Kraje a města jsou v koronavirové krizi „nárazníkem“ mezi občany a vládou. Právě na hejtmanech a starostech do velké míry záleží, jak převedou do praxe celostátní opatření a zákazy. Krajské a obecní rozpočty teď ale výrazně zatěžují výdaje na zdravotní péči a příští rok můžou mít samosprávy finanční problémy. Vedení krajů a měst si také stěžuje na nejistotu, v níž je vláda udržuje.

„Trneme nad tím, co dalšího vláda nebo Poslanecká sněmovna schválí,“ shrnuje primátor Olomouce Miroslav Žbánek zvolený přitom za vládní hnutí ANO. Starostové totiž často nesou odpovědnosti za plnění rozhodnutí, jež však nemohli nijak ovlivnit, a která jim někdy připadají i nesmyslná.

V současných vládních nařízeních je podle Žbánka skrytý alibismus. „Máme implementovat rozhodnutí, která se týkají například omezení úředních hodin úřadů, ale zároveň nám říká, že nemáme ohrožovat práva občanů,“ popisuje primátor, jakkoli připouští, že centrální vláda se kvůli koronaviru ocitla v nezáviděníhodné situaci.

Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

Zkušenosti hejtmanů a starostů s dosavadním průběhem koronavirové pandemie, a s tím, jak se k samosprávám chová v krizi vláda, zazněly na online diskusi serveru Euractiv.cz.

„Jaro bylo hodně o logistice a schopnosti zajistit ochranné pomůcky. Současný stav vnímám jako naprostou krizi, která se týká především zdravotnictví. Tlak je enormně velký,“ shrnul současnou situaci v kraji liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

„Legislativní a informační chaos byl jedním z největších problémů jarní vlny, ale dalo se to zvládnout. Bohužel v rámci podzimní vlny jsme svědky něčeho podobného. Lidé nevědí, jak se mají chovat,“ dodává výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Co bude příští rok?

Koronavirová krize zatěžuje nejen zdravotnický systém, ale také rozpočet samospráv. Zatímco vláda si finance zajišťuje prodejem dluhopisů, města ani kraje takovou možnost nemají. „Obce nemají informace o tom, jak bude vypadat ekonomika v příštím roce. Neví, na jakých základech mají rozpočtovat,“ říká Vladyková.

Samosprávy proto můžou mít příští rok problém s nedostatkem zdrojů na spolufinancování projektů z unijních peněz. Těch má přitom do Česka v příštích letech přitéct opravdu hodně.

Kromě klasických kohezních fondů vznikají nové fondy, které mají členským státům pomoci s ekonomickou obnovou. Státy ale musejí využít finance v souladu s unijními prioritami, jako je třeba zelená a digitální transformace. Mezi novými zdroji je i takzvaný Fond obnovy (s celkovým rozpočtem pro země EU v přepočtu 20 bilionů Kč) nebo Fond spravedlivé transformace zaměřený na proměnu uhelných regionů.

Jenže Česko na čerpání těchto peněz není připravené. „Ve všech nově vzniklých fondech se prezentují jedny a ty samé projekty, které se budou vzájemně kanibalizovat,“ je přesvědčen Petr Osvald (ČSSD) z kanceláře primátora města Plzně.

Slabé pravomoci, velká odpovědnost

Zástupci krajů a měst navíc nejsou spokojení s tím, jakým způsobem jednotlivá ministerstva čerpání peněz z evropských fondů plánují. Vadí jim například to, že peníze ze záchranného fondu mají putovat na digitalizaci justice.

Dalším nepovedeným příkladem je podle některých hejtmanů a starostů návrh Ministerstva pro místní rozvoj investovat více než čtyři miliardy korun do budování kabin pro sportovce.

„Nerozumím, jakým způsobem se využívání evropských zdrojů ve vládě řeší. Místo toho, aby se nastavil vhodný proces a zpracovávala data, objeví se bez projednání s územními partnery tento nápad,“ kritizuje ministerstvo hejtman Půta.

„Obávám se, že to není jednorázový příklad, ale obecně nepochopení ze strany vlády směrem k samosprávám,“ dodává. A není sám. Právě všudypřítomná nejistota okolo toho, co vláda udělá, teď komplikuje krajům a městům fungování během pandemie a výhled na další roky.

„Kdyby nám vláda dala jistotu, s jakou částkou můžeme počítat stůj co stůj, tak odpadne spousta problémů,“ shrnuje primátor Olomouce Miroslav Žbánek. Jiní krajští a komunální politici vidí řešení v posílení pravomocí samospráv. Jsou podle nich slabé, zatímco odpovědnost je velká.

„Větší pravomoci by neškodily, naopak by prospěly,“ shrnuje bývalý starosta Kladna a nově zastupitel Středočeského kraje Dan Jiránek (ODS).