KOMENTÁŘ. Vše směřuje k měnové reformě. Trend odstartoval už před současnou válkou na Ukrajině. Ta tomu jen nasadila korunu. Podtrhla stav. Přesycenost, raketová inflace, dluhy států a veřejných financí a úroky z nich v takovém rozsahu, že je nereálné jejich splácení běžnou cestou. Nešířím poplašnou zprávu, jak mne možná někdo obviní, přičemž lidsky rozumím strachu o své peníze.
Nekonečný proud žen s dětmi prchajících z Ukrajiny nám ukazuje, co je nejdůležitější – rodina, spolehliví přátelé i za hranicí bydliště, schopnost rychle se přizpůsobit. Nelpět na majetku: když je, fajn. Když není, taky dobře – hlavně, když jsou v pořádku mé děti, mí příbuzní. K tomu pár tisíc eur, velký batoh a dvě tašky.
V této chvíli, tady a teď, je z pohledu větších investic i běžných střadatelů dobré mít úspory rozložené do více hromádek. Nejlepším výnosem je nyní jistota a schopnost reakce na situace, která se mění ze dne na den.
Ceny drahých kovů poskočily v reakci na ruskou invazi. Ruské akcie klesly a na finančních trzích vládla nervozita. Jakákoliv globální nejistota přidává zlatu a stříbru na ceně. Tak to je vždy. To si pamatujeme z doby nástupu pandemie covidu.
Kanada, země zaslíbená, torpédovala důvěru v peníze na účtech, respektive v bezhotovostní platební systém. Poté, co kanadský premiér pohrozil účastníkům takzvaného konvoje svobody zmrazením účtů, na několik hodin zkolabovaly systémy pěti bank. Zřejmě proto, že hodně lidí najednou naběhlo do bank a vybírali hotovost. Logicky.
Srdce ekonomiky nemá dost krve. Průmyslové podniky, menší i velké napříč obory, zoufale shání lidi. Některé pracovníky přeplácí. Zaměstnanecké výhody jsou už takové, že se o nich nesnilo ani odborářům. Zakázky by byly, ale zaměstnanci ne. Jako byste přidávali plyn v autě, ale nechali přitaženou ruční brzdu. Stát v tom figuruje jako špatný šofér. A palivo je
Nemovitosti často zatěžují vleklé tahanice dědiců. Je to i tím, jak se rodiny rozpadají, zakládají se nové, přicházejí další potomci, a do toho všeho vstupují „lásky a křivdy“. Spory často nekončí uzavřením pozůstalostního řízení, rozdělením nemovitosti na podíly, ale naopak je to začátek letitých bitev. Znám ze své praxe případ z východních Čech, kdy se šest
ROZHOVOR. Budou i Češi za pár let jezdit více „na baterky“? Zatím to tak úplně nevypadá. Hodně otázek se ještě musí vyřešit. Třeba v Evropě zbývá postavit na pět desítek nových továren na baterie. Elektromobily se v nejbližší době prosadí hlavně ve firmách, říká v rozhovoru investora Vladimíra Brůny vedoucí partner pro automobilový průmysl ve společnosti EY Petr
Máme zimu, ale v Česku zavládlo léto. Milostivé léto. Odpustky dlužníkům. Nic proti tomu. Odpouštět je lidské. A odpuštění dluhů, hlavně úroků a úroků z úroků, a hlavně u menších dluhů, má i biblický rozměr. Nicméně živit pocit, že dluhy se vlastně platit nemusí, je poměrně neslučitelné s právním státem. Hlavně v případech, kdy jde o miliony až stamiliony.
KOMENTÁŘ. Češi už prý investovali do bitcoinu a spol. několik miliard korun. Chvíli vypadaly tyto počítačové šifry pohádkově, teď už zase ne. To nic se propadlo nikam. Z dlouhodobého hlediska a z pohledu udržitele hodnoty osobně už nevěřím ani penězům. Důvody jsou prosté. Začínají být také „nic.“ Jsou jen prostředkem rychlé směny. Hodně rychlé směny.
