Foto: Jakub Stadler/ MAFRA/ Profimedia

Česko jako zlý muž Evropy. Uprchlíci se nám vyhýbají, spíše jen procházejí do Německa

Napsal/a Robert Břešťan 8. června 2023
FacebookXPocketE-mail

Nejmenší počet lidí, kteří odešli ze země svého původu kvůli obavám z pronásledování, či kvůli válce a kteří žádají mezinárodní ochranu a udělení azylu, přichází do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Naopak nejvíce žadatelů o azyl v rámci zemí EU míří do Německa, Francie a do Španělska.

Dlouhých 17 let trvalo, než si rodina původem z Ázerbájdžánu mohla v Česku oddechnout. Až nyní – po vyčerpávajících sporech s ministerstvem vnitra – získala definitivně povolení k pobytu. V mezičase již nejstarší syn dospěl a dvě mladší dcery, které se v Česku již narodily, studují na střední škole.

„Byl to klasický ping-pong s ministerstvem: vyhrajeme soud, ministerstvu se to nelíbí, najdou si tedy jiný důvod proč povolení neudělit a takhle se přetahujeme řadu let a u řady klientů, jimž ministerstvo azyl nechce poskytnout, což jsou téměř všichni,“ shrnuje příběh Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, která rodinu ve sporu právně zastupovala.

Podle něj patří Česko ve svém přístupu k nejméně otevřeným zemím v Evropě. „Konkrétně v Česku platí, že i když ve věci konkrétního uprchlíka vyhrajeme soud, a to opakovaně, ministerstvo stejně svůj přístup v obdobných případech nijak nezmění. Naopak na Západě, typicky v Británii nebo v Německu, práva dodržují lépe a lidé s dobrými azylovými důvody tam prostě mají šanci na azyl mnohem vyšší. My usilovně vysíláme signál – k nám nechoďte. A to funguje,“ dodává Rozumek.

A data jeho slova potvrzují.

Sýrie jako jasná jednička

Ve všech zemích Evropské unie požádalo za rok 2022 o azyl 881 tisíc lidí (občanů mimo EU), bylo to o 64 % více než v roce 2021 (537,4 tisíc). V počátku pandemie covidu, v roce 2020 žádost o azyl v EU podalo jen jen 417,1 tisíce osob. Na vrcholu byly žádosti v letech vletech 2015 a 2016, kdy byl v zemích EU evidován každoročně více než jeden milion žadatelů.

Kromě toho ale v roce 2022 členské státy EU udělily celkem 4 331 200 statusů dočasné ochrany Ukrajincům, kteří ze své země odešli v důsledku ruské invaze. Plyne to z údajů Eurostatu, na něž v aktuálním vydání měsíčníku Statistika&My upozornil Český statistický úřad.

Největší počet žadatelů o azyl přichází do Evropy z asijských států – je jich téměř polovina, konkrétně 46 %. Zhruba 22 % žadatelů se prokázalo doklady některé z afrických zemí a 17 % mělo evropské občanství (ze zemí mimo EU), dalších 14 % mělo občanství zemí Severní nebo Jižní Ameriky.

V absolutním počtu je nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu ze Sýrie: téměř 132 tisíc lidí (což odpovídá 15 % z celkového počtu prvních žádostí v EU. Sýrie je v tomto směru „jedničkou“ už od roku 2013.

Druhá příčka patřila již čtvrtý rok po sobě Afghánistánu, z něhož pocházelo 13 % z celkového počtu žadatelů (113 495). Žadatelé z Venezuely a Turecka zaujímali po 6 % z celkového počtu žádostí (50 050, resp. 49 720).

Zemí, v níž je v rámci EU registrováno nejvíce žadatelů, bylo v roce 2022 i nadále Německo s  217  735 prvožadateli o azyl (to odpovídá 25 % všech prvních žádostí). Následovaly Francie (137 510, tj. 16 %) a Španělsko (116 135, tj. 13 %), za nimi pak Rakousko (106 380, tj. 12 %) a Itálie (77 200, tj. 9 %).

V těchto pěti zemích EU byly v roce 2022 podány dohromady tři čtvrtiny všech prvožádostí o azyl v EU.

V poměru k počtu obyvatel byl počet žádostí nejvyšší na Kypru, kde v loňském roce zaznamenali 23 864 prvožadatelů na milion obyvatel. S odstupem následovaly Rakousko (11 848) a Lucembursko (3 711).

Naopak nejnižší počty byly zaznamenány v Maďarsku (pět prvožadatelů na milion obyvatel), dále na Slovensku (92) a v Česku (127).

Stovky tisíc lidí z Ukrajiny

„Evropské státy mezi sebou soutěží, kdo bude k uprchlíkům méně vstřícný a nakonec to odnesou ty země, které jsou ochotné práva uprchlíků férově dodržovat. Významnou roli ale hrají i komunity v daných zemích, zda v nich uprchlíci mají nějaké vazby. Je například takřka jisté, že uprchlík ze Somálska nebo Afghánistánu v Česku nezůstane. Kromě toho, že jsme tu k uprchlíkům velmi nevstřícní, rozhoduje právě ta neexistence komunit,“ podotýká Martin Rozumek.

Z toho také ale naopak plyne – vedle geografické a kulturní blízkosti – i jeden důvod pro to, že se Česko stalo cílem pro statisíce Ukrajinců prchajících před válkou: ti totiž vazbu na Česko dlouhodobě mají. Zázemí, podporu a status dočasné ochrany zde získalo na půl milionu lidí z Ukrajiny.

Dočasná ochrana ale představuje jiný, výrazně slabší status než přiznaný azyl. Zatímco azyl se uděluje na neurčito, zpravidla do doby, než nebezpečí pomine, doplňková ochrana trvá jeden až dva roky.

Hlavní žadatelé o azyl v Česku podle národnosti (za rok 2022)

Turecko – 220
Ukrajina – 205 *
Rusko – 135
Vietnam – 105
Uzbekistán – 75

* azyl je jiný právní status než dočasná ochrana

„K 1. 4. 2023 bylo v České republice evidováno celkem 325 266 aktivních registrací dočasných ochran lidem, kteří prchají z důvodu ruské vojenské agrese na Ukrajině. Celkově jich bylo od začátku konfliktu do letošního 1. dubna vydáno 504 107,“ shrnuje ve své Zprávě o migraci za 1. čtvrtletí roku 2023 ministerstvo vnitra.

Naopak žádostí o azyl nebylo letos mnoho. „O mezinárodní ochranu v České republice požádalo v roce 2023 k 28. únoru celkem 251 osob. Nejvíce žádostí o mezinárodní ochranu v tomto období podali státní příslušníci Uzbekistánu, a to konkrétně 34 žádostí. Dalšími v pořadí byli žadatelé z Ukrajiny (28), Ruské federace (25) a Moldavska (25),“ dodává ministerstvo.

Sdílení už jen dobrovolné

Téma uprchlíků a toho, jak by členské státy měly tuto problematiku sdílet, je v rámci EU dlouhodobě sporné. O migrační a azylové reformě se jednalo i na konci května v rámci zasedání velvyslanců EU, kde Polsko důrazně protestovalo proti návrhu švédského předsednictví na program solidární relokace migrantů.

Stockholm zde podpořil návrh Evropské komise na přemístění 120 000 migrantů ročně v rámci zemí EU, nebo úhrady ekvivalentu 22 000 eur za migranta u zemí, které odmítnou tyto uprchlíky přijmout.

Povinná relokace – o níž se v rámci EU mluvilo v minulosti – však v návrhu „nebyla, není a nebude“, zdůraznila švédská ministryně pro migraci Maria Malmer Stenergardová.

Kde se to posr***? Chyby Václava Havla
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Od chvíle, kdy Havel přijal kandidaturu na prezidenta, se domácí politice věnoval jen okrajově a udělal v ní řadu chyb nebo opomenutí, o kterých se nevědělo, nechtělo vědět, nemluvilo nebo jen málo.“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Tragédie „české cesty“
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Klausova kuponovka byla ,česká cesta‘, bez cizáků, tedy hlavně Germánů, kterým prý Pithartova vláda jde za pár marek na ruku. A kde dnes nacházíme ty, co nás ostouzeli? Na krajní evropské nacionalistické pravici. Klausovi aplaudují sjezdy nahnědlé Alternativy pro Německo...“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi agenti
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Na klíčová místa ministrů vnitra a obrany v první Čalfově vládě se v prosinci 1989 dostali agenti vojenské kontrarozvědky Richard Sacher (krycí jméno Filip) a Miroslav Vacek (krycí jméno Srub). Se souhlasem prezidenta Havla, ale za zády Občanského fóra...“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi hvězdopravci
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Havel prezident byl někdo úplně jiný. Nový Havel měl názor dřív, než kohokoliv vyslechl. Dokonce vydal příkaz: ,Nepouštějte ke mně nikoho se špatnými zprávami.‘ Obklopil se přitakávači a podivnými existencemi, mezi nimiž nechyběli agenti StB nebo hvězdopravci.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Nová smlouva s KGB
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Koncem února 1990 se na cestě na první státní návštěvu SSSR ministru vnitra Sacherovi v uličce mezi sedadly vysypaly z desek papíry. Když jsem je začal sbírat, najednou jsem měl v ruce připravený text nové tajné dohody s KGB. Hájil se tím, že prezident o tom ví. Havel se odmítl o věci bavit.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Soudcokracie
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Snaha ,zachraňovat státu peníze‘ je buď projevem servility moci soudní k moci výkonné, nebo zřejmě nevědomou známkou jevu, který označujeme jako,soudcokracie‘. Tato tendence je o to nebezpečnější, že soudní moc je státní mocí nejmocnější a nejdůležitější.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Policejně gangsterský stát
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Četnost případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů naznačuje, že se Česko posunulo do úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát. V něm stát neovládají zločinci, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Ta pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Rozkradené restituce
Jan Kalvoda
Jan Kalvoda / expolitik a právník
„Lex Schwarzenberg není zdaleka jediným příkladem, kdy český stát za dlouhodobé pomoci tuzemské justice systematicky obíral vlastní občany o jejich majetek. Odpudivou kapitolu polistopadových dějin představují i zemědělské restituce.“Jan Kalvoda
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Republika oligarchů
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„35 let od listopadu 1989 máme zoligarchizovanou, podinvestovanou ekonomiku, plnou neschopných politiků ve vládě i opozici, kteří nejsou schopni pochopit, jak vypadá ekonomika 21. století. Ti, kteří zde zbohatli, už většinou investují mimo Českou republiku.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Privatizace pro vyvolené
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„Při privatizaci nakonec převážila vize známá z hasičského bálu ve filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Tedy zhasnout, určitý čas počkat a po rozsvícení sálu nechat každému, co si stihl ,zprivatizovat‘. Bohužel, o tom, že se zhasne a nastane ten správný čas, byli informováni jen vyvolení.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Zombie českého práva
Tereza Engelová
Tereza Engelová / reportérka HlídacíPes.org
„Lex Schwarzenberg je zombie českého práva. Kauza v sobě spojuje vršící se bezpráví obou totalit minulého století a navazující bezpráví doby polistopadové...“Tereza Engelová
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Dotační feťáci
Robert Břešťan
Robert Břešťan / šéfredaktor HlídacíPes.org
„Peníze od evropských daňových poplatníků byly v mnohém promarněnou příležitostí. Lidé, firmy a vlastně celá tuzemská ekonomika si na ně navíc vytvořili velmi nezdravý návyk. Česko plíživě přešlo z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích.“Robert Břešťan
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Užiteční idioti Kremlu
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Kauza ,radar v Brdech‘ ukázala Rusku, jak v bývalých středoevropských satelitech může znovu získat vliv. Nasvítila společenské rozložení i ,užitečné idioty‘, kteří se Kremlu můžou hodit v pozdější hybridní válce.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Stavitelé „mostů“
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Rusko přitahovalo české prezidenty Klause i Zemana. Sen o Česku jako o mostu mezi Východem a Západem se ale zbortil nejpozději s odhalením ruské účasti v kauze Vrbětice.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)