Jana Nagyová Nečasová a Petr Nečas
Tomáš Krist / MAFRA / Profimedia,

Aleš Rozehnal: Rozhodnutí v kauze Nečasová je dobrá zpráva. Z bezpráví právo nevznikne

Napsal/a Aleš Rozehnal 19. června 2020

KOMENTÁŘ. Nejvyšší soud svým rozhodnutím o nezákonnosti odposlechů v případu Jany Nečasové a dalších osob z kauzy zásahu na Úřadu vlády v roce 2013 vyslal důležitý signál. Pokud budou orgány činné v trestním řízení vědět, že zásahem do základních lidských práv v rozporu se zákonem získají pouze důkazy, které nebudou procesně použitelné, nebudou takové zásahy v budoucnu provádět.

Soud argumentoval tím, že Okresní soud v Ostravě odposlechy prodloužil, ačkoli byly původně povoleny kvůli jiné trestné činnosti, než kvůli které byly později použity jako důkazy u soudu.

Vzhledem k tomu, jak závažný zásah do základních lidských práv, a to zejména práva na soukromí, odposlech představuje, je rozhodnutí Nejvyššího soudu mimořádně pozitivní zprávou. Je iluzorní se domnívat, že použití důkazů, které byly získány v rozporu se zákonem, může vést ke spravedlivému rozsudku o vině a trestu.

Pokud byl totiž důkaz získán v rozporu se zákonem, jedná se o důkaz nezákonný. Použití nezákonného důkazu v soudním procesu pak činí z toho procesu proces nezákonný a nespravedlivý. Jednou ze zásad právního státu je totiž zásada, že z bezpráví právo nevznikne.

Jistota pro obžalované

Použití nezákonných důkazů je také v rozporu s právem na spravedlivý proces. Předpokladem spravedlivého procesu je mimo jiné i to, že obžalovaný má jistotu, které důkazy před soudem být provedeny mohou, a které nikoli.

Nezákonnost soudního řízení nelze překonat tím, že i při použití nezákonného důkazu byla celková spravedlivost procesu zachována, a tím byl garantován i spravedlivý výrok o vině a trestu. Pragmatismus a účelnost však nemá nic společného se spravedlivým procesem.

Nic nemůže zničit důvěru v soudní moc rychleji než rezignace na dodržování zákonů a svých vlastních pravidel nebo na ohled na jejich smysl.

Státní zastupitelství nemůže dosahovat svých cílů prostřednictvím nezákonné činnosti nebo nedostatku respektu k zákonům. Vyloučení nezákonných důkazů z trestního řízení není osobním právem obžalovaného, ale žádoucím širším společenským cílem.

Signál pro příště

Tímto cílem je integrita soudního systému, který nemůže přiznávat žádné ze stran prospěch vzniklý z porušení zákona, a snaha zamezit nezákonnostem při získávání důkazů do budoucna.

Nutnost získávat důkazy zákonným způsobem neexistuje proto, aby byla policie nebo státní zastupitelství trestány. Má je pouze vést k tomu, aby dodržovaly zákon a respektovaly základní lidská práva a svobody.

Stát oprávněně požaduje po občanech, aby dodržovali zákony. To samé však občané očekávají od státu a jeho orgánů.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

9 komentářů

  1. Tondach napsal:

    …je ovšem zajímavé, že v tomto případě jsou odposlechy nezákonné a například v kauze Ratha a manželů Kotových byly zákonné?

  2. petrph napsal:

    Bohužel, ani tak ne. I když by se dalo diskutovat o tezi že „z bezpráví právo nevznikne“ – protože zde hovoříme čistě o formálním právu, které se do bezpráví zvrhne snadno.
    Ale co naší justici chybí, je právě to co je uvedeno výše „.. integrita soudního systému“ , a jak je dokonce vidno, ani toto není jejím cílem, protože právě tuto integritu Nejvyšší soud svým výrokem poškodil..
    Jinak řečeno, když už takové rozhodnutí mělo padnout, tak mnohem dříve, už na začátku celého toho řízení, a být potom i dalšími soudy uznáno.
    Btw, kdo má pamětí delší než včerejší noviny, si jistě vzpomene, že dokonce už na začátku, v tom roce 2013 Nejvyšší soud v tomto případu mimořádně rozhodoval jenže tehdy si na tuto „nespravedlnost“ ani nevzpomněl..
    A takovou zmíněnou spravedlnost, kdy si soudy během dlouhých let soudního řízení zcela rozdílně a proti sobě rozhodují jak chtějí a jak je zrovna napadne, takže na pravomocný výsledek si lze vsázet jako ve forbesu, asi občané příliš neocení..

  3. liberal shark napsal:

    Testování důkazních prostředků na zákonnost jejich získání by měla být samozřejmostí vždy a všude. Počínaje správním řízením o přestupcích a konče trestním řízením. Například absence zákonného poučení podezřelých ze strany PČR by mělo automaticky zneplatnit získané důkazní prostředky.

    • petrph napsal:

      Jistě že ano, jenomže pokud to má mít smysl, musí se to testování provést co nejrychleji. Dejme tomu, už když obhájce obviněného dostane trestní spis, tak má okamžitě podat námitky proti těmto nezákonnostem. A ty by měly být „někým“ ihned posouzeny a tím pádem tyto výpovědi (resp. jiné důkazy) ihned vyřazeny z testtního spisu jako podklad žaloby
      Aby to udělal (a dokonce jen možná) až Nejvyšší soud, když už to projde všemi instancemi (btw, ten obviněný už zatím může sedět dlouho ve vyšetřovací vazbě), to je špatně. A takový justiční systém je skutečně prachšpatný a protiprávní sám o sobě.
      Ovšem na straně druhé, ono testování na zákonnost musí být prováděno objektivně – na základě jasných premis (byl poučen ANO/NE). Nemá smysl provádět testování nejasných premis ala „dostatečně (poučen), více, méně, „, apod.), protože potom i takové subjektivní posouzení může být zase jiným orgánem posouzeno naprosto jinak,

  4. odposlechy napsal:

    Jednou jsou odposlechy nezákonné/Nečas a spol/ a po druhé zákonné/Rath/. Když jde o autobusáka jsou vždy zákonné. Tak jak je to?

  5. Pete napsal:

    🙂 Joseph Goebbels hadr aneb válka je mír a mír je válka a lež je pravdou a pravda lží. A člověk je bez mozku, už nemá cenu myslet. A víte k čemu to povede, když vyvětlíte lidem, že na každé prase se voda už nevaří ? Hodí zákon do kanálu a ……….

  6. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Nezávislost soudů, si soudci zaměňují za ne-odpovědnost za svou velmi dobře placenou činnost a zákonodárci s tím nic nedělají.
    A tak se z právního státu stal stát právnický, na rozdíl od minulosti, kdy soudy byly závislé, ale především na jednotném výkladu zákonů podle jejich účelu a smyslu. Sám jsem se o tom, ač skoro nepřítel režimu, vícekrát přesvědčil.

  7. Z bezpráví nevzniká právo (Ius ex iniuria non oritur) napsal:

    Souhlas. Ještě by bylo namístě doplnit o imperativ, že právní názor soudu musí být
    opřen o platné právo, jinak se jedná o názor mimoprávní a tudíž nezákonný. Mnozí
    soudci totiž doplňují platné právo o své volní mimoprávní úvahy, kterými zavazují
    občany k povinnostem, které jim zákony neukládají.

    • petrph napsal:

      Ještě jinak řečeno, ono vlastně ani není dáno, o které plané právo se má výrok soudu opřít. Když uvážíme jen že je u nás přes dva miliony právních norem, tak je naprosto nemožné aby soud bral pokaždé v potaz a dodržoval veškeré z nich…Ale i když vezmeme mnohem nižší počet předpisů v trestně-právních řízení, i tam se často vyskytují konflikty mezi různými předpisy..
      Jenomže, od toho tam ten soudce je, aby ty konflikty rozpoznal . Tedy, přesněji, že mu je předloží – s opačnými hodnocením obžaloba a obhajoba. A ten soudce je má podle nějakých dalších kritérií vyhodnotit a rozhodnout, která upřednostní. V tom je právě ta jeho soudcovská zodpovědnost, a právě v tom se ukáže, zda se bezpráví mění v právo a nebo naopak.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *