Až se budeme divit velké vodě… V Česku se běžně staví v záplavových oblastech
KOMENTÁŘ. Sice platí, že kdo je připraven, není překvapen, přesto se může stát, že po extrémních deštích budeme s překvapením sledovat, jaké škody u nás povodně po letech opět napáchaly. A jak je možné, že třeba i na domech, které vyrostly v posledních dvaceti letech – v záplavových zónách.
Předpovědi počasí slibují Česku pořádnou dávku deště. Meteorologové varují před povodněmi na většině území, zejména ve východní polovině s extrémním stupněm nebezpečí, upouštějí se přehrady, hasiči drží pohotovost, ruší se některé společenské akce.
Od pátečního večera meteorologové očekávají výrazné vzestupy hladin vodních toků. Největší problémy můžou přijít během soboty a neděle.
Když mizí paměť
Aniž chceme cokoli přivolávat, pokud se zopakují mohutné povodně podobné letům 1997 a 2002, jak se nyní varuje – budou dost možná i místa, kde za vzniklé škody bude moct jen lidská hloupost a hamižnost.
Tvářit se, že problém se stavbami v rizikových oblastech vlastně vůbec neexistuje, umožňuje i – zřejmě záměrná – nečinnost úřadů.
Poslední plošné, rozsáhlé povodně byly v Česku ty v roce 2002. Třeba v Praze byly impulsem ke stavbě nových nákladných protipovodňových opatření, dokonce i k proměně celých čtvrtí, jak je vidět na pražském Karlíně.
Od té doby ale stihla dospět jedna generace a lidé dokážou i rychle zapomínat. Třeba na to, že jsou místa u řek, kde se prostě stavět nemá, dokonce nesmí. A přesto se tam v posledních dvaceti letech stavělo.
Důkazy o tom přinesl ve své kontrolní zprávě z roku 2020 Nejvyšší kontrolní úřad. Ten se zabýval 40 stavebních projekty dokončenými v letech 2015 až 2018 v místech ohrožených povodněmi a s ohledem na varovné předpovědi je dobré si zprávu připomenout.
Závěr byl jednoznačný: staví se dokonce i v takzvaných aktivních záplavových zónách. Tedy tam, kde by ze zákona měla vznikat jen některá vodní díla a „nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury“.
Na jeden takový do očí bijící případ upozornila před časem organizace Kverulant: velký bytový projekt Prague Marina II v pražských Holešovicích byl povolen a postaven na základě zfalšovaných povodňových map. Bytový komplex se stovkami bytů vznikl v aktivní zátopové zóně.
Od roku 1997 do roku 2013 zasáhlo území Česka hned deset významných povodní, zemřelo při nich 123 lidí, škoda na majetku byla vyčíslena na 186,4 miliardy korun.
Tvářit se, že se nic neděje
U čtvrtiny ze zkoumaných případů podle NKÚ nikdo nepodal u správce povodí žádost o vyjádření, další pak vznikly i přes jejich nesouhlas.
Tvářit se, že problém se stavbami v rizikových oblastech vlastně vůbec neexistuje, však umožňuje i – dost pravděpodobně záměrná – nečinnost úřadů.
„K výstavbě v oblastech s velkým rizikem povodní docházelo také kvůli tomu, že pro některé části vodních toků s významným povodňovým rizikem příslušné úřady nestanovily záplavová území a nevymezily aktivní záplavové zóny,“ konstatuje zpráva NKÚ.
Velká voda je přitom nebezpečný a smrtící živel. Od roku 1997 do roku 2013 zasáhlo území Česka hned deset významných povodní, zemřelo při nich 123 lidí, škoda na majetku byla vyčíslena na 186,4 miliardy korun.
Snad k nám příroda bude i přes lidskou hloupost, bohorovnost i hamižnost ještě chvíli shovívavá.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Babiš se chlubil, že dal Ukrajincům „62 tisíc eur v keši“. Porušil tím zákon
Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
27 komentářů
Jeden perfektní příklad (byť jeden z mnoha) je v Č.Budějovcích. Při záplavách v roce 2002 jsem byl v Č.Budějovicích po celou dobu. Vím kde kam sahala voda. A přesto, developerský vykuk postavil celou čtvt v ulici Potoční, která byla tehdy kompletně pod vodou. Ono toho je tam ale daleko víc, ale vypisovat to vážně nebudu.
Není to trochu imbecilní? Vezmou si předraženou hypotéku na předražený developerský domy, budou to platit celý život… ale je jim absolutně jedno, kde ten dům stojí? Ani jim nepřijde divné, že pojišťovna chce za pojistku „nesmysl“ (pojišťovna ví dokonale o co jde, pokud to vůbec pojistí!), tak si to většina ani nepojistí.
To je vrchol idiocie. Rozhodně nikomu nic špatného nepřeju, ale následná solidarita, která se zcela jistě objeví ve formě nějaké veřejné sbírky? To ode mně fakt nečekejte. Mentálně postižené již podporuji – v chráněné dílně.
Pokud někdo staví v těchto oblastech na vlastní riziko, nemám s tím problém. Navíc pojišťovny v těchto lokalitách odmítají nemovitosti pojišťovat. Nebo alespoň ne na povodně a záplavy.
Druhá věc je, že se dá i v takové lokalitě postavit dům, který povodeň ustojí, např. spodek ze železobetonu odolného vodě.
Jistě je problém i děsivý nárůst cen stavebních pozemků po našem vstupu do EU, kvůli kterému řada lidí na stavbu v jiné lokalitě prostě nemá.
Nikdo nestaví jen na vlastní riziko, když je barák, byť na pilonech, musí se ho IZS alespoň pokusit odvézt. Ale to není jediný problém. Každá stavba v záplavovém území zmenšuje objem vody, který by se na tom místě zastavil, ale takhle teče dál. Domy, postavené před rokem 97 nikdo bourat nebude, ale kdo si je tak postavil po roce 1997 je d..l a kdo je postaví po roce 2024, měl by jít rovnou do lochu a barák vyhodit bagrem…
Ne vždy je záplavové území spojené s prouděním vody. Naprostá většina domů za povodní na přelomu tisíciletí nebyla smetena povodní, ale zaplavena mimo hlavní proud. Proto také pojišťovna odmítaly vyplácet pojistky proti povodni, protože tuto škodu hodnotily jako „zaplavení“ na niž se protipovodňové pojištění nevztahuje. A proto také se spousta lidí už nepojišťuje, protože viděli, že to pojištění je jen podvod.
Úřady jsou zde od toho,aby problémy řeily a jim předcházely.Tak praví zákon.
Pokud stavební úřad povolil stavbu v záplavové oblasti ač věděl či mohl vědět o hrozícím nebezpečí,pak musí potrestat chybujícího úředníka.
A podobně v dalších případech .Pokud to neudělá,přijde stát o autoritu,politiky už tak dost oslabenou .
Razítko správné, podpis nečitelný.
„Jo, byl tu kdysi takový divný spolupracovník. Ale už ani nevíme, jak se jmenoval.“
To je praxe.
V tom případě má odpovědnost zaměstnavatel – úřad.
To máte pravdu, ale ten za katr poslat nemůžete.
Řešení je jednoduché…Jakmile někdo natáhne ruku ke státu až opadne voda a řekne pomozte a bude to takový hříšník, který „věděl“, ale přesto stavěl, tak nic nedostane.
Jestli má někdo energii a peníze každých 10 let budovat vše od začátku prosím, ale ne s pomocí státu…
Konečně to někdo napsal. Koupí nebo postaví si dům na prvním stupni a pak brečí, že jim to vzala voda.Řeky mají několik stupňů každý průměrně myslící člověk to ví a vidí na mapách. Každý stupeň je zaplavený. První jednou za 10 let – druhý jednou za 20 let a třetí jednou za 50-100 let. Řeky mají své zákony a voda se neptá a neustupuje nikomu a ničemu. Ty je třeba repektovat.
Jak bylo uvedeno v článku: Ty mapy se dají zfixlovat a pokud to developer zaplatí, tak se to i stane. A co s tím udělá pologramotný úředník?
Druhou věcí je, že jsou i další faktory, které se úplně mapovat nedají. Např. Troubky při povodních na Moravě byly zčásti vyplaveny proto, že byly postaveny na územích, vysušených regulací říčního koryta. A za povodní se, pod heslem „voda má paměť“ vrátil tok do těch původních kryt, o jejichž existenci mladší obyvatelé vsi nemuseli mít ani tušení.
Ano já souhlasím. Pokud vynechám ty developery a také ti kteří ty domy zdědili : mluvím o geologických mapách na kterých není co fixlovat. To že stojí vesnička v potoce či rybníku je vidět na všech mapách a ty mapy na to přece nepotřebuji. Luční bouda brečí? Tak proč tam stojí v podhorských bažinách? Troubky jsem studoval kdysi a mám stejný názor. Stojí v rybníku. Právě jsou pod vodou Mikulovice. Když vidím kde stojí tak doslova v bývalém rybníku a na soutoku několika potoků a ještě 5m od vody domy! Ten kdo kdysi zakládal ty vesnice byl půlmozek. Jako archeolog říkám, že toto žádná civilizace nedělala. Ti byli i bez elektriky 2x moudřejší a rozhodně nestavěli v korytech řek, protože věděli něco o vodě a jejích cyklech, které jsou i stoleté i více. Dones je na mapách vidět kam kdysi voda sahala – přesněji její stupně. Dodnes. Vodě se dá než ustoupit přesněji respektovat jí.
Běžně stavěli, proto také i v minulosti byly povodně fatální pro mnoho lidí. Zaniklá osada Bystřec (Drahanská vysočina) leží na břehu potoka, osada po proudu od ní (jméno si nepamatuji) je dnes dokonce na dně rybníka. Těšany (Maryša) byly opakovaně vyplavovány povodněmi, i se ztrátami na životech.
Ostatně, to samé platí i pro sopky: lidé opakovaně stavěli a staví sídla tam, kde jsou ohrožena sopečnými erupcemi.
Je to tak. Neapol čeká osud Pompejí. Ten den přijde. Lidé se nepoučí. Pyroklastický proud má až 1000’C a rychlost až 1000km za hodinu. Bez šance.
Pokud bouchne jen Vesuv a „vypustí páru“ z podzemí, bude to zlaté. Pokud zůstane zašpuntovaný a vybuchne celý supervulkán, jehož rozsah je od mořského dna u Neapole desítky km do italského vnitrozemí (a podobně i v kolmém směru), bude to, jako když v tuzemsku bouchl supervulkán a vytvořil Doupovské pohoří, to ovšem ještě nebyli lidé, kteří by to „ocenili“. Něco takového bude vyrážet tabulky v oknech i u nás.
“ Nezlomní“ .
Článek. 👍
Běžná praxe jistě ve všech krajích a celé ČR. Každé povodí ma své mapy záplavových oblatí, že je lidé nerespektují je čistě jejich věc…, ale …
Na druhou stranu by stát neměl hradit škody s daní ostatních obyvatel, pouze nezbytnou pomoc v nouzi a na to je sociálka…
Socialističtí politici se budou opět chtít předvádět za cizí peníze, takže dluhy budou jenom pršet a stejně se nakonec stane, že nebudou opět zvoleni. 👎
Proč nerozhazvat peníze, když je nemuseli vydělat a odvádět daně.
Politici žádné daně neplatí, jejich platy jsou přerozdělené daně…
Ono se to v těch lokalitách většinou nedá pojistit, protože pojišťovny si rizika docela kvalifikovaně a důsledně hlídají.
Mimochodem, podíval jsem se do strýčka Googla , a ten k tomu případu Prague Marina II , říká zase něco trochu jiného “
https://nasregion.cz/stavet-v-aktivni-zatopove-zone-bylo-v-poradku-praha-7-haji-projekt-kvuli-kteremu-padlo-trestni-oznameni-157056/
Jak tamo uvedeno, to že „..stojí v aktivní zátopové zóně se i veřejně ví , je v souladu se zákonem, dle změny územního plánu je tamní plocha
povolená jako zastavitelná.
S tím že – dále, „..Dotčené objekty jsou chráněny individuální povodňovou ochranou. Atd.
Dokonce, jak se dá dočíst i zde
https://porr.cz/projekty/marina-island/
tak developer to přiznává i v prezentaci projektu.
„.. Při vyšší hladině se počítá s aktivním zatopením suterénu do výšky stropu nad 2.PP. I v takovéto situaci bude zaručena statická stabilita budovy. “
Jestli se k tom dá něco dodat, zákony u nás tak složité a propletené, že je těžké podle nich i udávat—
Podívejme se na takovou Višňovou. Všude kolem je soutok potoků a nad ní je 5 rybníků a Višňová stojí geologicky v šestém. To je jako mít barák pod hrází a divit se, že je povodeň. Kdysi existovala třetihorní jezera a dnes z nich zbyly jen potůčky. Stejné potůčky jako jsou dnes pod všemi rybníky a tyto domy stojí v těch jezerech. Navíc domy na prvním stupni nemají co dělat!!! Až druhé stupně jsou bezpečné s tím, že někdy i tam sahá voda či je tam břeh při záplavách. Ještě že nepostavili pyramidy v Gíze u vody. Defakto nic nestojí na prvním stupni Nilu, protože měli mozky.
U toho Nilu byla superúrodná půda, a tak tam byla pole. Ta se ovšem musela po každých záplavách vyměřovat (proto se údajně Egypťané brzy naučili geometrii). A stavělo se mimo pás úrodné půdy.
Tady je to naopak. 🙂 Na urodné půdě u řek se staví domy a na kamenitých polích ve svazích se sází. Pak křičí, že je sucho. Zdegenerovaná civilizace už aby vymřela.
No, to bylo přesně naopak. Podle mnoha hypotéz podložených vykopávkami i radarovými snímky naopak pyramidy u Nilu stály, záměrně k nim byly budovány i vodní kanály využívané nejen na přesun stavebního materiálu, ale i pro běžnou dopravu. Že teď Nil teče někde jinde než vedle pyramid je výsledkem několika tisíců let vývoje a postupného zanášení říčních ramen.
Zájemci mohou začít číst třeba zde: https://www.science.org/content/article/mystery-solved-nile-waterway-could-have-floated-materials-building-pyramids
Neboj mám 30 let zkušeností a informací. Jistě, že Nil v té době dosahoval až k údolním chrámům, ale stále platí co jsem napsal. Pyramidy stály stále daleko od vody. Další věcí je, že ty pyramidy nestavěli Egypt’ané, ale někdo před nimi tak jako zdi a stavby v Peru i jinde na světě. Navíc patrně sloužily na vodu. S archeologií se velmi lže. Všechno bylo jinak.
Já bych to uzavřel tak, že se s tím nedá nic dělat. 90% měst a vesnic stojí doslova u vody na prvním a druhém stupni a těžko se to dá stěhovat. Lidé musí pochopit, že Země je planeta a ne ráj a že nebude denně 25′ a slunečno po celý rok a že potoky nepotečou stále v těch minikorytech a ještě navíc na zdevastované a vysušené krajině. Naše město (původní – Slovanské) stálo vysoko nad řekou na kopci nad meandrem. Ano chodili pro vodu dolů. Měli totiž mozky. Ti další posunuli město dolů k řece, ale postavili tam ohromné zdi a kanály, takže se tam ta voda nedostala a to dodnes. Dnes se staví doslova v řekách. Za cca 10 let bude zase potopa.
Problém jsou ovšem ekologové, kteří v řadě lokalit dodnes blokují protipovodňové stavby, vyprojektované na základě zkušeností s povodněmi na přelomu tisíciletí. Bude nutné omezit možnosti těchto škůdců škodit normálním lidem.
S tím jistě souvisejí i volby do třetiny senátu na konci tohoto týdne, ale do jisté míry i volby krajské. Řada těchto projektů je z úrovně kraje a kraje mají i zákonodárnou iniciativu, která by mohla tlačit na změnu zákonů, poskytujících nyní ekologické škodné příliš silné postavení.
Poláci zfušovanou přehradu vypustili
https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/polaci-zfusovanou-prehradu-vypustili-20131013.html