Bulharsko bez ruského plynu. Jsme Achillova pata Evropské unie, říká analytička
Bulharsko je slabým článkem Evropské unie, pokud jde o míru ruského vlivu na kritická odvětví ekonomiky, ale také na média a občanskou společnost, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz analytička think tanku European Council on Foreign Relations Marija Trifonová. Dubnové rozhodnutí ruského Gazpromu přerušit dodávky plynu do Polska a Bulharska podle ní vyvolalo v zemi bouři.
Jak moc Bulharsko pocítí rozhodnutí dopady ruské stopky na plyn?
Bulharsko má skoro třikrát nižší spotřebu zemního plynu než Polsko, 3,2 miliardy kubíků za rok. V topné sezóně jde třetina z toho firmě, která zabezpečuje vytápění v hlavním městě Sofii. Ale topná sezóna teď skončila a míra plynofikace domácností je malá. Dalších 43 procent směřuje do průmyslu, například na výrobu hnojiv. Plynové zásobníky jsou relativně prázdné a zásoby by vystačily jen asi na dva až tři týdny. Spolu s dodávkami plynu z Ázerbájdžánu by mohly pokrýt jen 40 procent domácí spotřeby.
Nicméně díky tomu, že už je teplo, má bulharská vláda dobrou příležitost omezit vytápění v hlavním městě, přesměrovat plyn ze státních rezerv do průmyslu a využít všech možností diverzifikace. A závislosti na ruském plynu se tak úplně zbavit.
Text Heleny Truchlé vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje. Redakčně kráceno.
Jaká byla reakce obyvatel na oznámení ruského Gazpromu, že přerušuje dodávky?
Vyvolalo to bouři. V tuhle chvíli se zdá, že situace mnohem víc ohrožuje politickou stabilitu než energetickou bezpečnost.
Slabý článek EU
Jak to vláda vysvětlila lidem, že zrovna Bulharsko bylo s Polskem první zemí, na kterou ruské rozhodnutí padlo?
Bulharsko a Polsko jsou podle ní prvními státy, které Gazprom zasáhl, protože jejich platby byly splatné jako první. Experti ale poukazují na to, že pokud bychom se drželi striktně právního a ekonomického odůvodnění, dávalo by smysl, aby ty dodávky skončily až k 1. květnu. Což vyvolává otázku, zda existují i jiné důvody.
Vy nějaké vidíte?
Může to být proto, že Bulharsko je Achillovou patou Evropské unie, pokud jde o míru ruského vlivu na kritická odvětví ekonomiky, ale také na média a občanskou společnost. Z politického hlediska jsme slabý článek: ze 75 procent závislí na ruském plynu a s omezeným přístupem k alternativním dodávkám, které by byly dostupné v krátké době.
Jaký je postoj bulharské vlády k Ukrajině?
V posledním týdnu probíhala intenzivní debata mezi stranami vládnoucí koalice, jestli máme na Ukrajinu posílat vojenskou pomoc. Dvě strany vyhlásily, že koalici opustí, pokud by k tomu došlo, nebo pokud k tomu naopak nedojde. Takže premiér Kiril Petkov se rozhodl vyrazit do Kyjeva a pokusit se dobrat nějakého kompromisu. Ruské oznámení přišlo krátce před touhle návštěvou.
A jak to vypadá teď?
Prezident Rumen Radev vládu varoval, že by si měla dávat mnohem větší pozor na to, jaké ekonomické dopady by mohlo mít, pokud nezůstaneme v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem striktně neutrální. Vládnoucí strana ale svolala tiskovou konferenci, kde ohlásila, že vojenskou pomoc Ukrajině jednoznačně podpoří, protože ruský agresor už klepe na dveře i nám.
Součást Putinovy hry
Připravovala se bulharská vláda na možnost, že Rusko plyn vypne?
Tvrdí, že ano, naše plynárenská asociace to ale popírá. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis oznámil, že Bulharsko se může spolehnout na řeckou pomoc, bez dalších detailů. Teoretickou možností je, že by plyn proudil „v protisměru“ plynovodem Turkstream (ten běžně přivádí ruský plyn do Řecka přes Černé moře, Turecko a Bulharsko, pozn. red.). Dlouho budované nové připojení z Řecka do Bulharska by mělo být hotové příští týden, a první dodávky plynu z Ázerbájdžánu by mohly teoreticky proudit na začátku července. Je ale potřeba počítat s tím, že tenhle plyn bude o 20 až 30 procent dražší. Bulharsko je také podílníkem vznikajícího terminálu na zkapalněný plyn v Alexandrupoli v Řecku, ale ten bude hotový až v roce 2024.
Jak by podle vás měla teď reagovat Evropská unie?
Je naprosto zásadní, aby evropská sedmadvacítka zůstala jednotná a nepodlehla vydírání ze strany Ruska. Informace o tom, že jiné státy EU platí Rusku v rublech, otřásají už tak křehkou podporou veřejnosti pro bulharskou vládu, protože běžným lidem přijde, že politici teď reagují přehnaně. Podle mě je to ale součást Putinovy hry: ukázat, jak rozdělená Evropa je, když přijde na ekonomické zájmy jednotlivých zemí.
Jak se bulharská vláda staví k sankcím na ruská fosilní paliva, o kterých se mluví na úrovni EU?
Podle aktuálních vyjádření vnímá situaci jako dobrou příležitost konečně skoncovat s používáním ruského plynu. Je to už potřetí, co se Gazprom ukázal být nedůvěryhodný partner, předtím to bylo v roce 1998 a 2009 (kdy se Bulharsko s Gazpromem přelo o dodávky, pozn. red.). Rusko dodávky plynu využívá jako politickou zbraň. Teď se vláda zdá být rozhodnutá, že Gazpromu podle jeho podmínek nezaplatí. Současný kontrakt na dodávky vyprší 31. prosince 2022 a ministr financí Asen Vasilijev už oznámil, že ho Sofie neobnoví.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Správně napsáno „..V tuhle chvíli se zdá, že situace mnohem víc ohrožuje politickou stabilitu než energetickou bezpečnost.“. Protože, jak uvedeno, právě Bulharsko má prostředky a možnosti, jak se z té závislosti na ruském plynu poměrně rychle odpojit a napojit se jinde. Pokud se mu to povede, bude to právě pro EU velice silný propagandistický argument. Tedy, pokud se začne velice rychle !něco dělat“ a ne jen politicky tlachat na všech úrovních.
Jenže my jsme na tom mnohem, hůř, pokud by Putin utáhnul kohoutky nám, tak do 2 měsíců jsme na huntě. Jak je totiž i popsáno, i kdyby se nepočítalo vytápění tak výrobní podniky ten ruský plyn potřebují, hodně a pořád, takže ty by se musely zavřít. A ani kdyby jezdil Fiala na švarné jízdy mezi Kyjevem a Bruselem a všude pronášel projevy furt dokola, tak to ani během několika let nedokáže nahradit.
A na podzim se pak ozvou občané, že za západní demokracii mrznou v bytech… Dost velká příležitost pro Zemana a Babiše, aby jim nabídli řešení..
Pokud budou občané opravdu na podzim mrznout, tak to bude jednoznačně vina vlády, protože řešení existují: Plynování našeho uhlí (tj. obnovit těžbu, případně začít těžit sloje, ,které se ještě netěžily), těžba vlastního zemního plynu z břidlic (tj. vzepřít se Putinovým agentům a zrušit zákaz frakování). Do podzimu by se obojí dalo stihnout.
Pětikoala ovšem plánuje další kolo covidových restrikcí a nuceného „očkování“ naprosto neúčinnými vakcínami, protože z toho koukají love, z práce pro občany ne.
Tedy, dovolil bych si odhadnout, že do podzimu se nedá stihnout vůbec, ale vůbec nic, dokonce i jen získávání povolení k jakékoliv stavbě úpravě, nebo nedejbožě těžbě by trvalo několik let.
Jedinou naší nadějí je pouze to, že se Německo (historicky opět) dohodne s Ruskem, že plyn poteče dál, válka neválka. A pak to´též dohodne i v Bruseli…
obnovit tezbu tak lehce nejde… uz jen to, kde vezmete lidi?
Na rozdíl od nás má Bulharsko možnost se připojit na plyn, tekoucí přes Turecko.