Až přijde válka. Švédsko chce být odolnější proti propagandě Kremlu i radikálních islamistů
Švédsko kvůli ruské i islamistické hrozbě posiluje svou obranu, zároveň ale věří kritickému myšlení občanů. „V mé sociální bublině ještě před dvěma lety plno lidí sdílelo příspěvky Sputniku a televize RT. Dnes už to ale skoro nikdo nedělá,“ říká pro HlídacíPes.org šéf úřadu, který má ochranu proti hybridním hrozbám ve Švédsku na starosti.
Země obnovila začátkem roku brannou povinnost pro mladé lidi a nově vydala manuál, jak se chovat v případě války či krize.
„Když přijde krize nebo válka“ je název brožury, kterou úřad Švédské civilní obrany začíná distribuovat do skoro pěti milionů švédských domácností. Radí v něm občanům, jak se mají chovat v případě válečného stavu, teroristických útoků, živelných katastrof, ale i třeba jak filtrovat informace, které se k nim dostávají z nejrůznějších zdrojů.
Nepřátelská propaganda, především ze strany Ruska, ale také tzv. Islámského státu, je ve Švédsku čím dál palčivější téma a vláda se snaží na obojí upozornit v dostatečném předstihu před parlamentními volbami, které se ve Švédsku mají konat začátkem září.
Švédský stát hrozbu ovlivnění voleb Ruskem rozhodně nepodceňuje. V boji s dezinformacemi a fake news přesto spoléhá hlavně na kritický úsudek Švédů a také místní média.
„Jediný, kdo může předpovědět, jestli bude Rusko ovlivňovat parlamentní volby ve Švédsku, je Rusko,“ shrnuje lakonicky šéf analytického oddělení Švédské civilní obrany Mikael Tofvesson v rozhovoru pro HlídacíPes.org.
„Nejsme naivní. Spojené státy daly jasně najevo, že se Rusko snažilo ovlivnit jejich volby. Francie to samé. Jsme si vědomi toho, že se na hrozbu dezinformační kampaně ze strany Ruska musíme připravit. A výhodou je, že už můžeme čerpat z dobrých i špatných zkušeností právě zemí jako je Francie nebo USA,“ vysvětluje, proč jeho země chystá strategii „totální obrany“.
Komu prospěje můj hněv?
Je mi jasné, že nemůžete vyzradit celou strategii, jak bojovat s dezinformacemi, přesto, co je podle Vás v takovém boji zásadní?
Mikael Tofvesson
Základní je povědomí o tom, že se někdo zvenku může pokusit volby ovlivnit, a to nejen mezi obyvateli, ale také mezi zaměstnanci volební administrativy a úřadů. A když mluvím o povědomí, tak tím nemyslím jen vědomí toho, že je tu hrozba ohledně voleb, ale také to, co tato hrozba představuje pro mě jako jednotlivce.
Například pokud vidím něco, co mě rozčiluje natolik, že to chci ve volbách vyřešit hned a udělat s tím krátký, rychlý proces, musím se zeptat sám sebe, kdo a co ve mě způsobuje takové emoce, jaká jsou fakta a kdo z takové situace získává prospěch? Bude mít moje chování negativní dopady? Důležité je, aby lidé začali mysleli kriticky.
Další věc, kterou musíme zlepšit, je spolupráce. Když se podíváte na zmiňované volby v jiných zemích, oni přiznávají, že věděli, co se děje, vnímali to, ale nebyli schopní se tomu v danou chvíli účině bránit.
Obrana proti hybridní hrozbě je a bude především na bedrech Vašeho úřadu. Chápu, že můžete lidi varovat, vydat brožury, ale bojovat s emocemi, osobními vzkazy v emailech nebo na sociálních sítích se prakticky nedá. Žijeme ve svobodné, otevřené společnosti, kde je svoboda tisku i slova, každé případné omezení této svobody by znamenalo popření demokracie. Je to v podstatě nemožný boj.
Ne není. To se mýlíte. Základem demokracie a svobody slova je možnost debaty, kde se musíte dobrat k faktům, a pokud někdo lže, můžete ho s tím v rámci debaty konfrontovat. Veřejná debata je zcela zásadní věc. A ve fungující demokracii se nakonec musíte dobrat ke správným, pravdivým faktům. My se rozhodně nemůžeme vzdát a říct, že je nemožné s tím bojovat. Máme fakta na naší straně.
Ve většině demokratických států na Západě jsme nevěnovali mnoho pozornosti podpoře občanské debaty. Druhá strana, která se snaží občany ovlivnit, produkuje lži. Ty vypouští mezi lidi a sociální sítě jí to šíření velmi usnadňují. My to musíme brát jako vážnou výzvu a skutečný společenský boj. Je to boj o názory jednotlivců.
Sputnik už Švédi nesdílejí
Některé pobaltské státy například zakázaly vysílání ruské televizní stanice RT, coby nástroje prokremelské propagandy. Je to možná účinný, ale kontroverzní krok právě s ohledem na svobodu slova. Vidíte například toto jako šťastné řešení?
My jako úřad ani nekomentujeme zprávy. Na druhou stranu, naši občané by měli vědět, že zpravodajské zdroje jako RT a Sputnik jsou řízeny z Kremlu a mají za úkol propagovat prokremelský narativ. Takže pokud se na tyto zprávy díváte, měl byste si toho být vědom. Je ale na vás, jestli budete obsah těchto médií konzumovat. Protože jakmile začnete vytvářet zákony jdoucí proti médiím, pak to může značně posunout zdravé politické prostředí. Nikdy nevíte, co může přijít pak, půjdete například proti některým vlastním médiím?
My ve Švédsku důvěřujeme kritickému uvažování našich občanů. Nemůžu sice svůj argument podpořit žádnou statistikou, ale pouze empirickou zkušeností z mé vlastní sociální bubliny, kde ještě před dvěma lety plno lidí sdílelo příspěvky Sputniku a televize RT. Dnes už to ale skoro nikdo nedělá a pokud ano, většinou se několik lidí zeptá, proč sdílíte Sputnik nebo RT, když pracují pro ruskou vládu. A to je určitý pozitivní vývoj, který sledujeme.
Je to zásluha větší informovanosti a médií?
Určitě, a když se vrátím zpět k volbám: My jako Úřad civilní obrany neplánujeme nějaké velké antikampaně. Rádi poskytneme médiím rozhovory a vedli jsme i školení pro novináře, protože média jsou v boji proti propagandě extrémně důležitá a myslím, že si svou roli uvědomují.
Švédská vláda se letos po letech vrátila ke všeobecné branné povinnosti, která platí pro muže i ženy. K odvodu bylo povoláno 13 000 mladých lidí narozených v roce 1999. Na téměř roční vojnu nastoupily čtyři tisíce z nich. Jedním z důvodů jsou i ruské manévry v Baltském moři. Cítí se Švédsko být Ruskem ohroženo i jinak než skrz dezinformace?
Základ naší armády tvoří profesionální vojáci, toto je jen doplněk. Na vojnu letos nastoupilo malé procento branců, je to zatím takové testovací kolo. Ale obnovení branné povinosti je samozřejmě průběžným důsledkem toho, co se děje na Ukrajině a na Krymu. V roce 2015 se sešla švédská parlamentní komise, která řešila, co se stalo na Krymu, a aby se něco podobného nemohlo stát i ve Švédsku.
Jedním z opatření je právě zvýšení vojenské obranyschopnosti státu skrz posílení civilní obranyschopnosti. Proto se začalo s nábory mladých lidí na vojnu. Také jsme se rozhodli, že musíme posílit naší psychologickou obranyschopnost, která u obyvatel zvýší odolnost vůči propagandě. Přijímá se mnoho dalších opatření.
O Švédsku se v českých médiích píše většinou ve spojitosti s uprchlickou krizí a s tím souvisejícím nárustem kriminality. Jaká je realita? Je tato prezentace Švédska také možnou součástí ruských fake news nebo uprchlíci skutečně představují bezpečnostní riziko?
Realita je taková, že jsme měli velký příliv uprchlíků, ale teď už se jejich počty snížily. Úřady se s tím snaží nějak pracovat a samozřejmě na různá témata s tím spojená probíhá společenská debata. Náš úřad rozhodně řeší například masivní nárust islamistické propagandy mezi přistěhovalci. Ale mluvit jen o no-go zónách nebo masivní kriminalitě nebo terorismu, to je zveličování problémů.
Problémem je, že tyto incidenty se nedají v podstatě vložit do statistických tabulek, protože jde často o případy týkající se konkrétních jedinců. Ale rozhodně není pravdou, že by se Švédsko stávalo nebezpečnou zemí. Ve velkých městech jsou některé čtvrti, kam byste neměli v noci chodit sami. Tak je to ale i všude jinde v Evropě.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
12 komentářů
To vaše 30leté řádění po celé Evropě vám dneska vracejí migranti.Ta obava z Ruska se může jedině rodit v zatěmělých hlavách vašich levicových neomarxistických politiků.Rusku jste lhostejní jako loňský sníh.
…no tak urcite.. proto nas v noci v 68 navstivili dovolenkari v tanku, ze jo?
Dobře udělali , zachránili nás na 20 let od kapitalistického marastu !!
Vaše přezdívka odpovídá vaší inteligenci.Co sem taháte rok 68? Možná by bylo dobré se zamyslet než něco sesmolíte.
Svedsko bouzel ceka islamizace, bouzel bude zrejme dost radikalni. Je to jen otazka casu a generaci. A co se tyce hrozby od Ruska. Ty, rekneme medialni, hrozby „prez pocitac“. Vite, kdo to byl pan Snowden a co svetu rekl?
Hezky den
zapomeli jste mi otisknout prispevek. :- )). Zkusim to napsat znovu. Pisete o hrozbach pro Svedsko ze strany radikalnich islamistu a Ruska ( jak jinak, nez Ruska). Tam se dle Vas zrejme jedna o hrozby „prez pocitac“. Tak se Vas zeptam. Vite, kdo to byl pan Snowden a co rekl svetu?
Nezapomněli. Příspěvky neschvalujeme automaticky nýbrž ručně, tedy nikoli v režimu 24/7.
Ale jo, zasmál jsme tomu článku. I když asi původně jako „zábavný“ míněn nebyl.
Líbilo se mi:¨“Švédský stát hrozbu ovlivnění voleb Ruskem rozhodně nepodceňuje. V boji s dezinformacemi a fake news přesto spoléhá hlavně na kritický úsudek Švédů a také místní média“. …
Tak to se mi ulevilo, že to ti Švédi nepodceňují. Kecám, je to sarkasmus z mé strany. Švédi jsou pro mne idioti na entou. A jsem žádostiv výsledku jejich parlamentních voleb.
Jako čím by si „hrozný ruský Ivan“ pomohl jakousi ideou „vyjet po Švédsku?“ Vždyť je to tam „samej afro potížista“ a když ne „africkej, tak v bledě modrém připitomnělej Švéd“. O Švédsku ještě hodně uslyšíme! Ale ne ve vztahu s Ruskem.
Nesmrskne se ta ruská hrozba nakonec také na „nerozeznanou“ místní rybářskou loď, jako před nějkým rokem ta ruská ponorka, co údajně šmejdila u švédských břehů? Jsou pro zasmání, ti švédští bojechtiví potentáti, potomci loupeživých Vikingů.
A kdypak vráti, ti mírotvorci, umělecké předměty a písemné památky, které v nakradli na přání své „mírumilovné“ královny Kristiny I., na Pražském hradě?
Nedá mi to, abych si nenašel čas pro takové dvě zásadní poznámky.
1) Historicky vzato, Švédsko je takový docela zajímavý případ. Ono také po jednu dobu bývalo dost významnou politickou a vojenskou mocností; je známo, jaké pozice mu vynesla třicetiletá válka v 17.století (důsledky či okolnosti toho jsou ostatně dobře známy i z našich dějin)… Na druhou stranu, už od konce napoleonských válek, tzn. už přes 200 let, švédský stát zůstal prakticky mimo jakékoliv válečné konflikty – tedy včetně obou světových válek v první polovině 20.století…
Jistá historická animozita vůči Rusku tam jistě bude… Už třeba i proto, že v průběhu předchozích staletí to byli právě Rusové, sami mocensky sílící, kteří na svém „severním křídle“ vojenskou cestou postupně mocensky „vyřídili“ Švédy, podobně jako na svém „jižním křídle“ stejným způsobem postupně mocensky „vyřídili“ Turky… Ve 20.století to pak možná potvrdili např. i švédští dobrovolníci, kteří za tzv. zimní války mezi SSSR a Finskem v letech 1939-40 (a nikoliv v rozporu s oficiální linií švédského státu) zasáhli do bojů na straně Finska…
Ale tak víme, že Švédsko se drželo politiky neutrality i za studené války (nebylo a dosud není členem NATO), kdy se hodně „kamarádilo“ mj. s tzv. nezúčastněnými státy tzv. třetího světa.
2) Pokud jde o to současnou situaci, že Švédsko najednou zase začíná strašit Ruskem, tak bych se možná klidně i přikláněl k odhadu, který sdílí možná většina naší veřejnosti – že totiž Švédsko kvůli své stupidní multi-kulti politice, v jejímž rámci si asi představovali, že z mas nejrůznějších Arabů, Somálců a dalších udělají prostě Švédy či co, dnes stojí/může stát na pokraji občanské války nebo přinejmenším aspoň něčeho, čemu už dlouhá poslední léta čelí např. Mexiko (prostě skutečně krvavé války gangů apod., byť s jinou základní bází než je tomu v tom Mexiku)- a že prostě zdůrazňování na vnější hrozbu ze strany Ruska je jen odváděním pozornosti jinam. Víme, že takhle se to také někdy dělá…
Ale… Vzpomněl jsem si na slova jednoho finského historika (tj. ze země se Švédskem sousední a docela propojenou), vyřčená před cca dvěma roky. Možná to trochu zkomplikuji, když řeknu, že to bylo vyřčeno v rámci přednášky na univerzitě v maďarské Pécsi a že ta přednáška se a priori netýkala současného Finska nebo Skandinávie, ale historického vývoje území mezi Mexikem a USA. Jenže onen finský historik, poté, co vyprávěl, jak to bylo s Texasem, Kalifornií atd., s těmi Indiány, Hispánci/Mexičany, Angloameričany, příp. černochy, nakonec zabrousil k aktuální situaci vlastní vlasti, tedy Finska.
A řekl zhruba toto: „Tak podobně jako tam /v Americe/ byli doma Indiáni, tak my /Finové/ jsme doma tam, kde jsme, a nyní čelíme dvěma vážným výzvám… Jednou z nich je politika kancléřky Merkelové v Evropě, s tím masovým přijímáním migrantů… Pro nás to znamená velké nebezpečí, nás /Finů/ je jen 5 milionů, nenecháme se jako národ a kultura zničit, budeme se tomu bránit… A další velká hrozba je z východu /tedy Putinova Ruska/… Samozřejmě, budeme se tomu taky bránit…“
Zdůrazňuji- jen parafrázuji, co jsem slyšel… A pravda, netýká se to prvořadě Švédska, ale sousedního Finska, které má tedy mj. i k Rusku blíže…
abych pravdu řekl, po přečtení tohoto článku jsem naprosto ztratil přehled co je fake news a co naopak obrana proti němu,.. a jak se má k sakru používat tom kritické myšleni,.
Když tedy sám pan „.. šéf úřadu, který má ochranu proti hybridním hrozbám ve Švédsku “ pronáší v závěru článku tato závažná tvrzení:
„Problémem je, že tyto incidenty se nedají v podstatě vložit do statistických tabulek, protože jde často o případy týkající se konkrétních jedinců.“
Když použiji kritické myšlení, tak zjištují že říká nesmysly. Přeci – ty statistické tabulky se vytvářejí právě sumarizací z případů konkrétních jedinců – členěných podle nějakých podstatných parametrů. Jestli tam nejsou,tak už tím prokazuje vlastní naprostou neschopnost ve funkci šéfa analytického oddělení .
A dále tvrdí že „Ale mluvit jen o no-go zónách nebo masivní kriminalitě nebo terorismu, to je zveličování problémů. ,, Ovšem o kus dál pro jistotu dodává
„… Ve velkých městech jsou některé čtvrti, kam byste neměli v noci chodit sami. Tak je to ale i všude jinde v Evropě.“
Ovšem (bohužel pro něj) stačí v Google zadat „no go zome Sveden“ a najdeme řadu článku, mezi nimi “
So… are they no-go zones? What you need to know about Sweden’s vulnerable areas..
Kde se (mj.) dočteme že skutečně švédská policie vyhlašuje nebezpečné ony, a to dokonce ve dvou stupních „“vulnerable area” a „“especially vulnerable area” s charakteristikou, že je zde nevymahatelná soudní spravedlnost a policie má potíže při plnění svých misí. A hned v další větě se dále píše „In especially vulnerable areas religious extremism is often prevalent
TAkže – jsou ve Švédsku no-go zóny nebo ne? Odpověď je naprosto příznačná současné válce s fake news „na té správné straně“…jak se dočteme v jiném článku „..But Swedish police were quick to tell us that these so-called no-go zones do not exist. ..the term “no-go zone” never appeared in the report itself „..
Takže – chápu tom kriticky správně, že ve Švédsku nejsou no-go zóny, protože se jim tak nesmí oficiálně říkat?? :)))))))))
Chápete to správně.
A třeba ve Francii, v Paříži byly tabulky s upozorněním, že není bezpečné se na místě pohybovat osamoceně, ani jen ve dvojicích, kolem Place Pigalle, cca 200 m pod Eglise Saint-de Jean Montmartre, už před nejméně 15 léty.