EU Civil Protection and Humanitarian Aid Operation on Foter.com, zdroj

České mlčení kolem dětských uprchlíků z Řecka. Na takové dopisy se neodpovídá, tvrdí vnitro

Napsal/a Tereza Engelová 8. listopadu 2019

Ministerstvo vnitra potvrdilo, že v září obdrželo dopis, ve kterém Řecko žádalo o umístění 40 nezletilých uprchlíků bez doprovodu do České republiky, a že na něj nereagovalo. Nebylo jediné. Česko však infrastrukturu pro přijetí omezeného počtu takových dětí má. Seznamy lidí, ochotných v tuzemsku pomoci s péčí o dětské uprchlíky, disponuje také iniciativa Češi pomáhají.

„Dne 10. září 2019 zaslal ministr pro bezpečnost občanů Řecké republiky Michalis Chryssochoidis dopis všem ministrům členských států Evropské unie, do jejichž gesce spadá problematika migrace. V tomto dopise stručně shrnul současnou migrační situaci v Řecku a informoval také o situaci nezletilých bez doprovodu,“ potvrdilo ve čtvrtek české ministerstvo vnitra.

Do té doby ale vnitro o existenci této skoro dva měsíce staré řecké výzvy nijak neinformovalo.

Řecký ministr Michalis Chryssochoidis v dopise adresovaném osobně konkrétním ministrům vnitra evropských zemí upozorňoval na kritickou situaci, v jaké se v řeckých uprchlických táborech nachází přes 4 000 dětí bez doprovodu, a žádal o pomoc s péčí o 2 500 z nich.

Na Českou republiku by podle řeckých propočtů vyšla péče o 40 nezletilých uprchlíků. Řekové ale v dopise jasně upozornili, že tento počet je jen orientační a jednotlivé státy si samy mají určit, kolik dětí bez doprovodu by zvládly přijmout.

Ministerstvo vnitra neodpovědělo na otázku, jaký počet přijatých nedoprovázených dětí by byl v možnostech Česka. Na dotaz HlídacíPes.org pouze uvedlo, že Evropská unie podporuje Řecko od počátku migrační krize finančně i personálně.

„Řecko obdrželo od Evropské komise více než dvě miliardy eur na vybudování přijímacích kapacit a zvládání velkého počtu žadatelů o azyl. Členské státy, mimo jiné i ČR, od roku 2015 vysílají národní experty na pomoc s azylovým řízením a chodem hotspotů. ČR takto Řecku poskytla již více než 270 expertů,“ konstatuje Hana Malá z tiskového odboru ministerstva.

Bez odpovědi

Česko tak nechalo prosbu řeckého ministra bez odpovědi:

„Běžnou praxí je, že dopisy podobného informativního charakteru jsou zasílány proto, aby vyvolaly debatu na evropské úrovni. Na tyto dopisy se standardně neodpovídá. Výzvy k relokacím se objevují průběžně,“ tvrdí ministerstvo vnitra.

Češi ale nebyli sami, kdo na dopis z Atén neodpověděl. Řecký ministr Michalis Chryssochoidis v projevu, který v úterý přednesl v Evropském parlamentu před členy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, uvedl, že na jeho žádost reagovala jediná členská země EU.

„Dostali jsme jedinou odpověď. Není to jen otázka pravidel nebo solidarity. Je to otázka civilizace,“ řekl poslancům zjevně zklamaný Chryssochoidis.

Ten před výborem europarlamentu zkritizoval země, které nepřijímají žádné uprchlíky. Podle něj před kritickou situací stejně neutečou.

„Do července se dal nápor uprchlíků zvládat, během srpna ale jejich počty narostly o 120 %,“ uvedl řecký ministr pro bezpečnost občanů.

Teenagery v ČR nechceme

Proč vnitro na výzvu řecké vlády nereagovalo, vysvětloval ministr Jan Hamáček na svém twitterovém účtu takto:

„Řecko dopisem všechny min. vnitra EU informovalo o situaci a pokusilo se vyvolat debatu o relokacích, nic nového. Nevidím smysl v tom přesouvat po EU 17leté bez nároku na azyl, když Atény na ochranu hranic a azylové řízení dostávají od EU miliardy,“ uvedl Hamáček.

Na to jako první reagoval poslanec za TOP 09 Miroslav Kalousek, který Jana Hamáčka ohledně dopisu řeckého ministra interpeloval ve čtvrtek v parlamentu. Podle Kalouska se mezi dětskými uprchlíky bez doprovodu nacházejí i děti mladší 12 let, což pro HlídacíPes.org potvrdila i europoslankyně Michaela Šojdrová, která Řecko kvůli pomoci dětským uprchlíkům v minulém roce několikrát navštívila.

„V březnu tohoto roku jsem přivezla z Řecka vzorový seznam dětí z jednoho uprchlického zařízení v Athénách. V shelteru Metadrasi bylo 14 nedoprovázených prověřených dětí do 12 let. Mezi nimi dva chlapci ze Sýrie ve věku 6 a 8 let,“ uvedla Šojdrová.

Přijetí? Otázka měsíců

Za dítě bez doprovodu je považována každá osoba mladší 18 let, která se nachází mimo zemi svého původu nebo obvyklého pobytu, je odloučena od obou rodičů a dalších příbuzných a není pod dozorem dospělého, jemuž dohled přísluší na základě zákona nebo zvykového práva. Tzv. „nedoprovázené děti“ mají právo na zvláštní ochranu a pomoc v souladu s článkem 20 Úmluvy o právech dítěte OSN.

Česká republika patří k zemím s dobře propracovaným systémem péče o děti bez doprovodu. Stará se o ně zařízení pro děti – cizince v Praze 5, které spadá pod ministerstvo školství.

Podle ředitelky zařízení Zuzany Chmelířové Vučkové není jasné, kolik dětí by v něm případně mohli aktuálně přijmout. Kapacita je třicet lůžek, jejichž obsazenost se průběžně mění.

Pomoc s případným umístěním nedoprovázených dětí z řeckých uprchlických táborů nabídla také iniciativa Češi pomáhají.

„Disponujeme kromě jiného seznamem náhradních českých rodin, které projevily zájem vzít si děti do pěstounské či hostitelské péče. Také máme seznam organizací a občanů, které nabízejí další materiální a finanční pomoc, stejně tak jako například bezplatnou lékařskou péči,“ vypočítává zástupce iniciativy Jaroslav Miko.

I kdyby se česká vláda rozhodla o určitý počet dětí bez doprovodu z řeckých táborů postarat, rozhodně by to nešlo hned. Proces případného přijetí trvá podle Zuzany Chmelířové Vučkové několik měsíců:

„Jedná se o složitý proces, do kterého jsou zapojena čtyři ministerstva. Kromě ministerstva vnitra a školství ještě ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo spravedlnosti,“ uvedla ředitelka pražského Zařízení pro děti – cizince.

Péče, kterou umí Česká republika nedoprovázeným dětem nabídnout, je ale podle ní na vysoké profesionální úrovni.

„Česká republika má dlouhodobě ověřený systém péče o nezletilé cizince bez doprovodu, který poskytuje vysoce profesionální služby. Pracovníci v tomto systému jsou vysokoškolsky vzdělaní odborníci, kteří si stále prohlubují a rozšiřují svoje pracovní a osobní předpoklady k výkonu takto složité práce,“ říká Chmelířová Vučková.

„Děti zkoušejí sebevraždu“

Na řeckých ostrovech se podle neziskové organizace The Hope Project momentálně nachází 35 787 uprchlíků. Nejhorší situace je podle Hope Project na ostrově Lesbos v táboře Moria, kde se v prostoru koncipovaném původně pro tři tisíce lidí tísní 14 766 uprchlíků. Dalších osm tisíc jich žije v neoficiálním kempu v blízkosti Morie.

Podle české lékařky Hany Pospíšilové, která oba tábory navštívila, jsou tam velmi obtížné životní podmínky:

„Situace je tam zoufalá. Mnohahodinové fronty na jídlo, sprchu, WC, minimální hygiena a zdlouhavý azylový proces,“ popisuje Pospíšilová pro HlídacíPes.org s tím, že situace nezletilých uprchlíků a dětí bez doprovodu není o nic lepší. Nejde přitom jen o fyzické strádání, ale i o špatný psychický stav většiny uprchlíků.

„Rozmáhá se tam prostituce, alkohol, drogy, znásilnění. Mladé dívky se bojí v noci opustit stan, děti kolem 13 a 14 se tam pokouší o sebevraždu. Bojí se i dospělí muži. Kolikrát mi vyprávěli, že jim v noci někdo nožem jezdí po stanu. Lidé jsou nevyspalí, unavení, mají za sebou strašné vzpomínky ze zemí svého původu – válku, mučení, pronásledování, pak traumata z cesty přes moře, vše se jim pořád vrací,“ přibližuje Pospíšilová.

Podle statistik řeckého Národního centra pro sociální solidaritu se ke konci září 2019 v Řecku nacházelo 4 616 dětí bez doprovodu, z toho sedm procent z nich je mladších 14 let. Pocházejí především z Afghánistánu, Pákistánu a ze Sýrie. Právě počty Syřanů v posledních týdnech podle monitorovacích agentur výrazně stoupají.


Rozhovor s ředitelkou Zařízení pro děti – cizince Zuzanou Chmelířovou Vučkovou

 Jsou v ČR, konkrétně ve vašem zařízení, kapacity pro přijetí nezletilých dětí? Popřípadě kolika? 

Česká republika již 15 let intenzivně pomáhá nezletilým cizincům bez doprovodu. Za tuto dobu poskytla dlouhodobou, systematickou a vysoce odbornou péči přibližně 1 000 klientů, kteří se ocitli na území českého státu bez možnosti být se svými nejbližšími. Zařízení pro děti – cizince, které je prakticky jediným poskytovatelem komplexních služeb pro nezletilé děti bez doprovodu v ČR, je státní organizací přímo podřízenou ministerstvu školství.

Pracuje v systému, který je pevně legislativně ukotven a úzce spolupracuje jak se státními orgány, tak s neziskovým sektorem. Jeho úloha v rámci celkového systému poskytování péče nezletilým dětem bez doprovodu je organizační, koordinační a metodická. Kapacita zařízení je celkem 30 lůžek, avšak naplněnost se v průběhu roku mění. Nelze tedy říci přesný počet aktuálně volných míst pro případný příjem dalších nezletilých cizinců.

Jak složitý je proces jejich případného přijetí a jak dlouho by proces trval? Co vše je nutné v takovém procesu zohlednit?

Proces přijetí nezletilých dětí bez doprovodu není pouhým rozhodnutím jednoho orgánu. Jedná se o multirezortní spolupráci, ve které má každý rezort svoji nezastupitelnou úlohu. Jako ochránce nejlepšího zájmu dítěte a opatrovník plní svoji úlohu resort ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo vnitra se věnuje problematice legalizace pobytu a dalším souvisejícím otázkám.

Ministerstvo školství poskytuje plné přímé zaopatření, služby výchovné, vzdělávací a terapeutické. Ministerstvo zdravotnictví poskytuje péči lékařskou ve všech oborech a ministerstvo spravedlnosti rozhoduje v soudních řízeních o umístění klienta do jakékoliv formy náhradní péče. Zprocesování vyššího počtu klientů najednou tedy není otázkou týdnů, ale měsíců vysoce kvalitní a profesionální přípravy.

Disponuje ČR odborníky, kteří s nezletilými dětmi bez doprovodu umí pracovat?

Česká republika má dlouhodobě ověřený systém péče o nezletilé cizince bez doprovodu, který poskytuje vysoce profesionální služby. Pracovníci v tomto systému jsou vysokoškolsky vzdělaní odborníci, kteří si stále prohlubují a rozšiřují svoje pracovní a osobní předpoklady k výkonu takto složité práce.

Jak dlouho se můžete o nezletilé děti bez doprovdu ve vašem zařízení starat? Měsíce, roky?

Zařízení pro děti – cizince poskytuje svoje služby klientům od tří do osmnácti let. V případě, že se již dospělý jedinec i po osmnáctém roku věku soustavně připravuje na povolání v rámci denního studia, může mu být na základě smluvního vztahu poskytována péče až do 26 let. Ke každému klientovi je přistupováno individuálně a s ohledem k jeho nejlepšímu zájmu se pak délka pobytu jednotlivých klientů liší.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

9 komentářů

  1. zdislava napsal:

    Starejte se o svoje občany! Tyhle pindy o sirotcích si nechte! Běžte se podívat, za jakých podmínek a za jaké platy pracují v Čechách zdravotní sestry! Dejte si s nimi pár dvanáctek a nebudete moci ani chodit. A možná by vás přešly i vaše blbé kecy.

    • Dušan napsal:

      Paní Zdislavo a ostatní potencionálně stejní uvažující jedinci!
      Čiší z Vás Arogance – zloba – nenávist. Kde se to ve vás vzalo? Kdo vás to učil? Je mi z Vás smutno!
      Jsou to malé – nevinné – bezbranné oběti Syrské VÁLKY!!! A těm MUSÍME pomoci. Je to naše morální povinnost!

      • Jan Bečička napsal:

        Naše válka proti Sýrii pomalu končí tak nějak vítězstvím syrské vlády, v Pákistánu válka není a v Afghánistánu mír a bezpečnost zajišťuje přece i naše Army. Takže se můžou vrátit domů. A jestli si myslíte, že v domovských zemích nemají nějakého příbuzného, tak jste velmi velmi naivní. Apropo, co na to syrská ambasáda. Kontaktoval ji vůbec někdo se žádostí o pomoc při vyhledávání žijících příbuzných v Sýrii?

    • Karel napsal:

      Zdravotní sestry nespí v mrazu ve stanech a doma po nich nikdo nestřílí.

  2. Jerry napsal:

    Nevidím jediný důvod tahat muslimy do Evropy. A proto nevidím ani jediný důvod proč bychom si sem měli tahat „děti“, kterým je v drtivé většině více jak 15 let a jsou již dávno úspěšně indoktrinovány islámem, a tedy i nenávistí k „nevěřícím“. Domů si přece taky nepozvete člověka, o kterém víte, že vás k smrti nenávidí. Řešením není natahat tuto verbež do Evropy, ale naopak je vrátit zpět a dát jim třeba i pomoc, aby začali svou prací pomáhat budovat jejich zemi. Jenže v tom je ten problém. Oni nikdy pracovat dobrovolně nebudou. Jediný kdo takové lidi donutí pracovat a chovat se slušně je tvrdý diktátor, které jsme ale my, skoro všechny úspěšně odstranili a tím celou tamní oblast uvedli do totálního chaosu, jehož výsledkem je gigantická migrační vlna, která ještě zdaleka neskončila.

  3. petrph napsal:

    Právě že jak je psáno v závěru. Humanisticky přijmout těch 40 dětí jak požaduje Řecko, by znamenalo přeplnit naše jediné zařízení které je na to určené – a to na hodně dlouho, protože tyhle děti nejde vrátit nikam. Kdyby to šlo, udělalo by to Řecko samo.
    Zda by byl zájem o pěstounskou či hostitelskou péči by se ukázalo až podle těch konkrétních dětí. O (možná) 17 leté adolescenty z cizí kultury se skutečně nikdo starat nebude a nebude za ně zodpovídat.
    Ergo, MV má možná pravdu, na takové dopisy se neodpovídá, právě tohle by se mělo projednat na nejvyšší úrovni EU. Tedy, nikoliv – jak ty děti rozdělovat. Ale vůbec co s nimi, jak je vracet, jak je identifikovat, jaké jim dávat vzdělání, atd..

  4. Pavel Liška napsal:

    Ať čtu jak čtu, pořád nenacházím odpověď, zda po dokončení celého procesu „přijetí“, tyto děti nebo mladiství obdrží české občanství se vším všudy, jak by bylo logické a podle mne správné. Ale to se dává na základě žádosti o azyl, kterou dítě podat nemůže ( nebo může??). Pokud je to o tom, že se vyzvedne 40 dětí v Řecku a ty se asimilují ( převychovají by asi vyvolalo nesprávné konotace, že…. ) na občany ČR, tak je to podle mne OK a nemůže s tím nikdo mít problém. Pokud je to tak, že Řecko chce jen poslat dále Černého Petra, a přesunout problém dále, pak je dobré pomoct taky, ale taky bychom měli vědět co se stane, až ty děti vyrostou. Pošleme je zpět odkud přišly? Čí to budou občané? Budou chtít české občanství? A když ne?

    • petrph napsal:

      Jenomže to je přece právě to oč se snaží Brusel od velké uprchlické krize 2015. Totiž, masově přesídlovat ty uprchlíky z hraničních států EU do vnitřních států EU, aby už tam natrvalo zůstali.

      • Pavel Liška napsal:

        Ano, pokud, jak říkáte „masově“, tak jsem samozřejmě proti. Navíc je rozdíl mezi donucením a dobrovolným, kontrolovaným udělením azylu vhodným jedincům (dětem nebo dospělým). Nicméně je dobré znát odpovědi na otázky, které vznáším výše a jednat podle toho. Čili za mne ano, takové sirotky jako jsou na ilustrační fotografií výše (v řádu desítek) , tak klidně přijmout do ČR a vychovat z nich české občany se vším všudy. S tím nemám problém a myslím, že nikdo soudný proti tomu nemůže nic namítat.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama