Aleš Rozehnal: Proč by měl Miloš Zeman zveřejnit pravdivé údaje o svém zdraví
Některá veřejná vystoupení Miloše Zemana vyvolala jak v médiích, tak na veřejnosti vášnivé diskuze týkající se jeho zdraví. Je však zdraví prezidenta věcí veřejného zájmu, o které by se měly psát články, točit reportáže a kterou by měl sám prezident veřejnosti sdělovat?
Je nepochybné, že zdraví člověka je jeho navýsost osobní záležitostí. Informace, které tvoří soukromí člověka, v zásadě nemohou být v médiích zveřejňovány, protože soukromí člověka je z povahy věci vyloučeno z okruhu záležitostí veřejného zájmu.
Na druhé straně je zřejmé, že i informace o zdraví člověka je někdy do určité míry věcí veřejnou. Je tomu tak například u pilotů, kteří musí oznamovat zaměstnavateli výsledky svých zdravotních testů, nebo u osob, které jsou nakaženy přenosnými chorobami.
Důstojnost dotčené osoby
Společným jmenovatelem těchto zásahů do soukromí jedince je ochrana veřejného pořádku. Otázkou tedy je, zda může špatný zdravotní stav prezidenta tento veřejný pořádek ohrozit.
Zdraví člověka je delikátní záležitostí a existuje celá řada etických i právních norem, které ho činí pro ostatní nepřístupným. Informace o zdraví prezidentského kandidáta mohou zcela jistě ovlivnit voliče, a tudíž zvýšit nebo snížit jeho naděje na úspěch ve volbě.
Související články
Co je nám vlastně do prezidentovy biochemie? Nic. Jen ať kandiduje
Informace o nemoci člověka má velmi emotivní náboj, protože téměř každý se s nemocí u svých blízkých v minulosti setkal, nehledě na to, že taková informace vždy snižuje lidskou důstojnost dotčené osoby. Není rovněž žádoucí stigmatizovat nemocné osoby, protože jejich vylučování z veřejného života by vedlo k jeho ochuzení.
Zjevně zde však vzniká potřeba vybalancovat individuální právo na soukromí a touhu veřejnosti po veřejném blahu, jakož i vybalancovat právo na informace a právo jedince na čest a důstojnost.
Informace o zdraví prezidenta, respektive kandidáta na prezidenta, by měly být rozděleny do dvou kategorií.
První z nich jsou nemoci, které nemohou ovlivnit výkon jeho veřejné funkce. Jedná se o širokou paletu nemocí, jako je například vysoká hladina cholesterolu nebo diabetické onemocnění. Tento okruh nemocí by měl zůstat vrcholně soukromou věcí každého člověka.
Další skupinu tvoří nemoci natolik závažné, že ovlivňují schopnost kandidáta vykonávat prezidentskou funkci, zejména pokud omezují jeho úsudek a snižují jeho mentální schopnosti. V takových případech totiž nemoc prezidenta může ovlivnit veřejný pořádek a může mít vliv na veřejné záležitosti.
Informace o těchto typech nemocí by měl prezident a kandidát na prezidenta zveřejnit, protože pokud se uchází o přízeň veřejnosti, měl by být k veřejnosti upřímný.
Problémy pro výkon mandátu
Stejně tak by měl zveřejnit informace o nemoci, která ohrožuje jeho život v krátkém časovém výhledu a může vyústit v to, že nebude schopen dokončit svůj mandát nebo ho nebude moci po delší dobu vykonávat.
Je zdravotní stav prezidentských kandidátů věcí veřejnou?
O tématu v Pořadu Pro a proti v Českém rozhlase Plus diskutovali redaktor HlídacíPes.org Robert Malecký s komentátorem Hospodářských novin Petrem Honzejkem.
Záznam si poslechněte zde.
Zdraví každého je unikátní a před zveřejněním informací o něm musí být zváženo mnoho faktorů, jako například možnosti léčby, stádium choroby atd. Takové posouzení může učinit pouze odborník, který je důkladně obeznámen se zdravotním stavem dotčené osoby.
Pokud by zveřejnění informací bylo svěřeno odborníkovi, vyhnul by se prezident či prezidentský kandidát podezření, že určité informace tají, stejně jako by se vyhnul někdy velmi nešetrným spekulacím médií.
Větší otevřenost by nakonec mohla být ku prospěchu nejen veřejnosti, ale i samotným veřejným osobám.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
11 komentářů
Především by neměl kecat nesmysly, jak si vyléčil cukrovku pojídáním sladkého—
„Informace (o zdraví) vždy snižuje lidskou důstojnost“, mudruje autor článku, to se mu tedy povedlo, takovou pitomost vykouzlit je opravdu umění! Dle autora to, že má někdo cukrovku, zlomí si nohu, má jednu ledvinu, skoliózu a pod. a někdo jiný mimo majitele neduhu se to dozví, tak majitel neduhu utrpí na důstojnosti (v ČR je sice možné ledacos)?, až tak hluboko lidé u nás klesli? Je možné, že někdo (nemocný) má problém s pochopením u veřejnosti co se týká duševních chorob, AIDS, žloutenky, pohlavních chorob a pod., ale to je vcelku jiné kafe. Ale tvrdit, že když vidím někoho špatně se pohybujícího, že ztrácí tento u mne a jiných důstojnost je opravdu hloupé. Stačí občas být v čekárně u lékaře a za nějakou hodinu čekání již víte, kdo čím trpí a dokonce víte jak se jmenuje a kde bydlí – to je praxe. Takže na co si tu někdo hraje?
Obviňování Zemana z nermoci a vytváření jakési povinnosti zveřejňovat svůj zdravotní stav ve veřejném zájmu je pouhá záminka společných nepřátel. Je před volbami prezidenta a každá špína, kterou zemanobijci vymyslí, najdou, či vytvoří je dobrá. Myslím, že je otázkou času, kdy bude postaven požadavek změřit délku pinďoura.
Kdyby pan Zeman zveřejnil sebepravdivější zprávu o svém zdravotním stavu, stejně to nebude nic platné, protože se stejně bude ozývat známý štěkot o tom, že lže, zamlčuje apod. Jaké důkazy by k tomu musel zveřejnit, aby učinil zadost požadavkům samozvaných „ochránců demokracie“? Takže jediné, co se na takové nejapné požadavky dá říci, je: trhněte si nohou, nic Vám po tom není.
A aby bylo jasno, nejsem nějaká milovnice pana Zemana, ale je to v tuto chvíli náš president a dokud nebudeme mít jiného, musíme se smířit s tímto.
Pan Rozehnal má sice pravdu. Ale pokud se někdo rozhodl si dělat ostudu před celým světem je jeho věc. Daleko závažnější je, že jeho vinou nám bude vládnout Slovák s Japoncem pod dohledem Ruska a asistence našich generálů. Nebo se pletu.
Nemec, vy máte patrně utkvělou chorobnou představu, že všechny lístky při volbách naházel do volebních uren M.Zeman. Měl byste to léčit
Blbé, je že jste si na to vzpomněli akurát v případě Zemana, když přece požadavek informací o „nemoci natolik závažné závažné, že ovlivňují schopnost dotyčného vykonávat jeho funkci, zejména pokud omezují jeho úsudek a snižují jeho mentální schopnosti “ by měl platit pro všechny veřejné činitele. Nejenom pro ty volené, nejenom pro prezidenta, předsedu vlády, ministry, volené zástupce měst a obcí, ale třeba i pro diplomaty, úředníky, policisty, státní zástupce, soudce kontrolory a podobně.
Jestli je Váš právní předpoklad správný, měl by občan právo požadovat, v případě každého řízení státu vůči němu aby mu každý takový státní činitel předložil aktuální potvrzení o svém zdravotním stavu, „a to s ohledem na nemoci natolik závažné závažné, že ovlivňují schopnost dotyčného vykonávat jeho funkci, zejména pokud omezují jeho úsudek a snižují jeho mentální schopnosti.“, aby občan mohl uplatnit jistě oprávněný právní protest proti tomu aby takový nezpůsobilý státní činitel jeho případ vyřizoval. Respektive i zpětně (později v případě soudního řízení) – aby takové lékařské potvrzení (zpětně k datu rozhodnutí toho činitele) bylo vydáno a vzato soudem v úvahu.
Ovšem, chápu že obecně takový právní požadavek by naprosto rozvrátil už tak dost vachrlatý právní systém tohoto státu. Takže, proč u Zemana??
Volbou tématu tohoto článku jste se pane Rozehnale zařadil na úroveň toho vobejdy z brněnského zastupitelstva Bártíka. A vyřadil jste se ze seznamu slušných lidí, jejichž názory by měly být respektovány.
Volbou tématu? Nebo se vám jen nelíbí obsah, pokud jste jej vůbec četl?
Samozřejmě v první řadě volbou tématu. Bulvární a pokleslé, typicky účelově zvolené tema. Pan Rozehnal se dokonce snížil k jakémusi plácání o obecném blahu. A snaží se podprahově vzbudit ve čtenáři dojem, že Zeman cosi před veřejností tají. Prostě se trapně a triviálně veze na vlně antizemanismu. Co se mne týká, nechť si pan Rozehnal laskavě vetkne své účelové vývody typu „tvoří nemoci natolik závažné, že ovlivňují schopnost kandidáta vykonávat prezidentskou funkci, zejména pokud omezují jeho úsudek a snižují jeho mentální schopnosti. V takových případech totiž nemoc prezidenta může ovlivnit veřejný pořádek a může mít vliv na veřejné záležitosti.“ Vzhledem k souvislostem se jedná o obyčejnou mediální prasárnu.
Koukám, že mnozí ani nečetli, co pan Rozehnal napsal. Případne jej nepochopili. To, že pan president špatně chodí, či že má (měl) cukrovku není nic zásadního pro výkon jeho funkce. S těmito neduhy pracuje mnoho politiků z celeho světa.
Problém je ale jinde. Jak je to s presidentovou psychikou a zda nejsou, jeho myšlenkové pochody, narušeny nějakou počínající demencí. Rozumný člověk, byť hůře pohyblivý, nemluví nesmysly a nekoná protiústavní kroky. Což se, u presidenta Zemana, bohužel často děje.