Bezmála třetina všech kvalifikovaných zaměstnanců v oboru informačních technologií v Česku jsou cizinci – de facto ekonomičtí migranti. Je to spolehlivě nejvyšší podíl ze všech vyspělých zemí sdružených v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Až po Česku následuje Irsko, Izrael a Spojené státy.

Plyne to z nedávno publikované zprávy OECD zaměřené na migraci: International Migration Outlook 2020. Podíl vysoce kvalifikovaných migrantů v poměru k domácí populaci pracující v oboru informačních a komunikačních technologií:

Poptávka trhu ve většině zemí převyšuje nabídku absolventů v oboru, a tak si firmy vypomáhají přísunem kvalifikovaných lidí ze zahraničí.

I v době postupně rostoucí nezaměstnanosti a v době omezeného cestování kvůli pandemii trvá podle českého Ministerstva průmyslu a obchodu mezi tuzemskými firmami zájem o zaměstnávání kvalifikovaných lidí ze třetích zemí.

V podstatě jedinou cestou, jak takové zaměstnance do Česka dostat, jsou nyní vládní programy ekonomické migrace: Klíčový a vědecký personál, Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec a Kvalifikovaný zaměstnanec. Jen takto může cizinec získat oprávnění, které potřebuje k pobytu a „dlouhodobějšímu výkonu ekonomické činnosti na území ČR“.

Právě sem spadají zejména pracovníci IT, inženýři, či statutární zástupci firem. Významnou část těchto pracovníků v Česku tvoří lidé z jiných zemí Evropské unie.

IT je mimochodem celosvětově jeden z nejrychleji rostoucích oborů ekonomiky. V Česku jeho rozvoj souvisí i s deklarovanou snahou tuzemské ekonomiky „přepnout“ na výrobu s vyšší přidanou hodnotou.

Jen mezi lety 2005 – 2018 se počet zaměstnanců v oboru zvýšil v Evropě o 42 %, v USA dokonce o 68 %. Podle amerických statistik je 48 % zaměstnanců v kalifornském Silicon Valley ve věku 25 – 44 let zahraničního původu.

Jen málo „českých cizinců“

Kromě toho Česko podporuje i program Kvalifikovaný zaměstnanec, zaměřený na pracovníky na pozicích, o něž mezi Čechy a Češkami zájem příliš není: montážní dělníci, řidiči, šičky a další. Tento program se týká konkrétně těchto vybraných zemí: Bělorusko, Černá Hora, Filipíny, Indie, Kazachstán, Moldávie, Mongolsko, Srbsko a Ukrajina. Na počet takto přijatých zaměstnanců vláda stanovila kvóty.

Celkově – podle OECD – je podíl cizinců na české populaci osmiprocentní, od roku 2007 se jejich počet zvýšil o 41 %. Nejčastěji jde o Slováky, Ukrajince a Vietnamce. Podle Českého statistického úřadu činil podíl cizinců s pobytem v ČR nad 12 měsíců v roce 2019 jen 5,4 %.

Jak ukazuje graf níže, Česko má mezi zeměmi OECD jeden z nejmenších podílů cizinců v populaci:

Přibývá zemí, které lidem s potřebnou kvalifikací a zájmem pracovat v oboru informačních technologií nabízejí takzvaná start-up víza umožňující dlouhodobý pobyt, v některých zemích i nabídku ubytování a počáteční finanční podporu.

Program pro klíčový a vědecký personál, určený výhradně pro významné investory, výzkumné organizace, technologické společnosti a společnosti typu start-up, zavádí od ledna i Česko.

Kurzem k lepší integraci

Jak ukazuje graf níže, Česko je zemí, kde lidé ze zahraničí neměli problém sehnat práci (ČR ovšem vykazuje poměrně velký rozdíl mezi podílem zaměstnaných žen a mužů – migrantů). To ovšem souvisí s dlouhodobě nízkou nezaměstnaností v ČR a snahou zaměstnavatelů sehnat pro své provozy vůbec nějakou pracovní sílu. To se nyní s nástupem covidové a post-covidové krize může změnit.

Od ledna mimochodem v Česku začne být účinná novela zákona o pobytu cizinců, která zavádí mimo jiné takzvané povinné integrační prvky – konkrétně absolvování adaptačně-integračního kurzu v délce osm hodin během prvního roku pobytu s platností od roku 2021. Kurz, kteří si cizinci mají platit sami, je má seznámit „s jejich právy a povinnostmi, se základními hodnotami ČR, místními poměry a s kulturními zvyklostmi“.

Zpřísňuje se i postih za neoprávněný pobyt na území České republiky, novela umožní rychlejší zrušení pobytu po spáchání trestných činů. Cizinec bude mít nově povinnost prokázat při kontrole oprávnění k pracovní činnosti, jinak mu hrozí pokuta až 5 000 Kč.