Finančník Zdeněk Bakala reagoval na předvolání, které do jeho datové schránky doručila vyšetřovací komise k OKD. Komisi napsal dopis, v němž vysvětluje, proč se před ni nedostaví. Píše, že jeho výpověď by „mohla být jimi zneužita ke zvýšenému tlaku na nezávislé rozhodování policie, státního zastupitelství a soudů“.

„Rovněž tak nemohu být nucen sdělovat Komisi jako svědek informace, jejichž předčasné zveřejnění může ohrozit mou obranu v civilních řízeních, která proti mně byla zahájena,“ píše dále Bakala, který je označován za hlavního aktéra celé kauzy.

Ten v textu zdůrazňuje i to, že se „nedopustil ničeho nezákonného ani neetického.“

Bakala konstatuje, že jeho právo na spravedlivý proces již bylo českou politickou sférou nevratně narušeno, a to nevratně. „Stalo se tak soustavnými a důraznými doporučeními politiků, jak má být rozhodnuto ve věcech, které se mě skutečně nebo domněle týkají. Jsem veřejně označován za tuneláře a prezidentem České republiky je veřejně vyhlašováno očekávání, kdy už budu potrestán; se vší vulgaritou a s užitím kriminálního argotu („do tepláků“ a podobně),“ konstatuje Bakala v sedmistránkovém textu.

Ke stažení: celý obsah dopisu 

Pozvánka pro 27 lidí

Těžební společnost získal Zdeněk Bakala v roce 2004 koupí společnosti Karbon Invest. Výdělečná společnost se v průběhu dalších let dostala do finančních problémů a v březnu 2016 se Zdeněk Bakala a Peter Kadas rozhodli odejít z firmy NWR. Svůj 50,51procentní podíl (v té době prakticky bezcenných akcií) držený přes holding CERCL a přidružené firmy Asental a BXR převedli na NWR ve snaze usnadnit restrukturalizační proces.

Bakala postupně omezuje šíři i jiného svého podnikání v České republice. Již několik let nemá původní trvalé bydliště na šumavské Modravě, zdržuje se obvykle ve Švýcarsku či v USA.

Poslanecká vyšetřovací komise vyzvala k podání svědectví o průběhu privatizace OKD celkem 27 lidí. Vyslechla doposud 15 z nich, včetně bývalých ministrů a premiérů – Vladimíra Špidlu, Bohuslava Sobotku, Milana Urbana a další.

Mezi vyslýchanými byli i řadoví úředníci, kteří privatizaci ve své době připravovali. Před komisi přišel i někdejší právní zástupce Zdeňka Bakaly Radek Pokorný, který však s odvoláním na advokátní tajemství odmítl vypovídat.

Právní kancelář Radka Pokorného mimo jiné připravovala podklady pro Ministerstvo financí (v té době vedeného Bohuslavem Sobotkou, s nímž se Pokorný roky přátelil) , na základě nichž Evropská komise v červnu 2011 odmítla stížnost na nedovolenou veřejnou podporu při prodeji OKD. Tu podalo sdružení nájemníků bývalých bytů OKD.

Když se Andrej Babiš stal ministrem financí, ministerstvo v dubnu 2014 oficiálně přiznalo, že poslalo Evropské komisi v kauze OKD „zavádějící, či dokonce nepravdivé informace“.

Další svědky plánuje komise vyslechnout ještě během srpna a září.

„Mým cílem není a nikdy nebylo mediálně pranýřovat svědky, ale dozvědět se co nejvíce faktů, které skutečně pomohou objasnit důležité aspekty privatizace OKD i následného krachu,“ říká předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti).

Podle něj je hlavním smyslem vyšetřování – bezmála 15 let poté, co doly ovládla finanční skupina Zdeňka Bakaly – identifikovat díry v zákonech a „zamezit podobným fatálním chybám při prodeji státního majetku do budoucna“.

A co Zeman a Klaus?

Černohorský poukazuje například na možnost rozdělení ČEZ, kdy by se část firmy privatizovala a část by s ohledem na snahu vystavět nové jaderné reaktory získal do 100% vlastnictví stát.

„Nezapomínejme, že privatizace OKD se tehdy jevila jako výhodná a Zdeněk Bakala působil jako chrabrý zachránce těžařského kolosu. Vzhledem k tomu, že stále častěji slýcháme o privatizaci ČEZu, měli bychom být na pozoru a nedopustit, aby se podobný scénář opakoval,“ upozorňuje Černohorský.

Závěrečnou zprávu plánuje vyšetřovací komise poslanců zveřejnit během letošního podzimu.

Své by přitom komisi mohl oficiálně a do protokolu sdělit současný prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Oba se vedle jiných, výše zmíněných politiků v případu OKD v minulosti aktivně angažovali; oba mají svůj podíl na tom, že doly získal – nyní široce kritizovaný – Zdeněk Bakala.

V době, kdy byl premiérem Václav Klaus, v roce 1997 přišel stát snížením základního jmění v OKD o těsnou majoritu.

Jen rok poté se do kauzy OKD otiskl i Miloš Zeman. Za jeho premiérování Karbon Invest získal 48,5% podíl v OKD, stát držel už jen 45,88 % a postupem času většinoví majitelé vytlačili z orgánů společnosti zástupce státu, který se nedokázal účinně bránit, a nad firmou tak ztratil jakoukoliv kontrolu.

Až poté, v březnu 2004, vše završil (už za vlády Zemanova nástupce Vladimíra Špidly), prodej menšinového podílu státu za 4,1 miliardy korun.

Karbon Invest – s již jasně většinovým podílem v OKD – poté od Koláčka a spol. za neznámou částku koupil Zdeněk Bakala.

Na to, že vyšetřovací komise Zemana nepředvolala, a předseda komise Černohorský se s ním jen neformálně sešel, upozorňuje ve svém dopise i Bakala:

„Samotný předseda již stačil překročit několik zásadních pravidel činnosti komise. Například namísto toho, aby řádně předvolal k výslechu prezidenta republiky, chtěl-li slyšet jeho názor, ohlásil veřejně svou návštěvu u dotyčného za účelem zjištění jakýchsi informací, které považuje za důležité z hlediska úkolu Komise.”