Sergej Bulba už v 90. letech organizoval v Bělorusku protestní akce a upozorňoval na možnost nastolení diktatury. To bylo ještě před nástupem Aleksandra Lukašenka k moci. V roce 1996 ho KGB odvezla do lesa a nechala zmlátit tak, že málem nepřežil. Od roku 2014 žije na Ukrajině. Je zakladatelem Bílé legie, která organizuje a školí dobrovolníky z řad Bělorusů, kteří se chtějí zapojit do války po boku Ukrajinců. Sám je jedním z těch, kteří to už udělali.

Bulba věří, že ve válce na Ukrajině už nastal bod zlomu. „Podle ukrajinských informací dostali ruští vojáci rozkaz k soběstačnosti. Co to znamená? Že jim Rusko oficiálně povolilo zapojit se do rabování. Také to dokazuje, že Rusko není schopno nasadit zadní jednotky,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Opravdu už nyní věříte ve vítězství Ukrajiny?

Ruská armáda několikrát převyšuje ukrajinskou armádu počtem, ale ruští vojáci nemají vůbec bojovou morálku. A Ukrajinci jsou neporazitelní právě tím, jakého mají bojového ducha a odhodlání ubránit svoji zem. Je to vidět i v tom, že od začátku války se vrátilo do země na 150 tisíc mužů, kteří chtějí bojovat za svou vlast. Vojenské jednotky ani nestíhají zpracovat to množství žádostí. Všichni to berou tak, že je to zásadní okamžik a buď nastane výhra, nebo smrt. Cítím za to vše vůči nim velký obdiv a hrdost.

Objevují se ale zprávy o řadě měst, která Rusové už dobyli…

S některými městy, zvláště těmi, která se nachází poblíž Krymu, neměli Rusové příliš práce, protože vedení měst i mnozí obyvatelé byli už zpracováni ruskou propagandou. Ale mimo tuto oblast si zatím neudrželi nadvládu v podstatě v žádném velkém krajském městě z těch, která dobyli. Vedení řady měst odmítá předat okupantům radnici a místní lidé chodí hromadně do ulic s ukrajinskými vlajkami, zpívají hymnu a například v Berďansku se Rusové nakonec zkrátka sebrali a odjeli. Ani únosu starostů dvou měst se místní obyvatelé nezalekli a chodí demonstrovat za jejich propuštění…

Ovšem některá města jsou už naopak téměř zcela zničená, jako například Mariupol.

Ano, to je samozřejmě hrozné. Já jsem přijel do Mariupolu před měsícem, hned po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu. Tehdy jsme ještě nevěřili, že opravdu začne válka. V Mariupolu jsem byl už v roce 2014, kdy jsme zde dobrovolnicky poskytovali humanitární pomoc. Moje vzpomínky na toto město z té doby byly převážně takové, že to bylo šedé postsovětské město. Žilo zde hodně proruských lidí a bylo nám řečeno, abychom nikde nezveřejňovali naše dobrovolnické aktivity, protože místní lidé toto nepodporovali.

Setkávali jsme se i s nenávistnými pohledy, v nichž byl vidět zároveň strach a zmatek. Ale teď jsem byl překvapen, jak se město změnilo. Bylo příjemné už na pohled, plné parků a zeleně. Pomohla tomu určitě daňová reforma, díky které zůstávalo více peněz ve městech na jejich rozvoj. Začalo se zde dařit také více podnikání a přestěhovalo se sem mnoho lidí z Luhanska a Doněcka, kteří neměli proruské smýšlení, a naopak ti proruští se odstěhovali tam. A během naší letošní návštěvy už jsme se nesetkali s žádnou nenávistí, mluvili jsme s Ukrajinci bělorusky, naše řeči jsou dost podobné, takže si v pohodě rozumíme, a nebyl žádný problém… a teď je většina města v troskách.

Bělorusové nejsou Lukašenko

Zmínil jste, že zpočátku jste nevěřili, že opravdu začala válka. Kdy jste to pochopili a zapojili se do boje?

V prvních dnech jsme byli opravdu přesvědčeni, že Putin jen straší a vyhrožuje. Byli o tom přesvědčeni i naši přátelé tady na Ukrajině. Byli jsme opravdu všichni překvapeni, když Putin potom zaútočil. Neuměli jsme si představit, že v 21. století budou opět použity takovéto metody. Ale jak vidíme, Rusko zůstalo feudálním státem, který je zcela závislý na vůli jednoho člověka. Do obrany Ukrajiny jsme se zapojili v podstatě hned.

Mám na mysli nás Bělorusy, kteří jsme zůstali na Ukrajině po roce 2014. My jsme se mohli zapojit rovnou. S nově příchozími je to složitější, ti musí procházet důkladnými kontrolami. Ukrajinci jsou teď samozřejmě kvůli Lukašenkovi vůči Bělorusům nedůvěřiví a pečlivě je prověřují, než je pustí na své území, natož přijmou do armády. Byli v šoku, když Lukašenko prohlásil, že Bělorusko by se mělo zapojit do bojů, protože brali vždy Bělorusy jako bratrský národ. Snažíme se stále vysvětlovat, že Bělorusové nerovná se Lukašenko, ale je to opravdu obtížné.

Proč tomu tak je? Nemají Ukrajinci dost informací o protestech Bělorusů proti Lukašenkovi?

Je to hodně o tom, že Ukrajinci z podstaty své mentality smýšlí a jednají především emočně, na základě pocitů. V tom se lišíme, Bělorusové více analyzují a rozmýšlí. Ukrajinci se teď cítí Lukašenkovým postojem ranění a zrazení a projektují tyto své pocity automaticky do všech Bělorusů. Například starosta Žitomiru řekl v televizi, že Bělorusové jsou teď jejich nepřátelé.

Setkáváte se tedy s nenávistí i přesto, že chcete bojovat na jejich straně?

Je to spíš tak, že běloruští dobrovolníci se na Ukrajinu jen tak vůbec nedostanou. Naše Bílá legie vytvořila centrum ve Varšavě, kam se dobrovolníci hlásí, už se jich přihlásilo více než tisíc. Prochází tam i výcvikem, ale na Ukrajinu se dostanou jen po důkladném prověření. Ukrajinci se velmi obávají, aby mezi nimi nebyli ruští špioni.

Česká pomoc pro Bílou legii

Jak reaguje na Lukašenka ukrajinská armáda?

Nejvyšší armádní vedení se snaží reagovat na Lukašenkovy výroky velmi korektně a moudře a dělá vše pro to, aby Bělorusko nebylo do války zataženo. Například minulý týden proběhla u Černigova provokace ze strany Ruska, které obléklo část vojáků do běloruských uniforem a ti se měli chystat zaútočit. Mělo to vypadat, že běloruští vojáci už vstoupili na Ukrajinu. Ukrajinci se chystali na protiútok, ale jakmile zjistili, že by to mohli být Bělorusové, tak operaci zrušili, aby nevznikla záminka pro konflikt s Běloruskem.

Další věc je, jak se k nátlaku Ruska staví samotná běloruská armáda – dosud běloruští vojáci ani důstojníci nechtěli válčit s Ukrajinou a zapojení sami bojkotovali. I proto k jejich zatažení do války zatím nedošlo. Ale na začátku tohoto týdne jsme dostali informaci, že důstojníci byli nuceni podepsat, že Rusko dělá na Ukrajině pořádek a denacifikaci a je potřeba mu pomoct. Údajně vyjádřilo nesouhlas jen několik důstojníků na střední úrovni, mnoho jich ale prý podepsalo. Těžko říct, jak to dopadne.

Bílou legii podpořili i dobrovolníci z Česka, jak se k vám dostala jejich pomoc?

Ano, dostali jsme z Česka munici, vybavení i peníze, za které jsme koupili dodávku. Vše jsme si převzali na polských hranicích a přidalo se k nám rovnou dalších dvacet dobrovolníků, kteří prošli výcvikem a prověrkou. Na Ukrajině je ale obecně stále nedostatek munice, helem a neprůstřelných vest – což je zvláštní, protože v roce 2014 se sem přivezlo opravdu velké množství tohoto vybavení. Samozřejmě stále jsou potřeba také léky a zdravotnický materiál.

Obáváte se jaderné hrozby ze strany Ruska?

Všechno záleží na Putinovi a na tom, co ho napadne. To nikdo neví. Chtěl bych věřit, že v Rusku jsou důstojníci, kteří Putina zastaví, aby k tomu nedošlo. Myslím, že Ukrajina se toho určitě obává, zřejmě i proto jedná v některých otázkách spíše opatrně a neútočí bezhlavě. A ani Evropa to nechce riskovat, proto nechce uzavřít vzdušný prostor nad Ukrajinou.

Máte nějaký soukromý odhad, jak dlouho může válka trvat? Vidíte to na měsíce, nebo spíš na roky?

Těžko říct, všichni vidí, že „Blitzkrieg“ nevyšel, ale teď je opravdu těžké říct, jak dlouho to může trvat. Evropa nyní hodně podporuje Ukrajinu i dodávkami zbraní, to může hrát velkou roli. A je dobré si uvědomit, že čím déle bude Rusko tuto okupaci protahovat, o to rychleji se jeho ekonomika vlivem sankcí zhroutí.