Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil na návštěvě Tchaj-wanu. Foto: Profimedia
Profimedia,

Aleš Rozehnal: Vystrčilova návštěva Tchaj-wanu není porušením principu jedné Číny

Podle principu jedné Číny jsou Tchaj-wan a pevninská Čína nedílnou částí stejného celku. Neříká ovšem, která z obou vlád je legitimní vládou Číny. Čínský státní deník Global Times kritizoval předsedu českého Senátu Miloše Vystrčila, že svou návštěvou Tchaj-wanu princip jedné Číny porušil. Tak to však v žádném případě není.

Princip jedné Číny je odlišný od politiky jedné Číny tak, jak ji aplikuje Čínská lidová republika. Politika jedné Číny podle ní znamená požadavek Čínské lidové republiky, aby státy, které s ní chtějí navázat diplomatické vztahy, přerušily či nenavazovaly diplomatické vztahy s Tchaj-wanem.

Čínská lidová republika tak vyžaduje, aby byla uznána i jako legitimní představitel Tchaj-wanu. Takové uznání je však značně kontroverzní, protože mimo jiné legitimizují možné použití síly proti Tchaj-wanu ze strany Čínské lidové republiky.

Tchaj-wan sahající až k Rusku?

Statut Tchaj-wanu je tak v současné době právně nedefinovatelný. Tchaj-wan, který se označuje za Čínskou republiku, vykazuje všechny znaky suverénního státu, i když ho za suverénní stát uznává naprosté minimum zemí. Důvodem není pouze tlak Čínské lidové republiky, ale i způsob ustavení této entity, který připomíná odtržení.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Mezinárodní právo neupravuje právo na odtržení, ale ani odtržení nesankcionuje. Tento stav však musí uznat mezinárodní společenství. Mezinárodní společenství odtržení uzná v případě, že odtržené území získá dostatečnou nezávislosti, ovládá své území efektivně a s takovou mírou stálosti, že již není pravděpodobný návrat původního suveréna. Pro legitimitu secese se většinou vyžaduje uznání původním státem, od kterého se území odtrhlo.

Toto uznání je však považováno za potvrzení již dříve získané svrchovanosti a může být nahrazeno všeobecným konsenzem mezinárodního společenství o uznání státu. Problematické však je, že Tchaj-wan se nepovažuje za odtržené území, ale za stát reprezentující celou Čínu a nárokuje si území Čínské lidové republiky, Mongolska a Bhútánského království, části území Ruska, Tádžikistánu, Afghánistánu, Pákistánu, Indie, Myanmaru a Japonska.

Neměnit status quo

Považovat Tchaj-wan za součást Čínské lidové republiky tedy sice neodpovídá realitě, ale má to určité mezinárodněprávní zdůvodnění. Na druhou stranu je skutečností, že Tchaj-wan, resp. Čínská republika byla zakládajícím členem OSN a byla také stálým členem Rady bezpečnosti, a to i poté, co skončila čínská občanská válka vítězstvím Komunistické strany Číny. To se však změnilo v roce 1971, kdy se stálým členem Rady bezpečnosti stala namísto Tchaj-wanu Čínská lidová republika.

Podporovat samostatnost Tchaj-wanu je nerealistické, protože ji nepodporují ani všichni obyvatelé Čínské republiky, ani mezinárodní společenství. Jak Tchaj-wan, tak Peking uznávají, že existuje pouze jeden suverénní stát, který zahrnuje pevninskou Čínu i Tchaj-wan, ale neshodují se na tom, která ze dvou vlád je legitimní vládou tohoto státu.

K principu jedné Číny se hlásí i velká část tchajwanské politické reprezentace a vztahy mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou považuje za vztahy dvou regionů jedné země.

Je tu navíc jedno důrazné varování pro Tchaj-wan, aby nic neměnil na současném stavu věcí, ačkoli není zcela v souladu s mezinárodním právem – a tím je Hongkong. Proti němu Čína tvrdě zasáhla, a Tchaj-wan tak zůstává jednou z mála asijských demokracií.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře