Česko stále nepřejalo do svého právního řádu novou směrnici EU proti praní špinavých peněz, lhůta přitom vypršela už 10. ledna. Někteří právníci i europoslanci kromě průtahů upozorňují i na to, že způsob, jakým se vláda zatím snaží směrnici do Česka převést, vyhovuje premiéru Babišovi. Vládní návrhy totiž obcházejí povinnost uvádět skutečného vlastníka firem ve svěřenských fondech, do kterých premiér převedl svůj majetek.

Novely českých právních předpisů kvůli takzvané AML směrnici (anti-money laundering directive) měly být schváleny už na počátku roku. Nedodržení transpoziční lhůty tedy nelze zdůvodňovat ani nouzovým stavem, ani řešením koronavirové krize.

A pochybnosti vyvstávají i nad celým procesem transpozice, který je nejen pomalý, ale podle opozičních politiků či neziskových organizací i nestandardní. Důvod je podle nich jasný – směrnice má v první řadě odkrýt skutečné vlastníky firem a posílit kontrolu a transparentnost čerpání evropských peněz, což se vláda snaží obejít.

Text Lukáše Hendrycha vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

Kromě změn zákonů týkajících se legalizace výnosů z trestné činnosti, financování terorismu či hazardních her totiž AML směrnice předpokládá i přijetí novely zákona o evidenci skutečných majitelů. Předkladatelem novely je ministerstvo spravedlnosti.

Následkem důsledné transpozice směrnice, zejména pak přijetí zmíněné novely, by mělo být například i to, že český premiér Andrej Babiš bude oficiálně veden jako skutečný vlastník nejen svěřenských fondů, ale také firem vlastněných těmito fondy.

Dosavadní vládní návrhy ale tuto povinnost podle právníků i nadále obcházejí. Na problém nedostatečné transpozice směrnice upozornila i únorová kontrolní mise Evropského parlamentu. Její závěry by měly být zveřejněny již na konci dubna.

Transpozice šitá na míru premiérovi

„Jedná se o návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který byl původně pokoutně zařazený na program jednání vlády 16. března v době narůstající koronavirové krize a po veřejné kritice byl následně z programu stažen a rozhodně jej nelze považovat za řádné provedení evropské směrnice,“ upozorňuje na nedostatky připravované transpozice český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09, EPP).

Premiér stejně jako ministryně spravedlnosti Marie Benešová takovou kritiku odmítají. Podle Niedermayera je ale současné znění novely šité přímo na míru Andreji Babišovi a jde proti účelu směrnice.

„Návrh by v praxi vedl k tomu, že by Andrej Babiš sice měl být zapsán jako skutečný vlastník svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II, ale nemusel by být zapsán jako skutečný vlastník právnických osob vlastněných oněmi svěřenskými fondy,“ dodává.

Předseda vlády by se díky tomu podle Niedermayera mohl vyhnout aplikaci českého zákona o střetu zájmů, který pracuje pouze s pojmy veřejný funkcionář, ovládající osoba či obchodní společnost, a nikoli s pojmem svěřenský fond.

S tím souhlasí i europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský (EPP), podle kterého by vytvoření výjimky pro svěřenské fondy v budoucnu přineslo i žalobu na Česko u Soudního dvora EU.

„Nejkontroverznější na tom je hlavně to, že se do návrhu zákona vládní hnutí ANO pokusilo propašovat výjimku pro svěřenské fondy. Pokud toto projde, bude to v rozporu s původním evropským návrhem a může to skončit až dalším řízením o nesplnění povinnosti,“ myslí si.

Povinnost firem uvádět své vlastníky v evidenci skutečných majitelů v Česku existuje už od roku 2018. Za nesplnění této povinnosti ale nyní nehrozí žádné sankce, informace nelze ověřit a evidence je navíc neveřejná.

„Třeba v České republice se to proto řeší jen prostým čestným prohlášením. To už v praxi řada lidí obchází. AML směrnice to ale chce změnit, zavést větší kontrolu, transparentnost i případné sankce,“ upřesňuje Zdechovský.

Slovensko jako příklad

Nová směrnice tak ve své podstatě napravuje nedostatky své předchůdkyně z roku 2015.

„Rejstřík skutečných majitelů bude muset být veřejný a informace v něm ověřitelné. Předchozí česká implementace to na rozdíl od jiných států nezajistila,“ upozorňuje europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA).

Koncern Agrofert tak podle stávajících předpisů v současné evidenci neuvádí Andreje Babiše jako svého konečného vlastníka, podle Peksy však nová směrnice umožní, aby tato informace byla v budoucnu přezkoumatelná a ověřitelná.

Příkladem může být slovenská úprava, která je v tomto ohledu oproti té české přísnější a důslednější. I proto v tamním rejstříku skutečných majitelů je Andrej Babiš veden jako jeden z vlastníků svěřenských fondů, navíc s výhradním postavením, což z něj činí i osobu s rozhodujícím vlivem, která je tzv. konečným uživatelem výhod.

„Sám Agrofert v dokumentech, které jsou ve slovenském rejstříku, přiznává, že Andrej Babiš je zakladatelem dvou svěřenských fondů, do kterých Agrofert vložil. Ve fondech jsou ještě další čtyři lidé: Babišova manželka Monika a tři právníci Agrofertu, Alexej Bílek, Václav Kotek a Zbyněk Průša. Ale Babiš mezi nimi má výsadní postavení, může kohokoliv z nich sám odvolat, a přitom je neodvolatelný. Podle dokumentů je tedy Babiš takzvaný beneficial owner, Slováci to překládají konečný uživatel výhod. Skutečný majitel jako osoba s rozhodujícím vlivem, u svěřenských fondů i jeho zakladatel. Tedy osoba, která čerpá z činnosti fondů prospěch,“ vysvětluje šéf TI David Ondráčka.

Právníci ze sdružení Rekonstrukce státu pak upozorňují, že pokud bude v České republice směrnice transponována v podobě, jak je nyní navržena, premiér své skutečné vazby na firmy vložené do svěřenských fondů i nadále skryje.

„Jako velmi problematickou pak spatřujeme především výjimku, díky které by obchodní korporace vložené do svěřenských fondů své skutečné majitele neuváděly dle pravidel pro určování skutečného majitele svěřenského fondu,“ uvádí organizace.

„Nesystémová výjimka se do zákona dostala na poslední chvíli, vztahuje se na relativně úzký okruh firem a vzbuzuje podezření, že se v návrhu objevila za účelem zvýhodnění společnosti Agrofert a předsedy vlády Andreje Babiše. Naše platforma proto považuje za nejvhodnější výjimku vyškrtnout,” uzavírá právník Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.