Babišova nová kniha vsází na ducha řetězových mailů. Ale senioři nejsou loutky, říká expert
Nespokojenost a frustraci zejména starších lidí fenomén řetězových mailů nejen odráží, ale také cíleně podporuje. Témata, obvykle smyšlená, záměrně pokřivená, či burcující proti domnělým nebezpečím, pak dále prostupují i sociálními sítěmi a dalšími věkovými skupinami. „Nedělejme ale ze seniorů ovce a záškodníky jen proto, že volí někoho jiného než my,“ říká expert na dezinformace Jaroslav Valůch z organizace Transitions.
Jsou řetězové e-maily mýtická zbraň českého populismu a manipulací, která dokáže rozhodovat volby?
Na jednu stranu jde o silný nástroj, jehož dopad a vliv bych nepodceňoval, na druhou stranu se z nich ale stává v jistém smyslu mýtus. Řada lidí přeceňuje sílu tohoto kanálu a podceňuje schopnosti seniorské populace. Jde o fenomén, který je zde rozšířený a je pro Českou republiku poměrně specifický. To však neznamená, že by šlo o nějaký jeden konkrétní nástroj, kterému bychom měli věnovat větší pozornost než těm ostatním. Řetězové e-maily fungují podobně jako jiné kanály soukromé komunikace využívané pro šíření dezinformačního a nenávistného obsahu, ať už jde o různé messengery, neveřejné facebookové skupiny nebo Telegram.
V čem se tedy řetězové maily přeceňují?
Problém je v tom, že se o tom mnohdy mluví jako o problému, který když vyřešíme, tak bude po problémech. Tak to ale není. Řetězové e-maily jsou jen symptom, nikoliv příčina. Lidé si vždy najdou kanály, jak sdílet to, co je zajímá, nebo čeho se bojí. I na sociálních sítích se hojně sdílí informace, které jsou manipulativní, často lživé a hrubě nenávistné vůči některým skupinám. A dělají to lidé, kteří zdaleka nejsou v seniorském věku.
Tím ale nechci říct, že by nešlo o účinný nástroj, jak ovlivňovat veřejné mínění. Naopak. O tom, že je funkční, máme i poměrně nový důkaz v současném politickém marketingu. Je jím nová předvolební kniha premiéra Andreje Babiše „Sdílejte, než to zakážou!“.
V jakém smyslu?
Je jimi jasně inspirovaná a napsána je jako jedna dlouhá řetězová zpráva. Od titulu, přes témata, formu i způsob vyprávění, až po ty jednotlivé apelativní fráze typu „Přečtěte si pravdu!“. Fakt, že se tento způsob komunikace rozhodl využít marketingový tým hnutí ANO, který má bezpochyby možnosti a zdroje poměrně přesně analyzovat pocity ve společnosti a reagovat na ně, svědčí o tom, že to funguje.
Mají e-maily, ale neznají rizika
Řetězové e-maily cílí především na seniory. Vy pro ně pořádáte semináře a kurzy o tom, jak se bezpečně pohybovat v online prostoru, i o problematice řetězových zpráv. Někdy to ale působí tak, že lidé seniory považují za zmanipulovatelné loutky, které návalu neověřených a nevyžádaných zpráv nejsou schopny vzdorovat. Jaká je vaše zkušenost?
Tahle představa je častá, ale je strašně nefér. Označit kohokoli jen na základě jeho věku za neschopného není správné. Senioři jsou velmi diverzifikovaná skupina, kterou ale často máme tendenci házet do jednotné kategorie, kterou trochu pejorativně označujeme slovem „důchodci“. Musíme si ale uvědomit, že jejich životy se spolu s věkem ubíraly různými cestami. Věk není ten správný faktor, na základě kterého definovat jejich schopnosti.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Mnohem důležitější pro orientaci v online prostoru a jejich tendenci podléhat falešným zprávám jsou jejich životní zkušenosti, profesní dovednosti, vzdělání a především aktivita a chuť se dál vzdělávat. To jsou dělící linie. Senioři sice začali využívat internet až v pozdějším věku, což vede k tomu, že je pro ně i komplikovanější se v něm pohybovat, ale nesnižuje to jejich kritické myšlení. I typický senior, který byl celý život zvyklý konzumovat zpravodajství z České televize a obecně věří veřejnoprávním médiím, při vstupu na internet spadne do hlubin algoritmů sociálních sítí či vyhledávačů. To ho rychle zavede do míst plných dezinformací a nenávisti vůči mainstreamovým médiím. Z toho se bez nějakého průvodce, který by lidem v internetových začátcích říkal, na co si dávat pozor, nelze dostat.
Jakou roli v tom, že tomu nakonec podlehnou, hrají jejich vlastní negativní postoje a emoce?
Zásadní. Nejdůležitější je pocit rozhořčení, který doprovází typické otázky „Co na nás zase někdo chystá?” nebo „Co zase kdo udělal?“. To je ta nejsilnější psychologická věc, která pohání obchodní model sociálních sítí i komunikaci v rámci e-mailů. To doprovází strach a pocit ohrožení, což jsou mobilizační faktory k obraně vůči něčemu, co si myslím, že mě ohrožuje, nebo vůči něčemu novému, v co nemám důvěru. A následuje snaha varovat své blízké tím, že tu „informaci“ pošlu dál.
To mluvíme o příjemcích. Pak jsou tady ale ti aktivnější, kteří ty manipulativní zprávy nejen přeposílají, ale sami tvoří. Jaké jsou jejich motivace?
Tvůrci mohou mít různé důvody. Může jít o důvody ekonomické, společensko-politické, populistické nebo to mohou rozesílat i z přesvědčení. Někteří chtějí sdílet a šířit údajnou pravdu, ale to není dominantní důvod. Tím je spíše fakt, že jde o prostředek jistého sociálního kontaktu. E-maily je zásobují tématy, která potom mohou přednést na rodinné grilovačce a být za toho, kdo přinese něco objevného, zajímavého a šokujícího. V určitém slova smyslu chtějí pobavit svou sociální skupinu.
Dalším častým motivátorem je honba za uznáním a vlivem. Může jít o lidi, kteří chtějí dokázat, že navzdory svému věku a tomu, že je společnost má za „neproduktivní důchodce, kteří jsou přítěží a volí nežádoucí politiky“, mají nadále nějaký vliv a dopad.
Kdy se člověk rozhodne přijít na váš kurz? Cítí se sami senioři zneužitelní?
V seniorské populaci je zhruba deset procent lidí, kteří jsou aktivní a chtějí se vzdělávat. Ti chodí na kurzy v místní knihovně, klubu nebo na univerzity třetího věku. Pokud tedy přijde nabídka nového zajímavého tématu, publikum si najde. U řady z nich jsou spouštěčem zájmu právě řetězové e-maily s tím, že jim to posílají známí a je toho tolik, že už neví, jak na to reagovat, neví čemu věřit a jak si to ověřovat. Cítí se znejistění, byť třeba tuší, že ty informace nejsou pravdivé. Když jsou opakovaně bombardovaní různými verzemi událostí, které jsou v rozporu s oficiálními verzemi, tak i člověk, který je schopný vyhodnocovat tok informací poměrně s přehledem, časem pod tou tíhou nepřehledných informací zaváhá.
Nenechat si zničit rodinné vztahy
Ta rozdílná interpretace událostí vede ovšem často k hodně třaskavým diskuzím i mezi příbuznými…
Ano, i z těchto osobních důvodů za námi senioři přicházejí. Vidí třeba, že se jim vlivem názorových střetů mění vztahy v rodině. Zná to mnoho z nás, že naši prarodiče jsou vyděšení z nějakých hrozeb a nelze se s nimi o tom třeba ani bavit, obzvlášť pokud jde o příjemce řetězových e-mailů. Vznikají rodinná nedorozumění a rozpadají se mezilidské vztahy. Proto to i řada z těch seniorů řeší, protože to vnímají a nechtějí si tím nechat zničit rodinu nebo vztahy s přáteli.
Je tedy tohle ten primární problém řetězových e-mailů a dezinformací? To, že rozdělují společnost i v těch nejužších společenských vazbách?
Senioři nejsou ani ovce, oběti hybridní války a ani záškodníci, kteří se rozhodli mladším lidem pokazit život na planetě Zemi. To jsou stereotypy, které nejsou funkční a férové. Základem našeho přístupu by měla být snaha nejprve pochopit, jakou roli v jejich životech hrají informace, jejich zpracovávání a sdílení, jaké mají v tomto ohledu potřeby a obavy, a na základě toho společně rozmyslet, jakou nabídku a v jaké formě jim představit.
Našim cílem není boj proti řetězovým e-mailům, protože jde jen o nástroj, který bude za pár let nahrazen jiným. Důležité je pro nás porozumět tomu, co jsou ty příčiny, že lidé obecně takto s těmi informacemi nakládají, a posílit důvěru lidí ve vlastní schopnosti se zorientovat v informačním prostoru a posílit jejich důvěru v principy kvalitní žurnalistiky. Je na místě ukázat, že se zde nadále dobrá novinařina dělá. A naopak, novinářské obci tím dát trochu najevo, že je zde velká část společnosti, jejíž potřeby byly v mediálním mainstreamu opomíjeny a že by nikomu neuškodilo, kdyby za nimi vyráželi častěji.
Jak má podle vaší zkušenosti postupovat člověk, který má příbuzného, který konzumuje dezinformační média, chodí mu řetězové e-maily, a on s těmi informacemi nakládá jako se zjevenou pravdou?
Ono je to strašně citlivé a specifické, záleží na vztazích uvnitř rodiny. Sám si myslím, že jsem v tomto procesu efektivnější s lidmi, se kterými se neznáme, než s vlastními příbuznými. Pokud bych ale měl něco doporučit, tak jedině trpělivost. Lidé, kteří zapadnou do světa konspiračních teorií, nemají jednoduchou cestu ven. Neřeknou si: „Konečně chápu že tady to je nesmysl, protože tady je to vyvrácené, díky že jsi mě na to upozornil.“
Svět konspirací jim totiž nabízí obrovskou úlevu od pocitů frustrace z pocitu chaosu a informačního přehlcení. Najednou jim věci začnou dávat smysl, objeví v nich řád. Mohou jasně ukázat prstem na jakési temné hráče v pozadí, kteří to všechno řídí a jsou za to zodpovědní. Obyčejnému člověku, který se cítí dlouhodobě opomíjen, třeba politiky či médii, to navíc dodá pocit důležitosti – najednou se stává hrdinou v dramatu, kde stojí temné síly proti obyčejnému člověku, jako je on sám.
Takže důležitá je empatie?
Ano. Pokud se však člověk začne uzavírat do nějakých svých bublin kamarádů na Facebooku, kteří řeší pořád dokola jen to stejné, tak je dobré ho nenechat se odříznout od rodinných vazeb. Nechat ho si tím třeba i projít, ale nevzdat to s ním. Funguje dobře se doptávat na otázky, odkud tu danou informaci má, proč je to pro něj důležité a proč věří tomu a tomu zase ne, ale smiřme se s tím, že to nemusí mít žádný efekt. Buďme realističtí v tom, čeho můžeme dosáhnout.
Je to ale i úkol pro vládu, pro stát. Není možné na jednu stranu chtít účinně vyřešit hrozbu dezinformačních řetězových emailů u seniorů, a současně neustále krátit obecní rozpočty o položky, které byly zásadní pro kvalitní společenský život seniorů v obci. Nelze se ani tvářit jako srdnatí bojovníci proti dezinformacím z Ruska a Číny, a přitom navrhovat a přijímat legislativu, která opět těžce dopadne na marginalizované skupiny, jako jsou právě sociálně slabší senioři. To způsobí jen další společenský rozpad, polarizaci a sociální vyloučení.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
34 komentářů
Nevím, čím to je, ale přestože jsem už přes dvacet let v důchodu, ještě jsem žádný dezinformační řetězový mejl nedostal ….. jestli ty zprávy o tom, jak jsou tím důchodci zavaleni, není taky dezinformace! Jako tvrzení, že drtivá většina důchodců volí Babiše a přitom (asi podle CVVM ???) ho volí jen každý čtvrtý.
Zkušenost. Zavaleni e-maily senioři nejsou. On stačí tak jeden měsíčně pro utvrzení názoru.
Ani ten „jeden měsíčně“ mi ještě nepřišel ….
Buďte rád. Ušetříte si nervy.
Třeba vypadáte mladě. 😛
Tedy, jak to teď čtu, tak se opět nemohu ubránit obavě, že vnuceným stereotypům podléhají právě naopak ti na druhé straně, kteří proti řetězovým e-mailům (popř. fake news obecně) bojují. Už samotná věta “
„..typický senior, který byl celý život zvyklý konzumovat zpravodajství z České televize a obecně věří veřejnoprávním médiím“ vyznívá (slušně řečeno) nesmyslně až to řve. Rovněž že (a že to pořád opakuji). starosti o generaci i internetu neznalých seniorů – 30 let poté co k nám byl ten internet zaveden, jest opravdu dojemná a naivní..:)))
V čem spatřujete nesmyslnost té věty? Já bych ji dokonce vztáhnul tak na tři čtvrtiny celé dnešní populace.
Ale vůbec ne, mrkněte se občas na grafy sledovanosti, ČT má celkově tak třetinu. z celého trhu.
Ovšem velice zajímavý je publikovaný údaj “ Top 20 ČT za rok 2020 https://img.ceskatelevize.cz/boss/document/1787.pdf?v=1
Kde se dočtete že největší sledovanost mají na ČT pohádky:))
Musí, když je žádná jiná televize nevysílá ….
Musí ? Na to je nějaký zákon Tondachu ? Nebo pohádky jsou uspokojení veřejnoprávního celospolečenského zájmu ? Podobně asi jako vysílání pro menšiny v romském jazyce ? Tam to alespoň chápu. Od toho veřejnoprávní TV je. Ale pohádky ??!!
Pokud by věřili těm veřejnoprávním médiím, pak by nevěřili řetězovým e-mailům, hlásajícím velice často pravý opak. Právě proto, že se veřejnoprávní média opakovaně proflákla, mají řetězové e-maily takový dopad na smýšlení lidí, nejen seniorů.
Z mého úhlu pohledu mi nepřijde, že by ČT nějak škodila Babišovi a komunistům. Jede jeho agendu, stejně jako ty e-maily. Pokud už zmíní nějaké jeho opletačky se zákonem, nezapomene to uvést slovy údajný, odmítá, atp. A běžný důchodce si opět řekne (jako nad e-mailem): „kdoví jak to bylo, vždyť se nic neví, zase ho jen pomlouvají“.
Souhlasím s Vámi z celého srdce a zdarma přidám jednu malou konspirační teorii: vzhledem k tomu, že už je to tady moclikátý článek na téma těch smrtících řetězových emajlů, není to samo sebou. Podle mého názoru jsou řetězové emajly vybranou záminkou (stejně jako např. dětská pornografie nebo terorismus) k dalšímu utužení cenzury internetu.
Přesně :-).
Faktem je, že jsem se setkal se seniory, pro které byl vstup do EHS životní metou (po celou dobu života v socíku) a nedali si vysvětlit, že EU není jen přejmenovaná EHS, ale cosi, co se stále více blíží moskevskému Politbyru. A nedivím se, že nyní, když zjistili, že ty kritické hlasy, na které tenkrát nedbali, mají pravdu, „podléhají desinformacím“.
MMCH, můj tatínek se v 80ti naučil užívat počítač s Linuxem a psát v Open Office org.
….ale ona ta EU opravdu není přejmenovaná EHS, ani cosi, co se stále více blíží moskevskému Politbyru! A věřím, že nikdo z nás takovou pitomost nezjistil!
EHS byla o hospodářství. EU je o vnucování ideologie. Tedy (to druhé) přesně to, co dělalo to politbyro (včetně těch tanků v roce 1968).
Volný pohyb osob, zboží a služeb (=EHS) jednoznačně ano. Postihování států za jejich demokratickými parlamenty přijaté zákony, odporující šíleným a perverzním ideologiím (EU) jednoznačně ne.
Nepůjde-li EU zreformovat zpět na EHS, pak je třeba z ní odejít, nebo v součinnosti s dalšími nespokojenci ji rozbít.
Jak to myslel autor s větou „Je to ale i úkol pro vládu, pro stát.“? Jakože by Babiš či Maláčová vzdělávali seniory? To, se obávám, se již děje a výsledky vidíme.
no nelze s timto uplne souhlasit, byt je to jinak podnetny clanek. jde o to, ze jsou opravdu seniori a „seniori“ a ti, kteri nejcasteji podlehaji dezinformacim a temto nesmyslum v retezovych emailach jsou specificka skupina, nekdy se jim rika tzv. rudi duchodci, i kdyz ani to neni uplne presne..a bohuzel jich je v seniorske skupine nejvetsi zastoupeni, to je fakt a uz se to ukazalo napr v ve volbach 2018, kdy naproste bludy sirene timto kanalem o Jirim Drahosovi zasadne pomohly Zemanovi obhajit svuj mandat, vysledek vidime a je to dost tristni a desive…samozrejme jakakoli aktivita jak s tim bojovat se pocita, ale obavam se ,ze to zatim ani zdaleka nestaci. ono totiz neni ani normalni to, ze jak Bures naprosto totalne nezvladl pandemii, at uz zdravotne, komunikacne nebo ekonomicky, tak porad ty volby muze vyhrat a mozna i sestavit vetsinovou vladu, a k tomu tyto emaily taky prispivaji, i kdyz to neni jen o tom..
Ono to přece jen bude jinak!
Jednak neexistuje žádný seznam emailových adres důchodců, aby se důchodcům tímto kanálem daly posílat „mejly s určitým obsahem“ a za druhé mi tehdy asi tak pětatřicetiletá středoškolačka řekla: Zemana jsem volila, protože nás dobře chrání před uprchlíky“! Blbci jsou i mezi mladými!
jednak netvrdim, ze to je pouze mezi duchodci, ale oni jsou hlavni cilovka, vim to i od znamych co to dostavaji od prave takovych, tihle to sice ignoruji ale vsichni urcite ne. k te stredoskolacce – jak vite, ze to neni prave ten trollici duchodce nebo kdokoliv, kdo to siri, kdo se za ni jen vydava? proste je to tak, vetsina adresatu techto vylhanych nesmyslu jsou duchodci, byt jsou samozrejme i jine skupiny, ale uz ne tak pocetne..
Tondachu, a vy tu ty uprchlíky (či spíš „uprchlíky“) chcete?
A jakéže bludy o Drahošovi se těmi kanály šířily? Já mám za to, že alespoň vše, co se dostalo ke mě, bylo ověřitelné z více zdrojů jako pravdivé.
Když se nad tím zamyslíte, je nějaký logický důvod proč by akurát senioři podléhali dezinformacím, když to jsou právě ty generace, které se životem v totalitě naučily že se v přístupných médiích lže?? A nejenom v totalitě, i ty dekády po sametu je naučiliy že slibům (jakýchkoliv) politiků se věřit nedá…
No a pokud se týče souboj Drahoš – Zeman, ten se, při dobré paměti vedl velice tvrdě na obou stranách, i Drahošovi příznivci pomluvili na Zemanovi co se dalo.
A proto ti v totalitou naučení důchodci se slzou v oku sledují okres na severu či 30 případů majora emana. Problém je jinde, říká se mu alzhaimr.
Nadpis článku obsahuje HOAX. V případě tiskoviny „SDÍLEJTE, NEŽ TO ZAKÁŽOU!“, se jedná o volební leták formátovaný jako kniha. Napsal jsem „jako kniha“, protože se o skutečnou knihu nejedná. Proč? Protože nemá ISBN. Každá kniha vydaná v českých nakladatelstvích musí obsahovat ISBN. ISBN (International Standard Book Number, mezinárodní standardní číslo knihy), je číselný kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání.
Kosmova kronika taky nemá ISBN a přesto je to kniha.
Kniha je v podstatě jakýkoli delší souvislý text. Dokonce nemusí mít ani formát kodexu (ve starém Římě a některých dalších zemích byly knihy fyzicky papírové svitky).
Nehledě k tomu, že když kniha vyjde ve více vydáních, tak má různá ISBN, takže ISBN spíš charakterizuje vydáním nikoli knihu.
…. z čehož lze logicky dovodit, že žádnou knihu Babiš nevydal. Tím pádem ji ani nemůže („nezávisle“) prodávat, musí ji jen rozdávat. Ono také, kdo by si ji koupil, že? Čtyřsetstránkový opus nebude levná záležitost. Uvidíme, kde se tisk takového díla projeví jako nákladová položka. Že by na transparentním volebním účtu ANO? V marketingových nákladech Agrofertu? Nebo že by p. premier rozbil prasátko?
Z čehož lze logicky odvodit, že absence ISBN nemá s tím, zda to je či není kniha, naprosto nic společného. A zdarma se dá získat i spousta jiných textů, komerčních i nekomerčních.
Jako „knihy“ běžně užívám i katalogy různých firem, informace o laboratorních materiálech apod.; některé ISBN mají, jiné nikoli. Ale všechny mám na knihovní poličce, spolu s dalšími knihami 🙂
Moje chyba. Domníval jsem se, že jako vědec rozlišujete mezi „sepsáním knihy“ a „vydáním knihy“. O definici knihy se s vámi nijak nepřu.
Prostě, berte to tak, že ISBN není podmínkou pro to, aby se nějakému svazku listů v obalu (nebo svitku) říkalo kniha.
ISBN má snad nějaký vztah ke komerčnímu využití toho, co natisknete a svážete, ale nekomerční kniha se prostě může bez toho obejít.
A je otázka, jestli to Babiš pasíroval přes nějakého nakladatele, nebo jen přes nějakou tiskárnu s vazárnou. Asi by s absencí ISBN narazil kdyby to chtěl prodávat, což zřejmě nehrozí.
IMHO kdyby to šlo přes nakladatele, musela by se na to nasadit cena, zatímco takto se to dá vykázat jako tisk + svázání, což vyjde na nižší částku (a zbude mu víc peněz na jiné akce v rámci kampaně). Nicméně to nevnucuji, jen mě to napadlo jako možnost.
No sláva, konečně si rozumíme.
Honza – sranda.Po té knize se „zapráší“.Lidi nezajímá,kde na to Babiš vzal,ale rádi si ji přečtou.V levných knihách na ní neberou záznamy (antibabiš pracuje),ale vy všichni slintalové berete jako skupinu důchodci,jako že jsme blbečci.Musíte rozlišovat,já na př.85 r.,reálka s latinou,VŠ – takže se s Vámi klidně porovnám.Chudáčku,ani nevíš,že starobních důchodců je 2,4 mil. a od Babiše jsme dostali letos 7,1 procent přidáno! – pozor!každý měsíc 7,1 procent,takže který zaměstnavatel to může udělat?
Lidi to zajímat nemusí, kde na to vzal, ale orgány dohlížející na dodržování pravidel (zákonů) politické soutěže by to zajímat mělo.
Co se týče Levných knih, tam bych to spíš tipoval na problém s absencí toho ISBN (ale jist si tím nejsem).
I inteligentnímu člověku se po sedmdesátce již většinou (čest výjimkám) „zužuje obzor“. Když se ho zeptáte na princip poslední odvysílané reportáže ve zprávách, tak zjistíte, že z toho vnímal každé desáté slovo. Z toho plyne moje skepse, že by takový člověk četl čtyřsetstránkovou knihu a ještě nad ní přemýšlel. Zadarmo si ji vezme, to ano, i podepsat si ji nechá, ale tím to končí.
Vzdělání máme stejné, včetně té latiny.