Aleš Rozehnal: Slepý fond ukazuje Babišovu závislost na státu, ne osobní oběť
KOMENTÁŘ. Krok Andreje Babiše vložit Agrofert do slepého svěřenského fondu je jeho zastánci vykreslován jako výraz osobní oběti a důkaz, že hodlá pracovat pro Českou republiku bez ohledu na své soukromé zájmy. Taková interpretace je ale zcela falešná.
Andrej Babiš i v případě slepého trustu bude vědět, které společnosti jsou v něm soustředěny. Sama tato znalost mu umožní na vládní úrovni činit taková rozhodnutí v oblasti dotací, regulací, investičních pobídek nebo veřejných zakázek, která budou těmto společnostem prospívat. Z čehož bude mít prospěch jak Agrofert, tak nakonec Babišovi dědicové.
Jeho svěřenský fond, který prezentuje jako řešení svého střetu zájmů, bude spíše nástrojem správy majetku než nástrojem rozpojení zájmů byznysových a politických.
Vlastnické vazby zůstanou nepřerušeny
Zatím neznáme statut tohoto fondu. Je jistě možné, že ovládání holdingové struktury se tím ztíží. Tento krok ale neukazuje Babišovu oddanost zájmům České republiky, ale hlubokou provázanost jeho podnikání se státem a závislost Agrofertu na něm.
Těžko jeho krok interpretovat jako oběť. Neříká jím, že chce sloužit státu i za cenu ztráty ekonomického vlivu, ale spíše to, že potřebuje, aby stát dál plynule spolupracoval s jeho podnikatelským světem.
Kdyby holding Agrofert nebyl v mimořádné míře navázán na dotace, investiční pobídky a veřejné zakázky, nebyl by přeci pro jeho vlastníka konflikt zájmů existenčním problémem a nebylo by třeba jej takto řešit, či spíše obcházet.
Babišův svěřenský (slepý) fond neodráží ani Babišovo vzdání se moci nad firmou; jde o technické řešení, které má umožnit udržet přístup k veřejným zdrojům, aniž by bylo nutné se podnikání fakticky vzdát.
Těžko jeho krok interpretovat jako oběť. Neříká jím, že chce sloužit státu i za cenu ztráty ekonomického vlivu, ale spíše to, že potřebuje, aby stát dál plynule spolupracoval s jeho podnikatelským světem.
Právě tato potřeba vysvětluje, proč je konstrukce fondu nastavena tak, aby vlastnické vazby byly formálně zakryty, nikoli reálně přerušeny.
Jádro problému také neleží v samotném faktu, že politik vlastní korporaci nebo dokonce holding. Zopakujme, že konflikt zájmů se stává skutečně vážným až tehdy, pokud je daný podnikatelský celek ve značné míře závislý na veřejných penězích, dotacích, investičních pobídkách a veřejných zakázkách.
Ohlášený svěřenský fond (slepý trust) působí hlavně jako technické, právně-formální řešení, jehož cílem je rozptýlit střet zájmů tak, aby neohrožoval další čerpání dotací. Právě proto je argument o osobní oběti falešný.
Stát vytváří takové množství selektivních podpor, že se bez nich velké koncerny neobejdou a jejich vlastníci se pak bez politického vlivu cítí ohroženi.
Ukázka slabin celého systému
Podniky, které nejsou napojené na stát, mohou být nadále vlastněny politiky, aniž by to vyvolávalo zásadní etické či právní otázky. V Babišově případě se však střet zájmů stal ústředním politickým tématem právě proto, že stát a jeho podnikání jsou strukturálně propojené.
Opět: svěřenské fondy nevypovídají o Babišově ochotě obětovat vlastní prospěch ve jménu země, jako spíše o tom, jak obtížné je v českém prostředí oddělit velký byznys závislý na dotacích od politické moci.
Celá kauza nakonec neříká mnoho o osobních motivech Andreje Babiše, ale velmi výstižně odhaluje slabinu systému. To, že stát vytváří takové množství selektivních podpor, že se bez nich velké koncerny neobejdou a jejich vlastníci se pak bez politického vlivu cítí ohroženi.
V tomto smyslu nejsou svěřenské fondy důkazem služby nastupujícího premiéra České republice, nýbrž symptomem hlubšího problému, v němž se veřejná moc a soukromý ekonomický zájem stávají téměř neoddělitelnými.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Aleš Rozehnal: Imigrace je pro Evropskou unii skutečný problém. Data nelžou
Orbánovy politické neziskovky v Česku. Kontakty loví v Babišově koalici i u Klause
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
16 komentářů
A.Babiš je nenasytný a mocichtivý oligarcha,který by chtěl vlastnit a ovládat celou ČR a nyní mu to jeho adorátoři umožnili.Slvenský soudně potvrzený Stbák,který neumí česky a jde mu jenom o to,aby neustále hrabal.,hrabal a neustále hrabal kdekoliv to jde.Dotacemi EU počínaje a dotacemi ČR konče.,Včetně likvidace všech konkurentů.I kdsyby se v těch miliardách koupal,tak mu stále nebudou stačit.Nechápu ty jeho voliče s IQ tykve,kteří si naivně myslí,že jim zvedne důchody a soc. dávky.Pokud to snad udělá,tak to bude na úkor našich dětí a vnoučat,kterým potom předá rozkradenou a zadluženou zemi a dopadneme jako Řecko v nedávné době….Je to k pláči……Bude nám vládnout král zlodějů a vrcholný podvodník,který ke svému majetku přišel za pomoci dalšího darebáka M.Zemana v divokých devadesátkách a nyní si hraje na ,,solidního „podnikatele,kterému se v EU všichni vyhýbají velkýnm obloukem.
Babišovi jako Slovákovi je nějaká ČR úplně lhostejná. Zajímá ho jen jako kasička a je mu úplně jedno jestli kvůli tomu Česko zadluží. ČR si půjčí a Agrofert inkasuje a důchodci řičí nadšením jim Vůdce hezky bohatne.
Pravda, jak to kdysi řekl Jánošík
„Keď ste si ma upiekli, tak si ma aj zjedzte“..
Protože, je přímo právnická lahůdka, že tento zákon který byl napsán právě proti Babišovi, a je dokonce zcela otevřeně jako Lex Babiš označován, zrovna pan Babiš splnit takřka nemůže. To by se snad mělo přednášet hned v prvním ročníků právnických fakult, aby budoucí právníci „pochopili“, jak vlastně vzniká a funguje právo v demokracii :)))))
Jenomže, zrovna pan Babiš a jeho právníci, na to řešení přišli – což se jistě i těm studentům – budoucím advokátům připomene. Když advokát chce, a nechá si od klienta zaplatit?
Ono je to spíše hrůzně groteskní, když si uvědomíme o co go.
Protože, a kdo by to nevěděl, jsme v EU a naše zákony tedy musí odpovídat legislativě EU. Takže EU to tak chce, EU to tak nařizuje. Jenomže ekonomická politika EU je tvořená právě tím, co svou legislativou zakazuje. Totiž právě na rozdávání dotací a veřejných zakázek.
Sice vypadá přímo průzračně čistě že , ve veřejných funkcích nebudou žádní podnikatelé, takže „ti jiní, zvolení veřejní činitelé? “ budou právě ty ohromné státní dotace a veřejné zakázky rozdělovat naprosto čistě poctivě objektivně a spravedlivě, že, a že vůbec budou tu politiku státu vést tak,
Jak to že už dnes jde ekonomicky celá EU a většina jejich států do kopru?
Ta odpověď je už v jedné prastaré básni o Jánošíkovi
„..zbíjal som ja, zbíjal sedem rôčkov v lete:
a vy že odkedy ten biedny ľud drete?“
Jinak řečeno, tím že se ty ohromné dotace v se EU budou vyplácet dál, z rozhodování veřejných činitelů , kteří podnikání nerozumí, takže ty dotace dostane „někdo jiný“ se taky nic neušetří, ale taky obvykle nic pořádného nevybuduje. Právě naopak i to se musí z těch veřejných peněz, z vybíraných daní zaplatit. Takže se spíše vracíme k jisté české pohádce
Máš zaplacený daně, uhlíři? Nemáš, viď?
Přesné
Problémem u Babiše není to, že se zbavil AGROFERTU do slepého Svěřenského fondu, problémem je, že Babiš není slepý a ví komu a kam má posílat státní dotace a státní zakázky. Babiš je takový křivák, že určitě si vymyslel nějakou všivárnu. Střet zájmu nebude mít jedině v tom případě, pokud ze Státního rozpočtu nepůjde do žádné Babišovy firmy ani vindra. Tomu se ale nedá věřit, protože ministrem zemědělství je bývalý zaměstnanec AGROFERTU a byl v Babišových vládách šéfem IZUS- což je úřad, který rozdává státní dotace, proto také má Babiš podle soudu vracet 7 miliard Kč , které tento člověk vyplatil Agrofertu jako náhradu evropských dotací.
No, dobře, jenomže, tak jak to popisujete, je to vlastně zcela legitimní. Odborně se tomu říká, a už od starověku, oligarchie.
Jde o to, že pochopitelně žádný zákon nezakazuje státnímu činiteli posílat státní peníze jakémukoliv podniku,
kromě těch podmínek , které jsou zákonem striktně vyjmenovány (velmi stručně pokud sám podnikatel ten podnik sám vlastní, a podobně). No a protože zmíněný slepý fond pan Babiš nevlastní (a do jeho smrti ani jeho děti), tak to pochopitelně zakázáno není.
Abych to popsal ještě jasněji – pochopitelně není zakázáno, aby ten státní činitel posílat státní peníze podniku, který vlastní třeba jeho soused, spolužák, nebo kamarád, černý kůň, nebo podobně – a se kterým se dohodne na případné neveřejné „refundaci za svou podporu.
Toto zakázáno není – a politik to – „na svou politickou zodpovědnost dělat může, čili ty prachy jsou stejně fuč.
Sice „jako „sprostý“ občan, bych uvítal opačné řešení – že tedy i tak „může politik poslat peníze komu chce (tedy třeba i své vlastní firmě, to je fuk) – ale musel by vždycky zcela veřejně a transparentně prokázat, že toto byl – z pohledu státu ten „nejlepší výběr „..
S tím že pokud, ne,, tak – … tečka, tečka, tečka, jak se to dosti hanbatě označovalo v jednom filmu. No vlastně by se musel překopat celý náš ústavní systém, aby šlo toho politika – v takovém případě ihned (ihned) z té jeho funkce odvolat a dát potrestat…
Rozhodnutí p. Babise dat Agrofert do slepého fondu, nebo jak říká, p. Okamura do dvojnásobné slepého fondu, považuji za státnícky, pragmaticky čin. Opakovaně klišé o podrobnostech založení tohoto fondu je hodně opodstatněne.Nicmene může p. Babiš zrealizovat a ovlivnit vývoj třech zemí V4. Otec p. Andreje Babiše musel být velmi vlivny, když dokazal zajistit středoškolská studia synovi na vysoce prestižním lyceu v Ženevě. To bylo vrcholne komunisticke období ve kterém se nám ani nesnilo studovat ve Svycarsku. Narodil se, se zlatou lžičkou a být výborným podnikatelem, když se zhaslo a nepoužívaly se pozapomenute zákony z R-U, nebo I. republiky. A tak vznikl koncern Agrofert, ČSR se rozpadlo, ale geopoliticka poloha obou států zůstala. Vrcholní manažeři jako byl kdysi Bata odhadnou vyvoj, to platí i o p. Babisovi. Nezdarilo se to profesoru politologie p. Fialovi, zvoral co se dalo, některá rozhodnuti se někdy vynori jako Kraken. Z těchto pozic považuji rozhodnutí p. Babise o Agrofertu za statnicke a domnívám se, že najde pro ČR dobrá řešení, která jsou v jeho možnostech. Je vysoce pravděpodobné, že turbulentni vývoj bude pokračovat, proto u kormidla musí byt ostrileny lodívod, který ví která bije. Celoživotní studenti nedostanou další šanci,podařilo se jim hodně nasr-t delniky. Bude to hodně složité.
Pokud jste nádeník , tak celkem chápu Váš postoj ale nezapomínejte, že ti Vaši dělníci ostrouhají vždy a bez vyjímky. Stejně tak důchodci kteří dostanou pětistovku a inflace stoupne o tisíc. To o co Babiš bohatne jsou Vaše peníze, nikoho jiného a tím co Babiš udělal dokazuje jasně, že beztrestnost a dotace jsou u něj naprosto nadevše,
… no opravdu odpověď hodná „kapacyty“ pisatele.. Tady po r. 1989 bylo obrazně sděleno, že „stát nemá nic vlastnit“ – to říkaval halasně zejména takový tržní dogmatik Tomáš Ježek ( a jeho – zpočátku, věrný guru Roman Češka).. A Andrej Babiš se dle toho „zařídil“ a dneska je postavení Agrofertu v mnoha případech na stejné úrovni jako postavení státu ve svých podnicích (namátkou třeba Budvar, ČEPS, Net4gas, Robin Oil, aj.)… Tedy jakýkoliv představitel vrchní moci =předseda vlády při schvalování třeba dotací, je ve stejném „pokušení“ jako ten Babiš… Když tedy dosluhující „premyjér“ holdoval třeba pro neziskovky, tak on má „své“ zájmy „u neziskovky pro Barmu… Stát(ČR) se tedy svým „postavením správce majetku ČR“ dostal do „stejné pasti“ jako ten Agrofert, aby jemu to bylo vyčítáno, ale státu ne… A i o vyplacených dotacích Agrofertu se vede dogmatická debata, která třeba uvádí, že minulý rok dostal „Babiš“ neoprávněně 1,7 mld – přičemž ale ten Agrofert na daních z příjmu zaplatil 4 mld (plus by se měly ale sečíst i jiné daně -DPH, ze mzdy, silniční, spotřební, aj.)… Pak tedy nárok na vrácení 1,7 mld. státu se musí rozčlenit na jednotlivé příjemce dotací a to porovnat s odvedenými daněmi a udělat saldo… Ono je velice jednoduché olgorichtrovsky (a i gregorovsky-což je další kvítko Pirátů) plkat do světa, že dotace Agrofertu se musí vrátit státu, aby se ale nesledovalo použití dotací u jednotlivých podniků… Mohlo by se třeba stát, že bez poskytnutých dotací, by pak stát žádné daně nezískal, protože by ani nemusela být žádná produkce a zaměstnanost..
Jen bych si dovolil opravit tu větu u konce „..To co stát vyplácí na dotacích, jsou (byly) Vaše peníze a nikoho jiného. Lhostejno komu je ten stát vyplatí, at Babišovi, a nebo někomu jinému podnikateli.
Ostatně – ono je dnes i podnikání dost tvrdej chlebíček, jak se dá z občas publikovaných ekonomických údajů vyčíst , tak ani Babiš z těch dotací přímo nebohatne.
Protože, Babiš, ani jiný podnikatel, si nemůže nechat ty miliardy dotací jenom tak vyplatit a strčit do kapsy, to právě nejde. Skutečně je musí investovat do toho svého podnikání , ještě vedle velké sumy vlastních peněz a úvěrů a doufat – za euráckých podmínek a cen nákladů, že na konci z toho vyplyne nějaký , ne příliš velký zisk a z toho ještě odvede státu nemalé daně..
Vy už jste někdy viděl platit Babiše daně? Jo a Agrofert je akciovka a je jen na něm jaké dividendy si vyplatí a Babiš je jediný akcionář. Takže to povídejte celé. Nic ho nenutí investovat.
Máte přílišné iluze. Agrofert si založil slovenský STÁTNÍ koncern Petrimex jako svou českou pobočku a Babiše jmenovali ředitelem. Ten až následně pomocí navýšení jmění ho získal do vlastnictví podvodem, neboť jedna osoba, která to měla schválit a podepsat byla onoho dne prokazatelně v zámoří! Ale byly to 90. léta. Babiš tedy nikdy žádnou novou výrobní firmu nezaložil, s ničím novým nikdy nepřišel, jen si na úvěr od banky kupuje další a další firmy. A protože bez dotací by byl Agrofert ztrátový, dojí peníze z Česka. Nám ul si skvělé PR doktory a naivní a hloupí jim to žerou i s navijákem. Není to podnikatel, je to a vždycky byl maximálně obchodník. A hlavně podvodník.
Pravda. Podobným způsobem získal Kostelecké uzeniny. Babiš nevybudoval ani jeden podnik a dost mu toho přihrál kamarád Zeman.
Babiš chce dát majetk nadosmrti do slepých svěřeneckých fondů tak, jako řada státníků ve světě, kteří se ale ke svému majetku po skončení mandátu vracejí.
A zase je to málo. Ostatně , kdyby zvolil jakékoliv řešení, stejně bude povyk. Hon na Babiše pokračuje.
Od Bureše nelze čekat nic jiného než jeho nenasytnost. Kterou ještě navíc prezentuje, jako jeho oběť vůči voličům.
Nikdo z předřečníků nezmínil bohužel druhou stránku věci. Babiš jen dělal a dělá, co mu nastavení systému umožňuje. Kdyby nebyly dotace a státní intervence, nebylo by co „sosat“ a nějaký střet zájmů by neexistoval.