Nic takového jsem v praxi nezažil, říká advokát Jilg k blamáži v kauze armádních zakázek
UVNITŘ ROZHOVOR. Chyby, nebo záměrně vykonstruovaná obvinění? Pražské Vrchní státní zastupitelství utrpělo u soudu blamáž v kauze údajných nevýhodných prodejů vojenského materiálu, ve které byli obžalováni čtyři vysocí armádní a ministerští činitelé. Kritika soudkyně pražského městského soudu míří i na policii, konkrétně bývalý Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.
Naprosté selhání přípravného řízení, prachsprostý konkurenční boj, pletení pojmů s dojmy.
Slova soudkyně Blanky Bedřichové na konci prosince znamenala zatím nepravomocnou tečku za stíháním čtveřice mužů, kterým čtyřleté stíhání obrátilo život naruby a znamenalo konec pro jejich kariéry.
Obžalováni byli bývalý ředitel státního Vojenského opravárenského podniku Adolf Veřmiřovský, bývalý ředitel někdejší armádní Agentury pro nakládání s nepotřebným majetkem Josef Lachman a jeho zástupce Roman Pavlík. Posledním pak generál Vladimír Halenka, který velel vojenské logistice.
Všem hrozilo za porušení povinnosti při správě cizího majetku až osm let vězení a za zneužití pravomoci úřední osoby až dvanáct let vězení.
Cinknuté odposlechy
Soudkyně při vyhlašování rozsudku vynesla slova, která tvrdě kritizují jak práci policie, tak přihlížení dozorujícího státního zástupce Pavla Prygla.
„Přípravné řízení naprosto selhalo, nebyla prokázána žádná škoda,“ konstatovala. Šlo prý o „prachsprostý konkurenční boj“ mezi podnikatelem Martinem Drdou a zbrojařem Jaroslavem Strnadem. A jako takový měl být řešen civilní žalobou mezi podnikateli, řekla soudkyně.
O co šlo v kauze armádních zakázek
Případ se týkal série několika obchodů s vojenským materiálem, uskutečněných v letech 2009 až 2013. Obrana převedla na opravárenský podnik obrněný transportér, bojová vozidla, přes 200 motorů do bojových aut nebo dvě desítky tankových motorů. Prý přitom podle obžaloby vznikla škoda téměř čtrnáct milionů korun – úředníci prý prodali majetek za nižší ceny, než za které je prodat mohli.
Podezřelí byli po několika raziích obviněni na jaře roku 2015. Obžaloba padla o dva roky později. Tehdejší ministr obrany Martin Stropnický odvolal gen. Halenku z funkce, ten v roce 2017 opustil armádu. Loni v prosinci soud všechny obžalované zprostil, zatím nepravomocně.
Lživý byl podle soudkyně už návrh na zahájení trestního stíhání, což Drda potvrdil i svou svědeckou výpovědí. „Ani neví, co je vojenská technika a plete si pojmy s dojmy,“ uvedla Bedřichová.
Deník MF DNES pak přinesl výpověď Vermiřovského advokátky Dany Libochowitzové, podle níž byly zcela zkresleny i použité odposlechy. Přičemž zkresleny je ještě jemný termín, neboť byl zcela otočen jejich smysl.
„Uvedu větu, která zazněla: on mi ten seznam nedal, to vím jistě, on mi ten seznam nedal. A v přepisu odposlechu se objevilo: on mi ten seznam dal, to vím jistě, on mi ten seznam dal,“ řekla deníku advokátka.
Podobně v rozhovoru pro HlídacíPes.org mluví i další z advokátů Radek Jilg, který v procesu zastupoval ministerského úředníka Romana Pavlíka.
„V advokacii pracuji přes dvacet let a zažil při tom skutečně leccos. S něčím podobným jsem se dosud prostě nesetkal. Toto trestní stíhání nemělo být vůbec nikdy zahájeno,“ říká Jilg.
- Jak vážná je podle vás situace, kdy teprve u soudu vycházejí najevo zjevné nezákonnosti, které se děly v přípravném řízení?
Není to zdaleka jediný případ, a to mluvím jen o svých kauzách. V případech, jako je tento, se nebavíme o zjevné kriminalitě, ale o právních konstruktech, které ve svém důsledku mohou zcela standardním jednáním konkrétních osob přikládat kriminální charakter. Při velikosti a rozsahu takových zakázek se pak tito manažeři nebo úředníci ocitají v ohrožení vysokou trestní sazbou, s čímž souvisí i masivní možnosti trestních orgánů, jako jsou obstavení majetku, zavedení odposlechů a jiných operativních úkonů atd. Obávám se, že toto je nikým nechtěný a ve svém důsledku velmi nebezpečný výsledek před lety vyhlášeného boje proti tzv. korupci.
- Co vás osobně zaskočilo v kauze nejvíc?
Naprosto nulová sebereflexe státního zástupce v souvislosti s děním v jednací síni. Do té doby bylo možné jeho dozorová pochybení vysvětlit jistou mírou nedbalosti, ale například poté, kdy u soudu vyšlo najevo, že závěry prvního znalce byly zcela v rozporu se závěry o oprávněnosti celého trestního stíhání a jeho znalecký posudek ze spisu záhadně zmizel, měl učinit takové kroky, které by těmto zjištěním odpovídaly. On se namísto toho choval, jako by se nic takového nezjistilo. Je povinností státního zástupce zajišťovat důkazy jak v neprospěch, tak i ve prospěch stíhané osoby. Co si lze myslet o situaci, kdy pod jeho přímým dozorem důkazy svědčící jednoznačně ve prospěch obviněných ze spisu prostě zmizí?
- Jak je vůbec možné, že to po tak dlouhou dobu policii prochází, když je ve věci od počátku přítomen státní zástupce, který musí dbát na zákonný průběh řízení?
Tohle je téma, které nelze popsat jednoduše. Mohu mít mnoho vysvětlení, proč se tak děje. Ani jedno z nich pro mne není a nemůže být akceptovatelné. Ovšem v tomto konkrétním případě se obávám, že počínání policejního orgánu a zejména dozorujícího státního zástupce už nelze podřadit pod pojem „pochybení“.
- Ukazuje to na systémový problém?
Samozřejmě. Uvědomíme-li si, že ačkoli se někdy hovoří o „vyšetřovacích týmech“, ve finále o věci v přípravném řízení rozhoduje jen velmi malý a omezený počet osob. Obávám se navíc, že v situaci, kdy dozorujícím státním zastupitelstvím je Vrchní státní zastupitelství, pak v soustavě státních zastupitelství zbývá k dohledové činnosti už jen státní zastupitelství nejvyšší, a to má, alespoň podle mého názoru, poněkud jiné úkoly. Selže-li dozorující orgán, pak systém musí umět nabídnout možnost jeho další kontroly, jakési supervize. V zákoně sice existuje, ale bojím se, že v praxi je to mnohem horší. Na druhou stranu – co by v přípravném řízení zmohl dohled prováděný státním zástupcem z NSZ v situaci, kdy by mu, jako v tomto případě, byly zcela zásadní důkazy zatajeny?
- Jak vidíte odpovědnost konkrétního státního zástupce, případně vedení pražského VSZ?
To musím ponechat kompetentním orgánům. Za sebe můžu říct, že ačkoli v advokacii pracuji přes dvacet let a zažil při tom skutečně leccos, s něčím podobným jsem se dosud prostě nesetkal. Toto trestní stíhání nemělo být vůbec nikdy zahájeno.
- O tom, že některé kroky šlachtovského vedení ÚOOZ byly na hraně zákonného postupu, se dnes už vyprávějí legendy. Jak je možné, že dodnes nebyla jasně stanovena odpovědnost za tyto věci známé i z jiných kauz?
Nerad bych se pouštěl do obecného hodnocení bývalého ÚOOZ, to dost dobře není možné. Za sebe navíc musím říct, že v tomto útvaru pracovala a dosud na NCOZ pracuje celá řada odborně zdatných a lidsky slušných policistů. Nicméně se člověk v naší branži přirozeně setkává se spoustou informací takzvaně „zevnitř“ a někdy se nestačí divit.
- Jak postup policie a státních zástupců v kauze nesli lidé, kterým byly násilně přervány možnosti profesního uplatnění?
To je na celé věci možná to nejhorší. Pokud někdo žije bezúhonný život a najednou jej v jeho šedesáti letech bezdůvodně označí za zločince, kterému hrozí až dvanáct let vězení, musí se to projevit na jeho psychice, ale i jeho zdraví celkově. O profesní stránce ani nemluvě. Například můj klient se před koncem procesu musel podrobit složité operaci a nebylo v jeho silách přijít si vyslechnout zprošťující rozsudek. O tom, že se jeho zdravotní stav v posledních čtyřech letech dramaticky zhoršil právě v důsledku tohoto trestního řízení, vůbec nepochybuji. Pokud jste v důchodovém věku, celý život jste pracoval pro tuto zemi, nikdy jste nebyl trestán, a vaše okolí vás zná jako slušného člověka, těžko se můžete smířit s postupem orgánů činných v trestním řízení, obzvlášť poté, kdy jim celou věc opakovaně vysvětlíte a doufáte, že ji pochopí. Když je vám ale odpovědí arogance státní moci reprezentované v dané věci dozorujícím státním zástupcem, musí to na vás zanechat výrazné stopy. Před pár měsíci jsem někde četl tuto větu: „Manažeři a vyšší úředníci jsou dnes při svém rozhodování jednou nohou v blázinci a druhou v kriminále.“ Bohužel je tomu tak.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
SPD a kontakty s extremisty z AfD: Strana mlčí, vlivný člen hrozí „zúčtováním“
Hustý jogurt, sekaná s masem a čisté svědomí vězně jáchymovského pekla
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Když ona potíž je v tom, že to je systémový problém, jenže celé justice, a tedy včetně soudů. Záleží jen na tom, zda soudce přijme stejný subjektivní názor na „sprostého “ podezřelého – jako státní zástupci – a pak s nimi drží basu a povolí jim všechno (velice poučný je v tomto případ pana Zadeha, jehož průběh se dá dohledat),
a nebo, jako zde, soudce přijme opačný (rovněž subjektivní) názor, že obžalovaný je čistý jako lilie – a pak tedy obrazně řečeno „boří žalobě bábovičky“, čili jí ze své pravomoci neuzná zbla nic..
A spravedlnost se může jít klouzat,
ty do toho nějak vidíš :-)))
Vy víte něco o spravedlnosti? Kde ji mají, kde je k dostání?
„Čím méně víš, tím lépe spíš“
Válka gangů se spoluúčastí policie a státních zástupců, placených státem a těmi gangy. Viz také kauzu „Nečasová-Nagyová“.
V dnešní době o zakázkách rozhodují lobisté a jejich chlebodárci a kdo se jim postaví do cesty je zlikvidován morálně společensky a když to nepomůže tak se najde nějaký paragraf na stíhání a než se to vyčetří to uteče vody v řece i když je sucho . viz paní šlechtová
chybi jmena Vylita a Landovsky
Naše justice je justicí zločineckou a je jen otázkou, zda se jí stala až po r. 1945 6)?..
Položte si otázku, jak je možné, že nikdo ze 3-členných trestních senátů (min.) a dozorujících státních zástupců nebyl nijak potrestán za těch více než 250 vynesených rozsudků smrti během ,,zlaté justiční doby v ,,50-tých“ létech“ ? Nešlo ,,jen“ o dr. Miladu Horákovou ale i skutečné hrdiny např. významně se podílejících na porážce fašismu (např. maršál Karel Janoušek, který ve funkci generálního inspektora RAF zaváděl zásadní změny ve vyzbrojování, výcviku a taktice,… a který se po zatčení 25.2.1948 dočkal hned dvou trestů – jeden byl trest smrti a druhý doživotí !!..). Je potřeba si uvědomit, že ti, co se v justici podíleli na naznačených zločinech se stali vedoucími pracovníky a to nejen na soudech, prokuraturách, silových ministerstvech, ale i právnických a ,,politických (nejen RsDr.) “ fakultách a I VE SVÉM ZÁJMU VYCHOVÁVALI SVÉ BUDOUCÍ KOLEGY I NAPROSTO V ROPORU SE SOCIALISTICKÝMI PRÁVNÍMI NORMAMI. Proto se nyní nejvíce setkáváme s hrubým lhaním u PČR, státních zástupců a soudců (včetně těch nejvyšších!..). Důkazů mám spoustu a proto se zde nazvu Blbem.
No jak díte, částečně to odflákli naši posametoví soudci , kteří díky své vlastní právní neschopnosti nedokázali (nebo nechtěli) odsoudit ani těch pár bolševických justičních zločinců , které ještě mohli..
A věc druhá, přece jen, od doby kdy se ty případy staly , do doby, než se dostaly k našim demo soudům, uběhlo
víc jako 40 let. Většina těch zločinců, měla to štěstí, že se jich nedožila.
Nemám důvod se zastávat kohokoliv – ani p. Ing. Babiše. K posouzení celé kauzy je naprosto nezbytné znát přesné znění smlouvy o poskytnutí dotace (tehdy ZZN Pelhřimov). Je naprosto běžné (právě i dnes!..), že ve smlouvě je uvedena podmínka (? pro nevratnost dotace), že min. 5 let nesmí být společnost předmětem úpadku, prodána,.. A i náši prolhaní a všehoschopní novináři uvádějí, že několik let společnost plnila podmínky a pak byla včleněna do holdingu. Proč neuvedly data a znění příslušných pasáží ze smlouvy o dotaci? Je to podobné, jako když tvrdili, že p. Babiš jr. byl unesen na Ukrajinu a on tam jel za svojí ukrajinskou přítelkyní !.. Kdo ví, kdo byl autorem nápadu na cestu jr. !!..
(Samozřejmě se nemohlo!!.. uvádět, že přítelkyně jr. je Ukrajinka!.. – to by samozřejmě ,,některým lidem“ neštymovalo s únosem jr. na Ukrajinu!..
Tak ona ta podrobná data která požadujete se i v médiích při delším hledání najít dají. Třeba byla zveřejněna ve zprávě OLAFu, který popisuje celou kauzu fakticky do nejmenších podrobností. To že je novináři neopakují do těch podrobností pokaždé během těch 3 let kdy se o té kauze píše /vyšetřování začalo už koncem roku 2015), to snad pochopíte.
Ncméně, pokud píši, že OLAF popisuje kauzu fakticky do podrobností, tak i OLAF v závěru konstatuje, že jeho zjištění nenahrazuje naše trestní řízení. A vzhledem k tomu že – jak jste si asi všiml, právě před pár dny (koncem roku) byla prodloužena doba do podání žaloby, zase o několik měsíců. Tak vlastně dnes ani nevíme právně naprosto jistě. co konkrétně bude stát v obžalobě a jaké předloží usvědčující důkazy viny..
A hlavně tedy, jak zde píši často, vůbec není jistě, zda se soud s názory žaloby i předloženými důkazy v žalobě ztotožní. Není zase tak úplně vyloučeno, že se za rok, dva dočteme o případu Babiš něco podobného jako ve výše uvedeném článku o vojenských zakázkách :))))
Brzy bude prolomeno mediální embargo na banditismus B.Schwarze, který dozoroval JUDr.Dragoun a dohlížela JUDr.Bradáčová, ve spolčení s vyšetřovatelem Peškem /nyní policejní ředitel v Lounech/. Babiš má v rukách velmi nebezpečné hračky, ale politici s máslem na hlavách vědí, ale mlčí.
Mimochodem, ještě dvě takové poznámky k tomuto případu „uvedeného v titulku slovy jako „Nic takového jsem v praxi nezažil.
Za prvé, ono existuje něco jako paragraf § 181 trestního řádu, kde se píše “
1) Podanou obžalobu je třeba u soudu nejprve přezkoumat z toho hlediska, zda pro další řízení poskytuje spolehlivý podklad .“ atd..
Tudíž , pokud snad existovaly ve vyšetřování tohoto případů takové zásadní a závažné chyby, jak naznačeny v článku, měl je soud zjistit a vyhlásit už během tohoto přezkoumání – a nikoliv až na konci soudního procesu .. A trestní řád snad platí pro všechny.
Ovšem druhá poznámka je ještě veselejší, a doufám že se i místní znalci práva zasmějí.
Ono to totiž není nikde v článku uvedeno, leč dohledat se to dá, a to přímo z citace toho soudu
„. „V rámci ústního odůvodnění rozhodnutí v jednací síni předsedkyně senátu kritizovala postup orgánů činných v přípravném řízení. Rozsudek není v tuto chvíli písemně vyhotoven. V tuto chvíli se předsedkyně senátu nebude jakkoliv vyjadřovat, se všemi argumenty se vypořádá právě v písemném znění rozsudku,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí městského soudu Markéta Puci.“
Tudíž – aby takto soudkyně veřejně při vyhlášení rozsudku kritizovala práci státního zastupitelství a veřejně takto označovala některé jeho konkrétní chyby, a byly takto ihned mediálně publikovany ,
– a to zdůrazňuji v době, kdy ještě není rozsudek písemně vyhotoven, natož dodán oběma stranám – to totiž samo o sobě je „něco co v naší soudní praxi“ jen tak nevidí…:))))
Neboli, nemylme se, toto nejsou „zásadní chyby státních zastupitelství, toto už ani nejsou nějaké systémové chyby “ Šlachtových pohrobků“ u policie, to už dokonce není ani zákopová válka státních zástupců a soudců, to už je jen děsivý a křečovitý danse macabre naši justice. v celé její šíři – tedy včetně soudů..
..víte, kdyby se aplikoval §181 dle Vašeho názoru, pak by nemusel soud vůbec zasedat. Soudkyně by už při zpracování spisu mohla rozhodnout, že např.žaloba neunese důkazní břemeno a nenařídit jednání. To by v tomto případě byl asi humbuk, že se justice snaží zamést korupční kausy pod koberec! Navíc, pokud jsem pochopil, tak až u soudu vyšlo najevo, že se ztratil původní znalecký posudek a že přepisy odposlechů mají úplně opačný význam, než jak byly vyřčeny. Předsedkyně senátu má povinnost svůj rozsudek minimálně zčásti zdůvodnit (§128) při jeho vynesení a to, že jej po vynesení dál nechce komentovat je plně v souladu s Tr.zák.
Někdo výše už dobře napsal: to, že se nepodaří všechny obviněné (v jakékoliv oblasti) odsoudit bych ještě pochopil, ale když diletantským postupem SZ a PČR padne vláda, ničí se životy nevinných (generál a další) obviněných, stát musí vyplácet hromadu peněz na odškodnění vazebně stíhaných exposlanců (Šnajdr, Fuchsa, Tluchoř), za to by měl přeci někdo nést osobní odpovědnost! Vždyť špatně odvedenou prací poškozují stát, společnost, osobní životy lidí!!
1) Ano, máte naprostou pravdu už v prvních dvou větách. „.., kdyby se aplikoval §181 dle Vašeho názoru, atd… “
Jenomže to je právě účel toho paragrafu a právě z těchto důvodů ho zákonodárci do trestního řádu dali. Tudíž – soudce který toto nedodržuje se chová stejně protizákonně jako údajně ti státní zástupci, které kritizuje. Čímž tedy i sám prodlužuje nezákonnost postupu vůči obžalovaným, a jejich utrpení, že?
2) Jako humbuk to může vypadat i teď – protože při aplikaci toho par.181 by soudkyně musela použít naprosto stejné argumenty jako při vynesení rozsudku, pokud šlo o tak zásadní vady, jak tvrdí
3) K těm dalším uvedeným pochybením totiž , tak jste si jistě v článku všiml předělu – ty totiž neuváděla soudkyně ve zdůvodnění , leč do médií obhájci obžalovaných. Těžko se tedy vyjadřovat k jejich relevantnosti, natož přesnosti sdělení..
4) Víte, zrovna onen případ pádu vlády pana Nečase je zajímavý Vzhledem k tomu že se o tom případu napsalo mediálně hodně, tak víte, že kvůli tomu vůbec nepadla vláda. Vládu přece vůbec nenapadlo odstupovat, jediný kdo pocítil morální zodpovědnost za jednání své pracovnice v úřadu vlády a milenky Nagyové, a odstoupil byl premiér Nečas. Přitom stačilo aby počkal pár dní, než celý případ svým mimořádným rozhodnutím zametl pod koberec Nejvyšší soud, . Nebylo to tak?
….opět si dovolím z větší části nesouhlasit.
add 1/ Vy upíráte (v tomto případě žalobci) právo na řádný soudní proces. Vždyť v průběhu soudního jednání mohou (i jiné) důkazy: obviněný se přizná, svědecky se dokáže jeho vina, vyplynou během řízení skutečnosti, prokazující vinu. To, jak je důkazní síla žaloby velká, přeci posoudí právě nezávislý soud. §181 celkem jasně specifikuje oblast soudního přezkumu (příslušnost, procesní vady apod.)
add 2/ Vady nebyly procesní a proto nechala soudkyně správně nařídit jednání.
add 3/ citace předsedkyně senátu: „Přípravné řízení naprosto selhalo, nebyla prokázána žádná škoda, Šlo prý o „prachsprostý konkurenční boj“ mezi podnikatelem Martinem Drdou a zbrojařem Jaroslavem Strnadem. A jako takový měl být řešen civilní žalobou mezi podnikateli“ jasně ukazuje na hodnocení žalující strany-SZ.
add 4/ ….a to je mi na (jinak osobnostně slabém) Nečasovi nejsympatičtější: provalí se malér na jeho úřadu vlády a odstoupí (nelze aby odstoupil pouze premiér, odstupuje celá vláda, jak jistě víte). Současný premiér je trestně stíhaný a neodstoupí. Pokud hodnotíte rozhodnutí nejvyššího soudu jako zametení pod koberec, pak naše výměna názorů neměla vůbec cenu… prima den
Zkusím to ještě jednou
1) Ano, jistě se to dá popsat jako „. upření práva žalobce na řádný soudní proces.“ Jenomže znovu, právě o tom celý ten par. §181 je, že dává soudci v trestním řízení tu pravomoc odmítnout celou žalobu pro zjištěné hrubé nedostatky i bez dalšího soudního procesu. Ale právě že pouze upření práva žalobce. To jste doufám reflektoval v poslední době že tímto směrem jde celkový přístup našich soudců, že veškerá práva a formální výklady trestního řadu mají jít maximálně ve prospěch obviněných a proti žalobě.
Ad 2-3) o tom by se dalo dále hlouběji diskutovat až při znalosti celého celého případu a taky celého odůvodnění rozsudku, na který se ještě čeká.
Ad 4) a) Máte jistě pravdu že je mravní rozdíl mezi Nečasem a Babišem. Leč – asi se nedá argumentovat tvrzením že „provalí se malér na jeho úřadu vlády “ – to byl přece on sám, kdo udržoval milostný poměr se svou vrchní ředitelkou kabinetu vlády a za její nelegitimní aktivity vyplývající z tohoto vztahu nesl politickou zodpovědnost. (Jak si možná připomenete, už jen o výši odměn, které jí navrhoval ze státních peněz“ se psalo půl roku předtím..
ale za b) Samozřejmě že Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo špatné a lze ho hodnotit zametení pod koberec. Protože, v roce 2015 vydal Ústavní soud toho rozhodnutí v případě jiného poslance
„.(tímto) .projevem je „sdělení informace nebo vyjádření názoru slovem, písmem, obrazem či jiným způsobem.“ Nikoliv tedy jakékoliv jednání, projev vůle (poslance)
https://www.pravniprostor.cz/clanky/ustavni-pravo/ustavni-soud-k-rozsahu-indemnity
Mimochodem, jak už se spíše groteskně připomínalo v době rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2013 , kdyby (nedej bože) nějaký poslanec někoho v Parlamentu zavraždí, měl by být rovněž dle tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu okamžitě osvobozen (přesměji ani trestní řízení by se vůči němu nesmělo konat).
Dovoluji si tvrdit, že blamáž s armádními zakázkami je obyčejná prkotina ve srovnání s mým sporem s mosteckými uhlobarony. Nejsem žádný Coloredo, ale obyčejný plebejec a tak se nepíše, že spor trvá od r.1991 a je obživlý. V napadeném rozsudku rozhodovali přísedící soudci bez lustračního osvědčení /civilní zaměstnanci mosteckého soudu/ a rozsudek je bez kulatého razítka. Není justiční mafie, ve spolčení s policii a žalobci „roztomilá“?