V jedné z prezentací volebního programu hnutí ANO to stojí černé na bílém: připravíme nový stavební zákon a zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o veřejných zakázkách je přitom ještě čerstvý a prosazovala jej ministryně za ANO Karla Šlechtová.

Když se HlídacíPes.org začal o zamýšlený nový zákon zajímat, z ministerstva pro místní rozvoj přišla překvapená odpověď: „Nový zákon o zadávání veřejných zakázek určitě nepřipravujeme. V programu ANO nic takového také není.“

Takto přitom vypadala část prezentace programu ANO, jak jej představoval předseda hnutí Andrej Babiš:

Stejně Babišovo vystoupení zachytila i agentura ČTK: „ANO chce také prosadit zákon o klíčových stavbách a slibuje, že do roku 2021, tedy do konce následujícího volebního období, postaví mimo jiné 170 kilometrů dálnic. Babiš také řekl, že chce kvůli zjednodušení pravidel pro výstavbu nový stavební zákon i nový zákon o veřejných zakázkách.“

V debatě na Facebooku na dotaz, zda se tedy bude měnit zákon o veřejných zakázkách (viz obrázek výše) reagovala sama ministryně Šlechtová: „Budete se divit, ale já to nevím. Náš nový zákon o zadávání veřejných zakázek je dobrý a pozitivně hodnocený.“

Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši ujišťuje, že se skutečně žádný nový zákon o veřejných zakázkách nechystá, naopak s ním prý panuje spokojenost i mezi zadavateli.

Podle ní šlo zřejmě o formulačně nepovedenou zkratku, kdy ANO prosazuje změnu stavebního zákona, jež by měla svůj vliv i na zadávání veřejných zakázek.

Výročí nového zákona

Zákon o veřejných zakázkách je každopádně klíčová norma; na základě jejího výkladu se ročně rozdělí zhruba půl bilionu korun z veřejných peněz. Je to zároveň jeden z nejčastěji novelizovaných a upravovaných zákonů.

Odborníci, které HlídacíPes.org oslovil, se proto možnosti, že by se měl nový zákon (platí od loňského října) psát znovu, dosti divili. I když zákon byl už za rok své účinnosti třikrát novelizován (šlo ale o technické novely převážně v souvislosti se změnou některých jiných zákonů).

„Nemáme informaci o tom, že by se něco takového připravovalo,“ říká Natálie Polášková, výkonná ředitelka Asociace pro veřejné zakázky, a aktuálně platný zákon považuje za dobrý. Podle ní snižuje administrativní zátěž a dává zadavatelům větší flexibilitu při hledání „co možná nejkvalitnějšího plnění za přiměřenou cenu“.

„Na druhou stranu registrujeme řadu ustanovení a institutů, které je a bude ještě třeba objasnit a výkladově sjednotit, a to především prostřednictvím judikatury Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a soudů,“ dodává Polášková.

„Psát nový zákon o veřejných zakázkách by byl holý nesmysl,“ souhlasí i expert na problematiku veřejných zakázek Jiří Skuhrovec ze společnosti EconLab. „Na takový zákon si zadavatelé zvykají roky. Dolaďování a novelizace bolavých míst aktuálního zákona naopak jistě budou agendou každého ministra pro místní rozvoj. Otázka je, kam změny namíří,“ doplňuje.

Nový ministr či ministryně by po volbách podle něj měli řešit problematiky dokládání vlastníků v návaznosti na nový registr konečných vlastníků, a kolabující IT infrastrukturu – Národní elektronický nástroj má zákaz od ÚOHS realizovat smlouvy, Věstník veřejných zakázek je v provizorním provozu a bez řádné smlouvy a elektronickým tržištím končí licence.

Kterým názorem se řídit

Podle Kateřiny Koláčkové, ředitelky poradenské společnosti Otidea, má i současný zákon své nedostatky, na ty prý ale postačí novelizace.

„Současný zákon o zadávání veřejných zakázek se připravoval a schvaloval poměrně dlouho a složitě, přišlo k němu nezvykle velké množství připomínek. Lidé z praxe si těžko dokážou představit, že by se po dvou nebo třech letech opět celý změnil,“ konstatuje Koláčková s tím, že by se měla co nejrychleji sjednotit praxe:

„V praxi totiž nacházíme zásadní rozpory mezi metodikami ministerstva, komentáři k zákonu od některých autorů a výklady poskytovateli dotací. Zadavatel pak netuší, kterým názorem se má řídit.“

---

Sérii textů k problematice veřejných zakázek
podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky.