Až přijde válka. Švédsko chce být odolnější proti propagandě Kremlu i radikálních islamistů

Napsal/a Tereza Engelová 24. května 2018
FacebookTwitterPocketE-mail

Švédsko kvůli ruské i islamistické hrozbě posiluje svou obranu, zároveň ale věří kritickému myšlení občanů. „V mé sociální bublině ještě před dvěma lety plno lidí sdílelo příspěvky Sputniku a televize RT. Dnes už to ale skoro nikdo nedělá,“ říká pro HlídacíPes.org šéf úřadu, který má ochranu proti hybridním hrozbám ve Švédsku na starosti.

Země obnovila začátkem roku brannou povinnost pro mladé lidi a nově vydala manuál, jak se chovat v případě války či krize.

„Když přijde krize nebo válka“ je název brožury, kterou úřad Švédské civilní obrany začíná distribuovat do skoro pěti milionů švédských domácností. Radí v něm občanům, jak se mají chovat v případě válečného stavu, teroristických útoků, živelných katastrof, ale i třeba jak filtrovat informace, které se k nim dostávají z nejrůznějších zdrojů.

Nepřátelská propaganda, především ze strany Ruska, ale také tzv. Islámského státu, je ve Švédsku čím dál palčivější téma a vláda se snaží na obojí upozornit v dostatečném předstihu před parlamentními volbami, které se ve Švédsku mají konat začátkem září.

Švédský stát hrozbu ovlivnění voleb Ruskem rozhodně nepodceňuje. V boji s dezinformacemi a fake news přesto spoléhá hlavně na kritický úsudek Švédů a také místní média.

„Jediný, kdo může předpovědět, jestli bude Rusko ovlivňovat parlamentní volby ve Švédsku, je Rusko,“ shrnuje lakonicky šéf analytického oddělení Švédské civilní obrany Mikael Tofvesson v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

„Nejsme naivní. Spojené státy daly jasně najevo, že se Rusko snažilo ovlivnit jejich volby. Francie to samé. Jsme si vědomi toho, že se na hrozbu dezinformační kampaně ze strany Ruska musíme připravit. A výhodou je, že už můžeme čerpat z dobrých i špatných zkušeností právě zemí jako je Francie nebo USA,“ vysvětluje, proč jeho země chystá strategii „totální obrany“.

Komu prospěje můj hněv?

Je mi jasné, že nemůžete vyzradit celou strategii, jak bojovat s dezinformacemi, přesto, co je podle Vás v takovém boji zásadní?

Mikael Tofvesson

Základní je povědomí o tom, že se někdo zvenku může pokusit volby ovlivnit, a to nejen mezi obyvateli, ale také mezi zaměstnanci volební administrativy a úřadů. A když mluvím o povědomí, tak tím nemyslím jen vědomí toho, že je tu hrozba ohledně voleb, ale také to, co tato hrozba představuje pro mě jako jednotlivce.

Například pokud vidím něco, co mě rozčiluje natolik, že to chci ve volbách vyřešit hned a udělat s tím krátký, rychlý proces, musím se zeptat sám sebe, kdo a co ve mě způsobuje takové emoce, jaká jsou fakta a kdo z takové situace získává prospěch? Bude mít moje chování negativní dopady? Důležité je, aby lidé začali mysleli kriticky.

Další věc, kterou musíme zlepšit, je spolupráce. Když se podíváte na zmiňované volby v jiných zemích, oni přiznávají, že věděli, co se děje, vnímali to, ale nebyli schopní se tomu v danou chvíli účině bránit.

Obrana proti hybridní hrozbě je a bude především na bedrech Vašeho úřadu. Chápu, že můžete lidi varovat, vydat brožury, ale bojovat s emocemi, osobními vzkazy v emailech nebo na sociálních sítích se prakticky nedá. Žijeme ve svobodné, otevřené společnosti, kde je svoboda tisku i slova, každé případné omezení této svobody by znamenalo popření demokracie. Je to v podstatě nemožný boj.

Ne není. To se mýlíte. Základem demokracie a svobody slova je možnost debaty, kde se musíte dobrat k faktům, a pokud někdo lže, můžete ho s tím v rámci debaty konfrontovat. Veřejná debata je zcela zásadní věc. A ve fungující demokracii se nakonec musíte dobrat ke správným, pravdivým faktům. My se rozhodně nemůžeme vzdát a říct, že je nemožné s tím bojovat. Máme fakta na naší straně.

Ve většině demokratických států na Západě jsme nevěnovali mnoho pozornosti podpoře občanské debaty. Druhá strana, která se snaží občany ovlivnit, produkuje lži. Ty vypouští mezi lidi a sociální sítě jí to šíření velmi usnadňují. My to musíme brát jako vážnou výzvu a skutečný společenský boj. Je to boj o názory jednotlivců.

Sputnik už Švédi nesdílejí

Některé pobaltské státy například zakázaly vysílání ruské televizní stanice RT, coby nástroje prokremelské propagandy. Je to možná účinný, ale kontroverzní krok právě s ohledem na svobodu slova. Vidíte například toto jako šťastné řešení?

My jako úřad ani nekomentujeme zprávy. Na druhou stranu, naši občané by měli vědět, že zpravodajské zdroje jako RT a Sputnik jsou řízeny z Kremlu a mají za úkol propagovat prokremelský narativ. Takže pokud se na tyto zprávy díváte, měl byste si toho být vědom. Je ale na vás, jestli budete obsah těchto médií konzumovat. Protože jakmile začnete vytvářet zákony jdoucí proti médiím, pak to může značně posunout zdravé politické prostředí. Nikdy nevíte, co může přijít pak, půjdete například proti některým vlastním médiím?

My ve Švédsku důvěřujeme kritickému uvažování našich občanů. Nemůžu sice svůj argument podpořit žádnou statistikou, ale pouze empirickou zkušeností z mé vlastní sociální bubliny, kde ještě před dvěma lety plno lidí sdílelo příspěvky Sputniku a televize RT. Dnes už to ale skoro nikdo nedělá a pokud ano, většinou se několik lidí zeptá, proč sdílíte Sputnik nebo RT, když pracují pro ruskou vládu. A to je určitý pozitivní vývoj, který sledujeme.

Je to zásluha větší informovanosti a médií?

Určitě, a když se vrátím zpět k volbám: My jako Úřad civilní obrany neplánujeme nějaké velké antikampaně. Rádi poskytneme médiím rozhovory a vedli jsme i školení pro novináře, protože média jsou v boji proti propagandě extrémně důležitá a myslím, že si svou roli uvědomují.

Švédská vláda se letos po letech vrátila ke všeobecné branné povinnosti, která platí pro muže i ženy. K odvodu bylo povoláno 13 000 mladých lidí narozených v roce 1999. Na téměř roční vojnu nastoupily čtyři tisíce z nich. Jedním z důvodů jsou i ruské manévry v Baltském moři. Cítí se Švédsko být Ruskem ohroženo i jinak než skrz dezinformace?

Základ naší armády tvoří profesionální vojáci, toto je jen doplněk. Na vojnu letos nastoupilo malé procento branců, je to zatím takové testovací kolo. Ale obnovení branné povinosti je samozřejmě průběžným důsledkem toho, co se děje na Ukrajině a na Krymu. V roce 2015 se sešla švédská parlamentní komise, která řešila, co se stalo na Krymu, a aby se něco podobného nemohlo stát i ve Švédsku.

Jedním z opatření je právě zvýšení vojenské obranyschopnosti státu skrz posílení civilní obranyschopnosti. Proto se začalo s nábory mladých lidí na vojnu. Také jsme se rozhodli, že musíme posílit naší psychologickou obranyschopnost, která u obyvatel zvýší odolnost vůči propagandě. Přijímá se mnoho dalších opatření.

O Švédsku se v českých médiích píše většinou ve spojitosti s uprchlickou krizí a s tím souvisejícím nárustem kriminality. Jaká je realita? Je tato prezentace Švédska také možnou součástí ruských fake news nebo uprchlíci skutečně představují bezpečnostní riziko?

Realita je taková, že jsme měli velký příliv uprchlíků, ale teď už se jejich počty snížily. Úřady se s tím snaží nějak pracovat a samozřejmě na různá témata s tím spojená probíhá společenská debata. Náš úřad rozhodně řeší například masivní nárust islamistické propagandy mezi přistěhovalci. Ale mluvit jen o no-go zónách nebo masivní kriminalitě nebo terorismu, to je zveličování problémů.

Problémem je, že tyto incidenty se nedají v podstatě vložit do statistických tabulek, protože jde často o případy týkající se konkrétních jedinců. Ale rozhodně není pravdou, že by se Švédsko stávalo nebezpečnou zemí. Ve velkých městech jsou některé čtvrti, kam byste neměli v noci chodit sami. Tak je to ale i všude jinde v Evropě.

 

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)