň tam, kde nebudou potvrzeny žádné případy nákazy.

Zkouška pro komunistický režim

Před vyhlášením konce politiky „nulového covidu“ byla už na začátku prosince zahájena mediální kampaň poukazující na relativně malou nebezpečnost varianty omikron, která zatím ani v Číně nevedla k prudkému nárůstu hospitalizací a úmrtí – údajně až 95 % případů bylo dosud asymptomatických nebo jen s lehkými příznaky.

Global Times a další média citovala nově zveřejněnou čínskou studii vědců ze Státní virologické laboratoře ve Wu-chanu, v níž experimenty na myších prokázaly, že „patogenita omikronu geometricky klesla ve srovnání s předchozími kmeny“ a běžní lidé proto nemají z nákazy „panikařit“. Odborník na respirační onemocnění z nemocnice při Pekingské univerzitě a člen expertního týmu Státní hygienické a zdravotní komise Wang Kuang-fa pak pro Lidový deník prohlásil:

„Nyní naši strategii posouváme směrem od prevence viru k prevenci těžkých případů a úmrtí, proto se musíme více zaměřit na zranitelnou populaci.“ Lidový deník se také odvolává na čínsko-amerického profesora Čchen Siho z Univerzity Yale, podle nějž může Čína následovat Singapur. Ten s omezenými zdravotnickými zdroji umožňuje pacientům s mírnými příznaky nebo zcela bez příznaků zůstat doma, což zmírňuje tlak na již tak vytížené nemocniční kapacity, které zůstanou dostupné pro potřebné pacienty.

Pro čínský autoritářský režim budou následující týdny a měsíce velkou zkouškou. Vládnoucí komunistická strana v posledních letech posilovala svou legitimitu kritizováním Západu, který během pandemie nedokázal zabránit prudkému nárůstu úmrtí a zdravotní systém v mnoha zemích během největších vln přesáhl hranici své kapacity.

Si Ťin-pching čínskou politiku nulové tolerance prezentoval jako nejúspěšnější model boje proti covidu. Podle The New York Times čínský prezident „vsadil legitimitu strany na úspěch ‚nulového covidu‘ coby ideologické kampaně zaměřené na demonstraci nadřazenosti centralizované kontroly nad demokratickou vládou“.

Díky ní byli lidé ochotni se krátkodobě smířit s přísnými opatřeními s vidinou konečného „vítězství nad virem“. Stoupající počet nakažených a stagnující ekonomika však vzbuzují čím dál větší nevoli a část obyvatelstva se již nechce omezením podřizovat za cenu dlouhodobého strádání. Většina běžných lidí byla ochotna přijmout život v autoritářském režimu s určitým omezením osobních svobod výměnou za trvalý ekonomický rozvoj a bezpečnost. Tvrdá opatření proti viru, který se v Číně od jara nedaří zastavit, však tuto „společenskou smlouvu“ narušila.

Zima s milionem obětí?

Politika nulového covidu je pro Čínu zjevně neudržitelná zejména za situace, kdy se virus v Číně dál šíří, zatímco většina světa se s ním již naučila žít. Teng Jü-wen, bývalý editor stranického periodika Study Times, který nyní komentuje čínskou politiku ze Spojených států v New York Times prohlásil:

„V této chvíli by měl Si Ťin-pching pochopit, že tento virus nelze mít plně pod kontrolou, a pokud je tomu tak, dříve nebo později musí dojít k uvolnění. Především to není do budoucna udržitelné ekonomicky. Pokud by se opatření měla znovu zpřísňovat, běžní lidé by rozpoutali peklo.“

Klíčovou roli zde tedy hrají ekonomické faktory – zpomalení ekonomiky, vysoké náklady na testování, izolační zařízení a personál, který „boj proti covidu“ zajišťuje, hrozící nezaměstnanost a pokles životní úrovně. Vše bude nyní záviset na tom, jak se Čína a její zdravotní systém po rozvolnění s omikronem vyrovnají.

Na sociálních sítích se zatím začaly objevovat zprávy o prudce rostoucích počtech nakažených v Šanghaji i Pekingu a zahraniční epidemiologové předpovídají zemi těžkou zimu. Například Financial Times citovaly modelovou studii zveřejněnou makroekonomickou konzultační společností Wigram Capital Advisors, která dříve zpracovávala modely pro Singapur, Austrálii, Nový Zéland a Hongkong. Ta varuje, že se nadcházející vlna může v Číně stát osudnou až milionu lidí.

Model v nejhorším scénáři předpokládá, vzhledem k demografickým faktorům, kapacitě čínského zdravotnictví, úrovni proočkovanosti a absenci přirozené kolektivní imunity, že v době kulminace omikronu – někdy v polovině března příštího roku – by mohl počet úmrtí stoupnout až na dvacet tisíc denně v případě úplného rozvolnění.

Na nízkou proočkovanost rizikové skupiny seniorů již v listopadu upozornil například čínský server Caixin, článek však mezitím z internetu zmizel a nahradil ho optimistický příslib dosažení 90% proočkovanosti osob nad 80 let do konce ledna. Na rizika rozvolnění v minulosti poukazovali i čínští epidemiologové, například modelová studie provedená vědci z šanghajské univerzity Fu-tan a zveřejněná v květnu v časopise Nature predikovala scénář s až 1,6 milionu obětí omikronu.

Tyto odhady se za současného stavu mohou jevit jako přehnaně pesimistické. Pokud by však mělo v Číně dojít k podobně rychlému promoření populace, jakým prošel Západ, bude to pro místní zdravotní systém i hospodářství rozhodně představovat enormní zátěž.