3. DÍL SÉRIE KONKURENCESCHOPNOST. Facebook, podobně jako kolo nebo knihtisk, patří mezi inovace, které přinesly historický zlom. V případě nejznámější sociální sítě to přitom platí navzdory výhradám, že jde o nenasytného požírače času. Každá inovace má totiž svá pozitiva a negativa. Budoucí vývoj diskutovali Lubor Lacina z think-tanku Mendelovo evropské centrum a Jan Přenosil z Centra transferů technologií brněnské Mendelovy university.

Teze 1:

Pojem inovace se stal sexy a používá se v důsledku toho nadměrně, někdy i v nesprávném kontextu; ne vše nové je totiž nutně jiné a lepší. Pojem inovace zavedl do ekonomie americký ekonom, původem český rodák Josef Alois Schumpeter, který jej používal v původním latinském slova smyslu innover, tedy obnovovat, zlepšovat, měnit. Inovace – z našeho pohledu – by tak měla popisovat situaci, kdy se stejnými vstupy děláme nové, lepší výrobky a služby. Historicky je možné za inovaci brát kupříkladu kolo či knihtisk, tedy věci, které dnes považujeme za běžné, samozřejmé, ale které naprosto změnily podmínky, za jakých člověk a společnost žijí a fungují.

[alter-eko-discussion thesis=“1″]

 Teze 2:

Facebook určitě patří mezi inovace – a to navzdory tomu, že jej mnozí (z pochopitelných důvodů) považují za žrouta času. Podobně jako Uber potvrzuje, že žijeme v době procesních inovací, kdy se mění způsob poskytování služeb. To je ve spojení s IT velmi zajímavé, protože to umožňuje globální nasazení. Facebook jako takový ukazuje, jak rychle je možné změnit svět respektive celosvětově způsob komunikace mezi lidmi. Pochopitelně při jeho hodnocení záleží na úhlu pohledu, jakákoli inovace s sebou přináší pozitiva a negativa. Facebook nebo Pokemon Go jsou hezké příklady toho, jak neuživatelé nechápou přínos a uživatelé o něm nepochybují.

 [alter-eko-discussion thesis=“2″]

 Teze 3:

Inovace budou napříště poháněny dvěma motory: zaprvé, bude se uspokojovat existující poptávka; a zadruhé, půjde o výzkumem tažené inovace. V prvním případě se objeví nové věci, které uspokojí potřeby rostoucího počtu obyvatel naší planety. Ve druhém případě by se pak mohlo přijít na něco, co umožní změnit fungování naší společnosti. Mohlo by jít mimo jiné o nové, výkonnější baterie a nebo důsledky pronikání IT do různých oblastí, například do medicíny. Většina lidí má dnes smartphony, které jsou vybaveny různými čidly. Jsou tak schopny posbírat data, která by mohla být využita k předcházení zdravotních problémů…

[alter-eko-discussion thesis=“3″]

Rozhovor Lubora Laciny s Janem Přenosilem si můžete poslechnout zde .