Češi, kteří odjeli bojovat v řadách ukrajinské armády proti Rusku, které napadlo sousední Ukrajinu, jsou tam ryze sami za sebe. Se statutem válečných veteránů počítat nemohou, v případě repatriace či jiných problémů stát postupuje jako v jakékoli jiné konzulární situaci. Česko oficiálně neeviduje ani to, kolik lidí na Ukrajinu skutečně odjelo a kolik se jich již vrátilo.

Když v polovině června střepiny z minometného granátu zabily na Donbase českého dobrovolníka působícího v řadách ukrajinské armády, pro české úřady šlo o „konzulární případ“. „K této záležitosti nemohu říct nic více, než že ministerstvo se tím intenzivně zabývá. Řešíme to jako standardní konzulární případ. Jsme v kontaktu se všemi, kteří jsou v té věci relevantní, a s rodinou. Více to komentovat nemohu,“ komentoval to ministr zahraničí Jan Lipavský.

Šlo podle dosud známých informací o první a zatím jediný případ, kdy byl český dobrovolník zabit v přímém boji. Už dříve, v květnu bylo v hromadném hrobě u Kyjeva nalezeno tělo českého občana, řidiče kamionu, který na Ukrajině pomáhal jako dobrovolník. Zřejmě byl zastřelen ruskými vojáky již v březnu.

„V případě zranění či úmrtí Čechů v zahraničí mají naše zastupitelské úřady zavedené postupy. Jde o standardní konzulární proceduru, kdy jsou naši kolegové v kontaktu s rodinou dotčeného občana, s místními úřady či pojišťovnou. Ve vámi zmíněných případech dobrovolníků na Ukrajině nepoužívá MZV žádný speciální postup, přistupuje k nim jako k běžným konzulárním případům,“ říká Lenka Do, mluvčí Ministerstva zahraničí.

Soukromé osoby se zbraní v ruce

I když Češi bojující v zahraničí, ale i civilní pracovníci nasazení na misích, mohou minimálně po třech měsících působení získat status válečného veterána se všemi výhodami a benefity, jež to s sebou nese, pro Čechy, kteří se vydali dobrovolně na Ukrajinu, to neplatí.

Repatriaci ostatků padlých českých vojáků nasazených v zahraničních misích (jako bylo například působení v Iráku či v Afghánistánu) zajišťuje armáda, rodinám padlých jsou například k dispozici vojenští psychologové a vojenští kaplani, rodina padlého může počítat i s finanční podporou z Vojenského fondu solidarity.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Výše zmíněný případ Čecha, který padl na Ukrajině, byl ale plně v kompetenci Ministerstva zahraničí. „Válečným veteránem je podle zákona voják v činné službě, příslušník armády nebo zaměstnanec ústředního orgánu státní správy, který byl Českou republikou vyslán plnit úkoly v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací. Čeští občané, kteří odešli bojovat na Ukrajinu, tyto podmínky nesplňují. Jsou to dobrovolníci, nikoli osoby vyslané Českou republikou,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva obrany David Jareš.

Redakce HlídacíPes.org se s dotazem, zda by se na české dobrovolníky válčící na straně ukrajinské armády nemělo do budoucna pohlížet také jako na válečné veterány (například proto, že se opakovaně se mluví o tom, že „Ukrajina bojuje i za nás“, ČR zásobuje Ukrajinu zbraněmi a čeští dobrovolníci vyjeli se souhlasem premiéra i prezidenta), obrátila i na Sdružení válečných veteránů. Předseda sdružení Pavel Budinský přiznal, že jej dotaz zaskočil, téma dosud neřešil a odpověď na tuto otázku nemá.

V reakci pak sdružení zaslalo jen informace o činnosti sdružení, které má nyní zhruba 1500 členů (založili jej veteráni z první války v Zálivu) i o podpoře, kterou mohou získat jak sami váleční veteráni, tak jejich rodiny.

Jak naznačuje i tisková zpráva prezidentské kanceláře, představy některých potenciálních dobrovolníků se také dosti míjejí s realitou. „Někteří zájemci se dotazují na to, zda budou z české strany vybaveni výstrojí a výzbrojí, zda jim bude v Česku poskytnut základní vojenský výcvik a doprava. Česká republika vstup do legií cizích států neorganizuje, proto neposkytuje výstroj ani výcvik,“ napsala už v březnu na oficiální stránky Pražského hradu Kancelář prezidenta republiky.

Hrad nové žádosti zamítá

Kolik Čechů v řadách ukrajinské armády skutečně bojuje, nikdo oficiálně neví. „Ministerstvo obrany nevede evidenci dobrovolníků bojujících na Ukrajině,“ říká mluvčí Jareš.

Ani ministerstvo zahraničí neshromažďuje informace o tom, za jakým účelem Češi cestují do zahraničí – ani v případě válečného konfliktu na Ukrajině.

„Evidenci Čechů, kteří chtějí bojovat v cizí armádě, vede Kancelář prezidenta republiky, doporučujeme se tedy obrátit především tam,“ odkazuje dále mluvčí ministerstva Lenka Do.

HlídacíPes.org o data požádal i mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka, ten ale jen odkázal na dosud zveřejněné tiskové zprávy. Z nich plyne, že zájem Čechů o odjezd na Ukrajinu sice trvá, ale prakticky všechny nové žádosti prezident odmítá:

• 8. června 2022
  Na základě nedoporučujícího vyjádření Ministerstva vnitra prezident republiky Miloš Zeman ve středu dne 8. června 2022 nevyhověl žádostem 127 občanů České republiky o souhlas s jejich vstupem do ozbrojených sil Ukrajiny.

• 1. června 2022
  Na základě nedoporučujícího vyjádření Ministerstva vnitra prezident republiky Miloš Zeman ve středu dne 1. června 2022 nevyhověl žádostem 80 občanů České republiky o souhlas s jejich vstupem do ozbrojených sil Ukrajiny. Někteří žadatelé jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě.
• 24. května 2022
  Na základě nedoporučujícího vyjádření Ministerstva obrany prezident republiky Miloš Zeman v úterý dne 24. května 2022 nevyhověl žádostem 11 občanů České republiky o souhlas s jejich vstupem do ozbrojených sil Ukrajiny.

Jediná úspěšná skupina žadatelů je z poloviny května: „Prezident republiky Miloš Zeman ve středu dne 11. května 2022 podepsal rozhodnutí se souhlasem ke vstupu do ozbrojených sil Ukrajiny 103 občanům na základě jejich žádosti podané v souladu se zákonem č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).“

Vyvodit z toho, kolik lidí na Ukrajinu skutečně odjelo (a případně kolik se jich mezitím opět vrátilo), ale nelze.

Za normálních okolností je služba v zahraniční armádě trestným činem. Premiér Petr Fiala se ale už na začátku března s prezidentem Milošem Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, bude prezident garantovat beztrestnost abolicí. Rozhodnutí podléhá kontrasignaci předsedou vlády.