Fenoménem loňského roku byly výhrůžné e-maily a internetové nenávistné výroky vůči představitelům vlády a médií kvůli odporu k opatřením v boji s pandemií koronaviru. V roce 2021 se policie zabývala celkem 108 trestnými činy s nenávistným podtextem, stíhala za ně 99 lidí. Řada nenávistných projevů se vyskytuje ve virtuálním prostoru, kde ale policie většinu z nich neřeší.

Podle aktuální Zprávy o extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2021, kterou má dnes na svém jednání projednat vláda, bylo pro trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek obžalováno celkem 72 osob, odsouzeno jich bylo 67. Jde ale i o celkovou atmosféru ve společnosti. „Extremistické a xenofobní skupiny trvale a intenzivně ohrožují bezpečnost a kvalitu života obyvatel České republiky,“ konstatuje zpráva.

Nejde už také jen o dříve často zmiňované riziko takzvaných „osamělých vlků“, ale o „cílené štěpení společnosti a snahu narušovat prozápadní vazby České republiky“.

„Její oslabování těmito skupinami nahrává nepřátelským aktivitám cizí moci. Ruská invaze na Ukrajinu představuje pro českou společnost výrazné varování,“ poukazuje zpráva na aktuální vývoj, i když se primárně věnuje shrnutí roku 2021. Právě proto silně reflektuje dění spojené s koronavirovou pandemií. Zpráva, jejíž celé znění má HlídacíPes.org k dispozici, vychází z podkladů od policie, zpravodajských služeb, Nejvyššího státního zastupitelství či Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Proti „covidové totalitě“

Jak dokument popisuje, takzvané „vlastenecky“ orientované subjekty proticovidová opatření vesměs kritizovaly a aktivně se zapojovaly do protestů a aktivit takzvaných antivax hnutí. „Zvýšila se míra agresivity některých odpůrců protiepidemických opatření,“ popisuje zpráva. Útoky nesměřovaly už jen proti politikům a představitelům státní správy, ale i proti lékařům a zdravotníkům.

„Odpůrci byli stále invazivnější, kromě internetových výhrůžek a urážek došlo i na pronásledování osob do místa jejich bydliště či výkonu práce. Zaregistrovány byly i projevy fyzické agrese,“ popisuje zpráva. Téma covidu-19 a protesty proti údajnému zavádění „covidové totality“ byly v loňském roce natolik dominantní, že zatlačilo do pozadí obvyklé tuzemské xenofobní výpady namířené proti menšinám, migrantům či jiným skupinám obyvatel.

Nezmizely ovšem úplně. Mezi trestnými činy extremistického a nenávistného charakteru převažovaly (podobně jako v roce 2020) projevy sympatií k nacistickým či neonacistickým hnutím. Zejména v podobě hajlování, slovních projevů typu „Sieg Heil“ či „cikáni do plynu“, nebo veřejné prezentace hákových křížů, symboliky SS a podobně.

Z hanlivých projevů vůči neromským menšinám byly zaznamenány výroky zejména vůči Židům a v řádu jednotek též vůči muslimům, černochům, homosexuálům či transgender osobám, shrnuje zpráva. České bezpečnostní složky nezaregistrovaly vloni žádnou přímou hrozbu nábožensky motivovaného útoku.

Šíření prokremelské propagandy

Pokud jde o tradiční objekty zájmu bezpečnostních složek, neonacistické hnutí aktuálně v Česku tvoří relativně izolované skupiny, které se pohybují spíše ve virtuálním prostoru a i tam se snaží vyvarovat „zjevných odkazů na nacistickou Třetí říši“. Jako významně rizikové lze ale podle nové zprávy o extremismu hodnotit skupiny militantních neonacistů a fotbalových hooligans, kteří se aktivně věnují přípravě v bojových sportech. Krajně pravicové marginální politické strany Dělnická strana sociální spravedlnosti a Národní demokracie se aktivně zapojily i do iniciativy Chcípl pes kritizující protiepidemická opatření.

Uzavřené komunity bez většího vlivu na veřejný život představují anarchisté a ortodoxní komunisté. Na druhé straně například na webech spojených s anarchistickými skupinami se „opakovaně objevují texty propagující násilné přímé akce, včetně žhářství či krádeží“.

Pokud jde o ortodoxní komunisty, ti podle zprávy „představují stárnoucí uzavřenou komunitu, která recykluje dogmatická tvrzení generovaná režimem před rokem 1989“. Jde ale i o skupinu, která nekriticky obdivuje současný ruský režim a zapojuje se do šíření prokremelské propagandy.

V roce 2021 podle ministerstva vnitra stagnovala i činnost domobraneckých skupin. Komunitu poznamenalo zejména obvinění a odsouzení členů spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír z teroristických trestných činů v souvislosti s jejich působením na straně separatistů na východě Ukrajiny. Činnost domobraneckých skupin ale není z hlediska reálných dopadů extremismu bez rizika:

„Nejrizikovějšími aktivitami domobranců byly jejich snahy o nelegální výrobu palných zbraní a výbušnin,“ varuje zpráva. V rámci sociálních sítí se „domobranci“ aktivně podíleli na šíření informací z dezinformačních webů a prokremelské propagandy.

Symbióza s xenofoby a populisty

V policejních sborech ani v armádě Vojenské zpravodajství ani Generální inspekce bezpečnostních sborů vloni nezaznamenaly žádné činy a projevy extremistické nebo xenofobní povahy.

Stranou naopak podle zprávy nezůstává část mediální scény: „Média šířící nenávistné předsudky nadále fungovala v symbióze s xenofobními politiky a aktivisty. Tematicky se obě skupiny překrývaly. Dezinformační média trvale a intenzivně ‚obohacovala‘ českou veřejnost o myšlenky generované prokremelskou propagandou.“

Tématu extremismu v Česku se HlídacíPes.org detailněji věnuje i v textu pro tištěný Týdeník Forum, který vychází ve čtvrtek 8. června.