Češi si v posledních letech zvykli „na vyšší teplotní standard“. Ještě vloni uvádělo přes tři miliony domácností, že své byty vytápějí na 22 a více stupňů. O šest let dříve si takový teplotní komfort v chladných měsících dopřávalo o 400 tisíc domácností méně. Plyne to z údajů Českého statistického úřadu zveřejněných v oborovém magazínu Statistika & My.

Nyní – s ohledem na energetickou krizi vyvolanou ruskou válkou proti Ukrajině – vláda apeluje na lidi, aby si teplotu ve svých domácnostech snížili. Každý stupeň dolů průměrně znamená úsporu šesti procent spotřeby energie.

Domácnosti se na celkové konečné spotřebě paliv a energií v České republice dlouhodobě podílejí zhruba 30 % – podobně jako průmysl. Z celkové spotřeby domácností připadá největší část, zhruba dvě třetiny, právě na vytápění.

Někdo i na dvacet čtyři

Jak uvádí ČSÚ, ze srovnání výsledků jednotlivých šetření Energo 2015 a 2021 vyplývá, že jsme si – až do začátku letošního roku – v tuzemsku zvykli „na život v teple“.

V loňském roce bylo „spokojeno s teplotou vytápění“ více než 96% domácností v Česku. Téměř 90% českých domácností vytápělo nejčastěji obývanou místnost na více než 20 °C. Zhruba třetina domácností (34,6 %) vytápěla na 22 °C, dalších 22,7 % domácností vytápělo na 21 °C; 22,6 % domácností na 23 °C.

Jen 1,6 % domácností vytápělo nejčastěji obývanou místnost na méně než 19 °C, 6,7 % domácností vytápělo na 24 °C a 3,2 % domácností na teplotu vyšší než 24 °C.

Situace se podle statistiků liší podle příjmových kategorií domácností, jak ukazuje tabulka níže:

ZDROJ: Statistika & My, se svolením ČSÚ, zdroj dat – ČSÚ a Energo 2021

Rekordní spotřeba versus úspory

Český statistický úřad nabídl i zajímavá data o spotřebě plynu v České republice – jde o klíčovou komoditu, která má bezprostřední vliv i na cenu elektřiny, propisuje se do inflace a tak i do vyšších životních nákladů.

Čistý dovoz zemního plynu do České republiky dosáhl v roce 2021 celkové výše 8 719 mil. m3, oproti roku 2020 se dovoz zvedl o 15 %, ve srovnání s rokem 2019 šlo naopak o pokles o 8,5 %.

Za první polovinu letošního roku do Česka přiteklo 4 856 mil. m3 plynu, o 474 mil. m3 (10,8%) více než ve stejném období loni.

Pozornost si zasluhuje statistika týkající se tuzemských zásobníků plynu – i vzhledem k výrokům bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka, který letos na jaře obviňoval vládu Petra Fialy, že „na rozdíl od vlády ANO“ má zásobníky skoro prázdné .

Fakta jsou podle ČSÚ následující: zatímco koncem roku 2019 bylo v zásobnících uskladněno 3 263 mil. m3 plynu, o rok později to bylo jen 2 226 mil. m3 a koncem roku 2021 už jen 1 690 mil. m3 .

Do konce prvního pololetí roku 2022 zásoby vzrostly na 2 315 mil. m3 , což představuje zhruba jednu čtvrtinu spotřeby z roku 2021.

A nyní jsou již s blížícím se koncem roku podle ministra průmyslu Jozefa Síkely zásobníky na více než 90 % své kapacity, jež celkově činí asi 3,5 miliardy metrů krychlových.

V roce 2021 dosáhla spotřeby plynu v Česku 9 434 mil. m3, byla to vůbec nejvyšší spotřeba za posledních více než deset let. Letos se spotřeba meziročně snížila v průměru téměř o pětinu.

Konkrétně za první pololetí 2022 ČSÚ uvádí, že se spotřeba plynu snížila o 19,7 % – z toho nejvíce u velkoodběratelů a středních odběratelů (o 22,3 %), u domácností to je pokles o 19,2 %.

„Nižší spotřebované množství plynu bylo ovlivněno jednak vyššími venkovními teplotami ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, a také snahou omezit spotřebu z důvodu výrazného nárůstu ceny plynu. Zvýšení ceny bylo rovněž jednou z příčin poklesu spotřeby plynu na výrobu elektřiny,“ komentuje to ČSÚ.

Česko a plyn

ZDROJ: Statistika & My, se svolením ČSÚ, zdroj dat – Energetický regulační úřad

Největší podíl na spotřebě plynu v Česku představuje sektor průmyslu, v němž se v roce 2020 spotřebovalo 39,4 % z celkového množství. Domácnosti spotřebovaly 36 % a ostatní odvětví 24,6 %.