Cenzor.cz píše o Ukrajině. „Někdy se směju tomu, co o válce říkají takzvaní analytici,“ říká autor
O tomhle webu sice není příliš slyšet, ale kdo se zajímá o aktuální dění na Ukrajině, ověřené zprávy opřené o zkušenosti relevantních znalců Ruska a psané i díky znalosti polštiny, ruštiny i ukrajinštiny, doménu Cenzor.cz by neměl minout. Pozoruhodné na ní je vedle netradičního designu a odpracovaného obsahu ještě něco – texty píše jeden jediný člověk jako svůj koníček i formu relaxace.
„Někdo luští sudoku nebo křížovky, já si programuji web a plním ho obsahem,“ vysvětluje Petr Nosálek, zkušený novinář, který v minulosti dlouhé roky pracoval jako editor české redakce BBC World Service, později například pro Český rozhlas.
Říct, že je dnes na odpočinku, by bylo hodně nepřesné. Jak sám říká, má teď dost starostí v rodině, a novinařina je pro něj jak celoživotní smysl, tak nyní i důvod, proč myslet na něco jiného. I proto bez nároku na odměnu často dlouhé hodiny poctivě plní web zprávami a informacemi, které se týkají Ukrajiny a války, které proti ní rozpoutal Vladimir Putin.
Přeběhlíci z KGB
Jako informační základ bere především důvěryhodné zpravodajské agentury, včetně otevřených zpráv domácí ČTK, s nimiž ale dále pracuje, edituje je a – jak sám říká – „dolešťuje“ je obsahově i stylisticky. Kromě anglicky psaných zdrojů jako jsou BBC, Reuters, AP, či New York Times má i široké portfolio ukrajinských a ruských médií – weby jako jsou Meduza, Mediazona, Novaja Gazeta, Ukrajinska pravda, Kyiv Post a další.
„Od každého je to asi deset zdrojů. Na těch jsem denně, kontroluji, co se tam špitne, ověřuji tam věci, křížově to doplňuji,“ vysvětluje Nosálek. Kromě toho si k psaní pouští do uší i různé podcasty a rozhovory se znalci Ruska. A ne ledajakými. Cenné informační zdroje jsou podle něj bývalí příslušníci sovětské a ruské KGB, kteří přeběhli „na druhou stranu“.
„Mnohdy se osobně znají s Putinem ještě z dob studií, i z pozdější doby. Znají strukturu a způsob práce KGB. Příkladem je rodák z ukrajinského Charkova Jurij Švec (v anglické verzi Yuri Shvets), který má denně skoro hodinový pořad, kde komentuje aktuální dění a to, co vyčetl v různých ruských, ale třeba i čínských zdrojích,“ přibližuje Nosálek jeden z pořadů, jež pravidelně sleduje.
Švec až do roku 1993 působil jako ruský agent pod krytím šéfa zpravodajů agentury TASS ve Washingtonu. Nyní je naopak zdrojem zajímavých informací o Rusku. Dalším je třeba Andrej Piontkovskij – známý ruský matematik a politický analytik, kterého kremelský režim v roce 2016 dohnal k emigraci; odešel do USA. „Byl součástí týmu, který vymýšlel sankce proti Rusku. Pravidelně vystupuje v mnoha zpravodajských médiích, dává rozhovory a je to vynikající zdroj,“ podotýká Nosálek.
„Mám při psaní vždy puštěný nějaký kanál, který monitoruje dění na bojišti. Je to tedy strašná schizofrenie psát a ještě u toho poslouchat, ale dělám to denně. Myslím, že v součtu jsem postupně získal vhled i do vojenského a strategického uvažování i do toho, co se na Ukrajině skutečně děje. Často se pousmívám nad našimi vojenskými analytiky a experty, kteří do značné míry kopírují zahraniční média a bojí se říct cokoli originálního,“ konstatuje.
Dalším ze zajímavých informačních zdrojů, který spíše zůstává stranou běžných médií, je třeba Sergej Pugačov – ruský podnikatel a miliardář přezdívaný Jelcinův a později Putinův bankéř, který oba prezidenty poznal z největší blízkosti jako jejich důvěrník.
Sám těží i z toho, že po polštině a ruštině ovládl i ukrajinštinu: „Moji prarodiče z matčiny strany byli takzvaní šlonzáci, mluvili na nás takovou hatmatilkou založenou na polštině a já pak v patnácti už uměl velmi dobře polsky. Šla mi pak ve škole i ruština. Tu jsem sice dlouho nepoužíval, jsem spíše anglofil, ale při poslechu různých protiputinovských kanálů jsem se nyní k ruštině vrátil. No a Ukrajinština je někde mezi oběma jazyky. Trvalo mi asi 14 dní, než jsem ji čtenářsky a poslechově zvládl.“
Svodky, rozborky a pozorky
Jeho web Cenzor.cz má už letitou tradici. Začínal původně jako zábava, kritika toho, jak překroucený, nesmyslný je svět komunismu. „Vycházel jsem z titulků bizarních médií jako je ruský Sputnik, severokorejská státní agentura nebo třeba české vysílání čínského státního rozhlasu. Skládal jsem z toho denně takový bizarní obraz, výsměch světu bolševika.“ Tomu odpovídá i podoba webu ve stylu starých zápisů na psacím stroji, podtitul „Odborný časopis pro štábní kulturu“, či dělení rubrik na svodky, rozborky a pozorky.
Postupem času ale Nosálek tuhle zábavu odložil a věnoval se autorsky své celoživotní vášni – fotbalu. Ne jako hráč, ale jako autor expertního webu (taktéž ve stylu one-man-show) o fotbale Plejer.cz. Tak to bylo až do loňského srpna, kdy, jak Nosálek říká, převážilo vědomí, že „fotbal je ve vztahu k dění na Ukrajině nedůležitý“. Navzdory tomu, že bylo před mistrovstvím světa v Kataru, se rozhodl „Plejera“ uspat a naopak obnovit práci na „Cenzorovi“.
Pro mne byl začátkem této války a v Rusku panujícího hnusného režimu už ten vylhaný výstřel z Aurory v roce 1917.
Připouští, že ve světě plném konspiračních teorií, přesvědčení, že „média nám lžou“ a skrývají pravdu, není název webu Cenzor.cz zrovna dokonalý: „Uznávám, že v tomto smyslu to není ideální název, mám registrováno asi deset dalších domén, které by možná byly lepší, ale zní to svižně a výhodou bylo, že tohle už bylo po grafické i technické stránce hotové, připravené.“
A pustil se do práce. Denně svůj web zásobuje novými informacemi. Málokterý den zveřejní méně než pět nových textů a kupříkladu při příležitosti prvního výročí války jich vydal celkem 27 a k tomu i fotogalerie. „Rodina včetně malé vnučky je stále na prvním místě, ale trávím tím denně včetně víkendů mnoho hodin, v součtu deset, někdy i dvanáct. Je to pro mne zároveň relax, trochu i únik… Zkoušel jsem dělat i svůj originální obsah, ale na to už mi čas nezbývá,“ podotýká Nosálek.
Vylhaný výstřel z Autory
Dalším ze zajímavých informačních zdrojů, který spíše zůstává stranou běžných médií, je podle Nosálka třeba Sergej Pugačov – ruský podnikatel a miliardář přezdívaný Jelcinův a později Putinův bankéř, který oba prezidenty poznal z největší blízkosti jako jejich důvěrník. Dnes se z exilu soudí s Ruskou federací o 15 miliard dolarů.
„Dostal se kdysi do nejvyšších kruhů a vlastnil banky a podniky v hodnotě miliard dolarů, ale už od první poloviny 90. let žije na Západě. S Putinem si tykal, měli vedle sebe dači u Moskvy, dobře se znali a společně slavili rodinné svátky,“ vysvětluje Nosálek a na jedné historce s Pugačovem ilustruje to, co ho i ve vztahu k současné válce na Ukrajině prý naplňuje jistým optimismem.
V kdysi bohatém podnikatelském portfoliu Sergeje Pugačova byly dříve i závody na opravy lodí. Jedna ze zakázek, která přišla, byla likvidace, rozřezání vyřazeného ruského křižníku, v přepočtu za 50 milionů dolarů. „A Pugačov spočítal, že by ta loď šla ještě docela dobře opravit a modernizovat, a to jen za 25 milionů. K tomu by ale potřeboval souhlas,“ pokračuje Nosálek.
„A tak zavolal přímo Putinovi, a ten mu to podepsal. Jenže mezitím to už v doku rozřezali. Tak tedy dopadl pokus o modernizaci ruského křižníku. A mne naplňuje optimismem právě toto – ty hlubinné znalosti dokazující doslova olbřímí bordel v ruské armádě.“
Nosálek i proto věří, že žádná velká ruská ofenziva se už konat nebude – tím spíše, že Ukrajina podle jeho informací od Západu postupně dostane všechny požadované zbraně včetně dalekonosných střel a letadel.
„Optimisticky odhaduji, že už letos se rozhodne o vítězství Ukrajiny, otázka je, zda to bude i s Krymem, který je pro Putina svatým grálem. Svou roli podle mne hraje i fakt, že v roce 2024 mají být prezidentské volby jak v USA, tak v Rusku,“ říká provozovatel webu Cenzor.cz s tím, že až se „Rusko rozvalí“, bude to završení dlouhé epochy. „Pro mne byl začátkem této války a v Rusku panujícího hnusného režimu už ten vylhaný výstřel z Aurory v roce 1917.“
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Příběh Vrbětic chce Rusko rozbít. Nehodí se mu do poválečných plánů s Českem
Rusko je jako upadající impérium extrémně nebezpečné, říká exšéf britské MI6
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
20 komentářů
Naprostý souhlas se vším co řekl pan Nosálek. Já jen dodávám, že komunismus zplodil další zlo – fašismus.
No nevím, že by nás chtěla redakce HP jemně nasměrovat na zdroj, kterému máme nejvíc věřit ? Čtu kde co, navíc dokonce i Forum24 a sem tam i HP. Dávám si zprávy dohromady, porovnávám kdo co o jaké události řekl, jak komentuje prověřená fakta, odkud je, jaký je to zase „expert“, kterých je dnes neuvěřitelné množství. Své názory prezentuji v diskuzích u firmy Seznam, která prakticky ovládla internet. Musím říct, že Seznam je stranické, fandící medium, které se tváří nezávisle a hlavně objektivně. Stačí sledovat jejich občasná editorská sdělení, které dost často bývají v rozporu i s tím, co jejich redaktoři uveřejnili. Všichni jsou to zkrátka velmi zkušení, všeznalý a objektivní „novináři“ kteří téměř vždy určitou událost komentují bez předešlého ověření. Tak nevím, zda Cenzor.cz bude něco jiného, každopádně se na něj také podívám.
Plně s vámi souhlasím.Praktikuji to také výběrem z médií/prolhany seznam nepočítám/a ruznojazycnych TV a teprve potom si to vyhodnotim.Ovsem těch expertů, znalců a studií na vedení války je víc než dost,ale bohužel jen k pousmání a masáží bojím se, že cenzor je jedním z většiny.
Jistě jde o záslužnou práci, náročnou, když se dělá poctivě.
Pan Nosálek vyjmenoval nějaké své zdroje: Meduza, Mediazona, Novaja Gazeta, Ukrajinska pravda, Kyiv Post a další. K tomu ČTK.
(Postrádám třeba Nechta (Nexta), Malanka Media, Realnaja Belarus/Belarus Live, Belaruskae a další kanály zabývající se Běloruskem, tam je to také velmi zajímavé a k dění na UA to má úzký vztah.)
Vidím v přístupu jeden možný háček. Všechny autorem zmíněné weby/agentury sice mají dobrý dostup k primárním zdrojům, kvalitně si ověřují informace, ale zároveň také logicky filtrují a upravují. Sám autor určitě také postřehl občasné drobné odlišnosti v ukrajinské/ruské vs. anglické jazykové mutaci. Zase je pro jeho práci dobré, že informace kumulují a kondenzují, lépe a rychleji se s nimi pracuje.
Postavy jako Švec a Piotkovskij logicky občas ztrácejí potřebnou autenticitu kvůli odstupu od dění a tomu, že se jedná o (byť argumentované a odborně podložené) názory jedné osoby, která není uvnitř dění.
*Pokud by měl někdo chuť a čas,* tak pravidelně publikují celkem kvalitní nezávislí videoblogeři, napadají mě třeba populární postavy komentátorů jako jsou Serhij Sternenko, Roman Cymbaljuk, Taras Berezovec, Denis Kazanskij, Anton Chardin, … Minimálně bývají zábavnější a v informačním obsahu nezaostávají. Sem by patřil i Strelkov/Girkin.
Další kategorií jsou reportážní rozhovory, krom u nás už známého kanálu Zolkin je možné vyzdvihnout třeba rozhovory na kanálech Roman Bebech (Bombardir), Lviv Media, Serhij Pejčev (Pressing), Natalija Mosejčuk (TSN), Jurij Butusov (Cenzor.NET), Hromadske… Ke sledování je potřeba spousta času, ale živí lidé se obsáhle a do hloubky baví se živými lidmi, dozvíte se věci, které jste třeba ani nechtěli vědět.
Další kategorií jsou přímo kanály zabývající se frontovým zpravodajstvím, od ryze svodkových, po osobní reportážní. Včetně necenzurovaných z linie nula.
Poslední jsou buditelské, protikorupční a popularizační (označení zní škareději, než jaké jsou) kanály jako BIHUS, Korupcyja.info, Graždanskaja oborona, Obliččja nezaležnosti …
Porovnáním všech výše zmíněných kategorií v běhu času vzniká velmi plastický obrázek stavu a dění, včetně historických souvislostí. A také si člověk zpětně uvědomí, jak funguje novinářská práce a jaký rozdíl je mezi kvalitní a nekvalitní novinařinou.
Vážený pane Nosálku, hluboká poklona před vámi. V mnohém se shodneme, včetně pousmání nad pracemi ,,analytiků. V čem se shodneme naprosto, kdy začala tato válka. A dokonce i v tom vylhaném výstřelu z Aurory ( když není z čeho a čím, nestřílí se ani na zahájení …ničeho). Strašně rád bych s vámi šel na pivo, asi by bylo co osedět…zdravím a děkuju.
Teď jsem si prohlédl pár nejnovějších „zpráv“ na serveru cenzor.cz…….a je tam s dovolením velký kulový.
než stihl zavolat, loď rozřezali .. to mi stačí
Doporučuji ti zopakovat si chápání psaného textu.
než to Putin podepsal….
Směje se expertům a sám cucá z prstu naprosto nepodložené fabulace o letošním vítězství Ukrajiny a o následném rozkladu Ruska.
ZRÁDCE vždy zůstane zrádcem, bez ohledu na režim – zejména o kterých píšete – šlo
jím vždy o osobní zájmy…
ANo, zrádci puťkovi vždy šlo o osobní zájmy.
Už podle tohoto článku opet web co tomu rozumí LOL, rusko neprohraje, zapad bude nucen tlacit ukrajinu k jednacimu stolu….v opacnem pripade hrozi 3 veci- jaderna valky, 3.svetova valka -zapad versus rusko,cina, a posledni moznost zhrouceni rezimu v rusku a to by zapad nechtel z mnoha duvodu.
Zelenskyi uz ukrajincum take moc nevoni a je mozne ze v brzke dobe se uskutecni eliminace tohoto problemu
Mám nedůvěru k takovým zdrojům, které musely z různých důvodů emigrovat a jsou apriori zaujatí vůči vládě ve své vlasti. A z takových pan Nosálek také čerpá. Posuzuji jejich důvěryhodnost podle našich exilantů – Mitrofanov, Romancev, Fištejn a pod. neberu jim jejich názor, ale je pokřivený určitou ublížeností.
Takže Cenzor.cz Nosálek coby analytik optimisticky odhadl vítězství Ukrajiny ve válce na letošek. Ale co když analyticky zcenzuroval pesimistický realismus a válka potrvá podobně jako Korejská válka roky tři a padnou dva tři miliony lidí a vše skonči patem? Necenzuruje se tu něco z toho, co se v té válce děje a jak to vypadá v realitě?
Opravdu, je vidět, že generál Šedivý se stydí za to co říká, ale ostatní „analytici“
to jsou opravdu váleční stratégové typu Žukova, Napoleona i Manstaine, někteří je i předčí.
Než Pugačov stačil zavolat Putinovi, tak křižník rozřezali. Opravdu důvěryhodný zdroj, ten Pugačov.
Je mně toho ubožáka líto. Uvěřil vlastním bludům o své genialitě a důležitosti. Vůbec nezáleží na tématu o kterém píše. Vždy vyplave na povrch nějaké sdělení typu, jak tu ukrajinštinu zvládl za 14 dnů.
Takovou míru sebekritiky, bych od tebe nečekal, ivane.
Každy valecny konflikt, má svůj průběh, časový, materiální a přináší zvraty, které jsou neočekávane. Pokud se hledají historické souvislosti, těžko se nalézají, vždy je každý konflikt svým způsobem nový. Současné válečné operace mezi Ruskem a Ukrajinou, lze nalézt určité souvislosti s vývojem po VRSR a občanské války v Rusku a po uzavření Brest-litevskeho miru v 3/1918. Není to úplně přesne, ale stycne body lze vystopovat. Není to moc pozitivní pro další vývoj konfliktu. Je to konflikt Rusko- Západ a v pozadí Cina – USA. To není vůbec nic k uemevu. To může být na celé století a to je silně znepokojující. Nelze to popsat jinak, než jako konflikt o vedoucí mocenský prim ve světě, zatím ze zadních pozic boduje Čína a USA ztrácejí iniciativu. Jde o energetické a, potravinové zdroje, lidské jsou na straně Jihu. Konflikty se nevyhravaji v médiích, určitý odraz je na mocenských konferencích a v organizacích světového l významu, zatím je to plichta.